Zbožíznalství

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk lišky nálevkovité měří 15-60mm, je vyklenutý až plochý, na středu vmáčklý až hluboce nálevkovitý, zvlněný. Je zbarvený žlutohnědě, okrově šedě až šedohnědě, za vlhka a ve stáří bývá černavý, vzácně také žlutý. Lišty jsou sbíhavé, tlusté, vidlené, zbarvené žlutě, šedě ojíněné. Třeň o rozměrech 30-80x3-10mm je válcovitý, nepravidelný, dutý, zbarvený žlutavě. Liška nálevkovitá roste hojně, zpravidla ve skupinách nebo v trsech. Vyskytuje se v jehličnatých a smíšených lesích, méně i v listnatých lesích, zejména od středních poloh na kyselých půdách. Lišce nálevkovité je tvarově podobná liška šedá, která má však celou plodnici v šedých odstínech.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk lišky obecné měří 30-100mm, je sklenutý až nálevkovitý. Zbarvení klobouku je oranžově žluté až žlutookrové, někdy bělavé. Lišty jsou tlusté, sbíhavé, vidlené, zbarvené žlutě. Třeň o rozměrech 30-80x8-30mm je válcovitý, zbarvený stejně jako klobouk. Dužnina je bělavá až nažloutlá, s ovocnou vůní. Liška obecná roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích, především pod borovicemi, smrky a buky.

Patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Liška žlutavá je tvarově podobná lišce nálevkovité. Liší se od ní především dlouho hladkým, potom jen vrásčitým až jemně žilnatým žlutooranžovým hymeniem a třeněm zbarveným oranžově žlutě. Klobouk je šedohnědý, zpočátku vločkatě šupinkatý, později lysý. Liška žlutavá roste nepříliš hojně v listnatých i jehličnatých lesích.

