Zbožíznalství

Patří do čeledi hluchavkovitých. Trvalka dorůstá do výšky 1m, listy jsou široce eliptické, jemně chlupaté, voní po ovoci. Lichoklasy mají bílou nebo růžovou barvu. Máta vonná se používá čerstvá nebo sušená. Hodí se ke sladkým pokrmům, listy je ale potřeba spařit nebo krátce povařit. Čaj z této bylinky pomáhá při zažívacích potížích, zmírňuje také nemoci z nachlazení. Obsah mentolu je u máty vonné nižší než u máty peprné.

Termín zahrnující všechny materiály, které se používají při uzení. Jde například o dřevo, piliny či třísky.

Jinak indický citronovník. Používáme listy, čerstvé i sušené nebo plody, zejména slupku. Mauricijská papeda voní po citronu. Její listy jsou rozšířeným kořením v indonéské a thajské kuchyni. Jsou vhodné do pokrmů z ryb, drůbeže a do polévek. Listy mauricijské papedy je možné vařit celé zároveň s pokrmem. Před podáváním se vyjmou a nakrájené se do pokrmu vmíchají. Čerstvé listy lze uchovat v mikrotenových sáčcích v chladničce až několik týdnů. Sušené listy se uchovávají bez přístupu vzduchu v temnu a chladu. Mauricijská papeda je k dostání v asijských obchodech. Stromy mauricijské papedy jsou poměrně malé, rostou v jihovýchodní Asii. Listy a kůra plodů se používají v thajské a indonéské kuchyni. V západní Evropě lze čerstvé nebo sušené listy papedy zakoupit v orientálních obchodech. Listy výrazně voní po meduňce lékařské, jsou vhodné k ochucení pokrmů z kuřecího masa a ryb. Nahradit je můžeme citronelou, citronem nebo limetkovou kůrou. Chuť pokrmu však nebude úplně stejná. Listy – mají neobvyklý tvar, jsou totiž zdvojené, jako když jeden list vyrůstá ze špičky druhého. Sušené listy – sušené listy používáme jako náhradu listů čerstvých, jejich vůně je ale slabší. Plody – jsou hruškovité, na povrchu bradavičnaté a vrásčité. Kůra plodů má hořkou chuť.

Patří do skupiny břichatkovitých, doba výskytu je od května do října. Plodnice měcháče písečného jsou široké 50-110mm, kulovité, hlavaté až hruškovité, často se sterilní stopkou dlouhou až 80mm. Stopka je dole rozvětvená a téměř celá ponořená v zemi. Okrovka je hladká až hrbolkatá, nejdříve okrově žlutavá, později až tmavohnědá. Na řezu jsou u mladých plodnic patrné bělavě žluté až žluté pecičky, které se v dospělosti mění v červenohnědý až černohnědý výtrusný prach. Měcháč písečný roste poměrně vzácně, jednotlivě, častěji ale hromadně, na výslunných místech na písčitých půdách. Vyskytuje se především v borových lesích a na ruderálních místech. Vyhýbá se půdám bohatým na vápenec. Tvoří mykorrhizu s borovicí. Jedná se o houbu v mládí jedlou, ale ve větším množství může způsobit zdravotní potíže. Měcháč písečný je silně aromatický, proto do pokrmů přidáváme jen jeden až dva tenké plátky.

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do listopadu. Klobouk mechovky obecné měří 30-120mm, je vyklenutý, potom plochý až nálevkovitý, s dlouho podvinutým okrajem. Zbarvený je bíle, krémově až našedle. Lupeny jsou výrazně sbíhavé, bělavé, brzy narůžovělé až růžové. Třeň o rozměrech 20-50x5-10mm je válcovitý, na bázi často ztenčený, obvykle výstředný. Zbarvený je bíle až bělavě. Dužnina má intenzivní moučnou chuť i vůni. Mechovka obecná roste poměrně hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a na jejich okrajích. Roste také na loukách, zejména na živnějších půdách.

Je rozšířený ve všech tropických a teplých mořích mírného pásma. Mečovitě protáhlá horní čelist odlišuje mečouna obecného od ostatních ryb na první pohled. Ryby mají dvě krátké, od sebe daleko vzdálené hřbetní ploutve. Tělo je zbarvené tmavohnědě až černě. Mečouni dorůstají do délky max. 4,50m a dosahují hmotnosti více než 650kg. Většinou měří 3,50m. Maso je křehké, velmi chutné, vhodné ke smažení a grilování. Na mase se po stranách svalových vláken nacházejí tmavá místa, tvořená cévami. Není vhodné je konzumovat, obsahují totiž větší množství histaminu, který vyvolává alergie.

