Zbožíznalství

Boerewors je klobása vyrobená z hrubě mletého hovězího masa (někdy i z jiných druhů masa). Klobása má většinou tvar dlouhé spirály, je určená ke grilování. Kořeněná je muškátovým oříškem, hřebíčkem, koriandrem, novým kořením a octem. Klobása Boerewors je dlouhá 60-80cm a široká 3cm. Obvykle se podává s kukuřičnou kaší.

Boleni se vyskytují v tekoucích vodách a větších jezerech, žijí v hejnech. V mládí se živí drobnými živočichy, v dospělosti se stávají dravci a útočí na ryby, žáby i vodní ptactvo. Charakteristickým znakem bolenů je předsunutá spodní čelist a rozeklaná ústa, která sahají až k očím. Bolen dravý dosahuje délky až 1m, většinou měří jen 50cm a váží asi 3kg. Pokud odstraníme kosti, je bolen dobrou konzumní rybou. Připravuje se nejčastěji grilovaný, chutná podobně jako tloušť.

Jedná se o měkký salám vyrobený z vepřového, hovězího nebo drůbežího masa. Salám Bologna se někdy udí, dlouhý je 30cm a široký 10cm. Často se podává smažený.

Patří do skupiny stopkovýtrusných, nově rosolovkoidních hub. Doba výskytu je od května do listopadu. Boltcovitka mozkovitá je nápadná houby s tlustými plodnicemi, které jsou 40-150mm dlouhé a 2-5mm silné. Ve stáří mohou plodnice srůstat až do několikametrových pásů. Svrchní strana je šedohnědá, pásovaná, jsou na ní chlupy. Spodní strana je v mládí tmavě fialová, později fialově hnědá až hnědá, vrásčitá až žilnatá. Za vlhka je plodnice pružná až rosolovitá, za sucha je tvrdá a křehká. Boltcovitka mozkovitá roste na živém i odumřelém dřevě listnatých stromů, zejména jilmů a jasanů. V některých oblastech téměř chybí, jinde je zcela běžná – především v lužních lesích v oblasti teplomilné květeny. Jedná se o jedlou houbu, není však chutná a v kuchyni nemá žádný význam. Boltcovitka mozkovitá díky vzhledu a konzistenci není zaměnitelná za žádnou podobnou houbu.

Patří do skupiny stopkovýtrusných, nově rosolovkoidních hub. Doba výskytu je od března do listopadu. Plodnice jsou široké 30-100mm a silné 1-3mm, zpočátku miskovité, brzy nepravidelné, šklebovité nebo ve tvaru ucha. Jsou bočně přirostlé k substrátu, většinou jsou vrásčité a velice pružné. Zbarvení je hnědé, skořicově hnědé až červenohnědé. Boltcovitka ucho Jidášovo hojně roste na mrtvém dřevě zejména černého bezu, ale i jiných listnatých stromů. Záměna za jinou houbu je vzhledem k tvaru a konzistenci nemožná.

BOMBA, španělsky Arroz Bomba a BAHIA, španělsky Arroz Bahia jsou druhy krátkozrnné rýže (Oryza sativa). Výskyt a historie Rýže Bomba se pěstuje ve španělské Valencii, v okolí jezera Albufera. Její pěstování je zde tradicí sahající až do roku 1250. Rýže se dodnes zpracovává zčásti ručně a nejsou na ni použity žádné pesticidy ani umělá hnojiva. Mezi Španěly je velmi oblíbená, používají ji totiž k přípravě známé paelly. Jedná se o dražší španělský druh rýže, nejdražší (a zároveň nejkvalitnější) Bomba pochází z oblastí Calasparra a Moratalla. Bahia je vzhledem, vlastnostmi i použitím velmi podobná rýži Bomba, liší se jen svým výskytem – pěstuje se v Brazílii v oblasti Bahia. Vzhled a vlastnosti Zrnka této rýže jsou malá, perlově bílá a téměř kulatá, na jednom konci mírně zašpičatělá. Tento tvar má na svědomí přítomnost polysacharidu amylopektinu. Zrna jsou obalena vrstvou škrobu, která se neoplachuje, a díky ní mohou absorbovat až třikrát více vody, než je jejich vlastní objem, aniž by praskla. Zdraví Při pěstování se nepoužívají žádné chemické látky, rýže Bomba je tedy velmi zdravá. K tomu přispívá i nízký obsah kalorií a tuku a také nízký glykemický index. Díky těmto vlastnostem se hodí pro redukční diety a je vhodná pro celiaky i diabetiky. Použití Bomba a Bahia v gastronomii Jak již bylo řečeno, zrnka se neoplachují, zvýšená absorpce tekutin je u tohoto druhu rýže žádaná. Připravuje se z ní nejen tradiční španělský pokrm paella, ale také různá rizota a dokonce i sladké rýžové nákypy s ovocem. Rýže skvěle nasákne chutě všech použitých surovin. Při jejím vaření musíme myslet na dostatečné množství vody – optimální množství jsou 4 díly vody na 1 díl rýže. Doba vaření rýže Bomba je přibližně 18 minut, nemusíme se však bát nechat ji n plotně déle, jen velmi zřídka se totiž rozvaří.  