LÍSKOVÝ OLEJ – vzácný a drahý jedlý olej vyráběný z ořechů lísky obecné (Corylus avellana) je výživný a obsahuje řadu zdraví prospěšných vitamínů a minerálů. Zdravý, chutný, výživný…. Olej z lískových oříšků má velice výživné složení a vysoké množství vitamínů a minerálů. Lískový olej má lahodnou chuť a obsahuje nízké množství nasycených mastných kyselin, a proto pravidelným užíváním pomáhá snižovat riziko srdečních chorob. Původ a historie Lískový olej je vyráběn z lískových ořechů, známých také jako „lombardské oříšky“, které jsou pojmenované podle italského města Avella, které je již od dob starověku pověstné pěstováním lísky obecné. Lískový olej se začal vyrábět poměrně nedávno, a to před několika desítkami let ve Francii. Od té doby získal lískový olej oblibu gurmánů téměř po celém světě. Zajímavé je, že plody lísky obecné byly v minulosti využívané nejen k léčebným účinkům, ale také měly pomáhat věštcům předpovídat budoucnost. I dnes využívají lískové proutí tzv. „proutkaři“ při hledání vodních pramenů. Současnost V současné době je největším producentem oleje s lískových oříšků Francie, kde je olej běžně k dostání i v supermarketech. Odtud se rozváří po celé Evropě. V České republice olej není k dostání v běžných obchodech, ale lze jej sehnat ve specializovaných prodejnách, prodejnách se zdravou výživou nebo na internetu. Vzhled, chuť, vůně… Lískový olej je na pohled světle žlutý a čirý. Má jemnou sladkou chuť pražených ořechů a intensivní ořechové aroma. Výroba Lískový olej se vyrábí ze 100 % lískových oříšků technologií studeného lisování, díky kterému si lískový olej zachovává přirozené vitamíny a minerály lískového oříšku. Jen velmi zřídkakdy je možné narazit na lískový olej v rafinované či stolní podobě. Zdraví a vitamíny Průměrná energetická hodnota lískového oleje ve 100 g je 3840 kJ/ 934 kcal. Obsahuje 100 g tuku, tedy de facto 100% podíl tuku. Z toho nasycené mastné kyseliny tvoří 7,2 g. Z mono-nenasycených mastných kyselin tvoří 77,8 g kyselina olejová a z polynenasycených kyselin tvoří 10,1 g kyselina linolová (omega-6). Lískový olej obsahuje cenné vitamíny a minerály důležité pro správné fungování našeho těla. Obsahuje velké množství vitaminu E, který chrání buňky před oxidačním stresem a působí jako antioxidant, dále obsahuje vitamíny C, B1, B2, B6 a je zdrojem vápníku, fosforu, hořčíku, kobaltu, zinku a sodíku. Neobsahuje téměř žádné sacharidy. Díky nízkému podílu nasycených a naopak vysokému podílu nenasycených mastných kyselin má příznivé účinky na naše zdraví tím, že pečuje o naše srdce a cévy. Požití lískového oleje v gastronomii Ve studené kuchyni olej z lískových oříšků nachází široké uplatnění. Hodí k dochucené zeleninových i ovocných salátů, přidává se do zálivek a dresinků. Ve sladké kuchyni je možné jej přidat i do různých zákusků, palačinek nebo vaflí. Lískový olej se ale nesnáší s vysokými teplotami, tudíž není vhodný ke smažení a pečení. Lze ale pár jeho kapkami dochutit například bramborovou kaši či vařenou zeleninu. Svou chutí krásně doplní omáčky, kuřecí či krůtí maso nebo tučnější ryby. Použití v péči o tělo Lískový olej nachází své uplatnění i v péči o pokožku celého těla. Má výživné, regenerační a hydratační účinky, chrání buňky před oxidačním stresem, dobře se vstřebává a lze jej použít například jako pleťový krém. Prokrvuje pokožku a poskytuje hladkost a pružnost zralé pleti. Je vhodný také k ošetření mastné a smíšené pleti s tendencí k tvorbě akné. Olej z lískových oříšků je možné využít k masážím celého těla. A jako složka v masážních směsích se využívá i k aromaterapiím budoucích maminek a dětí. Dostupnost a skladování Lískový olej je k dostání pouze ve specializovaných prodejnách s octy a oleji nebo v obchodech se zdravou výživou. Je to vzácný a drahý jedlý olej. Uchovává se v temnu a chladu, po otevření je třeba rychle jej spotřebovat. Léčivé účinky Olej z lískových oříšků má blahodárný vliv na lidský organismus a pomáhá v léčbě a prevenci různých onemocnění. - Pomáhá rozvíjet kosti a posilovat jejich strukturu. - Léčí projevy revmatismu a artritidy. - Působí jako antioxidant. - Pomáhá při léčbě a prevenci onemocnění srdce a cév, křečových žil a zánětů. - Pomáhá při chronické únavě a diabetu. - Posiluje obranyschopnost organismu. - Působí příznivě na nervovou soustavu. - Při použití v kosmetice zvláčňuje a hydratuje pokožku. - Léčí akné a je vhodný pro péči o mastnou a smíšenou pleť.

LÍSKOVÝ OŘECH – plod lísky obecné, latinsky Corylus avellana, která je příbuzná s habrem obecným. Tradiční vůně pečení Lískový oříšek je v našich končinách jeden z vůbec nejběžnějších ořechů, který mlsamé či přidáváme do našeho cukroví a dezertů. Svým typickým výrazným ořechovým aroma a chutí vždy bude mezi ostatními ořechy tak trochu vyčnívat. Původ a historie Jak napovídá její latinské rodové jméno, pochází líska ze starobylého města Abella, dnes Avella, které se nachází v provincii Avellino v Kampánii. V tomto regionu se pěstuje líska obecná již od starověku. Současnost Líska se v současnosti vyskytuje po celé Evropě a v přilehlých oblastech Asie a v severní Africe. Nalezneme ji i v severní Evropě, v jižních oblastech se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách. Vzhled, chuť a vůně… Líska je keř, který dorůstá do výšky 3–4 m, ale může dorůstat až do výšky 8 m. Maximální věk lísky je 80 až 100 let. Lískové oříšky mají typicky hnědou barvu, dozrávají koncem léta. Vyrůstají samostatně nebo častěji ve skupinách až po 5 kusech. Jsou kulovité s malým hrotem na konci a kryje je zvonkovitý zelený až hnědozelený obal tvořený srostlými listeny. Zdraví a vitamíny Lískové oříšky obsahují kolem 60 % tuků a až 20 % cukrů. Lískové oříšky jsou dobrým přírodním zdrojem vitaminu E. Mají vysokou výživnou hodnotu a dodávají tělu vitaminy skupiny B. Obsahují vlákninu, vitamin C, kyselinu listovou a pantotenovou, draslík, fosfor, vápník, síru, hořčík, sodík, nikl, mangan, železo, měď, zinek, jód, chrom, selen a bor. Bor je důležitý pro lidský organismus, protože má pozitivní vliv na kosti. Spotřeba a skladování Lískové oříšky po vyloupání uchováme nejlépe v dobře uzavřené čisté sklenici na chladném a suchém místě. Můžeme je i zmrazit, vydrží tak nejméně 1 rok. Použití oříšků v gastronomii Lískové oříšky můžeme konzumovat buď v surové podobě celé, nebo rozemleté. Své uplatnění najdou při dochucování moučníků, dezertů a cukroví. Lískové oříšky se používají v potravinářském průmyslu zejména při výrobě čokolád a jiných cukrovinek. Olej z lisovaných oříšků se kromě potravinářství používá i v kosmetice a malířství. Léčivé účinky Lískový ořech - má pozitivní účinky na trávicí soustavu - působí proti průjmu - má močopudné účinky