MED - latinsky Mellis, anglicky Honey - patří k nejstarším potravinám na světě. Med je starý milion let. Je to jediná potravina, kterou produkuje hmyz a zároveň jediná potravina, která obsahuje všechny životně důležité živiny – vitaminy, minerály, enzymy a vodu. Původ a historie Med je starý jako historie sama, avšak první zmínka o něm pochází z doby před 8000 lety. První písemná zmínka je ve Starém zákoně. Staří Římané používali med na ošetření raněných vojáků, a Hanibal ho spolu s octem dával svým mužům jako výživu při přechodu Alp. Velmi brzy lidé pochopili, jakou výživovou a univerzální hodnotu med má. Med byl používán především jako sladidlo dříve než třtinový a řepný cukr. Až do 17. století se v kuchyni přidával i do kaší, některých chlebů a nápojů, ale i do jídel z masa. Současnost Roční světová produkce medu se pohybuje okolo 2000 tun. Nejvíce medu vyprodukuje Rusko, Indie a Mexiko. V září se koná světový den medu oslavující tento přírodní dar, bez kterého bychom si těžko dovedli představit život. Existuje okolo 300 druhů medu, nejčastěji prodávaný je smíšený, který je kombinací lesního a lučního medu. Produkuje ho různý hmyz, za pravý se však považuje jen ten včelí. Vzhled, chuť, vůně… Med je tekutý a lepkavý, v chladnějších teplotách tuhne. Jednotlivé druhy se liší barvou, některé bývají tmavší, některé světlejší a každý má unikátní vzhled. Jsou také různě sladké a mají různou viskozitu. Podle druhů se liší i příchutí a vůní. Druhy medu Druhy medu podle způsobu získání Plástečkový med - K dostání je pouze přímo u včelařů nebo v specializovaných prodejnách medu. Má podobu uzavřených plásteček nebo jejich částí, které se zavěsí, otevřou a med se z nich nechá vytéct. Med je velmi kvalitní a zůstává v něm převážná většina cenných látek. Kapaný med - Kapaný med je plástečkový med, který se prodává ve sklenicích. Odkapáním se ale získá jen malá část medu, a tak je kapaný med nejen velmi kvalitní, ale i poměrně drahý. Je nejlepší pro léčebné účely. Stáčený med - Pod názvem stáčený med se prodává běžný kvalitní med získaný z plástů odstřeďováním. I tento med obsahuje převážnou většinu hodnotných látek. Stáčení (odstřeďování) je nejčastější způsob získávání medu.  Lisovaný med - Med se z plástů vytlačuje za studena, při tomto způsobu jeho získání ale přichází o část cenných látek. Lisování se v současnosti pro získání medu používá už jen zřídka, v současnosti se lisuje především tuhý až rosolovitý vřesový med. Vykapaný med - Získává se kombinací lisování a zahřívání. Výhodou pro včelaře je, že spotřebují všechny zbytky medu, ale při zahřátí nad 40 °C med přichází o většinu cenných látek. Tekutý med má nízkou kvalitu, v podstatě se jedná o cukrovou medovou vodu. Umělý med - Umělý med není přímý produkt včel, skládá se z invertního cukru a sirupu z glukózy. Prodává se pod názvem „Med na pečení“ nebo „Krém z invertního cukru“, je použitelný jako sladidlo do čaje. Filtrovaný med - Med zbavených pylových zrn, který nepodléhá krystalizaci a slouží pro průmyslové účely Pastový med - Vyrábí se převážně z květového medu, mechanickým roztíráním se zpracovává na konzistenci pasty. Druhy medu podle složení Květový - Květový med zpracovávají včely po sbírání nektaru z květů a jiných částí rostlin, keřů a stromů. Bývá buď jednodruhový, nebo smíšený z více rostlin. Má světlejší barvu a obsahuje mnoho rostlinných bílkovin. Medovicový (lesní) - Včely ho nezískávají z květů, ale z cukernatých výměšků hmyzu, který saje rostlinné šťávy. Lesní med má tmavší barvu, středně hustou konzistenci, charakteristickou kořenitou vůni a je sladší než med květový. Složení Med je směsí cukru, vody a několika dalších složek. Složení závisí na množství a druzích květů, z kterých včely sbírají šťávy, na lokalitě a období. Zdraví Med je univerzální lék na mnoho zdravotních problémů. Obsahuje vitaminy C, B6 a riboflavin a minerály hořčík, železo a měď. Pomáhá regulovat inzulin v krvi, odstraňovat z těla volné radikály, má hojivé, antiseptické a antimykotické účinky. Je zdravější formou sladidla než cukr, takže je vhodný i pro diabetiky. Je vhodným zdrojem energie a pomáhá rekonvalescenci při nemoci nebo velké fyzické zátěži. Velké využití má také v kosmetice, působí blahodárně na pleť a vlasy. Nejvíce účinků má přírodní, průmyslově nezpracovaný med. Tmavší medy mívají vitaminy B a C a jsou bohatší na minerály, světlejší zase na vitamin A. Použití Med byl používán především jako sladidlo ještě dříve než cukr. Až do 17. století se v kuchyni přidával i do různých jídel. V současnosti se v gastronomii používá především v cukrářské a pekařské výrobě. Med má antibakteriální a antiseptické účinky, a proto se také velmi často využívá v lidovém léčitelství, ve zdravotnictví i farmaceutickém průmyslu.  Jak a podle čeho vybírat Med od českých včelařů patří mezi nejkvalitnější. Tuzemská pravidla pro výrobu medu od Českého svazu včelařů jsou přísnější než pravidla Evropské unie i českého Ministerstva zemědělství. V obchodech se ale objevuje med ze zahraničí, který příliš kvalitní není. Výrobky obsahují málo medu a jsou směsí škrobu kukuřice, cukrové třtiny a různých sirupů. Pokud tedy chceme skutečně kvalitní med, je nejlepší ho nakupovat přímo od českých včelařů. Skladování Med v kapalné podobě se nekazí. Vzhledem k vysokému obsahu cukru dokáže likvidovat bakterie, a protože má nízký obsah vody, nemohou se na něm uchytit ani kvasinky ze vzduchu. Při dlouhodobějším skladování v pokojové nebo vyšší teplotě se může na povrchu medu usazováním cukrů vytvořit tenká řídká vrstva. V ní se množí kvasinky, které med ale přirozeně obsahuje. Toto kvašení ovlivňuje jen senzorické, ne nutriční vlastnosti medu.    

MED Z POMERANČOVÝCH KVĚTŮ Tento med se vyrábí z květů pomerančovníku, který roste ve slunných oblastech na jihu USA a Evropy. Je prvním medem sezóny, pomerančovníky kvetou časně z jara. Vzhled, chuť, vůně… Má světlou, zlatou barvu. Je velmi sladký, jeho nektar pochází z ovocného stromu. Krystalizuje velmi rychle. Má výraznou ovocnou chuť, s nádechem citrusů. Často do něj včely přimíchávají nektar i z jiných citrusů, jako grepovníků, mandarinkovníků nebo dalších citrusových stromů. Zdraví Díky tomu, že tento med pochází z citrusů, má mnoho pozitivních účinků na zdraví. Obsahuje antioxidanty jako quercetin, který je vhodný pro alergiky, luteolin, galangin a další. Působí protizánětlivě, antibakteriálně a celkově zlepšuje imunitu. Pomáhá bojovat i se závažnějšími onemocněními, jako je rakovina. Je skvělým zdrojem různých minerálů – vápníku, hořčíku, mědi a dalších. Výrazně napomáhá hojení. Obsahuje malé množství kofeinu, a je tudíž výborný jako doplněk při vyčerpání.

