Jedná se (z kulinářského hlediska) o nejdůležitější mořské plody. Většina příslušníků podkmene korýšů má klepeta a tykadla. Patří sem krevety, langusty, humři, krabi, sladkovodní krevety a raci. Podkmen korýšů se řadí do kmene členovců. Korýši žijí v mořích a oceánech, na rozdíl od svých příbuzných pavouků a hmyzu. Existuje přes 50 000 známých druhů korýšů.
Téměř všichni korýši důležití z kulinářského hlediska patří do řádu desetinožců. Mají dvě tykadla (antény), jeden pár končetin nesoucích klepeta a čtyři páry kráčivých končetin. Přední nohy s klepety bývají někdy menší nebo nejsou vůbec vytvořeny jako klepeta. Tělo korýšů je složeno ze dvou částí – přední části, tzv. hlavohrudě a zadní části, zadečku, který je rozdělený do sedmi segmentů. Poslední segment tvoří spolu s ploutvičkovitými přívěsky předposledního segmentu ocasní vějíř. Zadeček může být prodloužený - krevety, humři a langusty mají zadeček dlouhý, krabi naopak krátký, přiložený zespodu k hrudi. Krátký nebo dlouhý zadeček je z kulinářského hlediska velmi důležitý. U krabů masitý zadeček chybí, konzumace je omezená jen na maso z klepet, nohou a trupu.
Korýši se loví cíleně. Maso korýšů se rychle kazí, často se proto zpracovává přímo na rybářských lodích – ihned po výlovu se vaří a okamžitě zmrazuje nebo plní do konzerv.
Maso korýšů je velmi hodnotné z hlediska výživy. Má vysoký obsah bílkovin a nízký obsah tuku. Vykazuje ale poměrně vysoký obsah cholesterolu (až dvojnásobek obsahu u telecího nebo vepřového masa).
Stavy některých korýšů v důsledku intenzivního výlovu výrazně poklesly. Ceny na trhu jsou proto v současnosti patřičně vysoké.
Je rozšířený v Atlantiku, vyskytuje se v celém Severním moři, zřídka také v západním Středozemním a Jaderském moři. Krab německý se zdržuje na kamenitém a písečném mořském dně v hloubce 30-50m. Pro udržení stavů těchto krabů byly v některých zemích zavedeny povolené minimální míry a doba hájení.
Klepeta krabů německých se na německém pobřeží Severního moře a na Helgolandu prodávají samostatně pod názvem Knieper. Ostatní části se vhazují zpět do moře – určitý počet krabů žije bez klepet dál, po několika svléknutích krunýře se klepeta zregenerují.
Hřbetní krunýř je široký, oválný. Na jeho předním okraji jsou vroubkované zuby. Klepeta jsou silná, u samců masivnější, mají černé klíšťky. Nohy jsou až po konce chlupaté. Krunýř kraba německého dosahuje šířky až 30cm, jedinci potom váží asi 6kg. Většinou dorůstají do šířky 20cm.
Krabi tohoto druhu se prodávají živí, konzervovaní, vaření i mražení. Nejvyšší podíl masa vykazují klepeta a nohy, hřbetní krunýř skýtá masa jen poměrně málo.
Krab se před další úpravou nejdříve vaří, potom je vhodný ke zpracování nastudeno nebo k další tepelné úpravě. Vhodným způsobem je vaření ve vývaru. Maso lze také vyloupat, po smíchání s jinými přísadami naplnit...