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do prosince. Klobouk lištičky pomerančové měří 20-50mm, je nálevkovitý, na omak kožovitý, tenký. Zbarvený je oranžově nebo žlutooranžově. Lupeny jsou sbíhavé, vidlené, zbarvené mrkvově oranžově, někdy se žlutým nádechem. Třeň o rozměrech 30-80x5-10mm je válcovitý, žlutooranžový. Lištička pomerančová roste velice hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, na zemi v jehličnatých lesích nebo na rozkládajícím se dřevě jehličnatých stromů. Vytváří několik forem. Nejznámější je odrůda černošupinatá se sazově až tmavě hnědým kloboukem a odrůda bělavá s bělavými lupeny. Lištička pomerančová není chutná houba, nedoporučuje se proto ke sběru.

Je rozšířený u pobřeží Brazílie, kde se také intenzivně loví. Listorožec brazilský se podobá listorožci velkému. Tělo je hnědožluté, na přední polovině prvního segmentu zadečku jsou dvě tence lemované červené skvrny. Jedinci tohoto druhu dorůstají do velikosti max. 25cm. Listorožec brazilský se někdy dováží také do Evropy, hodí se k vaření a smažení.

Je rozšířený v severovýchodním Atlantiku a v celém Středozemním moři. Na rozdíl od příbuzných druhů je listorožec pestrý podstatně menší, dorůstá do délky max. 16cm. Většinou měří jen 5-10cm. Charakteristickým znakem je silné ozubení předního okraje lamel, červené skvrny chybí. Listorožec pestrý se běžně prodává na rybích trzích ve Středomoří. Výtěžek masa je nízký, chuť je velmi lahodná. Vhodným způsobem tepelné úpravy je smažení nebo grilování.

Je rozšířený od Rudého moře a východoafrického pobřeží až po Japonsko a Austrálii. Listorožec se cíleně komerčně neloví, je většinou vedlejším produktem výlovu krevet. Zbarvení těla je světlohnědé, hřbetní krunýř je od zadečku směrem k hlavě rovnoměrně rozšířený, oči jsou umístěné zcela na okraji. Lamely jsou široké, mají půlkruhovitý tvar a několik silných zubů. Tento druh dorůstá do délky max. 25cm, většinou měří méně. Listorožec širokohlavý se mimo oblast výskytu téměř nevyváží. Maso je velmi chutné, hodí se k vaření, smažení nebo grilování.   Z kulinářského hlediska mají význam také listorožci z rodu Parribacus, angl. mitten lobster. Jsou rozšíření po celém světě, do Evropy se však nedováží. Tělo těchto listorožců je protáhlé, ploché, základní zbarvení je hnědé s hnědočervenými tečkami.

