Zbožíznalství

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Plodnice kuřátečka svraskalého jsou 40-100mm vysoké, v mládí téměř nevětvené, později obvykle jen a 1-3 krátkými, válcovitými nebo zploštělými, zaoblenými nebo zubatými větvičkami. Celé plodnice jsou brzy vrásčité až hrbolaté, zbarvené bíle, krémově až našedle, v mládí někdy s fialovým nádechem. Kuřátečko svraskalé roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se v trávě a mechu v jehličnatých, zřídka i v listnatých lesích, zejména na humózních vlhčích půdách.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Plodnice kuřátečka svraskalého jsou 40-100mm vysoké, v mládí téměř nevětvené, později obvykle jen a 1-3 krátkými, válcovitými nebo zploštělými, zaoblenými nebo zubatými větvičkami. Celé plodnice jsou brzy vrásčité až hrbolaté, zbarvené bíle, krémově až našedle, v mládí někdy s fialovým nádechem. Kuřátečko svraskalé roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se v trávě a mechu v jehličnatých, zřídka i v listnatých lesích, zejména na humózních vlhčích půdách.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Kuřátka horská jsou podobná kuřátků žlutým i sličným. Větvičky jsou oranžově žluté, na vrcholu s 1-2 ostrými špičkami stejně nebo tmavěji zabarvenými. Třeň je bělavý až nažloutlý. Kuřátka horská rostou poměrně vzácně, jednotlivě. Vyskytují se v jehličnatých i listnatých lesích v podhorských a horských polohách. S jistotou lze tento druh hub určit pouze mikroskopicky.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Kuřátka horská jsou podobná kuřátků žlutým i sličným. Větvičky jsou oranžově žluté, na vrcholu s 1-2 ostrými špičkami stejně nebo tmavěji zabarvenými. Třeň je bělavý až nažloutlý. Kuřátka horská rostou poměrně vzácně, jednotlivě. Vyskytují se v jehličnatých i listnatých lesích v podhorských a horských polohách. S jistotou lze tento druh hub určit pouze mikroskopicky.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Plodnice kuřátek jarmuzových jsou 70-150mm vysoké, bohatě členěné v nepravidelné tlusté větvičky. Zbarvené jsou nejdříve bíle, potom krémově až okrově, na konce se 2-4 krátkými, ostrými špičkami zbarvenými růžově, červeně až fialově. Třeň o rozměrech 30-40x15-60mm je zbarvený bíle až žlutavě. Kuřátka jarmuzová rostou poměrně vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytují se v listnatých lesích, především pod buky. Nazývají se také kuřátka květáková.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Kuřátka lososová mají plodnice vysoké 50-100mm, bohatě členěné v 5-12mm tlusté větvičky. Větvičky jsou zbarvené růžově okrově a mají rozdělené růžové špičky. Třeň o rozměrech 20-35x3-4mm je bělavý až špinavě krémový. Kuřátka lososová rostou vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytují se v listnatých lesích, především pod duby, vzácněji také pod jehličnany.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od srpna do října. Kuřátka lososová mají plodnice vysoké 50-100mm, bohatě členěné v 5-12mm tlusté větvičky. Větvičky jsou zbarvené růžově okrově a mají rozdělené růžové špičky. Třeň o rozměrech 20-35x3-4mm je bělavý až špinavě krémový. Kuřátka lososová rostou vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytují se v listnatých lesích, především pod duby, vzácněji také pod jehličnany.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Plodnice kuřátek žlutých jsou vysoké 70-150mm, rozvětvené v sírově až citronově žluté větvičky, nahoře s okrovým nádechem. Zpravidla mají 2-3 krátké špičky nebo jsou tupé. Třeň je bělavý až nažloutlý, po poranění přechází do hnědočervené barvy. Kuřátka žlutá rostou nepříliš hojně, jednotlivě. Vyskytují se především v listnatých lesích, zejména v bučinách, méně často i pod smrky a borovicemi. Podobná jsou kuřátka zlatá, která ale mají větší plodnice s citronově až oranžově žlutými, ve stáří okrovými větvičkami, v mládí s jasně žlutými špičkami a většími výtrusy.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Plodnice kuřátek žlutých jsou vysoké 70-150mm, rozvětvené v sírově až citronově žluté větvičky, nahoře s okrovým nádechem. Zpravidla mají 2-3 krátké špičky nebo jsou tupé. Třeň je bělavý až nažloutlý, po poranění přechází do hnědočervené barvy. Kuřátka žlutá rostou nepříliš hojně, jednotlivě. Vyskytují se především v listnatých lesích, zejména v bučinách, méně často i pod smrky a borovicemi. Podobná jsou kuřátka zlatá, která ale mají větší plodnice s citronově až oranžově žlutými, ve stáří okrovými větvičkami, v mládí s jasně žlutými špičkami a většími výtrusy.

