Zbožíznalství

Uzená šunková specialita pocházející z Vestfálska. Vyrábí se s vepřové kýty, která se ručně nasolí. Po dobu zrání a uzení v mase zůstává kost, která se nakonec odstraní. Šunka má tmavou červenou barvu a světlou kůži. Konzumuje se nakrájená na tenké plátky, má plnou, jemně kořennou chuť.

Jedná se o svalový úpon bránice. Díky velkému prokrvení je maso neobvykle šťavnaté.

VIALONE NANO, jinak řečeno Dwarf Vialone nebo Vialone Nano Semifino, je mezinárodní název pro velmi kvalitní druh střednězrnné rýže (Oryza sativa). Výskyt a historie Rýže Vialone Nano je pěstována na rýžových polích mezi městy Veneria, Salasco, Selve a Lignana. Historické dokumenty ukazují, že její historie sahá až do doby kolem roku 1600, kdy byly zdejší pozemky ve správě mnišského řádu, který zde pěstoval kromě rýže i kukuřici a trávu na seno, a také choval krávy na mléko. V roce 1932 přešla farma do soukromého majetku turínské rodiny, která najala asi 800 zaměstnanců. Roku 1949 farmu proslavil film „Riso Amaro“ (Hořká rýže), který režíroval Giuseppe De Santis. Tato farma, na které se dodnes pěstuje rýže Vialone Nano, je největší rýžovou farmou v okolí. Rýže je zde zpracována od zasetí do úplného konce výroby a dokonce si majitelé farmy i sami distribuují její prodej. Vialone Nano byla vyšlechtěna z japonské odrůdy rýže. Nejvíce se konzumuje v italském regionu Veneto. Vzhled a vlastnosti Tento druh rýže nese označení „semifino“, což neoznačuje kvalitu, nýbrž velikost a tvar zrn. Ta jsou bílá, středně dlouhá a zavalitější než rýže Carnaroli. Společně s ní a rýží Arborio tvoří trio nejkvalitnějších a nejvyhlášenějších odrůd rýže používaných na přípravu rizota. Zrna rýže Vialone Nano obsahují velké množství škrobu, jen o trochu méně než Carnaroli (Vialone Nano má 23,9%, Carnaroli 24,1%). Zdraví a vitamíny Tato odrůda rýže je bohatá na bílkoviny, esenciální aminokyseliny, obsahuje též vitaminy K, E a PP a důležité biogenní prvky především draslík, vápník a fosfor. Použití Vialone Nano v gastronomii Jak již bylo řečeno, Vialone Nano je kvalitní rizotová rýže. Dobře se hodí též k mořským plodům. Zrna se před vařením neoplachují, škrob na jejich povrchu totiž způsobí tu jemnou krémovou chuť a strukturu, která je u pravého italského risotta žádaná. Rýže se vaří ve vodě nebo vývaru 14 – 15 minut, musí být „al dente“.

Je rozšířená v mírném a teplém pásmu západního Atlantiku. Je oblíbená především na Floridě, patří k hojně loveným rybám. Žije nad písčitým dnem v hejnech, živí se korýši a měkkýši. Typickým znakem vidlatky karolínské je krátká tupá tlama. Tělo je zavalité, oválné, hřbet je zbarvený modrošedě až stříbřitě. Mimo vodu ryba získá intenzivnější zbarvení. Vidlatka karolínská dorůstá do délky asi 65cm, dosahuje hmotnosti asi 4kg. Je ceněnou rybou, prodává se za velmi vysoké ceny. Maso je vhodné na všechny způsoby tepelné úpravy.

Je rozšířená v subtropických mořích východního Tichomoří, včetně Galapážských ostrovů. Vzhledem se i chováním se pompano podobá vidlačce karolínské, dorůstá ale jen do délky 50cm. Živí se korýši, měkkýši a menšími rybami. Vidlatka paloma pompano je vynikající konzumní rybou, v Evropě se však prodává jen zřídka. Maso je vhodné na všechny způsoby úpravy.

