Zbožíznalství

Salami je nejznámějším italským trvanlivým salámem. Vyrábí se z vepřového masa, existují ale i druhy salámu z hovězího, kančího, srnčího nebo koňského masa. Pro výrobu salámu používá každý italský region vlastní receptury a postupy. Fermentované salámy se třídí do skupin podle jakosti. Extra jakost může mít pouze salám vyrobený z vepřového masa.

JABLEČNÝ OCET – anglicky apple cider vinegar je ocet vyráběný z jablek, jablečného vína nebo moštu. Zdravý a výrazný Jablečný ocet obsahuje silné aromatické látky a je skvělý pro dochucování zeleninových pokrmů. Je výborný pro zlepšení metabolismu, pomáhá při hubnutí. Historie Jablečný ocet znali již staří Římané a Řekové i Egypťané a Babylóňané. Ti všichni ho používali pro jeho léčivé účinky. Vzhled, chuť a vůně Jablečné octy jsou jemně nakyslé, chutnají po ovoci, mají charakteristické jablečné aroma. Chuť i vůně jsou velmi specifické a ne každému budou libé. Druhy Jablečný ocet dělíme na přírodně zakalený a přefiltrovaný. Lépe je upřednostnit ocet zakalený. Zdraví a vitamíny Obsah kyseliny je 5 %, obsah zbytkového alkoholu je 0,5 % obj. Ocet obsahuje také aromatické látky, zbytkový cukr, draslík, vápník, hořčík, sodík, fosfor či železo a vitamin C z jablečného moštu. Dále obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu panthotenovou a kyselinu listovou. Při výrobě jsou zachovány i pektiny a balastní látky, které se usazují u dna láhve. Použití v gastronomii Jablečnými octy se ochucují zeleninové pokrmy, saláty nebo čatní. Jablečným octem se zjemňují i sladké pokrmy nebo jablečné omáčky. Používá se pouze zředěný s vodou. Výroba Základními surovinami pro výrobu tohoto octa jsou jablka, jablečné víno, mošt nebo jablečná šťáva. Dostupnost a skladování K dostání je v supermarketech nebo ve specializovaných prodejnách s octy a oleji. Uchovává se v temnu, bez přístupu vzduchu. Léčivé účinky - posiluje metabolismus - podporuje imunitu - odstraňuje toxiny z těla - zlepšuje trávení - podporuje srážlivost krve - pozitivně působí při menstruaci - snižuje hladinu cholesterolu - pomáhá při hubnutí - pomáhá při nachlazení, při vysokém krevním tlaku 

JABLKO latinsky pupillam, anglicky apple,francouzsky pomme neboněmecky Apfel je plod stromu jabloň domácí - lat. domum pupilám. Jablka mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější ovoce nejen ve střední Evropě, ale na celém světě. Po citrusových plodech, banánech a hroznovém víně jsou čtvrtý nejvíce pěstovaný druh ovoce. Krásné, chutné, voňavé, zdravé… Jablka patří mezi ovoce, které člověk zná a konzumuje od dávných dob. Jablko bylo na planetě již dávno před člověkem, a i podle báje o Ráji, Evě a Adamovi provází lidstvo od počátků jeho života na Zemi. Žádné jiné ovoce nemá v historii tak významnou roli. Známe ho z pohanských mýtů, antických pověstí, křesťanských a lidových tradic. Je symbolem lásky, plodnosti a krásy, pokušení i hříchu. Jeho pozitivní účinky na zdraví znali lidé již velmi dávno a jablko má velký význam v lidovém léčitelství a medicíně snad ve všech kulturách. Existuje - a dodnes se využívá - velké množství vyzkoušených receptů, způsobů a možností, podle kterých se dá jablko použít vnitřně i zevně při každodenních různých potížích a onemocněních, a také v kosmetice. Konzumace jednoho jablka denně údajně stačí pro udržení dobrého zdraví a jako prevence proti zdravotním problémům Původ a historie Z historického a kulturního hlediska je člověk s jablkem spojen od dávných dob. Nalezené zkamenělé jádřince prokazují, že jabloně rostly už před 8 500 lety v historické Anatólii, a i staří Egypťané zanechali hieroglyfy s jablky na svých pyramidách a hrobech. Říšské jablko je dodnes symbolem světské a politické moci. Jablko je spojeno dokonce i s prvním lidským hříchem. V Bibli se sice přímo nepíše, že plod, který Eva utrhla ze stromu poznání dobrého a zlého, bylo jablko, ale nikdo o tom vlastně ani nijak nepochybuje. Zlaté jablko s nápisem „Té nejkrásnější“ bylo podle řecké mytologie také na začátku Trojské války a pádu Tróje. Jablka mají s největší pravděpodobností původ v horských oblastech západní Číny. Dodnes tam roste přibližně 20 druhů divokých jabloní a mimo jiné je i tato velká genetická koncentrace velmi zásadním důkazem toho, že odsud jabloně pocházejí. Za předky dnešních stolních jablek jsou považovány především jabloň východní, pocházející z Kavkazu a jabloň Sieversova, která má původ ve střední Asii a v Altaji. První pokusy o pěstování jablek byly v Persii. Ze střední Asie se jabloně po obchodních stezkách postupně dostaly až do oblastí okolo Černého moře a odsud pak do jihovýchodní a později i do střední Evropy. Jablka se pěstovala už i ve starověkém Řecku a dokonce tam docházelo i k prvním pokusům o roubování. Šlechtění jabloní se věnovali i staří Římané a z té doby jsou o jablkách i první písemné zmínky.S již opravdu cíleným šlechtěním jabloní se začalo na začátku 19. století v Anglii a Německu, později i v USA. Současnost V současnosti jsou jablka po citrusových plodech, banánech a hroznovém víně jsou čtvrtý nejvíce pěstovaný druh ovoce. Každý rok se jich na celém světě vypěstuje více než 65 milionů tun a produkce i spotřeba se každý rok zvyšuje. V roce 1980 bylo celosvětově sklizeno 34 milionů tun jablek, v roce 2007 už dokonce 64 milionů tun. Většina jablek se spotřebuje v zemích produkce, jen asi desetina je předmětem mezinárodního obchodu. Třetina světové produkce se vypěstuje v Evropě, významným producentem je Čína. Důležitými pěstiteli z hlediska vývozu jsou především USA, Itálie, Chile