Zbožíznalství

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od července do října. Klobouk bělopavučince hlíznatého měří 50-100mm, je polokulovitý, potom vyklenutý až plochý, uprostřed většinou s malým hrbolkem, jemně vláknitý, v mládí bělavě vločkatě šupinkatý, později lysý. Zbarvený je béžově, červenohnědě a načervenale, na okraji je světlejší. Lupeny jsou připojené až krátce zoubkem sbíhavé, zbarvené bíle, později špinavě s hnědavým nádechem, na ostří jsou tmavší. Třeň o rozměrech 50-70x12-15mm je válcovitý, na bázi s velkou odsedlou zploštělou hlízou a s hnědavými vlákny. Zbarvený je bíle, potom s okrovým nádechem, s vláknitým, v horní části prstenovitým závojem. Bělopavučinec hlíznatý roste nepříliš hojně, jednotlivě nebo ve skupinách. Vyskytuje se ve smrkových a ve smíšených lesích.

Tento jemný vepřový Rohwurst se vyrábí v horských oblastech Rakouska. Fermentované vepřové maso se udí nad horkým kouřem a suší se po dobu až 6 týdnů. Během procesu sušení se na obalu vytváří charakteristická bílá plíseň. Bergsalami měří 30cm a široký je 6cm.

Brühwurst vyrobený z vepřového a hovězího masa, okořeněný muškátovým květem a oříškem, koriandrem a římským kmínem. Berner Zungenwurst se udí 6-7 dní ve studeném kouři a potom se vaří. Salám měří 20cm a široký je 5cm. Podává se studený, nakrájený na plátky.

Berneška velká je největším a nejrozšířenějším druhem divokých hus na světě. Pochází ze Severní Ameriky, žije na prériích a polích poblíž jezer. Aklimatizovala se i v Evropě, vyskytuje se také ve Velké Británii, Skandinávii, Nizozemsku a Německu. Zdržuje se zde v parcích s vodními plochami, živí se trávou a vodními rostlinami. Berneška velká se loví zpravidla od listopadu do ledna. Dosahuje délky 90-100cm, hmotnosti 3-6,5kg.   Maso Bernešky velké Maso je tmavočervené, aromatické a chutné. Kuchyňská příprava je stejná jako příprava husy velké, před pečením se doporučuje předvaření masa. V naší kuchyni se připravuje jen vzácně.

BEZ ČERNÝ – latinsky Sambucus nigra, též je známý jako bezinka, bezinky, kozičky, smradinky, kašička, psí bez. Voňavý, léčivý i nebezpečný… Bez černý je keř, který si našel v kuchyních našich babiček místo díky své dostupnosti a všestrannosti. Pro léčebné účinky lze využít celou rostlinu. Ale pozor na listy a kůru, ty jsou při požití jedovaté. Původ a rozšíření Bez pochází z nejsevernějších oblastí v Evropě. Hojně se vyskytuje v Malé Asii, v oblasti Kavkazu i u Kaspického moře. V České republice je hojně rozšířen. Roste na světlých i polostinných místech, kde je půda bohatá na živiny, především na dusík, a na vlhkých místech. Vzhled, chuť a vůně… Keř dorůstá do výšky 7–10 m. Květy mají žlutobílou barvu a šíří kolem sebe omamnou vůni. Po odkvetení šíří kolem sebe rostlina zvláštní aroma. Plody jsou malé, černé, kulaté a lesklé. Bez černý je možné si poplést s jinými druhy bezu, které jsou na našem území rozšířeny, s bezem chebdí a v době květu i s bezem červeným. Oba tyto druhy obsahují větší množství toxických látek a jsou označovány jako jedovaté. Zdraví a vitamíny Jak již bylo řečeno, bez je velice zdravý a je možné využívat téměř celou rostlinu. Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky, které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám. Květy obsahují glykosidy sambunigrin, rutin, bioflavonoidy, antokyany, cholin, éterické oleje, taniny, tříslovinu, slizovité látky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. V plodech jsou glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin organické kyseliny a cukr. Nedoporučuje se je konzumovat v čerstvém stavu, protože mají projímavé účinky. Škodlivé látky se neutralizují při tepelné úpravě i při sušení. Listy a kůra obsahují silné účinné látky glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, nelze je tedy doporučit k vnitřnímu užívání. Otravy po požití listí nebo kůry se projevují silným zvracením, průjmem, ošklivostí a celkovou slabostí. Použití bezu v gastronomii Z černého bezu používáme v kuchyni květy a plody. Z květů připravujeme čaje, limonády a med, který pomáhá při nemocech z nachlazení. Květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák – pochutina se nazývá kosmatice. Přebrané, čerstvé plody zavařujeme jako brusinky nebo z nich připravujeme likéry, hojně se využívají jako potravinářské barvivo. Léčivé účinky Květy: - odvar je močopudný - rozpouští hleny - podporuje pocení - snižuje horečku - mírní kašel - pomáhá při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku Plody: - působí blahodárně při léčení migrén a nervových chorob - pomáhají při zánětu trojklaného nervu