Vidlatka skvrnitá je rozšířená od Biskajského zálivu až po Anglii, vyskytuje se také ve Středozemním moři. Dorůstá do délky max.70cm, typickým znakem jsou tmavé skvrny v přední části postranní čáry a hluboce vykrojená ocasní ploutev. Hřbet je zelenavý, boky stříbřité. Postranní čáru mají vidlatky pokrytou šupinami. Maso je pevné, chutné, vhodné k lehkému smažení na másle nebo na grilování.

Salám vyrobený ze dvou nejoblíbenějších druhů zvěřiny ve Švédsku – z kančího masa a z masa vysoké zvěře. Oba druhy masa jsou tmavé, libové, mají výraznou chuť. Vildsvinsalami se ochucuje česnekem a jalovcem, měří 20cm a široký je 4,5cm. Podává se nakrájený na tenké plátky.

Je rozšířený v severovýchodním Atlantském oceánu, vyskytuje se také v západních částech Středozemního moře. Vilejš stvolnatý žije v přílivovém pásmu, trvale přisedlý na sklaním podkladu. Jedná se o hermafrodita. Vilejš stvolnatý má na konci stvolu kuželovitě uspořádané, světlé vápenaté destičky. Jedinci tohoto druhu dorůstají do délky 12cm. Vhodným způsobem tepelné úpravy je vaření v osolené vodě okořeněné bobkovými listy. Po uvaření se vilejši nechají ve vývaru vychladnout nebo se konzumují horcí či vlažní.

VINNÝ OCET – víno využíváme především pro výrobu alkoholických nápojů, ale ze stejného základu vychází i vinné octy, obdobně jako víno máme i bílé, červené a růžové vinné octy. Nevinný pomocník do kuchyně Vinný ocet má v kuchyni velmi široké využití. Velmi ceněný je i pro svoje léčivé účinky. Vinný ocet našel využití především v jihoevropské a středozemní kuchyni. Původ a historie Jeho antiseptické a antibakteriální účinky využívali již staří Babylóňané či římští vojáci při svých taženích. Ve středověku ho Evropané používali proti moru. Současnost Jedná se o nejobvyklejší druh octa ve Střední Evropě a ve Středozemí. Existuje tolik druhů, kolik je druhů vína, a obdobně jako víno se i vyznačují velkými rozdíly v kvalitě. Lepší vinné octy zrají v dřevěných sudech až 2 roky. Vzhled, chuť a vůně… Barva je závislá na odrůdě vína. Červené octy mohou být světle červené až karmínové. Jeden z nejkvalitnějších vinných octů pochází z oblasti Bordeaux. Tento ocet má výraznou vůni, chuť i kyselost. Bílé octy jsou jemnější než červené a nemají tak výrazně kořenitý nádech. Výroba Základními surovinami pro výrobu vinného octa jsou bobule vinné révy, rmut nebo hroznová šťáva. Vinné octy se vyrábějí přímým biologickým kvasným procesem, při kterém je veškerý alkohol z vína přeměňován na kyselinu octovou. Zdraví a vitamíny Obsahuje vodu, 6 % kyseliny, 1,5 % alkoholu, aromatické látky, zbytkový cukr a draslík z vína. Vyšší je též obsah flavonoidů působících především proti alergiím, karcinomu a zánětům. Použití v gastronomii Vinný ocet se hodí do salátů, nakládá se do nich také zelenina. Červené octy výborně podtrhnou chuť omáček, jejichž základem je maso, a marinovacích směsí na hovězí maso a zvěřinu. Bílý vinný ocet lze použít místo citronu například k okyselení rybích pokrmů, je také vhodný k aromatizování různými bylinkami a k marinování ryb v kombinaci se všemi oleji.  Léčivé účinky - snižuje hladinu cholesterolu - brání tvorbě krevních sraženin v cévách - napomáhá odbourávání nadbytečného tělesného tuku - zpomaluje stárnutí a podporuje dlouhověkost - má antibakteriální účinky - podporuje trávení - zklidňuje průjmy i migrény - potlačuje bolesti v krku, hojí afty - je vhodný i k přímé dezinfekci poranění, škrábanců i akné    

Vyskytuje se u pobřeží Austrálie, je zde velmi oblíbená. Žije v úsecích s písčitým dnem v pásmu přílivu a odlivu. Schránka violetky deltovité je bělavá až růžová nebo purpurová, dosahuje šířky asi 5cm. Lastury mají asymetrický tvar, na jejich povrchu jsou plochá soustředná žebra. Vnitřní stěny lastur jsou bílé s purpurovými skvrnami. V Austrálii se tyto mušle konzumují syrové nebo dušené v kořeněné omáčce.