a Nizozemsko. Mezi největší producenty pak patří ještě Francie, Turecko, Německo, Írán, Rusko a, Polsko.. V České republice jsou jablka velmi oblíbená a rozšířená, a také jsou nejdůležitějším druhem ovoce i z hlediska obchodu. Podíl na celkové tuzemské produkci ovoce je 70 %. Ročně se jich zde vypěstuje víc než 300 000 tun a spotřeba jablek na jednoho obyvatele za rok je přibližně 25 kg. Zahraniční jablka na českém trhu jsou z Polska, Itálie, Německa, Slovenska a Belgie. Velké množství jabloní a jablek vedlo v České republice po roce 1989 k značné devalvaci jejich hodnoty. Tisíce stromů bylo vykáceno nebo zanedbáno tak, že úrodnost velmi znatelně poklesla. Bylo zlikvidováno i mnoho různých zařízení na zpracování jablek a tak z trhu zmizela i velká řada produktů, které se zde velmi dlouhou dobu vyráběly z jablek padaných. V konečném důsledku to znamenalo, že cena tohoto nejen pro zdraví důležitého ovoce, která by mohla a měla být poměrně nízká, je dnes na českém trhu v průměru vyšší než například cena dovážených citrusových plodů nebo banánů. Navíc ani kvalita jablek dovážená zdaleka nedosahuje kvality jablek, která byla a jsou v České republice pěstována. Vzhled, chuť, vůně… Jablka - plody stromu jabloň domácí - jsou tzv. malvice. Vyrůstají z miskovitě rozšířeného okvětního lůžka, kterému se říká češule, a postupně odklopí jádřinec plodovou dužinou. Jablka mají většinou kulovitý tvar o průměru 5 až 9 centimetrů, U několika málo odrůd může průměr plodu být i 15 centimetrů, některé odrůdy mají tvar zploštělý nebo vejčitý. Slupka zralého plodu má různou barvu podle odrůdy od zelené ( např. odrůda Granny Shith ) přes žlutou ( Golden Delicius, Zlatá reneta ) až po sytě červenou ( Idared, Spartan ). Časté je i červené zbarvení na žluté nebo zelené slupce. Vzhledem k velmi velkému množství odrůd mají jablka nejen mnoho barev, ale i chutí a vůní. Dužina je být podle druhu a zralosti pevná nebo jemná a šťavnatá. Odrůdy V současnosti je známo přibližně 20 000 odrůd jablek, které se pěstují po celém světě, jen málo z nich má ale větší obchodní význam. Před několika desítkami let se obchodovalo s přibližně 40 odrůdami, dnes jich je okolo 20. Hlavní příčiny jsou v požadavcích obchodníků. Ti chtějí plody stejné odrůdy, které nejsou citlivé na otlačení a dají se dobře transportovat i skladovat, jsou přibližně stejně velké, dokonale zbarvené, šťavnaté, křupavé, sladké… Z pohledu dodavatelů to musí být odrůda s nízkými náklady na pěstování, která zároveň splňuje všechny základní požadavky obchodu. Takových odrůd je ale málo a tak se komerční pěstování jablek omezilo jen na několik z nich. Mnoho vzhledově i chuťově zajímavých starších odrůd vyžaduje mnoho péče, případně mají krátkou trvanlivost a tak pro obchod nejsou vhodná. Jablka se mimo jednotlivých odrůd rozlišují především podle období zrání na letní, podzimní a zimní. Nejznámější, nejoblíbenější a nejvíce pěstované odrůdy Golden Delicious je celosvětově velmi známá a oblíbená odrůda původem z USA. Středně velké až velké plody mají zlatožlutou barvu, jsou šťavnaté, sladké a jemně aromatické. Jonathan je odrůda s menšími až středně velkými červenými plody a pevnou mírně šťavnatou bělavou dužinou, která má příjemně nakyslou chuť. Pochází z USA. Idared je kříženec odrůd Jonathan a Wagenerovo, vyšlechtěný v USA. Jablka jsou středně velká až velká, mají dlouhou trvanlivost. U stopky mají červeno barvu , která na druhé straně plodu přechází do žluté. Jdou mírně nakyslá s mírným příjemným aroma. Zlatá reneta - Zlatá parména - je velmi teplomilná a velmi stará odrůda z náhodného semenáče. Jablka jsou středně velká, dužina pevná, poměrně šťavnatá a mírně nakyslá. Mají žlutou barvu s červeným žíháním. Červená reneta má v plné zralosti výrazně červené plody se žlutými tečkami. Jablka jsou středně velká, hodně šťavnatá a příjemně kyselou chutí. Jedná se o velmi stará odrůda. Ananasová reneta je další stará odrůda jablek, pocházející z Belgie. Malé až středně velké plody jsou zlatožluté a mají červené tečky. Dužina má lahodnou chuť a typické aroma. Ontario pochází ze severní Ameriky. Kulaté, velké až velmi velké plody zelené barvy jsou velmi šťavnaté a mají mírně trpkou chuť . Dužina je pevná. Melrose má původ v USA a je kříženec Red Delicious a Jonatán. Plody jsou středně velké až velké, mají sytě červenou barvu. Dužina je pevná, má výraznou sladce nakyslou příchuť. Jonagold pochází z USA a je kříženec odrůdy Golden Delicious a Jonathan. Jablka jsou sladká s jemno kyselostí, aromatická, středně velká, mají žlutooranžovou barvu. Starking má středně velké červeno žluté plody. Dužina je šťavnatá a sladká, vůně nevýrazná. Jedná se o mutaci odrůdy Red Delicious. Zvonkové - Glockenapfel - je jablko s protáhlým tvarem a zelenavě žlutou barvou, která mí na sluneční straně červený nádech. Dužina je jemná a jemně nakyslá. Pochází ze Švýcarska, je to náhodný semenáč.  