BORŮVKA - latinsky Vaccinium myrtillus L, slovensky čučorietka - je známý modrý plod léčivé rostliny Brusnice borůvka. Nejzdravější lesní ovoce Malé plody lesních borůvek obsahují až neuvěřitelné množství antioxidantů, vitamínů a minerálů. Borůvky „prodlužují mládí“, mají léčivé i preventivní účinky. Původ a historie Kdo, kdy a kde poprvé objevil a ochutnal borůvky, nevíme. Dá se ale předpokládat, že se tak stalo velmi dávno někde v Eurasii a severní Americe, kde jsou keříčky borůvek velmi rozšířené. I jejich šlechtění začalo v Americe na začátku 20. století. Současnost Borůvka roste ve velké části Evropy a to především na horách, ale nenajdeme ji například v jižním Španělsku, jižní Itálii a jižním Řecku. Roste ale třeba i na Kavkaze a Islandu, dokonce na některých místech v Grónsku, Asii a na Sibiři, v severním Mongolsku a v některých částech Číny a v Japonsku. Rozšířená je v západní a severní části USA a na jihozápadě Kanady. U nás v České republice se s ní setkáme prakticky na celém území, nejvíce ve vyšších polohách hor českého masivu, nejméně pak v teplejších místech. Borůvky tvoří poměrně husté porosty v některých typech lesů, roste na pasekách, vřesovištích a rašeliništích, pastvinách, v kosodřevinách a skalách, protože potřebuje především kyselou a vlhkou půdu. V současné době už mimo původních lesních borůvek byly vyšlechtěny a pěstují se i borůvky zahradní. Vzhled, chuť, vůně… Borůvky jsou malé plody - bobule - nízké keřovité 20 až 50 centimetrů vysoké léčivé rostliny, která roste na lesnatých loukách a v lesích. V současnosti již ale známe mnoho vyšlechtěných zahradních odrůd s plody mnohem většími, než mají původní planě rostoucí keře. Borůvky jsou tmavě až černomodré, mají aromatickou vůni a sladkou dužinu s mnoha drobnými semeny. Odrůdy Borůvky lesní je na světě přibližně 200 druhů, které se od sebe liší především barvou a velikostí plodů. Zahradní velkoplodé tzv. kanadské borůvky se podařilo vypěstovat šlechtěním. Jejich plody ale nemají tolik léčivých účinků, jako původní plané borůvky. Nejznámější odrůdy zahradních borůvek jsou Patriot, Duke a Bluecrop. Zdraví a vitamíny Borůvky jsou sice malé plody, ale mají až neuvěřitelně mnoho různých, lidskému zdraví prospěšných látek. Borůvka je ovoce, u něhož se snad nesetkáváme s žádným alergickými projevy ani při dlouhodobém používání. Plody borůvky obsahují vitamín C, který v lidském těle pomáhá odstraňovat volné kyslíkové radikály a je tak významný pro prevenci onemocnění srdce a cév. Zvyšuje také odolnost proti různým infekcím. Mimo vitamínu C borůvky obsahují i provitamín A a vitamíny skupiny B. V plodech jsou i antioxidanty, jako třeba karoten, antokyan nebo pterostilben, které působí preventivně proti vzniku nádorových - rakovinových - buněk a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, působí preventivně při kardiovaskulárních onemocněních, regulují hladinu cukru v krvi, prospívají regeneraci sliznic a mají také příznivý vliv na pokožku těla. Důležitou složkou borůvek jsou i třísloviny, které zmírňují případné krvácení a mají desinfekční účinky. V borůvkách najdeme i stopové prvky železa, manganu a mědi, které léčí chudokrevnost, zabraňují ukládání cholesterolu v cévách a jsou všeobecně pro cévní systém prospěšné. Podporují také srážlivost krve a mají pozitivní vliv na zdravou pokožku a vlasy. Borůvky jsou bohaté i na cukry, organické kyseliny, glykosidy, různé biolátky a vlákninu. Organické kyseliny - jablečná, citrónová, benzoová a suxinicová, - čistí, posilují a regenerují lidský organismus, mají i kladný vliv na nervový