Medister polse, někdy také jen „medister“, je klobása vyrobená z jemně mletého vepřového masa a hřbetního sádla. Ochucená je cibulí, novým kořením a hřebíčkem. Klobása se prodává stočená do spirály, nakrájené porce se smaží nebo grilují. Klobása měří 45cm a široká je 3cm.

Patří do čeledi hluchavkovitých. Trvalka dorůstá výšky až 70cm, má čtyřhrannou lodyhu. Listy voní silně po citronech, zvláště když se rozemnou. Květy jsou bělavě žluté. Bylinka obsahuje třísloviny, hořčiny a silice. Nejlépe je používat meduňku čerstvou, lze ji i sušit. Hodí se do salátů, polévek, k rybím pokrmům. Nesmí se ale vařit, ztratila by tak své aroma. Čaj ze sušených listů pomáhá při poruchách spánku a při žaludečních potížích.

Stejně jako ostatní druhy medúz patří i medúza jedlá k žahavcům. Je rozšířená v teplých pásmech západního Tichomoří. Medúza jedlá dosahuje průměru až 45cm V Číně, Japonsku, Indonésii a Thajsku se medúzy nakládají do slaného nálevu nebo se suší. Sušené medúzy je třeba nejdříve namočit do vody a potom spařit horkou vodou. Podávají se v polévkách nebo se z nich připravují saláty.

Označení druhů výrobků, jejichž dílo obsahuje kromě rozmělněného masa, tukové tkáně a dalších složek také vodu. Tyto výrobky se tepelně zpracovávají například pečením, opékáním nebo pařením. Při tomto procesu vytvoří rozpuštěné svalové bílkoviny pevnou strukturu, takže lze výrobek krájet. Tato vlastnost se zachová i při dalším zahřívání. Ke známým druhům těchto uzenin patří například párky, vuřty, špekáčky, Junior, Mortadela.

Melasa je extrakt z cukrové třtiny, nazývá se také "černý zázrak". Třtinová melasa obsahuje zinek, hořčík, vápník, chróm, měď, draslík, fosfor, železo a vitaminy řady B. Melasou můžeme nahradit cukr při slazení dětských pokrmů, můžeme ji konzumovat i jako samostatný nápoj místo kávy.

Jde v podstatě o kutrování nebo řezání masa, což představuje jeho utočení na řezačce.