Kuřecí křídlo obsahuje nejméně masa, převažuje kost s kůží. Kuřecí křídla si lidé oblíbily při grilování, rožnění, nebo pečení, spíše jako menší chuťovku k různým dipům. Kuřecí křídla se mohou využít i při vaření vývarů.

Kuřecí prsa jsou po vykoštění bez kosti, může se objevit jen malá chrupavka, kterou lze lehce odkrojit. Použití kuřecích prsou je mnohostrané. Kuřecí prsa stačí naklepat a použít jako řízek, či nakrájet na nudličky, nebo medailónky a využít maso na čínu, nebo do zeleninového salátu.

Kuřecí stehno dělíme na spodní ( dolní ) a horní. Dolní stehno je od kloubu dolů, horní stehno od kloubu nahoru až těsně k prsu. Dolní stehno má v sobě silnější kost, horní stehno nikoliv. Oba kusy stehna lze využít na různé způsoby a to na grilování, smažení, pečení či také na vývary.

Kuřecí stehno dělíme na spodní ( dolní ) a horní. Dolní stehno je od kloubu dolů, horní stehno od kloubu nahoru až těsně k prsu. Dolní stehno má v sobě silnější kost, horní stehno nikoliv. Oba kusy stehna lze využít na různé způsoby a to na grilování, smažení, pečení či také na vývary.

Jinak také kurkuma dlouhá, kurkuma aleppská, indický šafrán, žlutý kořen nebo žlutý zázvor. Používáme kořen, čerstvý i sušený, mletý či celý. Chuť kurkumy je kořenitá, vůní se podobá zázvoru. Její aroma je ale silnější. Toto koření se hojně používá v indické a východoafrické kuchyni. Je důležitou součástí směsí kari. Hodí se také k drůbeži, rybám i vejcím. Kurkuma je vhodná k dochucení omáček, majonéz i rýžových a nudlových pokrmů. Bývá součástí hořčice a worcesterové omáčky. Lze ji také použít jako levnou náhražku šafránu. Mletá kurkuma ztrácí rychle své aroma, je proto lépe koupit vždy jen malé množství. Uchovává se v suchu, temnu , bez přístupu vzduchu. Čerstvou kurkumu je možné skladovat v chladničce i několik týdnů.

Kuskus je spařená a do Malých kuliček tvarovaná krupice z pšenice, ječmene nebo prosa. Vzhledem, chutí i možnostmi použití je velmi podobný bulguru, zásadní rozdíl je v tom, že se jedná o krupky a ne krupici. Při výrobě tradičním způsobem se krupice nejdříve rozprostře, v některých případech se popráší moukou a postříká slanou vodou tak, aby povrch byl jen mírně vlhký a utvořily se hrudky. Ty se pak ručně mezi dlaněmi rozdrolí na v průměru přibližně milimetrové kuličky, schnoucí krupice se postupem času spojí a vytvoří charakteristická zrníčka. V závěru se kuskus suší na přímém slunci a pak díky tomu vydrží i velmi dlouhé uskladnění. V Tunisku se barví pomocí dýně na oranžovo, v Alžírsku šafránem na žluto. V současnosti se kuskus vyrábí i průmyslově jako sušený instanční, který nabobtná v horké vodě, které musí být stejné množství. Při přípravě se kuskus nevaří, ale pouze zalévá osolenou vařící vodou, vývarem, omáčkami a dalšími tekutinami podle různých receptů. Je vhodný jako příloha k slaným jídlům, může se ale konzumovat různě ochucený i samostatně smíchaný například s masem, zeleninou nebo kořením. Tradiční příprava kuskusu probíhá v tzv. Couscousière Ze spodního hrnce, v kterém se vaří nebo dusí zelenina, maso a ostatní ingredience stoupá pára do horního hrnce, v kterém je kuskus. Ten se v průběhu přípravy několikrát sundá z tepelného zdroje, nechá nakypět a pak opět vrátí zpět na spodní část. Na závěr se kuskussmíchá s máslem nebo olivovým olejem. Kuskus je hlavní ingrediencí mnoha jídel se zeleninou, vynikající jsou například rajčata, mrkev, dýně, cuketa nebo i zelí. Používají se i různé druhy masa, nejčastěji drůbeží, hovězí, jehněčí a také ryby. Typickým kořením pro kuskus je ras el-Hanout, pro ostřejší jídla se používá harissa nebo i chilli. Studený kuskus se servíruje například jako salát s mořskými plody nebo se používá na přípravu tradičního taboulé. Konzumuje se i na sladko s mlékem, medem, rozinkami nebo mandlemi. V arabské, izraelské, tuniské a marocké kuchyni se kuskus servíruje s masovo zeleninovou směsí