Vyskytuje se v severních částech východního Atlantiku a v celém Středozemním moři. Dříve byl listorožec velký hojně rozšířeným druhem, dnes jeho stavy poklesly. Listorožec velký se od ostatních druhů listorožců odlišuje hladkými listovými lamelami (rohy). Na prvním segmentu zadečku jsou tři červené skvrny – jedna okrouhlá uprostřed a vedle ní z obou stran vždy jedna nepravidelná skvrna. Zbarvení těla je hnědožluté. Tento druh listorožce dorůstá do délky 45cm. Na rybích trzích v Evropě se listorožec velký objevuje málokdy, do prodeje se sporadicky dostává mražený. Maso ze zadečku má výbornou chuť, hodí se k vaření a smažení.

LIVAROT je měkký sýr původem z Francie. Původ a historie Livarot je jeden z nejstarších normandských sýrů, původně byl vyráběn v klášteru v obci Livarot. Od roku 1975 je chráněný značkou AOC. Někdy také bývá nazýván Plukovník („The colonel“), neboť 5 proužků, které sýr obklopují, připomínají proužky na uniformách plukovníků francouzské armády. Vzhled, chuť, vůně… Livarot se liší svými průměry – 12 cm, 10,6 cm, 9 cm nebo 7 cm. Hmotnost bochníků je 350-500 g. Těsto má krémovou barvu a je pružné. Obsah tuku v sušině je 40%. Chuť tohoto sýru je aromatická, lehce nakyslá a trpká. Vůně je výrazně kořeněná. Výroba Sýr se vyrábí z kravského mléka sráženého syřidlem. Vzniklá sýřenina se hněte a krájí. Po slití syrovátky se těsto solí, formuje a několikrát obrací. Zrání probíhá ve sklepeních po dobu nejméně 1 měsíce. Sýr se během tohoto procesu ještě třikrát týdně omývá a obrací. Pro udržení válcového tvaru se obvod sýru obtáčí pěti úzkými proužky papíru. Použití sýru Livarot v gastronomii Livarot se téměř nepoužívá v teplé kuchyni, je ale oblíbenou součástí sýrových mís. Báječně chutná spolu s červeným vínem nebo francouzským jablečným ciderem. Hodí se také jak k ovoci, tak k zelenině. Dostupnost a skladování K dostání je pouze ve specializovaných prodejnách. Je určen k rychlé spotřebě. Pokud je zabalen do pergamenu a uložen v uzavřené nádobě vydrží v chladničce přes noc.

Liverwurst je jemná, měkká paštika vyrobená z vepřových jater, vepřového nebo telecího masa a tuku. Plní se a vaří v syntetickém obalu. Paštika měří 18cm a široká je 5cm. Podává se jako pomazánka na čerstvém chlebu, doplněná obvykle nakládanými okurkami.

Llonganissa de Pages je dlouhá, tenká, tvrdá klobása typu butifarra. Neobsahuje papriku, je ochucená pepřem. Klobása se podává s čerstvým chlebem, nakrájená na plátky. Tento masný výrobek měří 35cm a široký je 3cm.

LNĚNÝ OLEJ – rostlinný olej získávaný ze sušených zralých semen lnu setého. Původ a historie Lněný olej se u nás v minulosti často využíval a byl velmi oblíbený. Hospodyně ho kupovaly přímo od prodavačů na ulici bezprostředně po vylisování, což mělo výhodu v tom, že bylo možné ho kupovat jenom tolik, kolik se během krátké doby spotřebovalo a olej se nestihl zkazit. Později ho nahradily levnější a trvanlivější oleje. Vzhled, chuť a vůně… Chuť oleje lisovaného za studena je mírně trpká, má žlutou zakalenou barvu. Čerstvý má vyloženě léčivé vlastnosti a chuť dobrou, zestárlý nebo špatně skladovaný však chutná nepříjemně a zdraví spíše škodí. Zdraví a vitamíny Lněný olej je vyroben ze 100% lněných semen. Existuje lisovaný za studena i rafinovaný. Oba oleje mají vysoký obsah kyseliny linolenové, obsahují také vitamin E – 9 mg na 100 ml oleje. Je ceněn zejména pro svůj vysoký obsah omega-3 mastných kyselin. Použití lněného oleje v gastronomii Používá se zejména ve studené kuchyni, může se ale přidávat i do teplých pokrmů. Do teplých pokrmů ho přidáváme až po jejich dokončení, olej se totiž nesmí zahřívat. Lze jej použít i do salátové zálivky, pokud je zkombinován s nasládlým octem. Jeho chuť můžeme zjemnit smícháním s máslem nebo olivovým olejem. Je možné ho používat k maštění běžných jídel. Výborný je s rýží především s rýží paraboiled, jejich spojením vzniká neobyčejně přitažlivá chuť. Podobně se chuťové vlastnosti lněného oleje znásobí ve spojení s některými druhy zeleniny. Kombinace je nutné si dopředu vyzkoušet, protože s některými potravinami chutná spíše hořce, zatímco s jinými se chuť celého jídla až nečekaně zlepší. Dostupnost a skladování Lněný olej je k dostání pouze v prodejnách se zdravou výživou. Olej nemá dlouhou trvanlivost. Uchovává se v temnu, při pokojové teplotě. Lněný olej má velmi vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin (asi 70 %), a proto je velmi choulostivý k oxidaci. Za normální teploty se na vzduchu rychle kazí, což se projeví zhořknutím. Můžeme ho uschovat doma v mrazicím boxu chladničky. Léčivé účinky - užívá se k posílení imunity - ničí nádorové buňky - užívá se při léčbě ledvinových onemocnění - minimalizuje potíže oběhového systému