MELOUN je nesprávně považován za ovoce. Patří totiž podobně jako například okurka, tykev nebo cuketa mezi zeleninu do čeledi tykvovitých - na rozdíl od nich se ale konzumuje stejně jako ovoce. Melouny se rozdělují na dva základní druhy MELOUN VODNÍ - Lubenice obecná - latinsky Citrullus lanatus,anglicky watermelon,francouzsky pastèque (melon d´eau), italsky cocomero, německy Wassermelone nebo španělsky sandia (melón de aqua). MELOUN CUKROVÝ - Žlutý meloun - latinsky Cucumis melo, anglicky Melon (sweet melon), francouzsky melon, italsky melone, německy Zuckermelone nebo španělsky melón. Šťavnatý, aromatický, osvěžující… Slovo meloun pochází z řečtiny a v překladu znamená „velké jablko“. Velmi oblíbený je především v horkých letních dnech a měsících - osvěží, zažene žízeň i pocit hladu… Má navíc dokonce i účinky na ženskou krásu. Původ a historie Melouny se pěstovaly již před 4 000 lety v Persii a Egyptě. Dokazují to různé archeologické nálezy, fosilie vodního melounu byly prokazatelně například v rakvi z doby Nové egyptské říše. Důkazy o výskytu těchto velkých plodů ve Středomoří se zachovaly také na nástěnných malbách v Pompejích. Melouny se později přes jihovýchodní Indii dostaly až do Evropy. V 15.století se objevily ve městě Cantalupo nedaleko Říma, a v roce 1495 je poprvé ochutnali ve Francii. Španělé je pak převezli i za oceán až do Nového světa. Současnost Vodní meruny pocházejí z Afriky, melouny cukrové v teplých oblastí Asie. V současné době se ale pěstují v oblastech s teplejším klimatem téměř po celém světě, poměrně často i ve slunných částech Evropy. Velká část produkce pochází ze zemí kolem Středozemního a Černého moře a z oblastí Balkánu. Vodní melouny se pěstují nejvíce v Turecku, dalšími významnými producenty jsou Itálie, Řecko, Španělsko, Kypr a Izrael. Cukrové melouny na trhu jsou nejvíce z Číny, Turecka, Íránu, Španělska, USA a Mexika. Melouny se pěstují dokonce i v České republice, především ve vinařských oblastech Moravy na jižních svazích, kde se jim poměrně daří. Melouny jsou totiž náročné na teplo, špatně snáší kolísání teplot, delší dešťové srážky a silný vítr a takové extrémní klimatické podmínky se v těchto oblastech vyskytují jen výjimečně. Mnoho odrůd melounů je vhodných k pěstování ve sklenících, a to jak ve velkoprostorových, tak i v domácích. Vzhled, chuť, vůně… Oba základní druhy melounů - vodní i cukrové - mají kulatý nebo oválný tvar a tuhou slupku, která chrání vnitřní vodnatou dužninu. Vodní melouny jsou ve většině případů větší než melouny cukrové. Slupka - kůra - je hladká, telená, místy může mít i nažloutlá místa. Dužnina je z 90 až 93 % tvořena vodou, má červenou až rudou, u některých odrůd žlutou barvu. Je sladká a aromatická s množstvím malých semínek. Vyšlechtěny byly už ale i odrůdy bez semen. Plody dosahují váhy až 15 kilogramů, do obchodní sítě se ale dodávají ve váze od 2 do 5 kilogramů. Cukrové melouny mají mnohem více odrůd než melouny vodní. I tyto druhy melounu mají tuhou vnější slupku a uvnitř dužninu. Liší se od sebe podle jednotlivých skupin a odrůd vzhledem, barvou, chutí, vůní i vodnatostí dužniny a množstvím jadérek. Odrůdy Melouny se rozdělují na dva základní druhy - meloun vodní - meloun cukrový Meloun vodní je ve většině odrůd podstatně větší než meloun cukrový, slupka je zelená a hladká, červená, rudá nebo žlutá dužnina obsahuje i více vody. Na světě existuje několik stovek odrůd, mnohé z nich je možné bez větších problémů pěstovat i našich klimatických podmínkách. Crimson sweet je nejznámější a nejžádanější odrůda vodního melounu. Plody jsou oválně kulaté s hladkou slupkou, která je tmavě zelená a má nepravidelné světle zelené pruhy. Dužnina má zářivě červenou barvu, je sladká a šťavnatá s množstvím větších semínek a typickou melounovou vůní. Plody můžou dorůst až do váhy 15 kilogramů. Dozrávají už na začátku září a při dobrém uskladnění vydrží až do listopadu. Colorado Preserving je pozdní odrůda vodního melounu, která pochází z USA a vyznačuje se velkým množstvím plodů o váze až 6 kilogramů na jedné rostlině. Kůra oválných plodů je světle zelená s tmavým žíháním, dužninu mají velmi chutnou a šťavnatou s jasně červenou barvou a průměrným množstvím středně velkých semen. Golden Crown má původ v USA a je to pro pěstitele velmi zajímavá raná odrůda především vzhledem k její odolnosti a nepříliš velkým nárokům. Plody jsou menší, kulovité, na neroubovaných rostlinách dorůstají do váhy 3 kilogramů. Mají žlutou slupku a křehkou chutnou a velmi sladkou červenou dužninu se středně velkými semeny. Lajko II je raná, velmi úrodná a proti nepříznivým podmínkám odolná odrůda vyšlechtěná na Slovensku. Patří k nejvíce pěstovaným melounům v České republice. Povrch tmavě zelené slupky je hladký, dužnina je sladká a šťavnatá, semena jsou menší. Plody o váze 3 až 7 kilogramů dozrávají od poloviny srpna a jsou poměrně trvanlivé. Yellow Doll patří do skupiny vodních melounů se žlutou dužninou. Je to pěstiteli velmi oblíbená raná odrůda s velmi chutnými plody. Slupka je tmavě zelená a hladká, dužnina příjemně sladká, šťavnatá a aromatická s průměrným množstvím středně velkých semen. Může se bez problémů pěstovat i v horších klimatických podmínkách. Seedless melon je nová odrůda vodního melounu vyšlechtěná ve Francii, která má od ostatních běžných vodních melounů liší především tím, že nemá žádná semínka. Jejich pěstování ale zatím není příliš rozšířené a jsou poměrně drahé. Meloun cukrový má stovky odrůd, které se od sebe odlišují v barvách, ve struktuře slupky i dužniny, množství jader a samozřejmě i v chuti a vůni. Dělí se do tří základních skupin Kantalupské mají plody s větší hladkou a většinou hnědou slupkou. Dužnina je aromatická, pevná, středně sladká s většími nebo velkými semeny. Jsou to nejstarší odrůdy cukrových melounů, je prokázáno, že už v 15.století se pěstovaly ve městě Cantalupo nedaleko Říma. Síťové jsou sladké melouny s typickou sítí korkovitých nepravidelných vystouplých proužků na slupce, která má světlou až tmavě hnědou barvu. Plody jsou menší i středně velké, dužnina podle odrůdy oranžová, lososová, světle zelená i bílá, pevná a aromatická. Medové patří v současné době mezi nejoblíbenější cukrové melouny. Mají hladkou slupku která je u většiny odrůd zbarvena do různých odstínů žluté barvy. Dužnina je pevná, velmi sladká a šťavnatá, nevýrazně aromatická. Plody dosahují váhy od 1 do 3 kilogramů. Melouny z jednotlivých skupin pěstitelé vzájemně kříží a tak vznikají další odrůdy cukrových melounů, které už nelze jednoznačně zařadit. Bradavičnatý meloun z kantalupské skupiny má hnědou hrubou slupku s nápadnými nepravidelnými tmavě zelenými pruhy. Dužnina je tmavě oranžová, sladká, mírně voňavá a menším množstvím semen. Charentaiský meloun ( Cavailon ) z Francie je nejlahodnější z kantalupských melounů. Světle zelená s tmavými pruhy a drobnými hrbolky se u zralých plodů zbarví do žluta. Dužnina je měkká, šťavnatá, oranžová, sladká a intenzivně, ale příjemně aromatická se středním množstvím poměrně velkých tmavých semen. Early sweet se vyznačuje lososově zbarvenou dužninou se sladkou chutí, příjemným aroma a malým množstvím středně