Zbožíznalství

Tento druh návek má značný hospodářský význam v Japonsku, Koreji a Číně. Lastury jsou tmavé, s výrazným rýhováním, periostrakum má vousatý povrch. Charakteristickým znakem návky akagaj jsou silná, paprsčitá žebra. V asijské kuchyni se tyto návky používají syrové na přípravu sushi, konzumují se také vařené.

AKÁTOVÝ MED je med pocházející z květů trnovníku akátu. Původ a výskyt Med se vyrábí z akátu, který roste v Severní Americe a Evropě. U nás roste v teplých částech Čech a jihovýchodní Moravy. Vzhled, chuť, vůně… Akátový med má světlou, průsvitnou barvu a sladkou, lehce květinovou chuť Má velké procento fruktózy, a tak krystalizuje pomalu a zůstává dlouho v kapalném stavu. Zdraví Díky nízkému glykemickému indexu je akátový med vhodný pro diabetiky. Látky v něm pomáhají uvolňovat křeče a zklidňovat žaludek a střeva. Působí mírně močopudně a žlučopudně. Neobsahuje příliš enzymů, ale naopak podporuje tvorbu trávicích enzymů v těle. Použití akátového medu v gastronomii Akátový med je oblíbený na vaření nebo do míchaných nápojů, není natolik výrazný, aby přebíjel jejich chuť.

Klobása vyrobená z jeleního a sobího masa. Může být fermentovaná nebo sušená, ochucená jalovcem nebo hřebíčkem, skořicí a zázvorem. Klobása Algkorv je dlouhá 32cm a široká 4cm. Podává se nakrájená na plátky.

Jedná se o klobásu, kterou původně vyráběli Židé pouze z bílého masa, dnes často obsahuje i vepřové maso. Alheira de Barroso-Montalegre se vyrábí z vepřového a drůbežího masa. K ochucení slouží česnek, klobása je jemně vyuzená. Měří 28cm a široká je 4cm.

Klobása vyrobená ze směsi různých druhů zvěřiny. Jako pojivo masové směsi se používá strouhanka. Klobása se někdy ochucuje paprikou a česnekem, je dozlatova vyuzená. Měří 40cm a široká je 4cm.

ALLAGÄUER BERGKÄSE je tvrdý sýr vyráběný v některých oblastech Německa. Původ a výskyt Allgäuer Bergkäse je tvrdý horský sýr s chráněným původem a může být vyráběn pouze v některých krajích Německa. Od roku 2010 je z rozhodnutí výboru Evropské unie tento sýr považován za světové tradiční dědictví. Vzhled, chuť, vůně… Allgäuer bergkäse je menší příbuzný bochníku sýru allgäuer emmentaler, jeho váha je 15-50 kg. Obsah tuku v sušině je 50 %. Čím vyzrálejší tento sýr je, tím výraznější a intenzivnější je jeho chuť a aroma. Výroba Allgäuer bergkäse je vyroben z čerstvého mléka v horských oblastech, doba zrání je nejméně 4 měsíce, někdy až 1 rok. Pak teprve sýr rozvine své intenzivní a kořenité aroma. Použití Allgäuer Bergkäse v gastronomii Allgäuer bergkäse se dobře taví, je proto vhodný k zapékání např. na toastech. Dostupnost a skladování Tento sýr je k dostání ve speciálních prodejnách sýrů. Dobře zabalený lze bez problémů uchovat v chladničce. Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:8.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:107%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sans-serif; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}

ALOISIE – latinsky Aloysia triphylla je aromatická rostlina s velkým obsahem silic. Aromatický keřík s citronovou vůní Aloisie je velmi bohatá na silice a další látky, díky kterým je prospěšná pro naše zdraví. Nejčastěji se konzumuje v podobě čaje, ale můžete ji použít sušenou na dochucení pokrmů. Původ a historie Aloisie pochází z Jižní Ameriky, odtud ji podobně jako brambory nebo kukuřici přivezli v 17. století Španělé. Ve Španělsku se pěstovala především pro množství vonných silic. Pěstování Aloisie je teplomilná rostlina a naše podnebí nezvládá dobře. U nás ji můžete pěstovat pouze jako pokojový či balkonový keř. Pro její vůni je vhodné ji umístit poblíž posezení. Nejlépe se jí daří v polostínu. Vzhled, chuť a vůně… Keř je vysoký asi 5 m a patří do čeledi sporýšovitých. Listy jsou dlouhé až 10 cm a po rozemnutí voní po citronu. Květy jsou malé, mají světle fialovou barvu. Je oblíbená pro svoji příjemnou citronovou vůni, za kterou vděčí obsaženým rostlinným silicím. Zdraví a vitamíny Aloisie je velmi bohatá na rostlinné silice (carvon, citronelol, limonen či geraniol) a na další látky jako je tanin či flavonoidy. Díky těmto složkám má čaj z listů aloisie příznivé účinky na lidské zdraví. Cineol působí příznivě proti některým mikroorganismům, geraniol pomáhá proti parazitům. Neměla by se užívat v těhotenství, protože některé zdroje uvádějí, že podporuje kontrakci dělohy. Použití aloisie v gastronomii Aloisie je velmi aromatická, má v kuchyni mnohostranné použití. Jediným listem lze okořenit např. pošírovanou rybu. Ve Španělsku a Francii je oblíbený nálev z aloisiových listů. Čaj je nejen zdravý, ale také velmi lahodný. Lístky aloisie můžete použít k ochucení čajů, při vaření i při pečení moučníků. Čerstvé listy jsou vynikající pro dochucení pudinků, sušenek či nápojů. Skladování a uchovávání Listy aloisie se suší a uchovávají se v uzavřených sklenicích na tmavém místě. Takto uchované listy si udrží své aroma po dobu až dvou let. Léčivé účinky - pomáhá při bolestech žaludku - mírní stres a bušení srdce - má pozitivní vliv na psychiku - je vhodným doplňkem celkové léčby při infekci parazity - zmírňuje ataky migrén - má antioxidační účinky