Používáme šťávu z kořene, jako pryskyřici nebo mletou. Asant je lehce nahořklý, štiplavě ostrý a chutí je podobný česneku. Ve východních kuchyních se přidává do zeleninových dušených pokrmů a do jídel z masa. v Evropě se téměř nepoužívá. Vařením ztrácí asant svou česnekovou vůni a chuť. Pryskyřici je nutné vždy nejdříve rozpustit v horké vodě. Mletý asant se používá snáze, jeho dávkování je jednodušší. Lze jej zakoupit v obchodech s kořením. Uchovává se bez přístupu vzduchu a ve tmě. Asant je možné nahradit cibulí a česnekem. Výtažek z fenyklové nati, používaný při přípravě zeleninových pokrmů v Indii, východní Asii a Orientu. Dále Nezaměňovat s ločidlovou pryskyřicí (viz Asafoetida). Asant, jinak také čertovo lejno, je poměrně málo známé koření. Jedná se o sušenou hmotu, která je podobná pryskyřici. Získává se z tlustého kořeně několika druhů rostlin rodu Ferula – ločidlo, nebo-li obří fenykl. Ločidlo je páchnoucí rostlina, dorůstající do výšky 2-4m. Má dužnatý stonek, jemně zoubkované listy a kvete okolíky žlutých květů. Na jaře před rozkvětem se stonek u země uřízne a mléčná tekutina, která z něj vytéká, se suší, až vznikne pevná kaučukovitá hmota. Kaučuk se na řezu odškrabuje. Další řezy se dělají až za tři měsíce, když se kořeny usuší. Práškový asant nepříjemně, silně páchne podobně jako nakládaný česnek. Zápach způsobují sírové složky v těkavém oleji. Chuť asantu je hořká, štiplavá. Pokud jej chutnáme samotný, je chuť naprosto odporná. Osmažením asantu v rozpáleném oleji odpornost zmizí, olej získá cibulovou chuť. V Indii se asantem ochucují zeleninové a luštěninové pokrmy, omáčky a nakládaná zelenina. V Íránu se dřeň stonků a listy konzumují jako zelenina. Kouskem asantu můžeme také potřít gril před grilováním masa. Čerstvé kousky asantu – jesou světlé, některé typy na vzduchu tmavnou. Kousky si uchovávají své vlastnosti mnoho let. Rozmělněný asant – vždy je třeba spojit jej s absorpčním práškem, např. s rýžovou moučkou. Směs – v Indii se asant často prodává v podobě kuliček, granulí nebo prášku. Asant je třeba uzavřít do nádoby, aby zápach neunikal do okolí. Ločidlo se pěstuje v Íránu, Afghánistánu, Indii a Pákistánu, pouze však v suchých oblastech.