Gloster vznikl v Německu křížením odrůd Zvonková a Richared Delicious. Jablka mají červenožlutou barvu, dužina je středně pevná a zelenavě bílá, průměrně šťavnatá a mírně nakyslá. Plody jsou středně velké až velké. Rubinette má původ ve Švýcarsku. Velmi šťavnaté sladké jablko s příjemnou kyselostí a jemným aroma. Slupka je světle zelená s červeným nádechem na sluneční straně. Průsvitné letní je středně velké jablko s nakyslou chutí. Zralé plody mají světle žlutou barvu, dužnina je šťavnatá, ale rychle zmoučnatí. Delbarestivale je raná odrůda, oblíbená především v Německu. Středně velké šťavnaté plody mají příjemnou chuť. Má poměrně dlouhou trvanlivost. Boskoopské má velké plody se středně pevnou šťavnatou svěže nakyslou dužinou a jemnou vůní. Vyskytuje se v několika mutacích, všechny jsou vhodné k uskladnění. Api Étoilé - Sternapfel - odrůda jablek s menšími plody, která rostla již ve starověku. Dnes se ještě vyskytuje v Rakousku a Švýcarsku. Plody jsou málo šťavnaté, dužina je pevná, mají výraznou vůni. Zdraví a vitamíny Jablka je možné právem označit za léčivé ovoce. Obsahují 85 % vody a především velmi vyvážený komplex mnoha důležitých vitamínů různých skupin a několik desítek druhů různých minerálních látek a stopových prvků, Jablko obsahuje provitamín A, téměř všechny vitamíny skupiny B, vitamín C a E. Množství vitamínu C závisí na odrůdě, podmínkách růstu a uskladnění a pohybuje se od 1 do 35 miligramů na 100 gramů plodu. Vyšší koncentraci tohoto vitamínu mají plody z chladnějších oblastí než ty z oblastí teplejších. Nejvíce vitamínu C mají například jablka odrůdy Ontario nebo Idared. Jablka obsahují pro zdraví poměrně důležitý niacin a kyselinu listovou, která má významný vliv na tvorbu krve a také na celkovou duševní pohodu. V plodech je i kyselina karboxylová, která má čistící účinky na zubní sklovinu, dále kyselina jablečná, která napomáhá proti revmatismu, ledvinovým kamenům a dně. Polyfenoly - především pak kyselina fenolová a flavonoidy - společně s karoteny chrání organismus před onemocněními srdce a krevního oběhu, ale také před rakovinou. I tyto látky v jablku jsou. Více těchto velmi prospěšných látek obsahují jablka s červenou slupkou a červenou dužinou. Další pozitivní vlastností jablek je vysoký podíl fruktózy v celkovém obsahu cukru. Fruktóza vyvažuje hladinu cukrů v krvi, má uklidňující účinky pro organismu s podporuje soustředění. Jablka obsahují značné množství vlákniny. Žádné jiné ovoce neobsahuje pektin -rozpustnou vlákninu, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a váže na sebe jedovaté a zdraví škodlivé látky- v takovém množství jako jablka. Vlákniny zlepšují trávení, pomáhají při střevních onemocněních a čištění organismu. V plodech jabloní najdeme draslík, vápník, hořčík, zinek, mangan, měď, fosfor, sodík a v menším množství i mnoho dalších minerálních látek a stopových prvků. Všechny tyto látky mají vliv na odolnost vůči stresu, zvyšují imunitu, pomáhají v lidském těle neutralizovat a také z něj vylučovat těžké kovy a škodlivé přídavné látky z potravin, a tím snižují riziko vzniku rakoviny. Jablka mají nízký obsah cukru a málo kalorií, proto jsou vhodná i pro diabetiky a také při různých dietách. Použití jablek v gastronomii Jablka se konzumují čerstvá, vařená i sušená. Vyrábí se z nich kompoty, džemy, džusy, mošty a šťávy, jablečný ocet, čaje, aroma… V kuchyni se jablka používají nejen jako stolní ovoce, ale i do různých ovocných a pikantních salátů, do nákypů, k pečení různých moučníků. Využití je rozhodující u výběru odrůdy, protože například nakyslá jablka se hodí do kombinací s jiným sladkým ovocem mnohem více. Syrová jablka se doporučuje konzumovat důkladně omytá a se slupkou., která je sice tvrdá, ale obsahuje nejdůležitější vitamíny, minerály a ostatní a látky. Zdravotní účinky jablek jsou velmi velké. Jablečná šťáva a mošt se nejčastěji vyrábí lisováním rozemletých jablek. Pro její uchování je pak nutné ji buď konzervovat vyšší teplotou (pasterizovat), případně zahustit (koncentrovat) nebo zchladit. Nefiltrovaná jablečná 100 % šťáva bez přidaných cukrů a jiných dochucovadel je jablečný mošt. Šťáva i mošt jsou velkým zdrojem vitamínů, přírodních cukrů, pektinů a ovocných kyselin, obsahují i mnoho vlákniny. Používají se hlavně jako chutný a zdravý nápoj. Čerstvě lisovaná šťáva je hodnotnější než lisovaná. Jablečný ocet se používá místo klasického octa především k dochucení salátů, pije se pouze naředěný. Pomáhá při revmatismu, bolestech hlavy a v krku, při špatné trávení… Jablečné destiláty jsou také oblíbené. Po zkvašení ovocných cukrů z drcených jablek nebo přímo z jablečné šťávy se destilací vyrábí ovocná pálenka - jablkovice, známá také jako calvados. Sušená jablka - křížaly - jsou zdravá a dietní. Sušení v teplotách pod 48 stupňů se uchová ze všech způsobů konzervace nejvíce vitamínů, minerálů i bílkovin a koncentrují se cukry. Sušením se ale ztrácí vitamín C, ale třeba sacharidů je v křížalách 6krát více než v čerstvých plodech a tak jsou velkým zdrojem energie. Sušená jablka se nekazí a zachovají charakteristickou chuť i vůni. Můžeme konzumovat i po namočení do vlažné vody nebo mléka, používají se při vaření a pečení. Mimo jiné především zlepšují činnost střev a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Příprava jablek před použitím - loupání Pro lidské zdraví důležité látky jsou obsaženy v dužině, ale především ve slupce. Proto by se jablka neměla loupat, ale jen důkladně omýt studenou vodou a konzumovat i se slupkou. Pokud už se z nějakých důvodů rozhodneme jablko oloupat, je nejvhodnější použít klasickou kuchyňskou škrabku na zeleninu. Pak jablko rozkrojí na čtvrtky a snadno se z něj odstraní jádřinec. Výroba jablečného octa Jablečný ocet má mnoho možností zevního i vnitřního využití. Pomáhá například při hubnutí, protože dodává tělu nezbytné minerály. Ideální je ráno vypít 2 lžíce jablečného octa, smíchané s 2 decilitry vody a 2 lžičkami medu. Nápoj posiluje organismus, prospívá zažívání a tlumí chuť k jídlu. Koupel ve vodě s jablečným octem odstraňuje svalovou únavu, nebo pokud si vlasy po umytí opláchneme naředěným jablečný octem, získají lesk… Domácí výroba jablečného octa