Je rozšířená podél východního Atlantiku od Norska po Maroko, vyskytuje se také ve Středozemním moři a v Severním moři. Schránka violetky páskované je trojúhelníková, má klínovité zakončení. Na vnitřním okraji lastury jsou drobné zoubky. Vnější povrch lastur je zbarvený bíle až žlutohnědě, vnitřní stěny mívají lehký fialový nádech. Tyto mušle se konzumují syrové nebo dušené.

Patří do čeledi violkovitých. Stálezelená trvalka je nízká, přízemní listy jsou srdčité, zubaté. Květy mají bílou, červenou nebo fialově modrou barvu, silně voní. Violka obsahuje slizy, barviva, saponiny a éterické oleje. Používají se květy, kořeny i listy. Květy slouží jako dekorativní ozdoba dezertů. Listy violky zvláštně ochutí zelené saláty. Tato bylinka pomáhá při kašli a nemocech horních cest dýchacích, doporučuje se i při bolestech hlavy a nespavosti.

VIŠEŇ obecná – nebo také třešeň višeň je ovocný strom s plody, které jsou podobné třešním, ale mají mnohem kyselejší chuť. Většinou se používá pouze název višeň - latinsky Prunus cerasus, anglicky morello cherry nebo sour cherry. Malé, šťavnaté a osvěžující Výskyt višní ve volné přírodě se částečně překrývá s výskytem slivoně třešně a mezi oběma druhy dochází k samovolnému vzájemnému křížení. Se vzrůstem popularity višní a zájmu o ně se višně v současnosti už také šlechtí a vznikají tak odolnější a chutnější odrůdy. Původ a historie Původní oblastí višně obecné byla západní Asie, jihovýchodní Evropa a severní Indie. Pěstováním se višeň postupně rozšířila do celého světa, kde se jí nejvíce daří především v mírném podnebním pásmu. Současnost Višně se v současnosti pěstují především v celé oblasti mírného pásma. Nejvíce světové produkce je z Francie, Itálie a Německa a Francie a také ze zemí severní polokoule. V České republice jsou višně oblíbeným ovocem, ale pěstují se jen v některých oblastech a v omezeném množství. Vzhled, chuť, vůně… Plody višní – peckovice - jsou vzhledově velmi podobné plodům třešní - mají velikost 1 až 2 centimetry a většinou kulatý tvar, který je tvořen dvěma nesourodými částmi. V místě jejich spojení vzniká tenká rýha a na konci proti stonku ostrý výběžek. Uprostřed je pecka, obklopená červenou měkkou dužninou. Tu z více než 80 procent tvoří voda. Slupka zralého plodu je jedlá, má podle odrůdy červenou nebo tmavě rudou až téměř černou barvu. Nezralé plody mají slupku zelenou.   Stromy zimovzdorných višní jsou většinou nižší a rozvětvené, mají poměrně malé nároky na kvalitu půdy i podnebí. Ostatní druhy višní dorůstají do výšky až 10 metrů, koruna stromu má kuželovitý nebo kulovitý tvar. Listy jsou lesklé a mírně vejčité. Stromy jsou značně odolné, poškodit je nebo úrodu mohou jedině mrazy. Plodit začínají přibližně 5 let od vysazení. Odrůdy Višně se dělí do tří hlavních skupin - amarelky – tzv. třešňovišně - plody mají světlejší barvu, na koncích jsou mírně zploštělé a šťáva je bezbarvá, chuť nasládle kyselá. Jedná se o přímé křížence višní a třešní, sjednocující vlastnosti obou druhů. - kyselky – barva plodů je tmavě červená, má většinou tvar srdce a šťáva je velmi tmavá, chuť nakyslá - skleněnky – zimovzdorné - světle až tmavě červené plody mají měkkou dužninu a jsou velmi šťavnaté. Chuť je nakyslá až trpká, někdy příjemně kořenitá. Nejvýznamnější odrůdy višní Kökörošská sladkovišeň je velmi odolná odrůda z Maďarska. Plody mají vynikající příjemně sladkokyselou chuť, jsou velké a pevné, barva je sytě červená. Dužina se velmi snadno odděluje od pecky. Kelleriis – višeň kyselka - pochází z Dánska. Plody jsou velmi aromatické a šťavnaté, jsou vynikající na výrobu šťáv a dobře se zavařují. Kordia jepůvodní česká odrůda, která vznikla jako náhodný semenáč. Plody jsou velké, tmavě