ALTENBURGER ZIEGENKÄSE, nebo také altenburský kozí sýr, měkký sýr pocházející z Německa. Původ a historie Sýr se vyrábí na území duryňsko-saského pomezí podle tradičních receptur již od roku 1897. Vzhled, chuť, vůně… Bochník je kulatý o průměru 11,5cm, váží 250g a je asi 2cm vysoký. Těsto je měkké, prostoupené málo oky, má světle žlutou barvu. Altenburský sýr chutná výrazně po kmínu. Obsah tuku v sušině je 30%. Výroba Altenburger je vyroben z kravského mléka s přídavkem 15 % kozího mléka. Mléko je zahušťováno syřidlem, a než se bochníky vytvarují, přidává se kmín. Sýr zraje 10 dní. Použití Altenburger v gastronomii Sýr se tradičně pojídá s chlebem a kyselými okurkami nebo červenou řepou. Dostupnost a skladování Altenburger je k dostání pouze v některých specializovaných obchodech. Lze jej skladovat pouze krátkou dobu v chladničce v uzavřené nádobě.

Pochází z Číny a povodí řeky Amur. Dnes se amur chová uměle také v Evropě. Žije v hlubokých a klidných jezerech, pomalu tekoucích řekách a chová se i v rybnících. Živí se jen rostlinnou potravou. Amur bílý dosahuje délky až 1,20m, tělo je pokryto velkými šupinami, hlava je velká se širokou bezvousou tlamou. Maso amura je velmi chutné, má však mnoho kostí. Hodí se především na přípravu rybích nádivek.

