Ovoce

BRUSINKA - latinsky Rhodococcum vitis-idaea - je plodem rostliny Brusnice brusinka. Brusinky jsou v přiměřeném množství velmi zdravé, ale mnoha lidmi stále nedoceněné ovoce. Hořké a zdravé Brusinky si v České republice ve volné přírodě nenasbíráte, protože jsou chráněné. Jejich pěstování na zahradě není nijak složité, ale mnohem lepší je si je koupit už zpracované. O své vynikající vlastnosti totiž žádnou úpravou v podstatě nepřicházejí. Původ a historie Brusinky pocházejí se severní Ameriky. Indiáni z oblasti Cape Cod dali těmto červeným bobulím podle jejich nahořklé chuti název Ibimi – v překladu „hořké bobule“. Když o mnoho stovek let později brusinky v Americe ochutnali Evropané, pojmenovali je podle růžových květů, připomínajících hlavy ptáků jeřábů crane berry, a později si to zjednodušili na cranberry. Už dlouho před příchodem osadníků z Evropy používali indiáni brusinky jako obklady na rány, léčili jejich pomocí horečky, zažívací problémy i otoky. Červenou barvou bobulí barvili látky, koberce, přikrývky i stany. Z brusinek vyráběli i trvanlivé placky pemmican - rozmačkané brusinky se smíchaly se srnčím masem a tukem, z těsta se udělaly placky a ty se pak usušily na slunci. Léčebné schopnosti brusinek samozřejm...

MALINY jsou plody rostliny MALINÍK OBECNÝ, OSTRUŽINÍK MALINÍK - botanické jméno Rubus idaeus, anglicky raspberry, francouzsky framboise nebo německy Himbeere. Voňavé, sladké, zdravé… Maliny jsou voňavá, chutná a krásná ozdoba každé zahrady. Jejich pěstování není nijak náročné. Jejich jedinou nevýhodou je, že se nedají dlouho skladovat, a tak se musí hned nebo velmi krátce po sběru zkonzumovat, případně zpracovat. Původ a historie Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule. Současnost Maliníky najdeme nejvíce v Evropě, Asii i severní Americe. Z Evropy pochází 85 % celosvětové produkce. Největšími pěstiteli jsou Rusko, Polsko a Srbsko, v Evropě pak ještě Německo, Francie, Anglie a Maďarsko. Stále více se maliny pěstují v Bulharsku, Švýcarsku, Norsku, na Ukrajině, a také v USA a Kanadě. Několik druhů roste také v Africe, Austr...

BORŮVKA - latinsky Vaccinium myrtillus L, slovensky čučorietka - je známý modrý plod léčivé rostliny Brusnice borůvka. Nejzdravější lesní ovoce Malé plody lesních borůvek obsahují až neuvěřitelné množství antioxidantů, vitamínů a minerálů. Borůvky „prodlužují mládí“, mají léčivé i preventivní účinky. Původ a historie Kdo, kdy a kde poprvé objevil a ochutnal borůvky, nevíme. Dá se ale předpokládat, že se tak stalo velmi dávno někde v Eurasii a severní Americe, kde jsou keříčky borůvek velmi rozšířené. I jejich šlechtění začalo v Americe na začátku 20. století. Současnost Borůvka roste ve velké části Evropy a to především na horách, ale nenajdeme ji například v jižním Španělsku, jižní Itálii a jižním Řecku. Roste ale třeba i na Kavkaze a Islandu, dokonce na některých místech v Grónsku, Asii a na Sibiři, v severním Mongolsku a v některých částech Číny a v Japonsku. Rozšířená je v západní a severní části USA a na jihozápadě Kanady. U nás v České republice se s ní setkáme prakticky na celém území, nejvíce ve vyšších polohách hor českého masivu, nejméně pak v teplejších místech. Borůvky tvoří poměrně husté porosty v některých typech lesů, roste na pasekách, vřesovištích a rašeliništích, pastvinách, v kosodřevinách a skalách, protože ...