LONGAN– nebo také „dračí oko“ - latinsky Dimocarpus longan, anglicky dragon eye - je málo známé chutné exotické ovoce, příbuzné s poněkud více populárním liči. Jemné aroma i chuť Longan patří do stejné skupiny jako liči a rambutan, je z nich nejmenší. Pro svoji specifickou sladkokyselou chuť se používá do sladkých i slaných jídel, lahodně ale chutná i samotný. Původ a historie Longan pochází z jižní Číny, i když jeho název má původ z jména vietnamského města Long-An, kde se pěstuje dodnes. Přesná a ani přibližná doba jeho prvního objevení ale známá není, podle všech poznatků se ve svých domovských  oblastech využívá jako zdravé ovoce v medicíně už několik set let. Současnost Stromy longanu rostou po celém území jihovýchodní Asie. K největším pěstitelům patří Čína, Thajsko, Vietnam a Tchajj-wan. Mimo asijské oblasti se pěstuje ještě v Austrálii, na Havaji a v USA na Floridě. V Evropě je ho možné v posledních letech koupit především v obchodech s asijskými potravinami. Z jednoho stromu se sklidí každý rok přibližně 200 kilogramů plodů, ale dobrá velká sklizeň se střídá s menší. Období sklizně je totiž v polovině srpna a v to je doba tajfunů a monzunových dešťů, které výrazně komplikují jak sklízení, tak transport. Ihned po očesání ze stromů se totiž plody musí prudce zchladit v ledové vodě a pak skladovat v teplotách do 7,5° Celsia a vysoké vlhkosti vzduchu kolem 90 procent – to je jediný možný způsob, jak zabránit jejich vysušení. Vzhled, chuť, vůně… Plody longanu jsou kulaté a dorůstají do velikosti v průměru maximálně 3 centimetry. Na povrchu je žlutá až žlutočervená, případně červená nebo oranžová až hnědá slupka. Dužina je bílá, průsvitná, je v ní jedno velké černé semeno velikosti fazole. Nedozrálá dužina, která se konzumuje, se dá velmi dobře vyloupnout a zbavit pecky. Přezrálé plody mají dužinu hnědou a měkkou, konzistencí připomíná povidla. Chuť plodů je měkká a šťavnatá, sladká a mírně nakyslá, částečně podobná chuti liči. Aroma je poměrně výrazné. Stromy jsou stálezelené, rostou až do výšky 10 metrů a koruna je široká až 14 metrů. Plody jsou podobně jako hroznové víno ve větším množství na jedné větvičce a vytváří hrozny. Zdraví a vitamíny Longan obsahuje poměrně velké množství vitanímu C a dále vitamíny B1, B2 a B3. Z minerálních látek je v dužině nejvíce draslík, fosfor a hořčík, dále mangan, vápník, železo a zinek. Obsahuje také mnoho důležitých polyfenolů. Ve 100 gramech longanu je 1,31 gramů bílkovin, 1,1 gramu vlákniny a 0,1 gramu tuku. Čerstvá dužina má pozitivní vliv na činnost srdce a sleziny. Šťáva pomáhá při žaludečních bolestech a nespavosti, vylepšuje paměť. Longan také podporuje zdravý vzhled pokožky, růst vlasů a nehtů, má preventivní účinky proti různých infekčním nemocem a kladné účinky na nervový systém, svaly a klouby člověka. Odvar je dobrý při únavě. Longan také významně pomáhá při různých otravách potravinami a při uštknutí hadem. Druhy a odrůdy Odrůdy longanu, kterých je přibližně čtyřicet, se od sebe liší v podstatě jen velikostí a barvou a protože rozdíly jsou jen malé, odrůdy zatím nebyly přesněji popsány. Použití longanu v gastronomii Dužina plodů se konzumuje čerstvá a samotná, vzhledem k sladkokyselé, někdy mírně nahořklé chuti a příjemnému aroma se používá do sladkých i slaných jídel. Nejchutnější je šťavnatá dužina z nedozrálých plodů, která se dobře vylupuje ze slupky i zbavuje pecky. Dužina musí být bílá a pevná, přezrálé plody mají dužinu měkkou a hnědou. V Číně se dužina také suší a má velké využití v tradiční medicíně. Semena se používají při výrobě mýdel a šamponů. Příprava longanu před použitím Konzumuje se dužina z nedozrálých plodů, která se získává stlačením plodu mezi prsty. Slupka praskne a pak se velmi snadno z bílé pevné dužiny sloupne. Z dužiny se pak ještě vyjme pecka. Longany střední a větší velikosti se připravují poměrně snadno, z malých plodů se dužina vylupuje hůře. Spotřeba, zrání, skladování Longan se sklízí přibližně v polovině do října. Plody se ihned po sklizni prudce zchladí v ledové vodě a pak skladují v teplotách do 7,5 Celsia a vlhkosti vzduchu 90 procent, aby nevysychaly. Při podobných podmínkách je možné plody ještě poměrně dlouho skladovat i po nákupu. Pokud ale začnou měknout a měnit barvu, musí se co zkonzumovat. Na trh se dodávají nezralé plody, z kterých se konzumuje bílá dužina. Jsou pevné, slupka z nich jde snadno oloupat. Přezrálé plody mají dužinu měkkou a hnědou. Pěstování longanu Longan se dá pěstovat i v našich klimatických podmínkách, ale je lepší pěstovat roubované nebo řízkované stromy z dovozu. Stromy je možné vypěstovat i ze semen, která musí být velká a plná. Malá a scvrklá semena nevyklíčí. Výsev i pěstování longanu je možné jen ve vnitřních prostorách, ideálně ve skleníku. Semena se musí nejdříve důkladně omýt. Sází se přibližně 1 centimetr hluboko a pokládají se na ležato. Substrát musí mít dostatek živin a být stále vlhký. Po dvou až třech týdnech vyraší rostlinky. Jednotlivé lístky vyrůstají nepravidelně a v různých časových intervalech. V období růstu je vhodná teplota 25° Celsia, při kvetení 18 Celsia. V období vegetačního klidu longanu stačí teplota 5° Celsia. Zajímavosti Longan s největší pravděpodobností pochází z Číny, ale svůj název získal podle vietnamského města Long-An, kde se pěstuje dodnes. Longan je jedno z mála tropického ovoce, které se v Evropě se prodává vzhledem k množství za velmi přijatelnou cenu Léčivé účinky Longan má poměrně velké množství pozitivních účinků na lidské zdraví a je také velmi často využíván v tradiční čínské medicíně. Dužina a šťáva - podporuje činnost srdce a sleziny - pomáhá při žaludečních potížích - působí proti nespavosti - má kladný vliv na paměť - má vliv na zdravý vzhled pokožky a růst vlasů a nehtů - pozitivně ovlivňuje nervový systém - posiluje svalová a pohybový aparát Odvar je účinný proti zvýšené únavě a podporuje rychlou regeneraci. Velmi důležité jsou účinky longanu při otravách potravinami nebo při ušknutí hadem. Při konzumaci kvalitních plodů longanu nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky. Při konzumaci přezrálých plodů se mohou objevit příznaky nevolností nebo průjmy.