není složitá. Jeden kilogram jablek omyjeme a nastrouháme i se slupkou a jádřinci. Pak směs dáme do uzavíratelné skleněné nádoby a zalijeme vodou tak, aby sahala 5 centimetrů nad nastrouhaná jablka – na kilo jablek je to přibližně 3 litry vody. Nádobu uzavřeme a necháme týden na teplém místě, dvakrát denně ji ale otevřeme a jablka s vodou promícháme. Po týdnu obsah nádoby scedíme, opět ji uzavřeme a necháme 20 dnů na tmavém místě. Pak vše přecedíme přes čisté plátno a ocet nalijeme do lahví. Uzavřené lahve skladujeme v lednici. Takto připravený a uskladněný ocet vydrží až 1 rok. Jablečný mošt Jablečný mošt pomáhá likvidovat nestrávené zbytky stravy. Lidskému organismu velmi prospívá i jablečná očistná kúra. Je velmi jednoduchá a spočívá v tom, že alespoň dvakrát, ideálně čtyřikrát za rok bychom měli vždy jeden týden nejméně 3 x za den vypít 2 decilitry jablečného moštu. Mošt pomáhá i při léčbě ledvinových kamenů. Jablečná přesnídávka Jablečná přesnídávka je vhodná vzhledem k své lehké stravitelnosti a obsahu zdraví prospěšných látek především pro děti a starší osoby, ale také při rekonvalescenci po nemoci. V podstatě se jedná o jemně nastrouhané plody - z hlediska zachování zdraví prospěšných látek i se slupkou – které můžeme dosladit nebo jinak ochutit, případně smíchat třeba s jogurtem. Pečená jablka Pečená jablka jsou chutná a především také lehce stravitelná. Vařená jablka Vařená jablka se doporučuje konzumovat i s vodou, v které se vařila. Jsou lehce stravitelná a vhodná pro děti, starší osoby a lidi s žaludečními potížemi. Jak a podle čeho vybírat Jablka, která kupujeme, by především měla být na dotek pevná, voňavá, neotlučená, bez hnědých skvrn a bez znaků hniloby. Menší plody nebývají přezrálé tak často, jako velké. Můžeme je vybírat nejen podle vzhledu a odrůdy, ale třeba i podle potřeby a obsahu zdraví prospěšných látek. V takovém případě je důležitým údajem místo pěstování a barva. Jablka z chladnějších oblastí obsahují např. víc vitamínu C než ty z oblastí teplejších, plody s červenou slupkou nebo dužinou jsou zdravotně hodnotnější, než plody s jinou barvou. V sezoně sklizně, která je od konce léta do podzimu je výhodnější kupovat jablka z domácí produkce, i když jsou občas dražší, než dovážená. Tuzemská jablka mají ve většině případů mnohem lepší chuť, vůni i strukturu, a také větší množství prospěšných látek. Zcela nejlepší jsou na podzim. Mimo sezonu kupujeme většinou jablka dovážená, případně domácí, skladovaná v chladu a v prostředí se sníženou hladinou kyslíku. Tento způsob skladování zabraňuje přirozenému dozrávání plodů a jablka vydrží i několik měsíců tvrdá a zároveň neztrácejí svoji vitamínovou hodnotu. Mnoho pěstitelů prodává svoji úrodu nebo její část přímo v sadech nebo na tržištích. Zde je možné koupit odrůdy, které jsou velmi chutné a zdravé, ale vzhledem k jejich menšímu množství je v obchodech nenajdeme. V těchto případech není problém jablko před nákupem ochutnat - a to je také nejlepší způsob, jak si jablko vybrat. Při koupi všech ostatních produktů z jablek je důležitým údajem místo pěstování, ale především datum výroby a spotřeby. Spotřeba, zrání, skladování Pro kvalitu a chuť jablek je důležitý především poměr obsahu cukru a kyselosti. Ten se liší podle odrůdy, ale také podle místa pěstování, období sklizně a způsobu uskladnění. Sklizňová a konzumní zralost se totiž v mnoha případech neshodují. Čím delší je doba skladování, tím dříve se plody musí sklidit. Pokud se jablka sklidí ve správné době, můžou být skladována i několik měsíců a neztratí nic na své kvalitě. Dobře skladovat se dají především pozdní odrůdy, které vydrží ve vhodných podmínkách až do jara. Jablka je nutné uskladnit v chladné a vlhké místnosti, ideálně ve sklepě, nebo chladničce, v teple poměrně rychle dozrávají a také ztrácejí na zdravotní hodnotě. Pokud jablka skladujeme sami například ve sklepě, je potřeba dbát především na čistotu prostor. Jablka se uskladňují vždy jen v jedné vrstvě a podle odrůdy. Alespoň jednou za dva dny by se měla provést kontrola a jablka zralá k spotřebě, nahnilá nebo jinak znehodnocená by se měla odstranit a použít. Zajímavosti Aromatické látky, které jablka obsahují, prostupují lidským tělem a uvolňují se vlasy a pokožkou. Pokud se jablka konzumují pravidelně, člověk po nich voní. Jablečný strom roste 4 až 5 let, než se na něm začnou objevovat první plody. Pak může být plodný až 100 roků. Účinek jablek na množství cholesterolu v těle je takový, že hladina cholesterolu nejprve po třech týdnech konzumace jablek stoupne, pak ale trvale klesne na podprůměrnou úroveň. Šťáva z jablek je vynikající prostředek na pročištění organismu při dietě. Nejvhodnější jsou kyselejší odrůdy s nižším obsahem cukru, popřípadě šťáva zředěná vodou. Léčivé účinky Jablka - pozitivně ovlivňují činnost zažívacího ústrojí - desinfikují ústní dutinu, čistí a bělí zubní sklovinu - pomáhají odvodnění organismu - snižují hladinu cholesterolu a krevní tlak - posilují imunitu, činnost srdce a krevní oběh - pomáhají odstranit škodlivé látky z těla - působí proti revmatizmu - snižují riziko vzniku rakoviny - mají pozitivní vliv na nervový systém a nespavost - podporují činnost mozku a metabolismus - působí proti akné a jiným kožním problémům - jsou vhodná při horečce, kašli, nechutenství, průjmu i zácpě, redukci váhy - jsou ideální pro detoxikaci organismu Jablka mohou mít  nežádoucí účinky, ovšem pouze pokud zkonzumujeme velké množství nezralých nebo tvrdých plodů. V takových případech se dostavují především bolesti břicha.