fialové, příjemně kyselé, pevné a velmi aromatické. Morela pozdní byla vyšlechtěna v roce 1598 v zámeckých zahradách v Paříži ve Francii. Plody jsou středně velké, červenohnědé, dužina je velmi kyselá a šťáva silně barví. Sam mášťavnaté mírně nakyslé a nepraskající středně velké plody jsou tmavě červené a mají nevýrazné aroma. Královská mástředně velké pevnější plody mají červenou barvu a světlejší šťavnatou příjemně kořenitou dužinu. Star pochází z Kanady. Velké červenohnědé až tmavě fialové plody mají tmavou a pevnou dužinu s kořenitou chutí. Summit je višeň s velkými tmavočervenými plody, která má původ v Kanadě. Chutná příjemně sladkokysele a je i příjemně aromatická. Hedelfingenská višeň má původ v Německu. Slupka i dužina šťavnatých a silně aromatických chutných plodů je tmavě červená. Schneiderova jeněmecká odrůda s tmavočervenými plody a světlejší velmi pevnou dužinou, která je ale jen průměrně šťavnatá, mírně kyselá a lehce aromatická. Schauenburger jepůvodně švýcarská odrůda višně se středně velkými plody černohnědé barvy, které jsou sladce nakyslé, mírně aromatické a středně pevné Morellenfeuer jsouvišně z Dánska, které mají středně velké plody se silně barvící šťávou. Jsou jen mírně kyselé a jemně aromatické. Zdraví a vitamíny Plody višní obsahují podobné hodnotné látky jako třešně, ale v nižší koncentraci. Višně obsahují jen poněkud víc železa a obsah kyseliny jablečné je také vyšší než u sladkých třešní. V plodech je přibližně 80 procent  vody, vitamíny A, B, C a E, ovocné cukry i minerální látky. Především v tmavších odrůdách višní je vyšší množství hořčíku, draslíku, jódu, fosforu, vápníku, zinku a křemíku a velmi mnoho železa. Nejvíce prospěšných látek pro lidské zdraví je v čerstvých plodech, a to především v plodech tmavé barvy.   Vzhledem k svému složení mají višně pozitivní vliv na lidský organismus. Pomáhají při čištění krve, jater a ledvin, podporují činnost trávicího ústrojí. Višně mají i mají antioxidační a preventivní účinky, zvyšují imunitu a obranyschopnost organismu proti různých infekčním onemocněním a zánětům. Vitamín C patří k nejdůležitějším vitamínům. Má významný vliv na imunitní systém, posiluje cévy, srdce a aktivuje krevní oběh, podílí se také na tvorbě krve i správném fungování metabolismu, velmi důležité jsou i antioxidační a protinádorové účinky. Podobně působí i ostatní vitamíny, které třešně obsahují. Je kombinace pro zdraví člověka téměř ideální a konzumace višní tedy velkým přínosem. Minerální látky draslík, hořčík, vápník a fosfor mají vliv na odolnost vůči stresu, zvyšují imunitu, pomáhají v lidském těle neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Železo, kterého je ve višních velké množství, je důležité pro tvorbu krve, jód pro správnou funkci štítné žlázy. Višně obsahují mnoho různých antioxidantů, které jsou obsaženy především v přírodním barvivu – čím tmavší plody, tím více těchto antioxidantů mají. Ochraňují a posilují srdce a cévy, ale i buňky lidského těla před rakovinovým bujením. Čistící a antioxidační účinky višní podporují činnost trávicího traktu a vylučování. Snižují se tak hladiny škodlivých látek v lidském těle, a proto konzumace višní například významně snižuje riziko onemocnění jater, ledvin nebo močového měchýře. Višně mají i mírně projímavé účinky a působí proti zácpě. Použití višní v gastronomii Višně jsou nejzdravější a nejchutnější čerstvé, ale nedoporučuje se jich najednou zkonzumovat větší množství, případně brzy po jejich konzumaci pít. Podobně jako ostatní peckovité ovoce višně při kontaktu s vodou velmi rychle kvasí, a to může způsobit značné zažívací problémy. V teplé kuchyni se používají především na ovocné koláče a různé dezerty, případně na zdobení dortů. Občas