ANANAS - latinsky Ananas comosus, známý také jako Pineapple, Nanas nebo Pina je velmi chutné a osvěžující exotické ovoce. Krásný, chutný, osvěžující, zdravý… Ananas je pro svůj nezaměnitelný vzhled, výraznou chuť i vůni a dokonce i částečné léčivé účinky právem považován za „krále“ tropického ovoce. Ananas je ideální konzumovat syrový, ale má mnohostranné využití v studené i teplé kuchyni, nasladko, naslano i na pikantní způsob. Původ a historie Ananas pochází z jižní Brazílie a Paraguaye, do Ameriky ho indiáni přivezli ještě dlouho předtím, než ji objevil Kryštof Kolumbus. Ten ananas v roce 1493 poprvé ochutnal na ostrově Guadaloupe a okamžitě se rozhodl ho přivést do Španělska. Odsud se pak díky mnohých mořeplavcům rozšířil v podstatě do celého světa. V r.1660 ho poprvé viděli v Anglii, Španělé ho v té době přivezli například na Filipíny i na Hawai. Podle dochovaných záznamů se už v r.1720 začal pěstovat i ve sklenících. Současnost Ananas se pěstuje ve 82 zemích světa v tropických a subtropických krajích. Největším producentem je americká Hawai s 12 % celosvětové produkce. Za ní jsou s 11% Filipíny a Thajsko, s 10 % Brazílie, a Čína. Mezi další přední producenty ananasu patří také Indie s 9 %, dále pak ještě Nigérie, Kostarika, Mexiko, Keňa a Indonésie. Celková roční produkce ananasu je přibližně 15 milionů tun, a vzhledem k poptávce se každý rok zvyšuje. Velmi oblíbená je v poslední době odrůda Extra Sweet, která byla pod názvem Del Monte vyšlechtěna na Hawaji. Vzhled, chuť, vůně… Ananas má oválný nebo válcovitý tvar a ostré listy. Kůra je tuhá a silná s typickou šestiúhelníkovou strukturou, má červenohnědou, žlutou, oranžovožlutou nebo i tmavě zelenou barvu. Dužina je převážně žlutá, velmi šťavnatá, s výraznou vůní a chutí, která je u správně zralého ananasu různá podle odrůdy od sladce kyselé až po velmi sladkou. Přezrálý ananas už má chuť nevýraznou a je příliš sladký. Velikost plodu ananasu je do 30 centimetrů, váha se podle odrůdy pohybuje od 0,5 až do 5 kilogramů. Odrůdy Ananas patří mezi citrusové plody a v současné době známe již více než 100 odrůd, které se rozdělují do několika skupin. Smooth Cayenne je na mezinárodním trhu s ananasem nejznámější a nejdůležitější odrůdová skupina. Válcovité plody váží 1,5 až 2,5 kilogramu, mají tmavožlutou až oranžovou barvu. Očka jsou plochá, dužina světle žlutá, a má sladkou až lehce nakyslou chuť. Manzana je skupina odrůd s většími válcovitými plody o váze kolem 2 kilogramů se žlutě načervenalou barvou. Amazonas je další odrůda s velkými plody. Dužina je velmi světle žlutá, někdy téměř bílá a má skutečně vynikající chuť. Pelorela patří mezi další oblíbené velkoplodé odrůdy. Abacaxi jsou tzv. španělské odrůdy se středně velkými plody. Queen je další skupina odrůd, které mají menší plody kuželovitého tvaru s oblými očky a trnitými listy. Tyto ananasy jsou velmi sladké a aromatické, dužina má zlatohnědou barvu. Zdraví a vitamíny Jedlá část ananasu obsahuje průměrně 86 % vody, 13 % sacharidů, 1,2 % vlákniny, 0,3 % bílkovin a 0,1 % tuků. Energetická hodnota je přibližně 200 kJ na 100 gramů syrové dužniny ananasu. Ananas obsahuje pro lidský organismus důležité minerální látky - např. vápník, železo, fosfor nebo draslík, dále vitamíny - vitamín A, thiamin B1, riboflavin B2, niacin a vitamín C, organické kyseliny - především kyselinu citronovou, maleinovou a tartarovou, a také cukry. Nejznámější látky, které ananas obsahuje, je enzym bromelin a biotin. Enzym bromelin štěpí bílkoviny na aminokyseliny a působí tak příznivě na trávení. Biotin má pozitivní vliv na růst a zdraví kůže, nehtů a vlasů. Obě látky společně podporují fermentaci uhlohydrátů, která se projevuje i na mírném úbytku váhy, lepší srážlivosti krve, snižování krevního tlaku, uvolňování svalstva a má i protizánětlivé účinky. Použití ananasu v gastronomii Ananas se konzumuje syrový, k dostání je ale i kompotovaný, jako marmeláda nebo lihovina. Velmi oblíbený je také ananasový džus, v kuchyni při přípravě různých jídel ananasová šťáva. Do ní se například nakládá maso, které je pak mnohem křehčí. Nejjednodušší je plod nakrájet na plátky, pak z kolečka odříznout slupku a vyříznout prostřední dřevnatou část. Je také možné odkrojit oba konce, okrájet slupku a potom nakrájet dužninu. Konzervovaný ananas ztrácí až polovinu svých účinných látek a tak je samozřejmě mnohem lepší konzumovat ananas čerstvý. Dá se výborně kombinovat s jiným ovocem v různých salátech, nebo přidávat do omáček. K spotřebě jsou vhodné pouze zcela zralé ananasy. Nezralé plody obsahují velké množství různých kyselin, které můžou dokonce poškodit zubní sklovinu, nebo i nepříjemně podráždit žaludeční sliznici. Loupání ananasu Nejjednodušší možností je odříznout listy, plod příčně nakrájet na plátky, z koleček odkrájet slupku a vyříznout prostřední tvrdou část Další způsob je, že odřízneme spodní i horní část a slupku ostrým nožem okrajujeme směrem shora dolů Ananas může být i atraktivní dekorací například na slavnostním stole nebo v míse se salátem. U plodu necháme listy, okrájíme slupku a tzv. očka, která jsou uspořádána v diagonálních řadách pilkovým nožem klínovitě vykrájíme. Ananas nejen zajímavě vypadá - ve spirálovém řezu vynikne i jeho jasná barva a uvolní se typická vůně. Jak a podle čeho vybírat Jen ideálně zralý ananas má svoji jedinečnou a vynikající chuť. Zralý ananas se pozná především podle intenzivní a typické vůni na stonku, a také že malé středové listy na horní části jsou snadno vytrhnout. Zralé plody mají na povrchu více než 20 % žluté barvy, ale spolehnout se jen na barvu není možné. Kvalitní ananas poznáme i podle svěžích zelených listů, lesklé slupky a také že plod nemá měkká místa. Ananasy, které jsou tzv. nazrálé, mají nazlátlé, oranžovožluté nebo červenohnědé zbarvení. Ananas má velký obsah vody, a tak by měl být přiměřeně těžký vzhledem k jeho velikosti. Nekupujte ananas, který má měkká místa. Spotřeba, zrání, skladování Zralý ananas je dobré spotřebovat co nejrychleji, nezralý plod s listy můžeme nechat zrát až 2 týdny v pokojové teplotě,. Ananas nikdy neskladujeme v teplotách nižších než 15 stupňů, protože pak se na jádru vytvoří hnědé skvrny. Ideální skladovací teplota je 10 až 15 stupňů C. Ananas je i přes tvrdou slupku velmi citlivý na tlak. Léčivé účinky Ananas má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. - zlepšuje zlepšení a zefektivnění štěpení bílkovin v lidském těle, pomáhá při tvorbě svalové hmoty a zlepšuje fyzickou výkonnost - chrání před bakteriemi a parazity ve střevech, ulevuje slinivce břišní, pomáhá při střevních poruchách a průjmech - má čistící a detoxikační účinky, brání nadměrnému zadržování vody v těle, odvodňuje a odbourává otoky - pomáhá spalování nadbytečných tuků - působí podobně jako nesteroidní protizánětlivé léky typu Acylpyrinu nebo Ibuprofenu - napomáhá rozpouštět krevní sraženiny, je vynikající pro osoby náchylné na trombózy a infarkty - přikládáním vatového tampónu namočeného v ananasové šťávě se odstraní nebo zmírní pigmentové skvrny na kůži - pomáhá odstranit následky slunečního úžehu - plátek ananasu odstraní tzv. pálení žáhy Ananas může mít u citlivějších osob i nežádoucí účinky. Plody totiž obsahují malé množství síry, které může vyvolat bolesti hlavy, šťáva pak podráždění kůže, a protože obsahuje mírně leptavou kyselinu glykolovou, je třeba před ní chránit i oči.  