Jadel je český pletený a pařený sýr s kravského nebo ovčího mléka. Podobně jako například mozzarella se Jadel ukládá do slaného nálevu, aby neztratil svoji typickou chuť a nevyschlo. Jadel se neroztéká ani při zahřátí na vyšší než běžnou teplotu. V České republice Jadel vyrábí několik větších mlékáren. Je zde velmi oblíbený, často se jím nahrazují dražší nebo méně dostupné podobné sýry z jihu Evropy.

Jedná se o dokonale sušený, tvrdý salám. Tento Rohwurst je vyrobený z hovězího a vepřového masa, kořeněný je pepřem a česnekem. Obvykle se tvaruje do šišek na průřezu hranatých. Jagdsalami měří 25cm a široký je 5cm.

Jagdwurst je lovecký salám vyrobený z jemně mletého vepřového nebo krůtího masa, prokládaného kousky vepřového nebo hovězího masa. Salám je měkký, někdy se udí, měří 30cm a široký je 10cm. Podává se zastudena, nakrájený na tenké plátky.

Jáhly patří mezi obiloviny. Jedná se o proso zbavené slupky. Jáhly obsahují železo, křemík, karoteny, vitamin B a minerály. Kuchyňská úprava je podobná jako u rýže - jáhly spaříme vroucí vodou, zalijeme je další vroucí vodou a uvaříme doměkka. Z jáhel připravujeme sladké i slané pokrmy.

JAHODA ZAHRADNÍ - latinsky Fragum, anglicky strawberry, francouzsky fraise neboněmecky Erdbeere - je plod, rostoucí na rostlině jahodník zahradní - lat. Fragaria x anananssa. Odborně je jahoda souplodí nažek na šťavnatém zdužnělém květním lůžku. Toto souplodí nažek vytváří nepravý plod… Krásné, lahodné a voňavé pokušení… Jahody jsou v naší zeměpisné oblasti první zralé letní ovoce. Sezona čerstvých jahod není nijak dlouhá. Původ a historie Jahoda v podobě, jak ji známe dnes, byla vypěstována přibližně před 250 lety. Do té doby byly známé pouze lesní jahody, které jsou velmi aromatické, ale mají drobné plody. Jejich existence je ale prokazatelně datována podle archeologických nálezů až do mladší doby kamenné. První dochované zprávy o jahodách pocházejí ze starověkého Řecka, jahody se pěstovaly ale již ve starém Římě. Ve středověku byly jahody především v zahradách klášterů a na zámcích v Anglii, Belgii a ve Francii. Tehdy se obhospodařovaly velké plochy lesních jahod, vypěstovat větší plody se ale nedařilo. Jahody byly jen přesazované a více pěstitelsky udržované, měly ale poměrně malé, i když velmi aromatické plody. Velkoplodé odrůdy jahodníku se podařilo nalézt až v Americe podél břehů řeky Sv.Vavřince. Tam objevený Jahodník virginský měl podélné kuželovité, ale i kulaté zářivě červené plody. Tato jahoda se kolem roku 1725 dostala i do Evropy. Další druh velkoplodých jahod byl počátkem 17. století objeven ještě v Chile a dostal název Jahodník chilský. Oba tyto druhy jahod pak kolem roku 1750 zkřížil Antoino Duchesne, zahradník na dvoře francouzského krále Ludvíka XV a vypěstoval velkoplodou odrůdu Jahodník ananasový, která měla mnohem větší a chutnější plody a v podobě různých kultivarů se pěstuje dodnes. Současnost V současné době je poptávka po jahodách poměrně velká a stále se zvyšuje. Roční celosvětová produkce je více než 2 miliony tun a jahody se tak staly zajímavou obchodní komoditou. Většina jahod se pěstuje na obrovských plantážích po celém světě. Byly vyšlechtěny odrůdy pro teplé a studenější i studené teplotní oblasti. Nejvýznamnějším producentem jahod jsou USA, velké množství je i ze Španělska, Itálie, Polska, Japonska, Ruska a dokonce i z Koreje. K významným evropským exportérům patří ještě Francie a Německo. V naší zemi se o popularizaci a šlechtění jahod zasloužil koncem 19.století Rudolf Strimpel. V současnosti má velmi výrazné úspěchy Ing. Dagmar Hůlková, která vyšlechtila několik významných odrůd - např. Adriana, Dagmar, Lidka... Vzhled, chuť, vůně… Jahody je možné zjednodušeně popsat jako malé, kulaté a na jednom konci zašpičatělé červené plody s charakteristickou chutí a vůní, které jsou plné malých semínek s ořechovou chutí. Ve skutečnosti jsou skutečným ovocem právě tato semínka. Lahodná sladká šťáva je obsažena v červené dužnině. Jahodová chuť se skládá z více než 300 známých a dalšího neupřesněného množství zatím neznámých látek a podle všeho je velmi závislá i na způsobu pěstování a slunci. Je tedy tak složitá a dokonalá, že je v podstatě nemožné ji uměle vytvořit. Právě proto různé jahodové příchutě z laboratoří a ani jahody, pěstované ve sklenících, plnou klasickou jahodovou vůni nemají. Spotřebitelé žádají především velké plody, ale některé odrůdy s plody menšími jsou mnohem víc chutnější a aromatičtější. Odrůdy Z první velkoplodé odrůdy Jahodníku ananasového bylo postupně vyšlechtěno přibližně 1 000 druhů, a nové přibývají každý rok. Význam pro trh má ale jen několik málo odrůd. Například v Německu je 85 % pěstitelské plochy osázeno odrůdou Elsanta. Některé odrůdy se v současnosti pěstují i ve sklenících, aby jahody mohly být na trhu po celý rok. Skleníkové jahody ale nemají zdaleka takovou chuť a vůni, jako jahody pěstované na plantážích. V současnosti známe dva druhy jahod - lesní a zahradní. Jahoda lesní je malý plod o velikosti 0,5 až 1 centimetr s lahodnou chutí