ANGREŠT - latinsky Ribes uva-crispa, známý také jako srstka angrešt, srstka obecná nebo meruzalka srstka - je poměrně běžný zahradní i lesní keř. Malé plody plné vitamínů … Angrešt má svojí nezaměnitelnou chuť a jeho plody obsahují množství nejrůznějších vitamínů. Keře angreštu najdeme snad v každé zahrádce. Angrešt je nejlepší konzumovat syrový, ale ani jako kompot, džem nebo mošt neztrácí své prospěšné vlastnosti. Původ a historie První zmínky o pěstování angreštu pocházejí z 16. století. Většina odrůd má původ v Anglii, novější pak v Severní Americe. Angrešt pochází z Evropy, ale vyskytuje se i v západní Africe a na Blízkém východě. Pěstování a kultivace angreštu ve větším rozsahu začalo v 18.století v Anglii a Francii. První zmínka o pěstování angreštu v našich zemích pochází z r. 1772. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se pěstování angreštu ve velkém rozšířilo ale až v 19. století. Současnost V současné době se angrešt pěstuje především v Evropě a západní Asii. Keře, které známe ze zahrad, v přírodě dosahují výšky až 3 metrů. Původní odrůdy potřebovaly značně vlhkou půdu a dostatek živin, nově vyšlechtěné už jsou na pěstování poměrně nenáročné. Angreštu nevyhovují vysoké teploty, proto se mu nejlépe daří v ...

RYBÍZ BÍLÝ - latinsky Ribes glandulosum, anglicky white currant - je nenáročná a oblíbená zahradní rostlina s malými plody, které rostou a zrají v tzv. hroznech, jsou zbarvené do bíla. Zvláštní, novou a méně známou odrůdou je rybíz růžový. Ve Francii vyšlechtili například Rose de Champagne, který je nejsladším pěstovaným rybízem na celém světě. Lahodný, šťavnatý, aromatický… a zdravý! Bílý rybíz je sladší, jemnější a aromatičtější než červené odrůdy, které jsou pěstované častěji. V poslední době se ale díky nově vyšlechtěným druhům, zaručujícím vysokou úrodu, zájem o bílý rybíz zvyšuje. Keře nebo stromky s tímto osvěžujícím a chutným ovocem rostou téměř v každé zahrádce… Původ a historie Původní planý rybíz tvoří plazivé výhonky s lesklými a popraskanými listy a malými plody bez výrazné chuti. Kulturní odrůdy už plazivé výhonky nemají, listy jsou matné a hladké, plody šťavnaté s typickou nakyslou chutí. Kde a kdy se první planý rybíz objevil, to se zatím nepodařilo určit. Podle některých teorií by mohl pocházet z arabských nebo perských oblastí, protože „ribes“ je původní arabské a perské jméno pro druh reveně, z které Arabové vyráběli sirup. První prokazatelné zmínky jsou ze 14. století, kdy ho začali pěstovat v klášterních ...

RYBÍZ ČERNÝ - latinsky Ribes nigrum, anglicky black currant - je samostatným druhem rybízu. Na ovocných keřích se rodí menší jedlé bobule s velmi vysokým obsahem vitamínu C. Aromatické a velmi zdravé ovoce Černý rybíz je aromatičtější než červené a bílé odrůdy a má i jinou typickou chuť. Pěstuje se jak pro osobní spotřebu, tak pro průmyslové účely. Mimo bobulí se částečně ve farmacii a léčitelství využívají i listy Původ a historie První záznamy o černém rybízu jako o léčivé rostlině pochází z 16. století z Německa. Místem původního výskytu je střední a východní Evropa, Kavkaz a Mandžusko. Současnost Černý rybíz se v současnosti pěstuje především v oblastech mírného a studeného pásma na severní i jižní polokouli. Mezi nejvýznamnější pěstitele patří Polsko, Rusko, Francie a Nizozemsko. Z těchto zemí pochází největší produkce rybízu, který se sklízí strojově a je určený pro další zpracování především v potravinářství a farmaceutickém průmyslu. V České republice se černý rybíz pěstuje především v soukromých zahradách a zahrádkách, případně u menších pěstitelů. Pěstování pro prodej a další zpracování se velká zahradnictví příliš nevěnují. Vzhled, chuť, vůně… Plody černého rybízu jsou tmavé kulaté hladké bobule čern...

OSTRUŽINY – jinak také ostružiník křovitý - latinsky Rubus fructicosus, anglicky blackberry - je stejně jako maliník představitelem rodu Rubus. Plody jsou známé jako ostružiny, z botanického hlediska se jedná o souplodí peckoviček. Šťavnaté, aromatické, chutné… Ostružiny rostou divoce v přírodě, ale pěstují se i na zahrádkách. Jsou poměrně nenáročné, plody se ale musí sklízet s ohledem na trny a za suchého počasí. Původ a historie První zmínky o ostružině jsou ze starověkého Egypta, kde je používali k léčebným účelům. V Evropě je jako kulturní rostlina ostružina známá přibližně od 19. století, kdy byly z Ameriky přivezeny první keře, které ale sloužily spíš na okrasu. Současnost Ostružiny rostou v současné době téměř po celém světě v oblastech mírného a jižního pásma, ale i v oblastech severních. Existuje mnoho druhů a poddruhů – jen v Čechách a na Moravě jich známe minimálně sto. Ostružiny se nejvíce pěstují v USA a tak většina druhů pochází právě z Ameriky. V Anglii bylo ale zhledem k velkému množství druhů založeno speciální biologické odvětví s názvem „batologie“, které zkoumá jen ostružníky. V Evropě se ostružiny více rozšířily až s prvními odrůdami bez ostnů, které vyšlechtili v USA v roce 1928. Vzhled, ...