ANDĚLIKA – latinsky Archangelica officinalis, slovensky Archangelika lékarska, anglicky Garden Angelica je bylinka z čeledi miříkovitých. Konzumuje se syrová i vařená. Má anýzovou vůni. Andělská bylinka od vody Andělika se řadí k nejcennějším léčivým rostlinám. Její účinky se užívají již od nepaměti. Mniši ji používali jako lék proti moru. Původ a výskyt Původní místo výskytu anděliky lékařské je střední a severní Evropa a severní Asie. U nás je rozšířena od nepaměti, pěstuje se nebo volně roste podél vodních toků. Vyskytuje se v lesích, poblíž horských bystřin nebo na horských loukách. Pěstování Anděliku zasejte počátkem podzimu, přesazujte na jaře, mezi jednotlivými rostlinami nechávejte rozestup 1 m². Vzhled, chuť a vůně… Andělika je mohutná bylina až 2 m vysoká, má dutou lodyhu. Květy jsou zelenavě bílé a mají v průměru 15 cm. Listy jsou 90 cm velké. Mladé lodyhy mají anýzovou, sladkou chuť i vůni. Plodí pouze jednou za život, poté uhyne. Kořen a plody mají chuť hořkou a kořenitý pach. Zdraví a vitamíny Kořen s plody obsahuje především silici a terpeny, také obsahují hořčinu angelicin, furukumariny a další látky. S jejím užíváním je nutné nakládat opatrně, může způsobovat přecitlivělost na světlo. Těhotné ženy ji nesmějí užívat vůbec, může vyvolávat menstruaci. Použití anděliky v gastronomii Řapíky a listy se mohou používat jak čerstvé, tak i vařené. Kořeny se čistí a poté se zavěšené usuší. Uchovávají se ve vzduchotěsné nádobě. Mladé lodyhy mají dobrou chuť i zasyrova. Nařezané řapíky a listy se přidávají do omáček, polévek i do salátů. Kořen můžete použít pro přípravu léčivého čaje nebo andělikového vína. Kořen a plody se používají pro výrobu hořkých likérů. Skladování Kořen po sklizení omyjeme a usušíme ve stínu za maximální teploty 35 °C. Usušený kořen uchováváme v uzavřené nádobě. Léčivé účinky - čistí krev - je močopudná - zlepšuje trávení a působí proti nadýmání - pomáhá při revmatismu, epilepsii a hysterii - podporuje odkašlávání - má uklidňující účinky - pomáhá při zánětech dutiny ústní

Klobása Andouille se vyrábí z vepřových drštěk a střívek nakrájených na proužky a nakládaných do slaného nálevu. Nakrájená střívka se rolují a plní do širších střev, potom se vaří a někdy i udí. Klobása se konzumuje zastudena, nakrájená na tenké plátky. Tento masný výrobek měří 30cm a široký je 7cm.

Jedná se o neuzenou venkovskou klobásu, vyrobenou z kusů mrštěk a vepřového masa. Andouillette se zpravidla griluje a podává teplá s hořčicí. Má charakteristickou ostrou vůni. Klobása Andouillette měří 15cm a široká je 4cm.

Anelli jsou těstoviny ve tvaru kroužků. Hodí se k přípravě nejrůznějších pokrmů.

Anellini jsou těstoviny ve tvaru drobných kroužků. Používají se převážně jako vložka do polévek.