a výrazným aroma. Dodnes je najdeme v mnoha oblastech ve volné přírodě. Na trhu téměř nejsou, v malém množství je vyváží pouze Francie a Španělsko. Jahoda zahradní není náročná na pěstování. Plody jsou mnohem větší než u jahody lesní, obsahují i víc vody. Odrůdy se od sebe liší především velikostí, ale také i chutí a vůní. Podle období a množství sklizně se dále dělí na jednouplodící - Sklízí se jednou za rok, v případě dlouhého teplého léta výjimečně dvakrát. Kvetou na jaře a brzy rodí. Tyto odrůdy jsou určené především pro komerční pěstování, důležité je množství, velikost a trvanlivost. stáleplodící - Více sklizní za rok v období od května až do října. Odrůdy velmi zajímavé pro zahrádkáře, kteří požadují menší, ale trvalejší množství jahod především pro svoji potřebu.  měsíční - Plody jsou o málo větší než mají jahody lesní, sklízí se přibližně jednou za měsíc. Lze je pěstovat i v květináčích. Byly vyšlechtěny z jahod lesních. Nejznámější, nejoblíbenější a nejvíce celosvětově pěstované odrůdy Senga Sengana je velmi oblíbená a stará odrůda jahod z Německa. Má středně velké purpurově červené plody s pevnou červenou dužinou a charakteristickou jahodovou vůní. Honeoye pochází ze Skotska. Je to raná odrůda se středně velkými pevnými sytě tmavočervenými plody a poměrně hodně výraznou vůní, mírně nakyslé, ale příjemné chuti. Gariguette má původ ve Francii. Plody jsou nápadně podlouhlé, mají intenzivní červenou barvu. Jsou středně pevné, vyznačují se velmi dobrou chutí a intenzivním jahodovým aroma. Evita s velmi velkými atraktivními pevnými a trvanlivými plody s červenou barvou pochází z Belgie. Plody mají příjemnou jemně nakyslou chuť. Je dvakrát plodící a velmi výnosná. Elsantaje nejvýznamnější odrůda v Německu. Má světle červené pevné a trvanlivé plody, neutrální a mírně nakyslou chuť. Plně zralé jahody jsou ale příjemně sladké. Korona patří mezi velmi výnosné odrůdy. Pochází z Nizozemska. Velké středně červené a středně pevné plody jsou příjemně sladce nakyslé. Gorella je starší raná odrůda z Nizozemska. Plody jsou zářivě červené a středně pevné. Nejlepší chuť i vůni má jen v období plné zralosti. Elvira z Nizozemska je kultivar odrůdy Gorella. Velmi lesklé středně červené plody mají mnoho vitamínu C a sladce nakyslou chuť. Terina má středně velké, lesklé, červené, poměrně pevné plody s průměrnou chutí a velmi výrazným aroma. Pochází z Nizozemska. Bogotamá původ v Nizozemsku. Plody dozrávají poměrně pozdě. Jsou příjemně sladce nakyslé, oranžovočervené a pevné. Mara de Bois je stáleplodící odrůda z Francie s aromatickými intenzivně červenými plody, které jsou středně velké, měkčí, ale velmi chutné. Rujana ( Rügen )pochází z německého ostrova Rujana. Je to nepopínavá odrůda měsíční jahody s malými poměrně suchými plody. Přezrálé mají příchuť jahod lesních. Florikaje kříženec měsíčních a lesních odrůd. Plody jsou menší, měkké a sladké, chutí i vůní poměrně hodně připomínají lesní jahody. Zdraví a vitamíny Jahody jsou nejen chutné a voňavé, ale i zdravé. Obsahují pro lidský organismus mnoho důležitých vitamínů a kyselin, ale i minerálů a stopových prvků. Najdeme v nich vitamín A, B, C a E, z minerálních látek draslík, hořčík, fosfor, vápník, železo, fluor, kobalt a síru. Jahody mají i ve velkém množství lehce stravitelné měkké vlákniny a třísloviny, naopak málo přírodního cukru. Vitamín C je v jahodách obsažený množství, které je srovnatelné s citrusovými plody. Je to účinný antioxidant, který je navíc důležitý pro posílení imunity organismu. Jahody dále obsahují vitamíny skupiny A, kyselinu listovou a beta-karoten s významnými účinky na zrak, pleť a regeneraci sliznic. Důležitá je i kyselina ellagonová, kterou mimo jahod z ovoce obsahují jen třešně a hroznové víno. Tato vzácná kyselina podle prokázaných zjištění brání karcinogenům změnit zdravé buňky na nádorové. Vitamíny skupiny B a E se v jahodách nacházejí v menším množství. Prospěšným minerálem v jahodách je draslík, který podporuje odvodňování, detoxikaci organismu a upravuje krevní tlak. Mangan je prospěšný pro tvorbu krve, podporuje nervovou činnost a má i afrodiziakální účinky. Stejné účinky má i zinek. Velké množství červeného barviva v jahodách, které je tvořené polyfenoly, dělá z tohoto ovoce jeden z nejúčinnějších přírodních antioxidantů. V jahodách obsažené třísloviny na sebe při průchodu trávicím traktem vážou toxické látky, především pak těžké kovy, a odvádějí je ven z těla. Působí tak proti infekcím, některým virům a bakteriím. Vlákniny snižují hladinu cholesterolu v krvi i odstraňují z těla jedovaté a zdraví škodlivé látky. Tím zlepšují trávení, pomáhají při střevních onemocněních a čištění organismu. Díky vysokému obsahu vlákniny a nízkému obsahu cukru jsou jahody vhodným ovocem pro diabetiky. Organické kyseliny - jablečná, citronová, chiniová, šťavelová a salicylová - jahodám dodávají jejich charakteristickou chuť a vůni. Tyto kyseliny ale můžou u některých lidí po při konzumaci jahod způsobit alergické reakce. Pro většinu jsou ale jahody nejen vynikající