systém. Biolátky se rychle dostávají do krve, dodávají energii a vitalitu a zklidňují nervy. Vláknina zase pomáhá z lidského těla vylučovat toxické látky a upravuje trávení. Působí dobře i na pokožku, vlasy a nehty. Mimo plodu se k léčebným účelům používají také borůvkové listy. Obsahují flavonoidy, třísloviny, glukokininy, organické třísloviny, tanin, éterické oleje, sliz, pryskyřici a myrtillin. Odvar se užívá jako podpůrný prostředek při léčení cukrovky, osvědčený je i při střevním kataru, žaludečních křečích, zánětu močového měchýře nebo tlustého střeva. Odvar z borůvkových listů pomáhá zevně třeba při léčbě kožních onemocnění, různých ekzémů a alegrických projevech kůže. Kromě plodu se k léčebným účelům používá i list. Čaj z borůvkového listí mírně snižuje hladinu cukru v krvi, pomáhá při průjmech a žaludečních obtížích. Zevně se jím můžou ošetřovat různé kožní neduhy, jako například ekzémy, lupénka, alergické projevy. Čaj si můžeme připravit následujícím způsobem: Dvě lžičky borůvkového listí zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, poté scedíme a popíjíme po doušcích. Měl by se ale sbírat na jaře před sezónou. V lékárnách se dá koupit i výtažek z borůvek. Je zvlášť vhodný v době, kdy nemáme možnost konzumace čerstvého ovoce. Borůvkový výtažek obsahuje až 200 x větší množství účinných látek, než kolik je jich v čerstvých plodech. Mimo výtažku z borůvek jsou k dostání také různé potravinové doplňky jako například oční elixír nebo extrakt v kapslích. Použití borůvek v kuchyni Borůvky můžeme konzumovat čerstvé, lze je ale bez problémů kompotovat i zmrazit. Plody borůvek se využívají i k výrobě džemů, sirupů a vína. V kuchyni se z borůvek připravují knedlíky, buchty nebo koláče, používají se na dorty, poháry… Vynikající je i borůvkový čaj. Z plodů borůvek i listů se také vyrábí různé potravinové doplňky. Jak a podle čeho vybírat Pokud si borůvky sami nenasbíráme, ale kupujeme je, musíme si dát pozor pouze na to, aby neměly znaky plísní a nebyly rozmačkané. Spotřeba, zrání, skladování Borůvky nemají dlouhou trvanlivost a je proto potřeba je rychle zkonzumovat nebo upravit. Můžeme je zavařit, zmrazit, odšťavnit nebo i usušit. Zajímavosti Borůvkový čaj si můžeme připravit z usušených plodů i z listů velmi jednoduše - jednu čajovou lžičku usušených listů nebo plodů zalijeme 150 ml horké vody, necháme je 10 minut louhovat a pak je scedíme. Čaj z listů pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi a používá se jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní. Borůvky pomáhají při tlumení nikotinové abstinence tím, že podporují tvorbu dopaminu, který je velmi vhodným doplňkem při odvykacích kůrách kuřáků. Léčivé účinky Borůvky mají mnoho zdraví prospěšných účinků na lidský organismus. Mimo jiné - chrání imunitní systém a tělní buňky před volnými radikály - čistí krev, omlazují, dodávají životní energii - pomáhají při průjmových onemocněních a střevních potížích - působí preventivně proti chřipce, nachlazení, rýmě a infekcím - snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi - napomáhají odvodňování - pomáhají při kožních nemocech - pomáhají při problémech se zažíváním - zbavují organismus jedovatých látek a aktivují látkovou výměnu - mírní mnohé bolesti a zklidňují nervovou soustavu - regenerují oční barvivo - zlepšují funkci lymfatického systému - podporují tvorbu sliznic - působí preventivně proti mnohých nádorovým onemocněním - pomáhají zlepšit vidění při špatných světelných podmínkách Snad jediný nežádoucí účinek je „schopnost“ borůvek velmi intenzivně barvit.  