velkých semen. Patří do skupiny síťových melounů a tak má kulaté plody s hnědou typickou síťovanou slupkou. Honey rock patří do skupiny síťových melounů. Plody jsou mírně oválné, mají typickou zvrásněnou slupku hnědé barvy. Dužnina je tmavě oranžová, velmi sladká a aromatická se středním množstvím světlých větších semen. Galia je síťový melou typické hnědé barvy a struktury slupky, vyšlechtěný v Izraeli. Pevná sladká a aromatická dužnina je pod slupkou světle zelená a směrem k středu plodu se barví do bílé, má málo velkých světlých semínek. Žlutý medový meloun je nejznámější a na trhu nejžádanější z této skupiny. Má oválný tvar, jeho slupka je jasně žlutá a poměrně hladká, dužnina s malým množstvím semen je sladká, pevná a velmi šťavnatá. Honey dew má kulaté středně velké plody s hladkou matnou světle žlutou slupkou. Patří do skupiny medových melounů s oranžovou sladkou pevnější aromatickou dužninou a velkými světlými jádry. Ogen je meloun téměř kulatého tvaru, který vznikl křížením síťového a kantalupského melounu v Izraeli. Plody jsou menší, sladké a aromatické s tmavě žlutooranžovou barvou slupky, zelenou dužninou a mnoha velkými semeny. Zdraví a vitamíny Melouny jsou nejen chutné a osvěžující, ale i velmi zdravé, protože obsahují mnoho cenných vitamínů a minerálních látek. Vodní melouny obsahují v dužnině 90 až 93 % vody a minimální množství cukrů. Mají od 15 do 30 kilokalorií na 100 gramů a jsou tedy nízkokalorické. Cukrové melouny mají méně vody a více cukru než melouny vodní. Jejich energetická hodnota je 50 až 53 kilokalorií na 100 gramů dužniny. V melounech obsahují vitamín C a vitamíny skupiny B, betakarotén, kyseliny listovou, jablečnou a citronovou, dále přírodní cukry a z minerálních látek železo, mangan, draslík, vápník, hořčík, zinek a jód. Vitamín C podporuje imunitu a celkový dobrý zdravotní stav. Vitamín B6 je potřebný pro syntézu bílkovin v lidském těle a B3 pro okysličování organismu. Betakaroten se v lidském těle přeměňuje na vitamín A, který je důležitým antioxidantem. Kyselina listová významně ovlivňuje tvorbu krve. Všechny ostatní vitamíny, přírodní cukry a minerální látky, které melouny obsahují, jsou zdrojem tzv. rychlé energie. V kombinaci s vitamíny a ostatními látkami také pozitivně ovlivňují krevní oběh, činnost srdce, mozku, nervů i svalů, a tak velmi kladně působí na celkovou fyzickou i duševní kondici. Jemná vláknina dužniny posilují stěny střev a podporují trávicí systém. Melouny mají detoxikační a také zeštíhlující účinky. Jsou silně močopudné a tak vhodné i při léčení potíží s ledvinami. Použití melounu v gastronomii Melouny se nejčastěji konzumují čerstvé v tzv. syrovém stavu. Často se také používají do ovocných salátů, chutné jsou i v salátech zeleninových se sýrem a ořechy. Rozmixované nebo nakrájené se přidávají do alkoholických i nealkoholických koktejlů Z méně sladkých a vodnatých odrůd - například z melounů medových – můžeme připravit i chutné dezerty s tvarohem nebo jogurtem. Melouny se používají i jako dekorace při přípravě různých míchaných nápojů, kdy se plátek plodu dává na okraj skleničky. Vychlazený meloun je v horkých dnech velmi osvěžující a navíc lidské tělo doplní důležité látky, které se z něj vylučují pocením. Opilý meloun Opilý meloun je zvláštní alkoholická pochoutka. Připravuje se velmi jednoduše - do celého melounu se vytvoří otvor, do kterého se pomocí trychtýře nalije alkohol ( nejčastěji rum nebo vodka ), případně se do plodu láhev hrdlem zapíchne, nebo se do dužniny alkohol vstříkne pomocí injekční stříkačky. Meloun se pak na den odloží do lednice a alkohol se postupně spojí v vodnatou dužninou… Medový meloun s parmskou šunkou Ve Francii a v Itálii je oblíbený vynikající chutný a jednoduchý předkrm, kdy se podává cukrový medový meloun s parmskou nebo jinou sušenou šunkou… Jak a podle čeho vybírat Sezóna zrání melounů v Evropě trvá od června do srpna, plody z jiných oblastí světa lze koupit po celý rok. Existuje několik možností, jak při nakupování celých vodních melounů poznat, zda jsou zralé - žádná z nich ale nezaručuje stoprocentní úspěch. Při poklepání na meloun by se měl ozvat dutý zvuk, a při stisku v dlaních by měl vydávat vrzavý zvuk. Pokud zní při poklepání intenzivně dutě, je plod nejspíš přezrálý. Jistotu zralého melounu máme při koupi rozkrojeného plodu, ale ten je nutné nejpozději druhý den zkonzumovat, protože pak začne kvasit. Při nákupu cukrových melounů je situace poněkud jednodušší. Plod by měl mít typickou sladkou vůni, slupka v místě květního lůžka mírně poddajná. Na aroma se ale nemůžeme spolehnout u melounů medových. Obecně při nákupu všech druhů melounů platí, že nekupujeme plody ovadlé, povrchově nějak poškozené a vzhledem k velikosti velmi lehké. Nejkvalitnější plody střední velikosti mají váhu od 2 do 2,5 kilogramů. Spotřeba, zrání, skladování Celé plody melounů je možné skladovat 2 až 3 měsíce nejlépe při teplotě 5 stupňů Celsia a vlhkosti vzduchu 85 až 90 procent. Po celou dobu skladování ale plody zrají. Svoji původní chuť mají přibližně 2 až 3 týdny, pak se především chuťové vlastnosti mění k horšímu. Rozkrojené nebo povrchově narušené plody je nutné zkonzumovat do 2 dnů. Dužnina se totiž velmi rychle kazí. Zajímavosti Melouny a mužská potence Melouny obsahují citrulin, který významně ovlivňuje potenci u mužů. Má vliv na uvolnění stěn tepen a tak dochází k lepšímu prokrvení penisu a erekci. Citrulin je nejvíce ve slupce a v bílé části dužniny, která je těsně pod kůrou. Meloun by se proto měl jíst i s touto bílou částí dužniny. Přísloví o melounech - perské: „Kdo sní meloun, musí počítat s osvěžením.“ „Pokud nemáš na chléb, nekupuj melouny!“ - balkánské: „Dva melouny si nedáš pod jedno podpaždí.“ - arabské: „Do lidí a do melounů nevidíš…“ - italské: „Do melounů a do žen nevidíš…“ - francouzské: „Ženy a melouny jsou neprůhledné.“ Hranatý meloun Někteří pěstitelé občas jako raritu vypěstují hranatý meloun tak, že plod nechají růst v nějaké hranaté nádobě, které přizpůsobí tvar. Tyto melouny jsou na trhu poměrně drahé a jedná se u nich pouze o vzhledovou změnu, která na chuť, vůni a šťavnatost nemá žádný vliv,. Léčivé účinky Meloun - má pozitivní vliv na imunitní systém člověka - pročišťuje organismus, aktivuje látkovou výměnu - čistí ledviny a močový měchýř - pomáhá proti překyselení a pálení žáhy - pročišťuje krev, zlepšuje krevní oběh a činnost srdce - pozitivně ovlivňuje mozek a nervový systém - působí na správnou funkci a regeneraci svalů - udržuje pokožku svěží a hebkou - přispívá k zmírnění celulitidy - zlepšuje kvalitu vlasů a nehtů Meloun je silně močopudný a používá se při léčbě ledvinových potíží, kdy je potřeba často vylučovat moč. Může dokonce dojít i k vyplavení menších ledvinových kamenů. Meloun může mít i nežádoucí účinky. Při konzumaci většího množství samotného melounu se nedá vyloučit průjem. Meloun se nedoporučuje konzumovat společně s jinými potravinami, protože přibližně 30 minut trvá, než se dostane do střev a v kombinaci s jinými potravinami - především mléčnými výrobky - by v žaludku mohlo dojít ke kvašení. Při konzumaci melounu by se také neměly pít vychlazené nápoje.