Jedná se o spařený Brühwurst. Vyrobený je z jemně mletého vepřového masa, prokládaného velkými kousky šunky a někdy také pistáciovými oříšky. Bierschinken se konzumuje studený, nakrájený na plátky. Je dlouhý 25cm a široký 10cm.

Spařený Brühwurst je vyrobený z vepřového masa nebo ze směsi vepřového a hovězího masa. Je rovnoměrně protkaný tukem. Ochucuje se celým černým pepřem, hořčičným semínkem, paprikou a česnekem. Bierwurst se udí a obvykle se podává k pivu. Je dlouhý 20cm a široký 10cm.

Vyskytuje se v Tichomoří od jižní Aljašky až po Dolní Kalifornii. Ryby dosahují délky max. 1,65m a hmotnosti 40kg. Maso bílé corbiny je vhodné na všechny způsoby tepelné úpravy.

Bizoní maso se vyznačuje nízkým obsahem tuku a cholesterolu, získává stále větší oblibu u spotřebitelů. V poslední době se začíná objevovat i v našich restauracích. Bizoní maso ve srovnání s masem hovězím má nižší obsah tuku a cholesterolu, ve 100g bizoního masa jsou jen 2-3g tuku. Maso se vyznačuje vysokým obsahem minerálních látek a hodnotných bílkovin, chutí vzdáleně připomíná zvěřinu nebo hovězí. Bizoní maso se často připravuje stejně jako hovězí maso, vyžaduje ale o polovinu kratší tepelnou úpravu, protože je křehčí. Rozdělení bizoního masa Bizoní svíčková, filet Svíčková se šlachou, neodblaněná, má tmavočervenou barvu, sval má tvar trojúhelníku. Maso je jemně vláknité, mírně mramorované a libové. Hodí se k pečení, smažení a na přípravu minutek. Vysoký roštěnec Vysoký roštěnec z bizona je poměrně kalorický, maso je jemně vláknité, mírně mramorované. Roštěnec je vhodný na pečení, grilování a minutky. Bizoní vrchní šál Vykrajuje se z kýty, má tmavé, libové maso. Připravuje se pečený nebo dušený. Roastbeef (rostbíf) Roastbeef z bizona je jemně vláknitý, jen velmi málo mramorovaný. Odpovídá nízkému roštěnci u skotu. Je vhodný na grilování a pečení. Špička bizoní kýty Jedná se o horní část kýty, maso je jemně vláknité, libové. Špička je vhodná k dušení nebo pošírování.

Anglický masný výrobek z vepřové krve, cibule, ječmene a kostiček vepřového tuku. Jelito Black pudding se ochucuje obvykle bylinkami, někdy kořením. Vyrábí se v mnoha regionálních variantách. Jelito měří 30cm a široké je 4cm.

Skotské jemné jelito z vepřové krve, hovězího loje, ovesných vloček a cibule. Z použitého koření převládá pepř. Jelito Black pudding měří 50cm a široké je 8cm.

Je rozšířený podél západního pobřeží Severní Ameriky. Tělo ryby je protáhlé, s dlouho hřbetní a řitní ploutví. Zbarvení těla je hnědavě zelené, ocasní ploutev je žlutá. Blanquillo dosahuje délky 1m a hmotnosti 5kg. Maso je jemné, bílé, vhodné na všechny způsoby úpravy. Nejlépe chutná smažené.