se méně kyselými odrůdami višní nahrazují třešně v známé bublanině. Velmi často se z višní připravuje omáčka, která svojí trpce nakyslou příchutí dokonale doplňuje například pečenou nebo grilovanou drůbež. Z plodů višní se vyrábí kompoty, džemy, marmelády a šťávy, ale také likéry a mošty. Višňové dřevo se vzhledem ke svým vlastnostem i vzhledu často využívá v nábytkářském průmyslu. Příprava višní před použitím Pokud višně sklízíme sami, trháme je vždy i se stopkou. Plody se vždy musí důkladně přebrat, nahnilé odstranit a ostatní opatrně oddělit od stopky. Před konzumací i případným dalším jiným zpracováním višně vždy dobře omyjeme pod studenou tekoucí vodou.. Pokud chceme použít višně oloupané, mohou se krátce spařit horkou vodou. Slupka pak jde stáhnout ostrým malým nožem. Spařením a odstraněním slupky ale plody přijdou o část svých zdraví prospěšných látek. Jak a podle čeho vybírat Čerstvé višně z domácí české produkce jsou ve většině případů chutnější, než plody dovážené. Sběr višní je náročný, protože se sklízejí ručně a velmi rychle zrají. Višně se mají česat i se stopkou. Utržením stopky dochází k porušení plodu a ten se pak velmi rychle kazí. Pokud se višně sklízí bez stopky, využívají se pak většinou na další průmyslové a potravinářské zpracování nebo výrobu likérů, šťáv a moštů. . Kupujeme plody pevné a šťavnaté se zelenou stopkou. Kupovat přezrálé, otlačené nebo popraskané višně i za velmi nízkou cenu se vzhledem ke kvalitě plodů a velkému riziku jejich znehodnocení nevyplatí. Spotřeba, zrání, skladování Višně nemají dlouhou trvanlivost a měly by se co nejrychleji zkonzumovat nebo zpracovat. Mohou se skladovat maximálně 2 až 3 dny v chladu a ve tmě, a to i se stopkou. Po utržení stopky se velmi rychle kazí. V chladničce višně neměly být blízko aromatických potravin, protože tzv. přebírají jiné vůně a pachy. Pro dlouhodobou konzervaci je možné višně kompotovat nebo zamrazit. Plody se zamrazují i peckou, po rozmražení jsou vhodné do koláčů. Pěstování višní Místo pro pěstování višní se musí vybírat skutečně velmi pečlivě, protože višně jsou velmi náchylné na mrazy a studené deště v době květu. Ideální místo je severní svah ve vyšší nadmořské výšce, půda by měla být propustná. Pokud je v blízkosti větší vodní plocha, snižuje se i nebezpečí poničení sadu pozdními mrazy. Zajímavosti Využití pecek višní Sušené pecky z višní látkovém sáčku absorbují teplo. V lidové medicíně se využívaly například při horečkách. Nahřáté se mohou také použít pro zahřátí při prochladnutí. Dřevo stromů višní Dřevo je poměrně tvrdé. Je to výborné palivo, používá se i v udírnách masa. Vyrábí se z něj také velmi kvalitní nábytek. Léčivé účinky Višně mají vzhledem k  obsahu a kombinaci vitamínů, přírodních cukrů, kyselin, minerálních a mnoha dalších látek velmi mnoho příznivých vlivů na lidské zdraví. Plody višní - podporují správné zažívání, jsou účinné proti zácpě - preventivně působí proti vzniku nádorových onemocnění - působí preventivně proti vzniku srdečních chorob - posilují imunitní systém a působí proti infekčním nemocem - posilují činnost srdce a krevního oběhu - mají velké protizánětlivé účinky - chrání buňky lidského těla před poškozením - mají močopudné účinky a odstraňují z těla přebytečnou vodu - jsou účinné při zánětech a otocích Višně můžou mít i nežádoucí účinky v podobě silného průjmu v případě konzumace většího množství plodů. To samozřejmě neplatí v případě potřeby při zácpě. Stejně jako u většiny ostatního ovoce s peckami dochází i u višní při styku s vodou k jejich rychlému kvašení, které může způsobit velmi nepříjemné zažívací a žaludeční problémy. Proto by se při nebo krátce po konzumaci višní neměla pít voda ani jiné tekutiny.

 Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od června do října. Klobouk vláknice jurské měří 20-80mm, je kuželovitý, vyklenutý, potom až plochý, někdy s hrbolkem, v mládí na okraji s velem. Zbarvený je růžově červeně, vínově hnědě až červenohnědě, na okraji je světlejší, uprostřed hladký, ve stáří až šupinkatý, k okraji vláknitý. Lupeny jsou úzce připojené, žlutohnědé, později okrově hnědé, někdy s olivovým nádechem, v mládí s bělavým vločkatým ostřím. Třeň o rozměrech 30-100x4-12mm je válcovitý, na bázi někdy ztlustlý, na vrcholu jemně vločkatý, jinde vláknitý. Zbarvený je bělavě, od báze se zbarvuje růžově červeně až červenohnědě. Dužnina je bílá, v bázi třeně vínově červená. Má nepříjemný, zatuchle nakyslý pach. Vláknice jurská roste poměrně vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se pod listnatými stromy na bohatých vápencových půdách, ve světlých lesích a v parcích.

VLAŠSKÝ OŘECH – plod ořešáku královského, latinsky Juglans regia L, který se skládá z poživatelného jádra obklopeného pevnou dřevnatou skořápkou. Plody jsou na stromě obaleny do ochranné vrstvy, ve které dozrávají. Stará dobrá klasika Vlašské ořechy se pojídají již od neolitu. Jsou nejrozšířenějšími ořechy u nás. Připomínají svým tvarem lidský mozek a nejen proto podporují dle některých studií jeho činnost. Vlašský ořech je velmi výživný. Původ a historie Archeologické důkazy svědčí o tom, že se vlašské ořechy konzumují už od neolitu. Pochází z Balkánu a Střední Asie, ale dnes je rozšířený téměř po celém světě. Do Evropy ho přinesli při svých výpravách Římané, kteří jej považovali za symbol plodnosti. Za přívlastek „vlašský“ vděčí Vlachům (Italům). Vzhled, chuť a vůně… Zpočátku je pouzdro zelené a během dozrávání tmavne a praská. Když je ořech zralý, vypadne z ochranného pouzdra na zem nebo spadne i s pouzdrem. Vlašské ořechy dozrávají v závislosti na druhu od srpna do září. Jádro má atypický tvar a barvu, která se může měnit jádro od jádra. Často bývá od velmi světlé až po tmavě žlutou barvu, přes zlatavou až po hnědou, existují i odrůdy s jádrem červeným (u čerstvých ořechů rumělkově rudým, u suchých vínové – tmavší nafialověle červené barvy). Odrůdy papíráky – papíráky jsou poškozovány ptáky, a protože mají často nedorostlou nebo děravou skořápku, napadají je při skladování moli polopapíráky kameňáky – kameňáky mají tvrdou skořápku zarůstající do jádra a špatně se otevírají Zdraví a vitamíny Vlašské ořechy jsou velice výživné, obsahují v průměru 70 % tuků, obsahujících zejména velice zdravé nenasycené mastné kyseliny, 18 % proteinů a přibližně 3 % sacharidů. Z mastných kyselin se jedná zejména o omega-3-mastnou kyselinu, která pozitivně působí proti vzniku aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob. Navíc podporuje u dětí rozvoj mozku. Kromě mastných kyselin obsahují vlašské ořechy také bohaté zdroje vitaminu E, B1 či B6. Dále sůl, kyselinu listovou, hořčík měď a zinek. Použití vlašských ořechů v gastronomii Vlašské ořechy se využívají převážně v potravinářském průmyslu, a to v pekařství a cukrářství, kde se využívají jako dochucující nebo dekorační prvek. Z ořechů se lisuje olej či se vyrábí alkoholický nápoj, tzv. ořechovka. Chuťově výborně doplňují slané pomazánky. Spotřeba a skladování Vlašské ořechy se skladují buď usušené ve slupce, nebo vyloupané. Ve skořápce by se měly ořechy umístit na suché a větrané místo, sníží se tak riziko plesnivění plodů. Vyloupané plody se  mohou skladovat v mrazáku po dobu maximálně 1 roku, v ledničce okolo 4 až 6 měsíců. Jádra se také dají naložit do medu a uchovat delší dobu. Léčivé účinky - působí pozitivně na lidskou psychiku - blahodárně působí na vlasy, pokožku, nehty - pozitivně ovlivňují potenci - mají protizánětlivé účinky - pomáhají při srdečních a cévních chorobách - pomáhají regulovat krevní tlak - udržují nízkou hladinu cholesterolu - antioxidační účinky - působí proti astmatu - posilují střeva