Merguez je marocká ostrá červená klobása. Vyrábí se z jehněčího nebo hovězího masa, kořeněná je paprikou. S různými obměnami této klobásy se setkáme v mnoha zemích, může obsahovat i vepřové maso. Klobása Merguez měří 13cm a široká je 2cm.

Merguez je pikantní červená klobása vyrobená z jehněčího nebo hovězího masa. Je silně kořeněná paprikou, může být syrová nebo sušená. Klobása Merguez je dlouhá 15cm a široká 2cm.

MERUŇKA - latinsky Prunus armeniaca, anglicky apricot, francouzsky abricot, španělsky albaricoque, německy Aprikose - je plod stromu z rozsáhlé botanické skupiny slivoň - Prumus, do které patří například také broskve, švestky nebo třešně.. Chutné, voňavé, zdravé… Meruňky patří mezi nejzdravější ovoce, které si v dřívějších dobách mohli dopřát jen bohatí. Dlouhodobým pěstěním se podařilo výrazně posílit jejich odolnost, a tak se dnes pěstují na celém světě nejen ve velkých komerčních sadech, ale i v soukromých zahradách. Původ a historie Meruňky lidé znali už ve starověku. Potvrzují to různé archeologické nálezy, například při vykopávkách v údolí Fergana byly fosilie meruněk objeveny ve vrstvách z období 5 tisíc let před naším letopočtem. Meruňky pochází s největší pravděpodobností ze subtropických a tropických oblastí střední a jihovýchodní Asie, především ze severní Číny, kde se pěstovaly již kolem roku 4 000 před naším letopočtem. Z Číny se meruňky postupně dostávaly přes střední a přední Asii až do Evropy. Evropané meruňky dlouho považovali za odrůdu broskví. Teprve v 16. století byly uznány jako samostatný druh ovoce a v 17. století se začaly pěstovat i v méně teplých evropských oblastech. Do českých zemí se meruňky dostaly z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy. Současnost Meruňky mají vynikající chuťové vlastnosti, ale v komerčním ovocnářství z hlediska množství prodeje nemají žádný velký význam. Příčinou jsou jejich poměrně velké nároky na podnebí a náchylnost k různým chorobám. Této původně stepní rostlině se nejlépe daří v teplých oblastech se suchými léty, mnoho deště a vlhkosti podporuje vznik plísňových a virových onemocnění, které úrodu znehodnocují. Meruňky také brzy rozkvétají a jsou tak ohrožené jarními mrazíky. Vhodné klimatické podmínky pro pěstování meruněk v Evropě najdeme hlavně na pobřeží Středozemního moře. Nejdůležitějšími producenty jsou Turecko a Francie. Další významné evropské pěstitelské oblasti se nacházejí ve Španělsku, Rumunsku, Maďarsku, Švýcarsku a Rakousku, některé velmi odolné odrůdy se pěstují dokonce i v Norsku. Celosvětově je důležitá i produkce meruněk z Maroka, Pákistánu, Íránu, Ukrajiny, Číny, USA, Jihoafrické republiky, Austrálie, Chille a také z Ruska. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku produkce meruněk v posledních letech poklesla. Nejvýznamnější oblast pěstování je na Moravě a v Čechách okolo Litoměřic. Na trhu se meruňky objevují již od května, a pocházejí především z Maroka a Španělska, v zimním období mají původ v Jihoafrické republice. Tyto plody ale nemají tak dobré chuťové vlastnosti jako meruňky ze sklizně v období červenec a srpen. Vzhled, chuť, vůně… Plody meruněk jsou kulaté nebo mírně oválné až vejčité a mají velikost od 4 do 8 centimetrů. Typickým znakem je šev, který probíhá od stopky až k protilehlému vrcholku a dělí plod na dvě poloviny. Jednotlivé odrůdy se liší nejen velikostí a tvarem, ale i strukturou slupky, která může být drsnější, sametově hladká a také zcela hladká. Je většinou meruňkově oranžová, v některých případech žlutá nebo žlutooranžová. Dužina má bělavou, žlutou nebo sytě žlutooranžovou barvu, u zralých plodů se poměrně snadno odděluje od pecky a je šťavnatá. Odrůdy Meruňky mají mnoho různých odrůd, ale jen poměrně málo z nich je vhodných pro komerční pěstování. Šlechtěním se podařilo postupně získat i odrůdy, které jsou odolnější nepříznivým klimatickým vlivům a můžou růst a plodit i v chladnějším podnebí, ale jejich plody nejsou tak chutné, šťavnaté a voňavé jako plody z teplých oblastí. Nejznámější celosvětově pěstované odrůdy Bergeron nemá tak šťavnaté plody jako většina ostatních odrůd, jsou ale typicky výrazně meruňkově aromatické. Chuť je příjemně nakyslá, dužina se snadno odděluje od pecky. Má původ ve Francii a je poloraná. Pěstuje se poměrně často i v České republice. Polonais ( Orange de provence )je stará odrůda původem z Francie. Plody jsou velmi aromatické, mají matnou žlutou barvu a příjemně nakyslou chuť. Dužina ale poměrně rychle moučnatí. Bebeco ( Bebekou ) se nejvíce pěstuje v Řecku. Tato poloraná odrůda s příjemným aroma a typickou oranžovou barvou slupky má zářivě oranžovožlutou šťavnatou dužinu. Bulida pochází ze Španělska a je to velmi raná odrůda. Má velké žluté plody s mírně oranžovým zbarvením, žlutou pevnější dužinu jemné chuti a velmi intenzivní vůni. Reale je odrůda meruněk se středně velkými plody, která