Jedná se o jemnou klobásu vyrobenou z telecího masa a vepřového tuku. Maso je fermentované, kořeněné zázvorem, pepřem, muškátovým oříškem a muškátovým květem. Jemně se udí a vaří. Klobása Boterhammenworst je dlouhá 24cm a široká 9cm. Podává se nakrájená na tenké plátky.

Vepřová klobása vyrobená z kousků žebírek a ocásku, marinovaných v paprice, oreganu a česneku. Klobása se udí a suší, před podáváním se zpravidla vaří. Botillo del Bierzo obsahuje kosti, měří 20cm a široká je 12cm.

Boudin je cajunská světlá klobása, která se původně vyráběla z vepřového masa, rýže, cibule a bylinek. V současnosti může Boudin obsahovat i jiné druhy bílého masa, včetně krůtího nebo rybího. Varianta Boudin rouge obsahuje krev. Klobása měří 10cm a široká je 4cm.

Boudin blanc je jemná vařená klobása. Vyrábí se z mletého telecího, kuřecího, králičího nebo jiného bílého masa. Ochucená je čerstvými bylinkami. Tato klobása často obsahuje také smetanu, jedlé kaštany, houby nebo pravé lanýže. Boudin blanc měří 12cm a široký je 3cm.

Delikátní bílá klobása – belgická specialita. Vyrábí se z kvalitního, jemně mletého vepřového masa. Zjemňuje se vejcem, chlebem, mlékem a cibulí, ochucuje se majoránkou. Klobása Boudin blanc de Liege měří 20cm a široká je 3,5cm.

Boudin noir je jelito vyrobené z kousků vepřové kůže a vepřového masa. Masová směs může obsahovat smetanu, špenát, cibuli nebo jedlé kaštany. Boudin noir se stáčí do dlouhých spirál nebo se dělí na jednotlivé porce. Hodí se ke smažení a podává se s jablky. Jelito je dlouhé až 1m a široké 3cm.

Jelito vyrobené z vepřové krve a kostiček vepřového tuku. Do masové směsi se přidává cibule a rybíz, ochucuje se skořicí, smetanou a třtinovým cukrem. Boudin nori á la flamande je syté, mírně nasládlé, měří 18cm a široké je 3cm. Obvykle se podává s jablečným pyré.

Jedná se o jemně uzený Rohwurst vyrobený z masa tučných vepřů. Masová směs se ochucuje česnekem, koriandrem a bílým vínem, plní se do vepřového žaludku. Nakonec se nakládá podle tradiční receptury. Boutefas se vždy podává vařený, může se konzumovat zastudena, nakrájený na plátky. Tento masný výrobek měří 13cm a široký je 11cm.

Braadworst je dlouhá klobáska vyrobená ze syrového vepřového masa. Nazývá se také „sucjis“, k dostání je i točená. Měří 13cm a široká je 2,5cm. Tato klobása se obvykle podává grilovaná nebo smažená se šťouchanými bramborami a majonézou nebo hořčicí.