 BLAŤÁCKÉ ZLATO je tradiční český měkký sýr s dlouhou historií. Historie a současnost Blaťácké zlato začalo v roce 1939 vyrábět Mlékárenské družstvo táborské podle podobného typu italského sýra Bel Paese. V současnosti Blaťácké zlato vyrábí mlékárna společnosti Madeta Řípec u Veselí nad Lužnicí.  Vzhled, chuť, vůně… Blaťácké zlato je měkký sýr pružné konzistence s povrchem zlatooranžové barvy. Má typickou sýrově mléčnou příjemně hořkomandlovou až oříškovou chuť, je mírně nakyslý. Výroba Mléko se pasterizuje a pak ve velkých kádích zahřívá, V této fázi se do něj přidávají přesně určené kultury ušlechtilých bakterií, které jsou důležité pro chuťové vlastnosti a konzistenci sýru. Při teplotě 36° Celsia se přidává sýřidlo, mléko se srazí na měkký gel a ten později prořezávají automatické struny na větší kostky. Kostky se znovu míchají a zahřívají, vytvoří se z nich tzv. sýrové zrno, kdy se mléčné bílkoviny smršťují a ve formě syrovátky z nich odchází voda. Když má sýrové zrno velikost fazolek, začíná se z něj vytvářet sýr. V dalších fázích výroby se sýr na rozdíl od mnoha jiných nelisuje, ale mnohokrát obrací, aby se zbavil přebytečné syrovátky. Bochníky sýra, který má ještě bílou barvu, se připařují, pak opět ochlazují a máčí v solném nálevu, protože nesolený čerstvý sýr má chuť jen mírně nasládlou. V minulosti bochníky sýra zrály ve sklepích, kde se na nich vytvářel charakteristický žlutý maz, v současnosti se povrch přibarvuje přírodními barvivy a pak se sýr zabalí do speciálního obalu, ve kterém zraje čtyři až šest týdnů. Složení Pružnou a vláčnou konzistenci si zachovává i při sníženém obsahu tuku, v základu je podíl sušiny 18,3 %. Energetická hodnota ve 100 g je přibližně 1340 kJ/320 kcal. Sto gramů sýra obsahuje přibližně 25,5 g tuku, 20,9 g bílkovin, 1,9 g sacharidů. Použití Blaťáckého zlata v gastronomii Blaťácké zlato je sýr určený především k přímé konzumaci, doporučuje se k svěžím bílým vínům, jako je například Veltlínské zelené, Neuburg nebo Müller Thurgau. Mimo základního složení se vyrábí ještě v alternativě se zeleným pepřem a vlašskými ořechy. Dostupnost a skladování Sýr se vyrábí a na trh dodává jako bochník o váze 1,5 kilogramu, v českých obchodech je k dostání poměrně běžně a jeho trvanlivost je 30 dní.

BLEU D´AUVERGNE je polotvrdý francouzský sýr s vnitřní plísní určený ke krájení Vzhled, chuť, vůně… Bleu d´Auverge má různé rozměry - velký váží 1,5-3 kg, má průměr 20 cm a výšku 10 cm. Malé sýry váží 500 g-1 kg a mají průměr jen 10,5 cm. Sýr má tenkou vnější vrstvu, je prostoupen modrými žilkami. Bleu d´Auvergne je krémový, jeho chuť je výrazná, pikantní, slaná. Výroba Bleu d´Auvergne se vyrábí s přídavkem syřidla a po rozřezání a promíchání se k sýřenině přidávají spóry modré plísně. Poté se těsto uloží do forem a nechá se odkapat syrovátka. Aby se mohla rozrůstat plíseň, vytvářejí se uměle vzduchové kanálky. Sýr zraje ve větraných sklepech 3-4 týdny. Použití Bleu d´Auverge v gastronomii Tento sýr výborně okoření slané koláče nebo gratinované pokrmy. Obsahuje 50 % tuku v sušině. Dostupnost a skladování Bleu d´Auverge je k dostání v prodejnách francouzských specialit nebo v lahůdkářstvích. Není vhodné skladovat jej příliš dlouho. Uchovává se samostatně zabalený v chladničce při teplotě 10 °C. .