Longaniza je dlouhý, tenký španělský salám vyrobený z vepřového masa. Suší se na vzduchu a ochucuje speciální kořenicí směsí. Salám se vyrábí v různých oblastech Španělska podle rozdílných receptur.

Longaniza je klobása ve stylu fermentovaného choriza vyrobená z vepřového masa. Obvykle bývá sušená, někdy uzená. Některé varianty této klobásy jsou kořeněné anýzem, který dodává neobvyklou chuť. Klobása Longaniza se konzumuje zastudena, nakrájená na plátky. Měří 23cm a široká je 4cm

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od června do října. Lopatička kyjovitá vytváří plodnice vysoké 50-80mm, lopatkovitého tvaru. Jsou zbarvené žlutě, okrově až krémově. Plodná část (klobouk) je značně smáčklá, lehce zprohýbaná a bočně obklopuje horní část třeně. Třeň je dlouhý 20-30mm, bělavý, někdy mírně zvrásněný, válcovitého tvaru. Lopatička kyjovitá roste většinou ve velkých skupinách ve všech typech lesa, není však příliš hojná.

Lorne sausage je klobása vyrobená z mletého vepřového či hovězího masa nebo ze směsi těchto mletých mas. Masová hmota se neplní do střívek, ale formuje se do tvaru cihly. Klobása se krájí na plátky a podává se s bílým pečivem. Lorne sausage má vysoký obsah tuku, měří 12cm a široká je 7,5cm.