Zbožíznalství

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Syrovátka

SYROVÁTKA – anglicky whey je stále populárnější mléčný výrobek ve zdravé výživě. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě tvarohu. Zdravá a populární Ať už jako potravina pomáhající hubnutí a urychlující metabolismus, nebo lék na krásnou pleť syrovátka, která byla původně považována za odpadní produkt při výrobě tvarohu, v posledních letech zažívá svůj boom. Vzhled, chuť, vůně… Syrovátka má podobu bílého prášku, který když se rozpustí ve vodě, vytvoří tekutinu bělavé barvy podobné mléku a nevtíravé sladké chuti a vůně. Zdraví a vitamíny Syrovátka obsahuje vitamíny B1,B2,B6,B12,C a E a minerály draslík, sodík, zinek, niacin, biotin, hořčík, fosfor. Její velké procento bílkovin je dobře stravitelné, a nápoj je tak vhodný při hubnutí, pomáhá snižovat cholesterol a čistit organismus od toxických látek, protože napomáhá činnosti jater. Díky minerálům je dobrá na kosti, svaly a zuby. Blahodárné účinky má také na pokožku. Koupele se syrovátkou ulevují pacientům s atopickým ekzémem a lupénkou a také pomáhá při gynekologických potížích. Syrovátka pomáhá i na psychiku, pomáhá proti depresi a stresu. Obsahuje probiotika, která pomáhají obnovovat zdravou mikroflóru v trávicím traktu a vytvářet tak lepší imunitní systém. Syrovátka je nízkokalorická a tak vhodná jako nápoj i potravina pro snižování nadváhy při různých redukčních dietách, doporučuje se sportovcům i těhotným ženám, protože nesnižuje hladinu vápníku v krvi a odvodňuje organismus. Syrovátka při konzumaci pomáhá odvádět z organismu toxické látky, podporuje činnost ledvin, pozitivně ovlivňuje metabolismus, pomáhá látkové výměně i snižování hladiny škodlivého cholesterolu v krvi. Má preventivní účinky proti zánětům žaludku a střev. Použití syrovátky v gastronomii Syrovátka se prodává ve formě bílého prášku, který se smíchá s vodou a vznikne konzistence podobná mléku. Syrovátkový nápoj je vhodné pít dle potřeby, ideálně ráno před jídlem. Syrovátku je možné přidat i do kávy či čaje. Syrovátku mohou dospělí i malé děti od 3 let, nevhodná je pouze pro osoby s intolerancí nebo alergií na laktózu. Léčivé účinky Syrovátka - upravuje metabolismus a zažívání - snižuje cholesterol - posiluje imunitu - přispívá hubnutí - pročišťuje střeva - je účinná pro zdraví pleti a pokožky těla
Více

Syrovátkový ocet

SYROVÁTKOVÝ OCET – Zvláštní druh octa vyráběný z koncentrované syrovátky. Výroba a výskyt Syrovátkový ocet je vyráběný z koncentrované syrovátky zbylé z výroby sýra nebo odstředěného mléka, ve které se pomocí přidaných kvasinek vytvoří alkohol a později kyselina octová. Proces zrání končí, když ocet dosáhne kyselosti mezi 5 a 6 %. Syrovátkový ocet se vyrábí zejména ve Švýcarsku, které je rovněž pověstné svou produkcí sýrů a mléka, a také na Novém Zélandu. Chuť a vůně… Syrovátkový ocet má oproti běžným octům velmi specifickou jemnou chuť a aroma. Zdraví a vitamíny Syrovátkový ocet obsahuje kromě kyseliny octové také kyselinu mléčnou, obsah kyseliny octové je ale nejvyšší. Zbytkový obsah laktózy je 5 g na 1 litr. Ocet je bohatý na vitamín B2 a oproti jiným octům obsahuji i hodnotné bílkoviny. Díky svému složení ocet podporuje střevní flóru a má protialergické a detoxikační účinky. Je vhodný zejména pro lidi s podrážděnou žaludeční či střevní sliznicí. Použití syrovátkového octa v gastronomii Syrovátkový ocet se v kuchyni hodí zejména do sladkých i pikantních tvarohových pokrmů, sýrových omáček nebo fondue. Pro správnou funkci střev je doporučováno užívat každé ráno na lačno sklenici vody s čajovou lžičkou syrovátkového octa. Dostupnost a skladování Syrovátkový ocet v České republice téměř není možné zakoupit, lze ho sehnat pouze v některých obchodech se zdravou výživou. Po otevření by se měl uchovávat v lednici, kvůli vysokému pH je velmi citlivý.
Více