Termín označuje podíl vodní páry ve vzduchu, tzn. podíl vody, jejíž skupenství je plynné. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím dokáže pojmout více vody. ˇUdržnost potravin je závislá na vlhkosti vzduchu. Příliš vysoká vlhkost způsobuje, že maso oslizne, naopak při nízké vlhkosti maso vysychá.

Vyskytuje se v severním Atlantiku, žije v hloubkách pod 20m nad tvrdým dnem. Francouzský název vlkouše obecného je loup de mer, tedy mořský vlk. Často proto dochází k záměně s mořčákem evropským, který poskytuje lepší maso. Pokud jsou v prodeji filety z mořského vlka, jedná se jistě o filety z vlkouše becného. Vlkouš obecný je modravě zbarvený, po těle má několik příčných tmavých pruhů. Břišní ploutve chybí. Ryby dorůstají do délky 1,25m a dosahují hmotnosti 20kg. Vlkouš se prodává zpravidla bez hlavy, stáhnutý z kůže, nebo filetovaný či naporcovaný na kotlety. Maso je vhodné ke smažení.

Vyskytuje se v severním Atlantiku jako jeho příbuzný vlkouš obecný. Dorůstá do délky max. 1,45m, po celém těle má výrazné tmavé skvrny.  Maso je vhodné ke smažení.Z kulinářského hlediska se v prodeji nerozlišuje vlkouš obecný a vlkouš skvrnitý, oba druhy jsou rovnocenné.

Vločky z ječmene se jako většina ostatních cereálií tohoto typu nejvíce konzumují v kombinaci s mlékem a jogurtem. Vzhledem k jejich složení mají mnoho pozitivních účinků na lidský organismus.   Ječmenné vločky obsahují především velké množství bílkovin – 9 gramů na 100 gramů vloček, a také vlákniny – 7 gramů na 100 gramů, jsou díky tomu vynikající při zažívacích potížích, nadýmání a jako prevence zácpy. Snižují také hladinu cholesterolu a riziko srdečního infarktu. Obsahují i glutany, které mají antivirové účinky a posilují imunitní systém. Vločky z ječmene stimulují produkci inzulínu a tak regulují hladinu glukózy. Jsou v nich i různé antioxidanty, které mají protinádorové účinky. Vločky obsahují i značné množství obsah vitamínů skupiny B, železa, vápníku, draslíku, hořčíku a dalších důležitých prvků.  

Vločky z prosa se jako ostatní podobné cereálie nejčastěji konzumují s mlékem a jogurtem. Vzhledem k obsahu mnoha zdraví prospěšných látek, které jsou pro lidský organismus důležité.   Vločky z prosa neobsahují lepek a tak jsou vynikající pro lidi s celiakií. Stejně jako všechny ostatní obiloviny obsahují vitamíny skupiny B, které jsou mimo jiné důležité pro správnou funkci nervového systému člověka, jsou i důležitým zdrojem vitamínu E. Obsahují také poměrně značné množství křemíku, který je důležitý pro zdravou pleť, nehty a vlasy. Z minerálních prvků je v prosných vločkách hlavně vápník, železo, draslík a fosfor, v menším množství i řada dalších důležitých látek, které všeobecně pozitivně ovlivňují lidský organismus.