Sladkovodní

Rozšířená je od jižního Norska až po Mauretánii, včetně západních oblastí Středomoří. Žije v pobřežních vodách, na jaře putuje k trdlištím nacházejícím se v horních tocích řek. Dříve se vyskytovala i na našem území. V důsledku znečištění řek jsou v současnosti stavy placky pomořanské nízké. Placky patří do čeledi sleďovitých, mají ale vyšší hřbet. Na boku mají řadu tmavých skvrn, boky i břicho jsou stříbřité. Ryby dosahují délky max. 70cm, většinou měří jen 30-50cm, samice bývají větší. Placky vcelku jsou vhodné na smažení, filetované se hodí na všechny způsoby tepelné úpravy. Uzené placky jsou chutné před třením, potom maso bývá suché.

Placka skvrnitá je rozšířená od jižního Norska a severního pobřeží Baltu až po Maroko, vyskytuje se ve Středozemním moři a v částech Černého moře. Je velmi podobná placce pomořanské, poznávacím znakem je více skvrn na bocích. Placka skvrnitá je vhodná ke smažení, filetovanou můžeme upravovat všemi způsoby. Chuťově je trochu slabší než placka pomořanská.

Původně kapr pochází z Asie, je zde uměle chován v rybnících. Do Evropy se dostal ve 13.-15. století a časem se stal nejdůležitější chovnou rybou. Není náročný, žije ve stojatých vodách s nízkým obsahem kyslíku. Kapr může dosahovat délky až 1m, v prodejnách nabízejí ryby staré 3 roky o délce 30-40cm a hmotnosti 1-2kg. Kapr obecný je vysokohřbetá ryba s dlouhou hřbetní ploutví, na horním rtu má pár krátkých a pár dlouhých vousků. Původní, divoká forma kapra šupinatého má kůži pokrytou velkými šupinami. Menší ryby o hmotnosti do 1kg můžeme grilovat i se šupinami. U nás se zpravidla prodává kapr lysec, který má jen několik šupin nepravidelně rozložených. Další formou kapra je řádkový kapr, který má řadu šupin podél postranní čáry. Chutnější maso mívají větší kapři, malé ryby s hmotností pod 1kg mají nízké zásoby tuku a maso je proto sušší. Větší kapry připravujeme jako tradiční sváteční pokrm pro celou rodinu. Smažené řízky nebo kapr namodro nesmí chybět při štědrovečerní večeři. Vhodné způsoby úpravy kapra jsou pečení, dušení, smažení, pošírování a uzení.

Rozšířená je od Pyrenejí až po Sibiř. Vyskytuje se v hejnech, žije ve stojatých a zvolna tekoucích vodách, zdržuje se u břehů s hustým porostem. Plotice obecná má výrazné šupiny, měkkou hřbetní ploutev a vidlicovitou ocasní ploutev. Zbarvení těla je stříbřité, ploutve jsou načervenalé a oční duhovka je červená. Plotice dosahují délky 30cm. Maso plotice obecné je chutné, hodí se ke smažení, grilování i fritování. Příbuzné druhy plotice obecné – plotice lesklá, plotice dunajská, plotice jihoevropská, plotice perleťová a plotice Meidingerova.

Perlín je rozšířený od Pyrenejí až po Aralské jezero. Nevyskytuje se ve Skotsku a na severu Skandinávie. Od plotice se perlín odlišuje zbarvením oční duhovky – je žlutá, ploutve jsou světločervené. Ryby dosahují délky až 40cm, zpravidla ale dorůstají jen do 20cm. Maso perlína ostrobřichého je méně chutné než maso plotice obecné, má poměrně hodně jemných kostí. Vhodné je na grilování, fritování nebo smažení.

Jinak také slunka stříbřitá, žije ve stojatých a zvolna tekoucích vodách ve střední a východní Evropě. Slunka dosahuje délky jen 9-12cm, tělo je pokryto velkými stříbřitými šupinami, po hřbetě se podélně táhne modrozelený pás. Slunku obecnou vcelku pečeme nebo fritujeme, konzumuje se s hlavou i ocasem.

Vyskytuje se v potocích a řekách v celé Evropě, kromě Irska, Skotska, severu Skandinávie a jihu Itálie. U nás je poměrně rozšířeným druhem. Jelec má protáhlé, zavalité tělo, zbarvené světle stříbřitě. Ploutve jsou načervenalé, šupiny jsou velké s tmavým okrajovým lemem. Tloušti dosahují délky asi 60cm a hmotnosti asi 4kg. Většina ryb ale dorůstá jen do délky 40cm. V mladém věku se živí hmyzem, červi a malými korýši, v dospělosti se stávají dravci a loví malé ryby nebo žáby. Jelec tloušť má jemné, bílé a pevné maso, hodí se ke smažení, fritování a grilování.

Vyskytuje se severně od Pyrenejí a Alp přes Ural až do východní Sibiře. Vyhledává studené a rychle proudící vody s pevným dnem, žije i v čistých jezerech. Jelec proudník se živí planktonem, měkkýši a červi. Má protáhlé, štíhlé tělo, dosahuje délky max. 30cm. Většinou dorůstá jen do 20cm. Není nejlépe ceněnou konzumní rybou, má měkké maso a mnoho kůstek. Proudník je vhodný ke smažení nebo grilování, chutný je také naložený do kyselého nálevu.

Vyskytuje se v řekách a jezerech severně od Alp až po Ural a dále k Sibiři. Jelec jesen byl s úspěchem vysazen v západní Evropě, na jihu se nevyskytuje vůbec. Vzhledem ryba připomíná tlouště, je ale štíhlejší a má vyšší hřbet. Spodní ploutve jsou červené, boky stříbřité. Jelec jesen může dosahovat délky až 80cm, většina ryb ale měří 30-40cm, váží asi 4kg. Stejně jako ostatní jelci má i jesen hodně kostí, není proto oblíbenou konzumní rybou. Je vhodný ke smažení, grilování nebo nakládání nakyselo. Před tepelnou úpravou je třeba jesena naložit na 1 hodinu do octa, kosti tak změknou.

Boleni se vyskytují v tekoucích vodách a větších jezerech, žijí v hejnech. V mládí se živí drobnými živočichy, v dospělosti se stávají dravci a útočí na ryby, žáby i vodní ptactvo. Charakteristickým znakem bolenů je předsunutá spodní čelist a rozeklaná ústa, která sahají až k očím. Bolen dravý dosahuje délky až 1m, většinou měří jen 50cm a váží asi 3kg. Pokud odstraníme kosti, je bolen dobrou konzumní rybou. Připravuje se nejčastěji grilovaný, chutná podobně jako tloušť.