Bloedpens je bruselská masná specialita, nazývaná také „bloempanch“. Jedná se o černé jelito, zpravidla vyráběné z hovězí krve, proložené kousky masa z vepřové hlavy, plněné do hovězích střev. K ochucení slouží skořice a muškátový oříšek. Jelito Bloedpens je dlouhé 40cm a široké 15cm.

Jedná se o tmavou tlačenku vyrobenou z vepřové krve. Na řezu jsou kostičky tuku a velké kusy nakládaného jazyku a vepřového masa. Blok Ozorkowy je dlouhý 36cm a široký 13cm. Tlačenka se může podávat studená i teplá, před podáváním se obvykle odstraňuje silný obal.

Blood sausage je vepřové jelito. Existuje v různých variantách, výrobci se inspirují německou, britskou, polskou, francouzskou nebo jinou předlohou. Jedná se o specialitu vyráběnou řezníky s evropskými kořeny. Jelito blood sausage měří 12cm a široké je 5cm.

BLUMA je plod stromu Slivoň bluma - Prunus domestica, který s největší pravděpodobností vznikl křížením slivoně trnky a slivoně myrobalán, protože planá forma blumy nebyla dosud nikde objevena. Chutné, šťavnaté a zdravé ovoce Modré i červené blumy patří do skupiny plodů slivoní. Společně s nimi jsou zde ještě švestky a pološvestky, slívy, ryngle, mirabelky a renklódy. Blumy mají téměř stejné pozitivní účinky na lidské zdraví jako švestky, velmi podobně i chutnají a jsou dokonce větší a šťavnatější. Přesto pravá švestka - švestka domácí - patří k nejvíce pěstovaným a nejoblíbenějším slivoním. Původ a historie Slivoně jsou jedním z nestarších druhů ovocných stromů. S největší pravdě podobností pocházejí z oblastí mezi Altajem a Kavkazem, odkud se později rozšířily přes Sýrii až do Evropy. První zmínka o slivoních pochází ze starověkého Řecka v 4. století před naším letopočtem a kolem roku 100 před naším letopočtem se prokazatelně objevují na území Římské říše. Velký význam měly později slivoně v balkánských zemích, odkud se v 17. století dostaly do jižního Německa a postupně na území celé Evropy a dalších světadílů. V první polovině 19. století se už pěstovalo přibližně 200 různých slivoní - švestek - a z nich křížením vznikaly další druhy peckovitého ovoce - slívy, mirabelky, renklódy a také blumy. Současnost V současnosti je známých přibližně 30 odrůd blum, ale pro trh má význam jen několik z nich. Vzhledem k tomu, že především v Evropě se vinou různých chorob a výkyvů počasí pěstuje stále méně původních švestek, zaměřují se šlechtitelé i na jiné druhy slivoní, a samozřejmě i na blumy. Hlavním cílem šlechtění je mimo kvality plodů i odolnost proti chorobám a v mnoha zemích jižní Evropy se experimentuje a kříží i odrůdy z Asie a USA. Ve střední Evropě má pěstování slivoní - především švestek - dlouhou tradici. Najdeme je ve většině zahrad a sadů. V poslední době ale i zahrádkáři vysazují blumy, které mají mnoho podobných zdraví prospěšných i chuťových vlastností jako původní švestky, navíc jsou větší a šťavnatější. Vzhled, chuť, vůně… Plody blumy mají kulovitý, někdy mírně zploštělý nebo oválný tvar. Jsou poměrně velké, v průměru můžou mít velikost až 7 centimetrů. Slupka má v závislosti na odrůdě mnoho barevných odstínů - může být žlutá, zelená, červená až rudá, fialovočervená, žluto nebo červenozelená, světle modrá až tmavě sytě modrá nebo až téměř černá. Dužnina je většinou žlutá, případně zabarvená do růžova, poměrně tuhá a přirostlá k pecce. Protože blumy patří do skupiny tzv. slivoní, chutná jejich dužnina podobně jako švestky, je ale šťavnatější a u některých odrůd sladší. Stromy jsou poměrně košaté a dorůstají až do výšky 10 metrů. Pro pěstování na zahradách se hodí šlechtěné odrůdy na nízkém podnoží. Odrůdy Slivoň bluma patří botanicky do poddruhu Slivoň obecná (Prunus insititia). Mimo ní je zde ještě slivoň obecná pravá, myrabelka a špendlík. V současnosti je známých přibližně 30 odrůd blum, pěstuje se ale jen několik z