BRAMBORY – latinsky Solanum tuberosum - jsou označovány jako lilek brambor nebo brambor obecný. Ve vlámštině jsou brambory označovány výrazem "Aardappel". Chutná příloha, která zdomácněla Brambory jsou tradičnější české jídlo, nejčastěji se servírují vařené nebo v podobě smažených hranolků, případně bramborové kaše jako příloha. Přidávají se také do polévek a různých salátů. Z brambor se připravují i hlavní jídla - například zapékané brambory s různými ingrediencemi. Původ a historie Brambory se začaly pěstovat na území dnešního Peru před 4 až 5 tisíci let. Za jejich domestikaci vděčíme Inkům, pro ně byly brambory stejně významné jako pro Aztéky kukuřice. Staří Inkové je konzumovali, uchovávali v podobě sušeného prášku nebo z nich připravovali alkoholický nápoj podobný pivu. Do Evropy se brambory dostaly v polovině 16. století. Španělští námořníci je začaly používat jako hlavní potravinu, čímž mimoděk předcházeli kurdějím. Současně se dostaly brambory i do Anglie, kde je začaly pěstovat na území Irska. Než se brambory zabydlely na jídelníčku Evropanů, trvalo to ještě dvě století, z počátku se potýkaly s nedůvěrou a strachem. To ukončil až pruský král Bedřich II. Veliký, který roku 1740 nařídil jejich pěstování. Do Čech přišly brambory po roce 1778 z Braniborska – odtud jejich dnešní název. Současnost Brambory se dnes pěstují na celém světě a po pšenici, rýži a kukuřici seté jsou nejvýznamnější výživovou plodinou na světě. Největším producentem brambor na světě je Čína s 66,8 %, druhé je Rusko s 36,7 % a třetí je Indie 23,1 %. Česká republika je na 46 místě s 0,84 %. Nejlépe se bramborám daří na Novém Zélandu, v Belgii, v Dánsku, v USA a v Nizozemsku, kde jejich výnosy z 1 hektaru tvoří přes 40 tun. Vzhled, chuť a vůně… Brambory mají rozmanité elipsoidní až nepravidelné tvary. Jejich barva je nejčastěji s okrově žlutá až světle hnědá, někdy může mít červenou až červenofialovou pokožkou. Dělení Varné typy brambor Varný typ A – hladká slupka a lojovitá dužina žluté či žlutobílé barvy, která má protáhlý tvar (ledvinky, rohlíčky) a menší obsah škrobu. Ideální pro vaření ve slupce, na bramborový salát, na loupačku. Varný typ B – brambory polopevné s univerzálním použitím. Vhodné do salátů, gulášů, polévek, jako přílohové a restované. Varný typ C – s drsnější slupkou a bílou dužinou jsou škrobovité, moučnaté, po uvaření se rozpadají. Tyto brambory jsou vhodné pro přípravu bramborového těsta, knedlíků, bramboráků, bramborových placek a kaší. Můžeme se setkat i s varnými typy AB nebo BC; jedná se o odrůdy, jejichž vlastnosti odpovídají rozmezí dvou varných typů. Typy brambor podle období sklizně Rané brambory - brambory sklizené do 30. června. Pozdní brambory - brambory sklizené po 30. červnu. Zdraví a vitamíny Běžně brambory obsahují 24 % sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvoří okolo 5–10 % sušiny a tuky okolo 0,4 % sušiny. Hlízy dále obsahují významná množství kyseliny citrónové, polyfenolů, minerálních látek (hořčík, železo, zinek, vápník, …) a vitamínů C, B1, B2. Obsah vitamínu C kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor a pohybuje se nejčastěji v rozmezí 9–25 mg/g. Obsah vitamínu C a schopnost brambor uchovávat tento vitamín činí z brambor tzv. ochrannou potravinu proti kurdějím. Brambory jsou vhodné pro výživu, protože dostatečně zatěžují trávicí soustavu a poskytují dostatek energie ve formě sacharidů a jsou doporučovány jako dietní strava, protože obsahují mnohem méně sušiny než obiloviny, a tudíž i menší množství využitelné energie. Nejvýraznější složkou je voda a škrob, dále pak bílkoviny, polysacharidy a do značné míry i tuky. Syrová slupka obsahuje chakonin nebo solanin a může být ve velkém zkonzumovaném množství jedovatá. Skladování Brambory skladujte ve tmě, v suchu a v chladu, ideálně při teplotě 4 až 6 °C, místnost, kde brambory skladujete, by měla být dobře odvětrávaná, tím předejdete předběžnému klíčení, které zvyšuje obsah jedovatého solaninu v bramborách.    

Bratwurst je tepelně opracovaná klobása, která se vyrábí z vepřového masa. Má vysoký obsah tuku, je vhodná ke grilování. Před grilováním se Bratwurst může povařit ve směsi másla, cibuli a piva. Klobása měří 10cm a široká je 3cm.

Jedná se o měkký, roztíratelný Rohwurst. Vyrobený je z hrubě mletého vepřového a hovězího masa a hřbetního sádla. K ochucení se používá česnek nebo kmín. Braunschweiger je dlouhý 18cm a široký 4cm. Konzumuje se syrový.

Jedná se o syrovou neuzenou klobásu vyrobenou obvykle z vepřového masa. Breakfast sausage se někdy vyrábí i z jiných druhů masa, měří 10cm a široká je 3cm. V Kanadě se tato klobása podává k snídani, přelitá javorovým sirupem. Oblíbená je také zabalená do těsta jako „pig in blankets“ – prasátko v peřince.