ANGREŠT - latinsky Ribes uva-crispa, známý také jako srstka angrešt, srstka obecná nebo meruzalka srstka - je poměrně běžný zahradní i lesní keř. Malé plody plné vitamínů … Angrešt má svojí nezaměnitelnou chuť a jeho plody obsahují množství nejrůznějších vitamínů. Keře angreštu najdeme snad v každé zahrádce. Angrešt je nejlepší konzumovat syrový, ale ani jako kompot, džem nebo mošt neztrácí své prospěšné vlastnosti. Původ a historie První zmínky o pěstování angreštu pocházejí z 16. století. Většina odrůd má původ v Anglii, novější pak v Severní Americe. Angrešt pochází z Evropy, ale vyskytuje se i v západní Africe a na Blízkém východě. Pěstování a kultivace angreštu ve větším rozsahu začalo v 18.století v Anglii a Francii. První zmínka o pěstování angreštu v našich zemích pochází z r. 1772. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se pěstování angreštu ve velkém rozšířilo ale až v 19. století. Současnost V současné době se angrešt pěstuje především v Evropě a západní Asii. Keře, které známe ze zahrad, v přírodě dosahují výšky až 3 metrů. Původní odrůdy potřebovaly značně vlhkou půdu a dostatek živin, nově vyšlechtěné už jsou na pěstování poměrně nenáročné. Angreštu nevyhovují vysoké teploty, proto se mu nejlépe daří v oblasti mírného pásu s vyšší nadmořskou výškou a volným prouděním vzduchu. Hlavními producenty angreštu jsou Polsko, Anglie, Maďarsko, Česká republika, Belgie, Holandsko a Německo. Vzhled, chuť, vůně… Plody angreštu jsou dužnaté bobule přibližně ve velikosti třešně, které mají specifickou chuť a obsahují množství malých semínek. Podle odrůdy mají bělavou, žlutou, zelenou, načervenalou nebo temně červenou barvu. Zralé plody poznáme nejen podle barvy a chuti, ale i hmatem, protože jsou měkké. Přezrálé plody z keřů samy opadávají. Odrůdy Na světě je registrováno přibližně 100 odrůd angreštu, které se rozlišují především podle velikosti a barvy plodů, a také podle náročnosti keřů na klimatické podmínky a pěstování. Původní odrůda angreštu měla zelené plody, nové vyšlechtěné odrůdy mají plody bílé, žluté a červené. U nás se nejlépe daří odrůdám Zlatý fík, Bílý nádherný a Citronový obří, Produkta, Industrie a Roman, které jsou z hlediska pěstování nenáročné, protože nemají žádné velké nároky na půdu ani na klimatické podmínky. Oblíbené jsou i odrůdy Česká koruna a Šolcova naděje, které ale potřebují hlubší hlinitou půdu a dostatek vláhy a jejich pěstování je tak poněkud náročnější. Zlatý fík má velké, oválné a jemně ochmýřené oranžovožluté plody se sladkokyselou chutí. Citronový obří má plody velké se sytě oranžovou barvou. Bílý nádherný má středně velké bělavě zelené plody. Industrie má plody větší, oválné, vínově červené a ochmýřené. Produkta má menší zlatavě hnědé plody se sladkokyselou chutí. Roman má větší bělavé lysé plody a sladkokyselou chuť. Česká koruna má velké sladkokyselé zelenožluté plody. Šolcova naděje má sladkokyselé velké oválné bělavé plody s vínově červeným nádechem. Britania má velké, oranžově žluté plody s červenohnědými skvrnkami a sladkokyselou chutí. Triumphant má plody střední až velké, oranžově žluté, sladkokyselé. Achilles má tmavočervené velké sladké plody. Rolonda je odrůda vyšlechtěná v Německu, má středně velké až černohnědé plody s jemnou chutí, ale tuhou slupkou. Invicta pochází z Velké Británie, má menší zelené plody s jemnou slupkou, které jsou příjemně sladce nakyslé. Červený triumf je původní odrůda z Anglie z r. 1935 s menšími plody a neutrálně sladkou chutí. Zelený kulatý je z Německa a má velmi sladké velké sytě zelené plody s jemnou slupkou. Zdraví a vitamíny Angrešt má vysoký obsah kyseliny citrónové, jablečné, vinné a šťavelové. Je v něm i velké množství vitaminů C, E, B, obsahuje mnoho pektinů, karoten, draslík, vápník, hořčík, železo a zinek. Důležitý je také vysoký obsah křemíku, který zajišťuje pevnost tkání a zbavuje tělo těžkých kovů. Křemík je to důležitý pro stěny buněk, pevné a pružné vazivové tkáně a pro předcházení cévním onemocněním. Provitamin A chrání sliznice a posiluje buňky, pyridoxin, vitamin B6 podporuje růst vlasů, posiluje nervy a srdeční činnost. Ženy jistě ocení angrešt jako kosmetický prostředek pro zdravou pokožku a vlasy, protože obsahuje biotin. Slupka je bohatá na nenasycené mastné kyseliny, vláknina čistí střeva a podporuje trávení. Použití angreštu v kuchyni Nejlepší je samozřejmě konzumovat angrešt syrový. Angrešt své vynikající vitamínové vlastnosti a chuť ale neztrácí ani dalším zpracováním a konzervováním nebo kompotováním. Angreštové zavařeniny a džemy se používají do různých dezertů, kompotovaný angrešt je vhodný třeba do různých ovocných salátů. Vynikající je i angreštový mošt a víno. Angrešt má své uplatnění i ve zdravotnictví. Je nízkokalorický a má mnoho vitamínu C – například už 200 gramů angreštu dodá lidskému tělu polovinu doporučené dávky. Angrešt také obsahuje značné množství vlákniny, která je velmi prospěšná pro zažívací ústrojí člověka. Jak a podle čeho vybírat Zralé plody poznáme především hmatem, protože jsou měkké. Přezrálé plody jsou vodnaté. Spotřeba, zrání, skladování Angrešt se do prodeje dostává v období od června do srpna. Není určený pro dlouhodobé skladování a vzhledem k poměrně vysokému obsahu vody nedoporučuje se ani jeho zmražení. Protože angrešt ani tepelnou úpravou neztrácí nic ze své vitamínové hodnoty, je nejlepší nezkonzumovaný čerstvý angrešt kompotovat, případně z něj udělat džemy a marmelády. Před konzumací nebo zpracování z plodů ostrým nožem odřízneme na jedné straně stopku a na druhé straně zbytek květu. Zajímavosti Cukru je v angreštu méně než 10%, a to především fruktóza – je tedy nízkokalorický. Obsahuje však stejně vitamínu C jako citrony… Léčivé účinky Angrešt čistí střeva a podporuje vylučování, ale podporuje růst vlasů a je vynikající pro zdravou pokožku. Z usušených listů keře angreštu si jejich spařením připravíme výborný čaj s protizánětlivými účinky, který ale také zklidňuje organismus žen před začátkem menstruace. Stačí 20 gramů usušených listů na půl litru vody. Angrešt - pomáhá při ateroskleróze - účinkuje při zácpě - snižuje krevní tlak - zlepšuje využití bílkovin - podporuje tvorbu zdravé pokožky a vlasů - posiluje cévy - má kladný vliv na vazivové tkáně - zbavuje tělo jedovatých kovů Angrešt může mít i nežádoucí až toxické účinky, pokud ho budeme konzumovat nezralý.  

Anolini jsou plněné těstovinové taštičky, mají tvar půlměsíčku. Většinou bývají podávané ve vývaru.