KUSTOVNICE – latinsky Lycium, též známá jako Goji. Tato rostlina patří mezi klenoty čínské medicíny. Harmonizuje činnost jater a ledvin. Její bobule jsou užívány jako omlazující ovoce. Zázračné bobule V tradiční čínské medicíně je považována za naprosto nepostradatelný potravinový doplněk. Konzumuje se sušená a zakoupit ji můžete v obchodech se zdravou výživou. Původ a výskyt Rostlina je rozšířena v mírných a subtropických oblastech. Kustovnice cizí je pěstována v České republice jako okrasná rostlina a v teplejších oblastech zdomácněla. Používá se mimo jiné k ozelenění ploch kolem dálnic. V Evropě rostou celkem 4 původní druhy kustovnice. Některé cizokrajné kustovnice v Evropě zplaňují. Vzhled, chuť a vůně… Kustovnice je keř s drobnými listy a málo nápadnými květy. Plody kustovnice se někdy nazývají také Goji. Bobule jsou kulovité až podlouhlé, červené, žluté, oranžové nebo černé, se zbytky vytrvalého kalicha. Vzhledem se nápadně podobá šípku, sušená pak vypadá jako větší červené borůvky. Chuť plodů je však sladší než šípek a bez kyselého dozvuku. Odrůdy kustovnice bledá (Lycium pallidum) kustovnice čínská (Lycium chinense) kustovnice cizí (Lycium barbarum, syn. L. halimifolium) kustovnice evropská (Lycium europaeum) kustovnice ruténská (Lycium ruthenicum) Zdraví a vitamíny Kustovnice obsahuje vitamíny C, B1, B2, B6 a E. Kromě toho je zdrojem celé řady zdraví prospěšných látek. Obsahuje betakaroten, aktivní polysacharidy, důležité aminokyseliny, včetně esenciálních aminokyselin, a mnoho důležitých stopových prvků (např. zinek, selen, železo, vápník atd.). Použití kustovnice v gastronomii Semínka se konzumují samotná, můžeme je přidávat do ovesných vloček. Léčivé účinky - harmonizuje činnost jater a ledvin - zprůchodňuje a uvolňuje energetické blokády v jaterních a ledvinových meridiánech - posiluje obranyschopnost a imunitu organismu - zlepšuje krvetvorbu - má vliv na snižování krevního tlaku - působí proti astmatu a některým druhům alergií - podporuje sexuální funkce - omezuje rozšiřování lupénky a dalších kožních onemocnění - posiluje zrak - uklidňuje podrážděné oči

Jedná se o stroj s rychle rotujícími noži v otáčející míse. Maso se zde mělní a míchá s dalšími surovinami. Tím vzniká dílo masných výrobků.

Označení přídatných látek při výrobě salámů. Patří sem například dusičnan, kutrovací soli nebo fosfáty.

Označení pro draselné nebo sodné soli, jako například soli kyseliny mléčné, vinné, octové, fosforečné, citronové.

Jde o proces rozmělňování a míchání masové hmoty v kutru.