AVOKÁDO je plod Hruškovce přelahodného, latinsky Persea americana.Jméno dostalo podle původního aztéckého názvu „ahuacatl“- v překladu „máslo lesa“. Exotické ovoce místo másla… Avokádo je v obchodech k dostání celý rok. V kuchyni má poměrně velké a zajímavé využití, zároveň je zdrojem mnoha vitamínů a nenasycených mastných kyselin – a přesto je svým způsobem opomíjené. Původ a historie Podle odborníků jsou nejstarší nalezená semena divokých avokád stará přibližně 7 tisíc let. Plody avokád, podobné těm, které známe dnes, jsou staré asi 2,5 tisíce let a první používání avokáda je zaznamenáno v roce 291 před n. l. v Mexiku. Aztékové tehdy používali avokádo především jako afrodiziakum. Do světa avokádo rozšířili křesťanští kolonizátoři v 17.století. Avokádo má původ ve středu Jižní Ameriky, Španělé ho dovezli nejdříve do Západní Indie a na Kanárské ostrovy, pak i na některé ostrovy v Atlantiku a nakonec do Evropy. Současnost První velké plantáže na pěstování avokáda vznikly v Kalifornii začátkem 20. století. Mimo původní místo výskytu v Mexiku se dnes avokádo pěstuje především právě v americké Kalifornii, dále v Brazílii, Peru, Keni, Jihoafrické republice a Indonésii, ale také v Austrálii, Izraeli...

DATLE - latinsky Phoenix dactylifera, anglicky date, francouzsky datte nebo německy Datel - jsou také známé jako Beduínský chléb a čerstvým se říká balah. Jsou plody stromu Datlovník obecný. Energie, vitamíny, minerály… Sušené datle už dost dlouho nepovažujeme za exotické ovoce, které jsme si dopřávali jen o Vánocích. Sušené i čerstvé jsou dnes k dostání celý rok. Datle patří mezi sedm „izraelských plodin“, které byly základem lidské výživy v biblickém čase - pšenice, ječmen, hroznové víno, fíky, granátové jablko, olivy a datle. Původ a historie Datle jsou jedno z nejstarších známých druhů ovoce na světě. Zmínky o nich najdeme v Bibli i v Koránu. Pocházejí z oblastí Mezopotámie ve střední Asii, kde se pěstovaly již před více než 5000 lety. Odsud se datlové palmy rozšířily do suchých a teplých subtropických a tropických oblastí severní Afriky a blízkého i středních východu, kde jsou jednou ze základních složek potravy. V 18. století se začínají pěstovat i v Mexiku a Kalifornii. Různé druhy datlí se také velmi dlouho pěstovaly v Maroku. V 19. století ale Maroko postihla epidemie, která tam zničila většinu palmových hájů. Část palem se podařilo zachránit a byly znovu vysazeny v jižní Kalifornii. Současnost Mezi největší producenty datlí v ...

FÍKY - latinsky Ficus carica, anglicky fig,francouzsky figue, španělsky higuera, italsky fico nebo německy Feige - nejsou plody, ale sdružená uzavřená plodenství rostliny Fíkovník smokvoň, známé i jako Smokvoň obecná. Chutné, šťavnaté, výživné… Fíky patří mezi nejstarší ovoce na světě, i když z botanického hlediska se vlastně o ovoce nejedná. Fíkovník byl pro mnoho starověkých národů posvátným stromem a fíky byly důležitou složkou výživy. V současnosti jsou velmi chutnou a kaloricky kvalitní náhražkou cukrovinek a sladkého pečiva. Původ a historie Fíky se člověku podle dostupných informací podařilo kultivovat už před 10 000 lety a strom nebo keř Fíkovník smokvoň tedy patří mezi nejstarší známé rostliny na světě. Původ má v přední Asii, odkud se postupně rozšířil do Středomoří a pak i do dalších míst s tropickým suchým a subtropickým klimatem. Současnost Největšími producenty fíků v současné době jsou Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Turecko, Egypt, Alžírsko, Brazílie a Kalifornie. Pěstují se také v Austrálii, Indii a Číně. Za nejkvalitnější jsou považovány fíky turecké. Fíky můžeme pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Vyžadují ale poměrně teplé stanoviště a pro přezimování je potřeba je přesunout do skleníku neb...