Tamarind indický

Jinak indické datle nebo kyselé datle. Používáme plodovou dřeň lusků, v kuse nebo jako pastu. Tamarind má příjemnou ovocnou chuť, lehce nakyslou. Je rozšířeným kořením indické, asijské, východoafrické a latinskoamerické kuchyně. Protože je tamarind bohatý na pektin, spojují se jím želé, marmelády nebo čatní. Jinak se používá podobně jako ocet či citronová šťáva, ochucují se jím zeleninová, rýžová i luštěninová jídla, masité i rybí pokrmy. Tamarindy jsou obsaženy také ve worcesterových omáčkách. Lusky, dřeň, pastu i sirup lze zakoupit v obchodech s kořením nebo ve specializovaných prodejnách. Tamarindové lusky vydrží až několik měsíců, pastu nebo sirup je možné uchovávat velmi dlouho. Latinský název pro strom, jež se česky jmenuje tamarind (nebo lidově tamaryšek). Lusky tohoto afrického stromu, který dnes roste v celé Indii, obsahují hodně cukru (35 %) a přírodních kyselin (20 %). Prodávají se jako jemně mletý prášek a používají se k ochucení některých indických moučníků nebo „pokrmů kari“. Tamarind jsou tmavě hnědé, srpovitě zahnuté lusky tamarindového stromu. Po staletí se tamarind pěstoval v Indii. Dnes se tamarind prodává v hnědobílých blocích, které jsou částečně sušené, nebo v podobě nalámaných lusků a dužniny. K dostání je také jako koncentrát. Tamarindový strom je stálezelený, nese světle zelené oválné listy a malá květenství žlutých, červeně žilkovaných květů. Stromy se pěstují ze semen nebo z řízků. Lusky se mohou trhat i nezralé, zpravidla se však sklízejí po dozrání. Prasklé lusky odhalí červenohnědou dužninu. Tamarind má nasládlou vůni. Chuť je příjemně kyselá, ovocná. V Indii se tamarind používá do kari pokrmů, do kořeněné čočkové polévky zvané rasam a do chutney. V západní Indii se z tamarindového sirupu připravují chlazené nápoje. Na Jamajce plody tamarindu přidávají do dušených a rýžových pokrmů nebo do moučníků. Z plodů tamarindu se extrahuje pektin, který slouží při přípravě džemů a rosolů. V západní Evropě je dovážený tamarind oblíbenou přísadou do pokrmů. Tamarindové listy jsou zdrojem červeného a žlutého barviva. Lusky – jsou tmavě hnědé, dlouhé asi 10cm a mají křehké oplodí. Uvnitř lusků je masitá dužnina, která obsahuje až 10 semen. Lisovaná vláknitá hmota – používá se při přípravě tamarindové vody. Kousek hmoty se chvíli máčí v horké vodě, potom se vymačká hnědá kyselá šťáva a ta se scedí. Plátky – sušené kousky tamarindu. Jejich chuť se uvolní máčením ve vodě. Tamarindový koncentrát – jedná se o hustou tmavou pastu, která voní podobně jako melasa. Chuť je kyselá, výrazně ostrá. Tamarindové kuličky obalené cukrem – před použitím je třeba navlhčit kuličky v troše vody. Mají jemnou, nevýraznou chuť a téměř žádnou vůni. Tamarindové stromy mají původ ve východní Africe a jižní Asii. Běžně se pěstují všude v tropech, divoce rostou po celé Indii.
Více

Texmati

TEXTMATI je mezinárodní název pro druh dlouhozrnné rýže (Oryza sativa). Výskyt a historie Rýže Texmati se pěstuje ve Spojených státech amerických, konkrétně ve státu Texas, jak je patrné z názvu. Znalejší kuchaře jistě zaujme podobnost názvu této odrůdy s rýží Basmati. Skutečně z ní byla Texmati vyšlechtěna a mají tedy spoustu společných vlastností, ta texaská se však v něčem přece jen trochu liší, a to kvůli křížení s americkou dlouhozrnnou rýží. Vzhled a vlastnosti Stejně jako Basmati je i Texmati velmi aromatickou odrůdou. Je k dostání ve dvou verzích – bílé a hnědé, přičemž hnědá má výraznější oříškovou chuť, která ale není tak silná jako u rýže Basmati. Zrna jsou dlouhá a tenká, po uvaření je rýže sypká a nelepí se. Farmáři pěstují Texmati bez použití chemických hnojiv a postřiků, je tedy velmi zdravá. Použití Texmati v kuchyni Texmati je všestranně použitelná, poslouží jako skvělá příloha k drůbežímu masu, rybám, zelenině i houbám, dají se z ní připravovat různé saláty i sladká jídla. Díky podobnosti s Basmati ji můžete použít nejen do amerických a evropských receptů, ale také do těch asijských. Zrnka rýže Texmati se před tepelnou úpravou nemusí omývat. Nejlepších výsledků při jejím vaření dosáhnete, když ji necháte ve vodě asi půl hodiny máčet, teprve potom vodu v hrnci přivedete k varu, vaříte další půl hodinu a nakonec odstavíte z plotny a necháte 20 minut stát. Zabere to sice hodně času, ale výsledek za to stojí. Poměr rýže a vody je 1:2 a místo vody můžete samozřejmě použít vývar.
Více

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.