se nejvíce pěstuje v Itálii. Plody jsou oranžovožluté, velká pecka se snadno odděluje od šťavnaté, chutné a voňavé dužiny. Jumbo cot je ve Francii nově vyšlechtěná odrůda s většími typicky oranžovožlutými plody příjemné chuti. Dužina je žlutá a šťavnatá, aromatická, pecka se od ní snadno odděluje. Odrůdy pěstované v České republice Mimo odrůdy Bergeron se u nás pěstuje ještě několik dalších vyšlechtěných odrůd, které jsou poměrně odolné především proti nestabilním klimatickým podmínkám a snáší i nižší teploty. Všechny mají chutné a šťavnatější plody. Velkopavlovická se v Čechách a na Moravě pěstuje nejčastěji. Tato raná odrůda má velké oranžové kulovitě oválné plody s pevnou, aromatickou, sytě oranžovou, sladkou a jemně nakyslou dužinou, od které se pecka se snadno odděluje. Maďarská je velmi raná odrůda s velkými tmavě oranžovými plody kulovitého tvaru. V prvních dnech po zralosti je nakyslá, pak se chuť mění v sladce nakyslou. Dužina je pevná, středně šťavnatá a oranžová, dobře se odděluje od pecky. Karola má středně velké kulovitě oválné oranžové plody. Dužina je šťavnatá, pevná, velmi chutná a nevláknitá, žlutooranžové barvy, snadno oddělitelná od pecky. Odrůda je raná, značně odolná i proti chladnějšímu počasí, výnosy jsou poměrně velké. Goldrich patří mezi středně rané odrůdy. Oválné plody s tmavě oranžovou barvou jsou větší, dužina je oranžová, pevná, poměrně šťavnatá a aromatická, dobře se od ní odděluje pecka. Má příjemnou nakyslou chuť, která se zráním mění v navinule sladkou. Zdraví a vitamíny Meruňky jsou velmi chutné a příjemně aromatické, navíc ještě obsahují mnoho vitamínů a minerálních látek, které mají velmi pozitivní vliv na lidské zdraví. Plody meruněk obsahují v poměrně značném množství vitamín C, provitamín A, vitamíny B3, B5 a B9 , kyselina listová a betakaroten. Z minerálních látek v nich najdeme v hlavně draslík, hořčík a železo, dále ještě vápník, fosfor, křemík, mangan a měď. Vitamín C je velmi důležitý antioxidant, který má společně s vitamíny skupiny B významný vliv na imunitu a obranyschopnost organismu, posilování krevního oběhu a správnou funkci metabolismu. Betakaroten váže škodlivé látky, posiluje imunitu a má celkově omlazovací efekt. Draslík a hořčík mají také mnoho pozitivních účinků na nervový systém a odolnost vůči stresu, činnost sdrce nebo správnou funkci a regeneraci svalů. V lidském těle pomáhají neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Fosfor podobně jako hořčík stimuluje činnost mozku a zlepšuje paměť. Meruňky jsou velmi vhodné pro těhotné ženy, protože obsahují měď, která je pro ženy v tomto období velmi důležitá. Pro člověka jsou samozřejmě důležité i ostatní látky, které plody meruněk obsahují. Jejich přítomnost a vzájemná kombinace například regulují vysoký krevní tlak, pomáhají při léčení onemocnění srdce, ledvin nebo jater. Posilují také vlasy, pokožku a nehty a celkově zpomalují proces stárnutí. Meruňky mají kladné účinky i na sliznici plic, a proto by je měli konzumovat kuřáci. Léčivé účinky mají i meruňková jádra, která obsahují bílkoviny, oleje, vitamíny řady B a železo. Sušené meruňky jsou vhodné především pro osoby s chorobami srdce, protože draslík, který je pro srdeční sval a jeho správnou funkci velmi důležitý se v nich nachází v opravdu velkém koncentrovaném množství. Sušené plody jsou také bohaté na magnézium, které má pozitivní vliv na činnost nervového systému a pomáhá předcházet nespavosti, způsobené psychickým napětím a stresem. Použití meruňek v gastronomii Meruňky se konzumují nejvíce syrové, nejchutnější jsou samozřejmě čerstvé. Velmi dobře se hodí k přípravě dezertů a koláčů, využívají se při přípravě sladkých i pikantnějších jídel. Zpracovávají se také na kompoty, marmelády, džemy a šťávy. Především marmelády a džemy jsou velmi oblíbené pro jejich jemnou sladkokyselou chuť a příjemnou vůni. Z meruněk se vyrábí i lihoviny - likéry, pálenky nebo brandy. Z meruňkových jader se lisuje olej, který se využívá v kuchyni, ale i v kosmetickém průmyslu především při výrobě různých krémů. Meruňky se také suší a zmrazují. Sušené plody si zachovávají v koncentrované podobě většinu zdraví prospěšných látek. Mražené nejsou po rozmrazení už tak chutné ani zdravé a nehodí se pro přímou konzumaci. Loupání meruněk Pokud chceme meruňky oloupat, ponoříme je na krátkou dobu do vařící vody a slupku pak snadno stáhneme malým ostrým nožem. Kompoty Meruňky neztrácejí svoji typickou chuť ani aroma při zpracování do kompotů, které je velmi jednoduché. Velké plody rozpůlíme a zbavíme pecek, malé je možné kompotovat celé. Používáme zralé a sladké plody, které je samozřejmě před kompotováním nutné důkladně umýt. Džemy a marmelády Na džemy a marmelády se používají zralé plody, které jsou otlačené nebo mají nějaké jiné povrchové poškození. Meruňky před zpracováním pečlivě omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek. Sušení Nejvhodnější k sušení jsou zralé a poměrně pevné plody, u kterých se dužina dobře odděluje od pecky. Omyté plody nakrájíme na plátky nebo měsíčky, sušení trvá 8 až 10 dnů. Jak a podle čeho vybírat Na trhu se meruňky objevují již od května, a pocházejí z Maroka a Španělska, v zimním období mají původ v Jihoafrické republice. Nejkvalitnější plody jsou z produkce v červenci a srpnu a také v tomto období je nejlepší meruňky kupovat a konzumovat. Plody, které jsou k dostání mimo hlavní sezonu pocházejí ze skleníků, případně byly sklizené nezralé a pak dlouho skladované. Nejsou tak chutné, aromatické a ani zdravé jako plody čerstvé v letním sklizňovém období. Při nákupu meruněk poznáme jejich kvalitu nejen podle barvy a tvrdosti, ale také podle vůně. Nekupujeme nahnilé, omačkané nebo příliš měkké, ale ani tvrdé a nezralé plody. Polozralé meruňky je možné nechat doma dozrát. Spotřeba, zrání, skladování Čerstvé zralé meruňky mají značně omezenou trvanlivost a měly by se zkonzumovat nebo zpracovat do 3 až 4 dnů po sklizni v plné zralosti. Na 5 až 10 dnů je lze uložit do chladničky. Tvrdost plodů je závislá na jejich zralosti. Málo zralé jsou tvrdší, zralé měkčí a také sladší. Nezralé plody je možné nechat dozrát při pokojové teplotě, ale pak už nejsou tak chutné a aromatické. Pro skladování vybíráme plody, které nejsou nijak poškozené. Při teplotě 0 stupňů Celsia, 90 % vlhkosti vzduchu a dobrém větrání je lze v temnu uchovat až 3 týdny. Plody rozložíme vedle sebe. Při delším skladování ztratí svoji chuť i vůni. Mírně nazrálé sklizené meruňky, které mají základní barvu a jsou pevné, je možné nechat rozložené dozrávat při teplotě 10 až 15 stupňů Celsia. Během dozrávání je nutné plody kontrolovat a zralé odebírat. Pěstování meruněk Meruňky je možné v našich klimatických podmínkách pěstovat v oblastech s mírnější zimou, nejlépe v krajích, kde se pěstuje i vinná réva. U nás jsou nejlepší místa na jižní Moravě a na rozhraní středních a severních Čech. Ideální poloha je v nadmořské výšce kolem 250 metrů, průměrné roční teplotě 8,5 stupňů Celsia a ročním úhrnem dešťových srážek 550 mm na metr čtvereční, která jsou chráněna před severními větry. Nejvhodnější jsou černozemní, hnědozemní, hlinité až písčitohlinité půdy. Pro těžší půdy jsou určené generativně množené podnože s bujnějším růstem nebo meruňky na podnoži některých jiných slivoní. Meruňkám velmi škodí jarní mrazíky, na nízké teploty kolem 0 stupňů Celsia jsou citlivé především květy a mladé stromky. Zajímavosti V 1.století našeho letopočtu se meruňky objevily například i na vysočině Arménie. Velmi sladké a voňavé plody z této oblasti se později dostaly do Říma a tam se jim říkalo „Arménská jablka“. V roce 1620 Angličané vypravili speciální expedici na pobřeží Maroka, která měla za úkol najít a přivést do Anglie meruňky, které by se mohly na jejím území pěstovat. Meruňky mají kladné účinky i na sliznici plic, a proto by je měli konzumovat kuřáci. Z meruněk se vyrábí i různé likéry, pálenky nebo brandy. Olejnatá jádra meruněk se v průmyslovém i kosmetickém průmyslu využívají jako náhražka mandlí. Léčivé účinky Meruňky mají vzhledem k svému složení velmi pozitivní vliv na lidské zdraví. - posilují imunitu a obranyschopnost organismu - působí proti únavě, zlepšují funkci svalů a regenerují je - mají kladný účinek na činnost srdce a krevního oběhu - významně snižují hladinu cholesterolu v krvi - posilují činnost nervového systému a mozku - podporují růst buněk a pomáhají při léčbě chudokrevnosti - podporují růst a posilují vlasy, nehty, pokožku - působí antistresově, pomáhají při neurózách a nespavosti - mají kladný vliv na trávicí systém, odbourávají tuky Při konzumaci většího množství můžou meruňky mít nežádoucí účinky v podobě průjmu Před konzumací meruněk z dovozu nebo z velkých pěstitelských sadů je nutné plod důkladně umýt, protože slupka většinou obsahuje zdraví škodlivé postřiky, které se používají proti škůdcům a chorobám, ale také kvůli dlouhodobější skladovatelnosti.      

Patří do čeledi hvězdnicovitých. Bylina je vysoká 50cm, květy jsou zářivě žluté až oranžové. Měsíček obsahuje velké množství hořčin, slizů, saponinů, éterických olejů a barviv. Z mladých listů se připravuje čajový nálev, květy je možné používat čerstvé i sušené. Měsíček výborně chutná s rýží nebo omeletou, jeho květy poslouží jako ozdoba salátů či polévek. Lze jej použít i jako náhradu pravého šafránu k dobarvení pokrmů. Čaj z listů a květů pomáhá při zažívacích potížích, obklady z měsíčku hojí rány a uklidňují zanícenou pokožku.

Známý métský salám vyráběný ze syrového vepřového a hovězího masa. Mettwurst má výraznou chuť papriky, cukru a muškátového oříšku. Fermentovaný a uzený se konzumuje syrový. Mettwurst měří 10cm a široký je 5cm. V severním Německu se métský salám vyrábí trochu sušší a tvrdší.