LÁHEVNÍK nebo také ANONA - latinsky Annona – je tropická dřevina, u která na některých odrůdách roste ovoce. Nejznámější je láhevník ostnitý- latinsky Annona muricata, kterému se také říká quanabana, guanabana, velký nebo ostnitý corossol, ostnitý cachiman, graviola, soursop a také smetanové jablko – anglicky cousard apple. Velmi zdravé a chutné ovoce Anona – láhevník – je velmi chutné a zdravé ovoce. Zralé plody se konzumují jako ovoce, nezralé je možné připravovat jako zeleninu. Listy, kůra, kořeny i semena se využívají v lidovém léčitelství, moderní medicíně i farmaceutickém průmyslu. Původ a historie Anona pochází z Jižní Ameriky z oblasti Bolívie a Peru, odkud také pochází i většina odrůd. Stále zde roste ve vysoko položených místech. Latinský název má původ z výrazu annon, používaný Taíny, původními obyvateli Antil, kteří již v dávných dobách plody, listy i kůru využívali v tradiční medicíně. Současnost Anona se v současné době pěstuje v mnoha tropických oblastech, některým odrůdám se daří i v oblastech subtropických a v i mírnějších klimatických podmínkách, které jsou například v jižním Španělsku. Poměrně hojně se pěstuje i na Floridě, v Austrálii a Izraeli. Mimo domovské oblasti Antil, Střední a severní části Jižní Ameriky s ale nejvíce pěstuje v Asii, Africe a Oceánii. Plody, listy i kůra stromů jsou velmi využívané i v medicíně a farmaceutickém průmyslu. Vzhled, chuť, vůně… Plody anony jsou zelené, podle odrůdy velké 20 až 30 centimetrů a váží až 4 kilogramy. Mohou být kulaté ale i mírně oválné. Odrůdy anony trnité mají a povrchu jsou měkké ostny, anona síťovaná má povrch zvrásněný a anona šupinatá je pokrytá podélnými „šupinami“ různé velikosti a tvaru. Dužina je velmi chutná, šťavnatá, bílá nebo krémová, jsou v ní větší černá semena, která se nekonzumují. Chuť i aroma se liší podle odrůdy - může být lahodně nakyslá až sladká, jemně až poměrně intenzivně, ale příjemně, aromatická. Má vláčnou konzistenci, u zralých plodů se od sebe jednotlivé segmenty dužiny dají snadno oddělit. Stromdorůstá dovýšky 3 až 8 metrů a je velmi rozvětvený. Zelené podlouhlé a lesklé listy neopadávají. Na stromě se rodí až 30 plodů, které jsou u kmene a na silnějších větvích. Většinou na začátku října se sklízí nezralé plody, které v teplém prostředí poměrně rychle dozrávají. Druhy a odrůdy Láhevník – Anona – má 100, podle jiných údajů dokonce až 150 druhů. Na většině z nich rostou chutné plody, které se využívají jako ovoce, ale i v lidovém léčitelství, lékařství a farmaceutickém průmyslu. Nejznámější a nejvíce pěstované druhy anony Anona ostnitá - Anona muricata – guanabana – se pěstuje v nižších polohách tropických oblastí na celém světě, kde plodí celý rok. Plod je oválný, má nepravidelný tvar. Dorůstá do délky až 35 centimetrů a váhy až 6 kilogramů. Povrch zeleného plodu je rozdělený do částí ve tvaru kosočtverce, každá má uprostřed malý osten. Dužina zralého plodu je bílá, vláknitá, má krémovitou konzistenci a sladkou nebo sladkokyselou chuť. Zralá dužina se využívá na výrobu nápojů, nezralé plody se především v Asii připravují jako zelenina. Listy, semena, kůra a kořeny se používají v lidové medicíně, lékařství i farmaceutickém průmyslu. Anona šupinatá - Anona sguamosa – má kulovité plody dlouhé až 10 centimetrů, které jsou pokryté většími mírně vyklenutými šupinami. Zralá dužina má smetanově bílou barvu, hustou kašovitou konzistenci, velmi jemnou sladkokyselou chuť a příjemné aroma. Anona šupinatá je považována za jedno z nejvíce chutných druhů ovoce. Semena jsou prudce jedovatá a šťáva v očích může mít za následek i slepotu. Nezralé plody, listy a kůra stromů se využívají proti průjmům a úplavici. Obklady z listů pomáhají při léčbě epilepsie, kožních poranění a jiných onemocnění pokožky. Má původ v tropických oblastech Ameriky, v současnosti se velmi hojně pěstuje v tropech na celém světě ni v teplejších oblastech subtropů – například na Floridě nebo na jihu Číny. Anona síťovaná - Anona recitulata – je původem z Karibiku a v současnosti velmi rozšířená ve Střední i Jižní Americe. Kulovité plody mají hladký povrch a tlustou slupku, zralost se projevuje její hnědou barvou. Zralá dužina má sladkokyselou chuť, je bílá, aromatická a poměrně moučnatá. Semena, nezralé plody, listy, kůra i kořeny obsahují alkaloidy a jsou jedovaté. Šťáva z rostliny vyvolává onemocnění kůže a záněty. V medicíně se různé extrakty využívají jako prostředek proti průjmům i úplavici. Anona čerimoja - Anona cherimoya – „smetanové jablko“ - pochází z And, kde roste v nadmořských výškách 1000 až 2000 metrů a proto poměrně dobře snáší i chladnější klimatické podmínky a pěstuje se i ve Středomoří. Plody jsou velmi chutné, sklízí se nezralé a před konzumací se nechávají změknout. Aroma připomíná banány. Semena obsahují alkaloidy a jsou jedovatá, vyrábí se z nich insekticidy, pražená mají velké projímací účinky a působí i jako silnédávidlo.Ve Střední Americe se semena melou a pak používají proti vším a mnoha dalším parazitům. Anona horská - Anona montana - má až 18 centimetrů dlouhé plody s hrubým šupinatým povrchem, které se díky své příjemné sladkokyselé chuti nejvíce používají na přípravu osvěžujících nápojů. Pochází z Karibiku a je velmi oblíbená a často pěstovaná v tropických oblastech Ameriky. V Asii i Africe se téměř nepěstuje. Anona sonkaja - Anona purpurea – pochází ze Střední Ameriky a jižního Mexika, roste ale například i na Filipínách. Plody mají vejčitý tvar a jsou dlouhé až 20 centimetrů, mají červenohnědou barvu a na povrchu mnoho kuželovitých trnů. Zralá dužina je oranžová, šťavnatá a měkká, má vláknitou strukturu a chutí připomíná mango. Semena jsou jako u většiny ostatních druhů jedovatá. Zdraví a vitamíny V oblastech svého původu byla Anona využívána v tradiční medicíně. Jednotlivé části – plody, listy, kůra i kořeny – mají různé léčivé vlastnosti, které se navíc liší i podle odrůdy. V současnosti jsou prokázané i vědecky. Plody anony jsou velmi bohaté na