pochoutka, ale i důležitý zdroj nejrůznějších vitamínů a dalších látek, které prospívají zdraví. Použití Jahody se nejvíce konzumují čerstvé. Ve studené kuchyni jsou vynikající v ovocných salátech, s jogurtem nebo tvarohem, se šlehačkou ale i se šampaňským. Používají se na přípravu krémů, pěn a želé. Vynikající je jahodový pudink, Chuťově zajímavé jsou i studené polévky, přelivy a omáčky. V teplé kuchyni se s jahodami setkáme například jako s náplní do ovocných knedlíků a taštiček nebo různých koláčů. Z jahod se vyrábí zmrzliny, dřeně, koktejly, kompoty, džemy, marmelády, šťávy, džusy a mošty , ale také likéry nebo sekty. Výjimečné aromatické vlastnosti jahod se využívají u velké řady výrobků. Jahodová příchuť a vůně je známá u žvýkaček, bonbónů, čokolády, sušenek… Jak a podle čeho vybírat Jahody jsou především letní ovoce. Hlavní sklizeň začíná v červnu, některé odrůdy plodí podruhé v červenci až srpnu. Existují i druhy jahod, které plodí poprvé už koncem května a pak ještě jednou v druhé polovině srpna. Jahody v těchto měsících pocházejí z plantáží a mají tak svoji typickou chuť i vůni. V obchodech je v současné době možné koupit jahody i mimo hlavní sezonu, ale jsou to jahody skleníkové, kterých chuť i vůně je nevýrazná. Jahody po sklizni nedozrávají a vydrží pouze několik málo dní. Proto je výhodnější jahody nakupovat v menším množství a častěji. Velmi rychle podléhají plísním a hnilobám, proto si je musíme při nákupu vždy dobře prohlédnout. Na povrchu by neměly být pomačkané nebo nějak jinak poškozené, protože právě na takových místech se téměř okamžitě začínají kazit. Plody by měly být pevné, červené a lesklé s typickou jahodovou vůní. Kalištní lístky by měly mít sytě zelenou barvu a neměly by být povadlé. Zelené nebo bledě červené jahody jsou nedozrálé, příliš tmavě červené a měkké jsou přezrálé. Ve velkých obchodech většinou koupíme jahody z dovozu. Na jaře je prvním hlavním vývozcem Španělsko, později se na trh dostávají jahody z Francie, Itálie, Belgie, Německa a Nizozemsko. Tyto jahody jsou vzhledově většinou vynikající, ale chuťově se nevyrovnají čerstvým jahodám z tuzemské produkce, protože jsou různě upravené, aby vydržely transport. Zcela nejlepší je si jahody nasbírat a zaplatit přímo na plantážích, případně je koupit přímo od pěstitelů, na trhu nebo v menších prodejnách s ovocem. Spotřeba, zrání, skladování Pokud se rozhodneme jahody sklízet sami, je to nejlepší v dopoledních hodinách, kdy jsou plody už suché, ale stále ještě chladné. Čerstvé jahody jsou určené pro rychlou spotřebu. Po sklizni nedozrávají a vydrží pouze 1 až 2, výjimečně i 3 dny. Pokud je chceme krátkodobě uskladnit, pak je uložíme do chladničky, nejlépe v uzavíratelné mělké nádobě a v jedné vrstvě. Jahody je možné pro pozdější potřebu uchovat mražené, nebo je zpracovat do kompotů, džemů a marmelád. V džemu a kompotu si jahody zachovávají téměř všechny živiny a účinné látky, ztrácejí jenom vitamín C, ale obsahují větší množství cukru. Zamražené čerstvé jahody si uchovávají i vitamín C a nemusíme přidávat žádný cukr. Zajímavosti Jahoda je také jedna z mála rostlin, které je možné pěstovat i v květináčích na balkoně nebo na terasea z kterých pak můžeme sklízet vlastní čerstvou úrodu. Do květinářů jsou vhodné drobnoplodé měsíční odrůdy Rujana nebo Alexandria. Pro větší plochy nebo závěsné květináče jsou ideální tzv. luční odrůdy, vzniklé šlechtěním lesních jahod, např. Florika nebo Viva Rosa. Zinek a mangan jsou velmi důležité minerály, ovlivňující sexuální výkonnost. Mají poměrně velký vliv na množství a sekreci mužského pohlavního hormonu testosteronu, který u mužů aktivuje spermie a ženám pomáhá rychleji se vzrušit a dosáhnout orgasmu. Kombinace jahod se šampaňským má afrodiziakální účinek i vzhledem k mnoha různým dalším látkám, které jahody a hroznové víno obsahují. Ve vlámštině jsou jahody označovány jako "Aardbein". Jahody mají díky svému složení schopnost bělit zuby a zesvětlovat pigmentové skvrny na pleti. Léčivé účinky Jahody nejsou jen vynikající pochoutkou, jsou důležité i pro lidské zdraví. - zmírňují horečku a jsou vhodné při nachlazení - podporují metabolismus a tvorbu krve - aktivují činnost mozku a posilují nervový systém - pomáhají při léčbě chorob srdce a krevního oběhu - jsou vhodné při léčbě močových a žlučových kamenů - odstraňují z těla škodlivé látky - mají protizánětlivé a protinádorové účinky - snižují riziko vzniku rakoviny - čistí střeva, pomáhají při průjmu i zácpě Jahody mohou mít nežádoucí účinky. U některých osob se mohou po konzumaci jahod objevit na jazyku a sliznici ústní dutiny malé puchýřky, případně slabá svědící vyrážka na pokožce. Tuto reakci způsobuje kombinace organických kyselin - jablečné, citronové, chiniové, šťavelové a salicylové - které jahodám dodávají jejich charakteristickou chuť a vůni. Konzumace jahod se nedoporučuje kojícím ženám, protože alergeny by mohly přejít do mateřského mléka. Malým dětem dáme nejprve jen malé množství jahod a sledujeme, zda se neobjeví nějaká alergická reakce.  