nich. Nejvýznamnější odrůdy blum, pěstované v České republice Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají v průměr i přes 5 centimetrů. Tužší dužnina krémové barvy je průměrně šťavnatá, příjemně sladká a chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Kuban Delightpatří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou, pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé, velké tmavě modré až černé plody kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda je vhodná k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější sytě modré plody s tenkou slupkou mají oranžovou velmi chutnou středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách snáší až -25 stupňů Celsia. Má středně velké červenozelené kulaté plody s pevnou zlatavě žlutou sladkokyselou dužninou. Zdraví a vitamíny Plody blumy obsahují mnoho vitamínů, minerálních látek a antioxidantů, které mají značné preventivní, ale i léčebné účinky pro lidský organismus. Blumy jsou například bohatým zdrojem provitamínu A, vitamínů skupiny B, vitamínu C a také E. Z minerálních látek v nich najdeme především mnoho draslíku, ale i vápník, fosfor a železo. Plody obsahují i různé důležité organické kyseliny, přírodní cukry a vlákninu. Vitamín A pomáhá stimulovat ostatní látky, důležité pro imunitu, ale také společně s dalšími antioxidanty zbavuje organismus škodlivých látek. Vitamíny skupiny B podporují tvorbu krve a látkovou výměnu. Působí preventivně proti vzniku srdečních chorob, podporují činnost mozku a paměť, podílí se na regeneraci a správné funkci svalů. Vitamín C posiluje imunitní systém a působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám. Podílí se na prevenci vzniku nádorových nemocí, podporuje zdravý vzhled pokožky, tkání a správnou funkci sliznic. Vitamín E je další silný antioxidant, který chrání buňky lidského těla před poškozením. Je prevencí některých druhů rakoviny a kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt nebo mrtvice, pomáhá také udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi. Antioxidanty ale především působí i preventivně proti různým druhům rakovinného bujení. Blumy obsahují i pro lidské tělo důležité minerální látky. Železo rozděluje kyslík v krvi na hemoglobin a vesvalech na myoglobin, podporuje imunitní systém a dodává tělu energii. Draslík pomáhá snižovat vysoký krevní tlak, posiluje srdce a krevní oběh, má pozitivní vliv na správnou činnost svalů a jejich regeneraci. Aktivuje také činnost mozku a dokonce i omezuje tvorbu ledvinových kamenů. Vápník je důležitý pro pevnost kostí a zubů, podílí se také na správné funkci svalů, zklidňuje nervy, omezuje dráždivé účinky žlučových kyselin a tak se podílí na snížení rizika vzniku rakoviny tlustého střeva. Fosfor podobně jako vápník posiluje kosti a zuby, navíc se podílí na správném fungování látkové výměny a činnost buněk v těle.  Organické kyseliny mají v kombinaci s ostatními látkami v blumách preventivní účinky proti různým chorobám, ale podílejí se i na správném fungování celého organismu. Vlákniny mají velký vliv především na správnou činnost trávicího systému. Nerozpustné vlákniny, které blumy obsahují, na sebe umí vázat toxické látky a čistí střeva. Rozpustné vlákniny vstřebávají tuky, tím upravují hladinu cholesterolu v krvi a množství žlučových kyselin a sacharidů. Mají projímavé účinky a jsou dobré proti zácpě. Listy stromů slivoní obsahují kumariny, které mají pozitivní vliv na stav cév a kapilár a působí proti vzniku trombózy. Odvar z těchto listů pomáhá při léčení poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení. Použití blumy v gastronomii Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tzv. za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé. V studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů. V teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech. V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí především povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují. Výtažky z plodů se používají i v kosmetickém průmyslu především do krémů a mastí. Jak a podle čeho vybírat Blumy dozrávají od první poloviny srpna do konce října. Plody by měly na stromech zrát co nejdéle. Utržené nedozrálé blumy sice dozrají, ale hlavně jejich chuťové vlastnosti jsou pak podstatně horší. Zralé blumy jsou pevné, šťavnaté a mají u převážné většiny odrůd jednotnou barvu. Vždy bychom měli kupovat jen čerstvé a zralé plody, které nejsou omačkané nebo jinak na povrchu viditelně poškozené. Spotřeba, zrání, skladování Blumy pro přímou konzumaci by měly být zralé, měkké ale pevné a sladké. Nemají dlouhou trvanlivost, můžeme je krátkou dobu uchovat v chladnu. Některé vyšlechtěné odrůdy vydrží při uskladnění v chladnu a temnu od jednoho do tří měsíců po sklizni. Blumy utržené ze stromu v nedozrálém stavu dozrávají velmi špatně a nemají pak dobré chuťové vlastnosti. Zajímavosti Listy stromů a jejich léčebné účinky V lidovém léčitelství se využívá odvar z listů na léčbu poruch metabolismu a revmatických chorob. Čerstvé i sušené listy se přikládají na rány, protože urychlují jejich hojení. Blumy jako projímadlo Blumy jsou vzhledem k obsahu vlákniny a dalších látek spolehlivé přírodní projímadlo, které se uplatňuje při zácpě nebo ochablosti střev. Projímavá složka je obsažena především ve slupce, oloupané plody tento účinek v podstatě ztrácejí. Při konzumaci přiměřeného množství čerstvých plodů jsou ale obavy z projímavých účinků blum zbytečné. Léčivé účinky Blumy mají vzhledem k velkému obsahu a výjimečné kombinaci vitamínů, přírodních cukrů, kyselin, minerálních a mnoha dalších látek velmi mnoho příznivých vlivů na lidské zdraví. Plody blum - podporují správnou činnost střev, mají projímavé účinky a jsou dobré proti zácpě - posilují imunitní systém a působí proti nachlazení a dalším infekčním chorobám. - preventivně působí proti vzniku nádorových nemocí - pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi - podporují tvorbu krve a látkovou výměnu - snižují krevní tlak, posilují srdce a krevní oběh - působí preventivně proti vzniku srdečních chorob - aktivují činnost mozku a posilují paměť - podílí se na regeneraci a správné funkci svalů - chrání buňky lidského těla před poškozením - pozitivně ovlivňují látkovou přeměnu v těle - podporují zdravý vzhled pokožky, vlasů a nehtů - ovlivňují pevnost kostí a zubů - posilují a pozitivně ovlivňují nervový systém - omezují dráždivé účinky žlučových kyselin a snižují riziko vzniku rakoviny tlustého střeva - mají močopudné účinky, pomáhají tělu od nadbytečné vody a soli a prospívají ledvinám - jsou účinné při otocích, kterých příčinou je nedostatečná činnost ledvin Blumy můžou mít i nežádoucí účinky v podobě silného průjmu, ale to pouze v případě konzumace většího množství plodů. Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody vhodné pro nemocné cukrovkou.  

Jedná se o Brühwurst připomínající frankfurtský párek. Bockwurst je vyrobený z telecího a vepřového masa, mírně se udí. Někdy se k výrobě Bockwurstu používá jehněčí nebo drůbeží maso. Tento masný výrobek se koření bílým pepřem a paprikou, zřídka také bylinkami. Bockwurst je dlouhý 10cm a široký 3cm.

Je rozšířený od Rudého moře až po Francouzskou Polynésii a Japonsko. Do Evropy se bodlok žlutočelý dováží ze Seychel. Ryby dorůstají do délky max. 50cm. Zbarvení těla je hnědé, bodlok je ale dokáže změnit na světlomodrou barvu. Přes oči až k zadnímu okraji střelí se táhne typická žlutá čelenka, horní pysk a skvrna před ocasem jsou také žluté. Ocasní trn je skalpelovitý, může způsobit hluboké řezné rány. Filetovaný bodlok zbavený kůže je vhodný ke smažení.