mnoho důležitých látek pro lidský organismus - 100 gramů ovoce obsahuje přibližně 45 miligramů draslíku, 23 mg sodíku, 24 mg hořčíku, 26 mg fosforu a 0,50 mg železa. Vzhledem k obsahu bílkoviny, škrobů a glukózy jsou i velmi výživné. Anona obsahuje také nenasycené mastné kyseliny, vitamín C a alkaloidy, které v jiném ovoci nejsou - asimilobin, nornuciferin a anonain, acetogenin, taniny a polyfenoly. Listy se používají na obklady a pomáhají při léčbě epilepsie, kožních poranění a jiných onemocnění pokožky. Připravuje se z nich také odvar, který je silným antioxidantem. Má účinky proti rakovinovým buňkám a v organismu ničí volné radikály, které jsou příčinou mnoha chorob. Působí i proti křečím a epilepsii, snižuje krevní tlak, reguluje činnost srdce a působí dokonce i proti mnoha virům – například i HIV – a bakteriím. Má také pozitivní účinek na trávicí ústrojí, reguluje hladinu cholesterolu a zpomaluje stárnutí buněk. Je účinný i při malárii a horečce. Kůra má silné antibakteriální účinky, působí proti vředům, sušená a rozemletá společně se semeny je velmi účinná proti mikroorganismům v lidském těle a má účinky proti průjmu a úplavici. Použití anony v gastronomii Dužina zralých plodů se konzumuje jako ovoce. Používá se také na výrobu marmelády, zmrzliny, ovocné šťávy, sladkého pečiva a různých nápojů. Nezralé plody se používají a připravují jako zelenina. Listy, kůra a kořeny rostliny se využívají v různých podobách v lidovém léčitelství, moderním ékařství a farmaceutickém průmyslu. Příprava anony před použitím Před konzumací se plod rozřízne, dužina se z něj vyjme a odstraní se z ní nejedlá, u některých druhů jedovatá, semena. Šťáva se z plodů získává tak, že se dužina bez semen rozmixuje. Jak a podle čeho vybírat Plody většiny odrůd anony se sklízí na začátku října a na trh dodávají nezralé. Dozrávat se nechávají v teplém prostředí. Zralé kvalitní plody nemají na povrchu žádná mechanická poškození ani náznaky plísní, jsou rovnoměrně zelené nebo u anony síťované hnědé, měkké a pružné. Plody jsou velmi citlivé na otlačení. Spotřeba a skladování Anona se může určitou dobu skladovat v chladném prostředí v teplotě 8 až 12° Celsia a nejlépe při vyšší vlhkosti vzduchu. V pokojové teplotě plody poměrně rychle dozrají, ale i pak je možné ještě krátkodobé uskladnění v chladničce. Pěstování V našich klimatických podmínkách je možné pěstovat některé odrůdy ve vnitřních prostorách nebo zimních zahradách, většinou ale jen jako pokojové okrasné rostliny. Některé odolnější odrůdy - například čerimoja – je možné v letních měsících přemístit do venkovního prostředí. Rostlinám se nejvíce daří na slunných místech. Anonu je možné vypěstovat ze semen, která se zasévají v období únor až květen do pěstitelského substrátu nebo tzv. sadbových tablet. Před zasazením se opláchnou v teplé vodě a pak se nechají ještě 2 dny namáčet. Vysévají se do hloubky 1 až 2 centimetry, vyklíčí za 14 dní až 6 týdnů. Pro klíčení je ideální slunné místo a teplota 22 až 26° Celsia, půda musí být stále vlhká. Zajímavosti Anona je jedna z mála tropických rostlin, u které se využívají i jiné části než plody – především v medicíně se z anony používají v různě upravené a zpracované listy, kůra i kořeny. Plody anony se zralé využívají jako ovoce, nezralé se připravují jako zelenina. Léčivé účinky Anona má mnoho preventivních i léčebných účinků na lidské zdraví a všechny byly prokázány jak v tradičním léčitelství, tak v moderní medicíně. Všechny provedené nezávislé studie potvrdily, že anona má díky ojedinělé kombinaci mnoha látek velmi významné protinádorové, protirakovinné, antivirové, antidiabetické i antidepresivní účinky a také ničí parazity v lidském organismu. Acetogeniny, které jsou obsažené především v listech annony trnité, ničí mnoho druhů nádorových buněk. Jsou účinné například u rakoviny slinivky, plic, tlustého střeva, prsu a prostaty, zároveň působí i proti bolesti a depresím. Plody a listy anony ale obsahují i látku anonacin, která způsobuje atypickou formu Parkinsonovy nemoci, a vyvolává v některých případech neurologická onemocnění. Žádné farmaceutické laboratoři ani společnosti se dosud nepodařilo uměle vytvořit látky, které by byly podobné látkám anony. Použití anony v medicíně Na základě zkušeností z tradiční medicíny i moderního lékařství má anona mnoho preventivních i léčebných vlastností. - je účinná při prevenci i léčbě nádorových onemocnění - částečně pomáhá při léčbě AIDS - posiluje imunitní systém člověka - působí proti nespavosti, stresu, depresi a nervozitě - posiluje činnost trávicího ústrojí - má účinky proti průjmu a úplavici - reguluje hladinu cukrů v krvi - posiluje činnost srdce a cév - snižuje vysoký krevní tlak - pomáhá při léčbě astma a revmatizmu - snižuje i velmi vysoké horečky - má léčivé účinky při kožních onemocněních - působí proti únavě organismu Léčba rakoviny Tradiční medicína i vědecké studie potvrzují, že anona má určité pozitivní účinky při léčbě rakoviny. Používá se především odvar z listů. Příprava vývaru: 1 až 2 lžíce rozdrcených listů se zalijí 0,7 litrem studené vody. Směs se přivede do varu a na mírném ohni se nechá vařit 5 až 10 minut. Pak se scedí Používání vývaru Vývar se pije 3 x za den. Kůra trvá jeden měsíc, pak se na měsíc přeruší. Vedlejší účinky Anona snižuje krevní tlak a tak by si osoby, které užívají její vývar a léky na snížení tlaku, měly častěji měřit hodnoty a podle nich případně snížit dávku léků nebo pít slabší vývar. Při silnějším odvaru se může snižovat srdeční frekvence – tep. Pokud se tedy používají léky na snížení tepu, je potřeba postupovat stejně jako u krevního tlaku. O používání anony jako podpůrného prostředku při léčbě rakoviny je vždy potřeba informovat lékaře. Nedá se samozřejmě předpokládat, že se vývarem anony nemoc, vyvolaná mnoha faktory, vyléčí, ale výsledky jsou velmi pozitivní. Zvýšení účinnosti je možné dosáhnout spojením anony s dalšími léčivými bylinami a také s možnostmi moderní medicíny.  

Je rozšířený ve studených mořích kolem jižního cípu jihoamerického kontinentu. Loví se u pobřeží Chile, Argentiny a Uruguaye. V Chile se antarktický královský krab zpracovává především do konzerv, pouze malá část výlovu je k dostání na místních trzích nebo se po zmrazení vyváží. Tělo je zbarvené jednotně červeně, někdy s lehkým fialovým nádechem. Na celém těle a na nohou jsou silné, ostré a rovnoměrně dlouhé ostny. Na čelním rohu jsou čtyři trny. Hřbetní krunýř je ostnitý, může dosahovat šířky asi 25cm. Maso antarktického královského kraba je chutné, nachází se v dlouhých, tenkých nohách. Rychle se kazí, nelze je v živém stavu déle transportovat. V Evropě je tento druh kraba k dostání většinou v konzervách, jen zřídka se prodává mražený. Maso se po předvaření hodí k přípravě předkrmů, salátů a koktejlů, lze z něj připravit tzv. crab cakes – smažené nebo v páře vařené karbanátky.

Jinak také anýzový bedrník či bedrník anýz. Používáme semena, sušená, mletá nebo celá. Anýz má kořenitou, čerstvou chuť. Jeho vůně je aromatická a příjemně sladká. Je vhodným kořením do vánočního cukroví, koláčů, sladkých jídel, přidává se i do švestkových povidel. Lze jím okořenit i chléb. Lékořicové aroma díky anýzu získávají také různé likéry, např. pastis, anisette, ricard či sambuco. Anýz v podobě celých semen nebo mletý je možné zakoupit v každém obchodě s potravinami. Uchovává se bez přístupu vzduchu v temnu, suchu a chladu. Udrží si tak své aroma asi jeden rok. Anýz je botanicky příbuzný kmínu, kopru a fenyklu. Pochází ze Středního Východu, je jedním z nejdéle známých koření. Rostlina anýzu je jednoletá, dorůstá do výšky 30-40cm. Má světle zelené, jemné listy a okolíky květů bílé barvy. Rostliny anýzu se vytrhávají celé těsně před dozráním plodů, navrší se na hromadu a usuší. Potom se vymlátí a nažky se suší venku na tácech v mírném stínu nebo při mírném umělém teple. Vůně i chuť anýzu jsou jen nepatrně sladké a výrazně lékořicové. V Evropě se anýz běžně přidává do pečiva, cukrovinek a sušenek, v Indii a na Středním Východě anýzem ochucují polévky, dušené pokrmy nebo chléb. Ve Středozemí je oblíbený olej z nažek anýzu, ochucují se jím anýzové likéry a aperitivy. Nažky – barva plodů anýzu přechází od zelenošedé do žlutohnědé. Nažky jsou oválné, mají 10 světlejších žeber a obvykle zbytek čnělky. Mletý anýz – je lépe zakoupit celý anýz a podle potřeby jej umlít. Mletý anýz totiž rychle ztrácí svou vůni a chuť. Silice – používá se někdy jako náhrada lékořicového kořene. Většina silice destilované pro lékařské účely pochází z Ruska. Anýz se komerčně pěstuje na jihu bývalého Sovětského svazu, v Turecku, ve Španělsku, Francii, v Německu a Indii.