Jinak jalovčinky, jalovcové borůvky, boleráz. Používáme bobule, čerstvé a sušené, mleté i celé. Jalovčinky voní jako jehličnatý les, jejich chuť je lehce pryskyřičnatá a sladce kořenitá. Jsou typickým kořením k pokrmům ze zvěřiny, např. k srnci či k divokému kanci. Hodí se také k hovězímu, vepřovému i jehněčímu masu, ochucujeme jimi červené i bílé zelí, červenou řepu, ředkev a mrkev. Látky v jalovčinkách obsažené chutnají po ginu. Rozmačkaný nebo rozdrcený jalovec rozvine své aroma nejlépe. Má velmi silnou chuť, proto např. do marinády na zvěřinu stačí 6-8 bobulí, do zelí pro 4 osoby postačí 4 bobule. Jalovec lze zakoupit v supermarketu. Uchovává se v chladu a temnu, bez přístupu vzduchu. Vydrží tak až 3 roky. Jalovec je koření s charakteristickou příchutí, používá se proto k výrobě ginu, jiných lihovin a likérů. Bobule jalovce se otrhávají z pichlavého stálezeleného jehličnatého keře z čeledi cypřišovitých. Šupiny, které kryjí vajíčka na samičích rostlinách, po oplození zdužnatějí a jejich srůstem vzniknou bobule. Bobule jsou zprvu zelené, po 2-3 letech dozrávají a zbarví se modročerveně. Zralé bobule se sbírají na podzim a suší se při teplotě do 35 stupňů Celsia. Aroma jalovce je příjemné, hořkosladké. Bobule mají nasládlou příchuť, v ústech vytvářejí mírně palčivý, kořenný pocit. Jalovec je nejlepší v kombinaci s česnekem, aromatickými bylinkami a vínem, pivem, brandy a ginem. Jalovčinky se používají do marinád a omáček, do slaných nálevů a přidávají se i do zelí. Keř jalovce – jehlicovité, ostře pichlavé listy jsou uspořádány v trojčetných přeslenech. Bobule – jinak zvané jalovčinky, jsou velké jako kulička hrášku. Po utržení jsou zelenomodře ojíněné, sušením pel mizí. Výraznější chuť mají bobule z teplejších krajů. Roztlučené bobule – nachově černé bobule jsou měkké, snadno se roztloukají. Uvnitř je hnědá dužina a semena. Silice – posiluje krevní oběh a usnadňuje dýchání. Přidává se také do některých insekticidů a do parfémů. Keře jalovce se vyskytují ve volné přírodě po celé Evropě a Americe. Jalovčinky nabízené v obchodní síti pocházejí většinou z východní Evropy.

Šunka vyráběná z masa černých iberských prasat. Patří k nejlepším vzduchem sušeným šunkám na světě a k nejdražším masným výrobkům. Jamón Ibérico zraje 14-36 měsíců. Má podlouhlý tvar a lehce mramorované, růžové až purpurové křehké maso. Konzumuje se nakrájená na tenké plátky a měla by mít pokojovou teplotu. Šunku uchováme na suchém, chladném místě a na řezu ji přikryjeme proužky slaniny, aby nevysychala.

JARLSBERG je norský sýr určený ke krájení. Vzhled, chuť, vůně… Jarlsberg má kulatý tvar o průměru 30 cm, jeho hmotnost je asi 10 kg a výška 10 cm. Těsto je zlatožluté s většími oky, které připomínají Ementál. Tento sýr chutná lahodně s ořechovým nádechem. Obsahuje 45 % tuku v sušině. Výroba Jarlsberrg se vyrábí z kravského mléka sráženého syřidlem. Na jemná zrna rozřezaná sýřenina se ukládá do forem na dva dny a zde se také lisuje. Bochníky omývané solným roztokem zrají v chladných sklepech nejméně 100 dní, mohou zrát ale až 10 měsíců. Povrch sýru se omývá solankou a kartáčuje. Použití sýru Jarlsberg v gastronomii Hodí se na chleba spolu s lososem a ostatními norskými specialitami, je vhodný také k zapékání nebo samotný jako svačinka. Dostupnost a skladování Je k dostání ve specializovaných obchodech, ale i v supermarketech. Uchovává se v chladničce zabalený do pergamenu a hliníkové fólie.

JASMÍNOVÁ RÝŽE, anglicky Jasmine rice, thajsky Khao hom mali, je název pro odrůdu dlouhozrnné rýže (Oryza sativa). Výskyt a historie Jasmínová rýže se pěstuje především na severu Thajska, s jejími políčky se ale můžeme setkat i v Kambodži, Laosu nebo Vietnamu. Tato odrůda je velmi populární zejména v již zmiňovaném Thajsku, s oblibou si ji však vychutnávají lidé z celého světa. Vzhled a vlastnosti Jasmínová rýže se velmi podobá rýži Basmati, jen s tím rozdílem, že jsou její zrnka po uvaření lepkavá, zatímco Basmati má zrna suchá a nelepivá. Obě odrůdy mají velmi dlouhá bílá zrna. Jasmínová rýže má výrazné květinové aroma připomínající jasmín, jak napovídá název. Tuto vůni má na svědomí specifická půda a subtropické podnebí oblastí, kde je tato výjimečná rýže pěstována. Zdraví a vitamíny Jasmínová rýže obsahuje sodík a vitamin B1, který napomáhá správné funkci trávicí soustavy. Není tučná, takže je vhodná pro diety. Bylo dokonce prokázáno, že má příznivé účinky na snižování cholesterolu v krvi. Rozhodně se ji tedy vyplatí jíst. Použití Jasmínové rýže v gastronomii Kvůli své lepkavé konzistenci se jasmínová rýže příliš nehodí jako příloha. Hodí se naopak do pilafů, salátů, sladkých i slaných nákypů, dezertů apod. K vaření jasmínové rýže je pochopitelně nejlepší hrnec na rýži (rýžovar), skvělých výsledků se však dá dosáhnout pochopitelně i s klasickým kuchyňským vybavením. Rýži nejdříve propereme v čisté vodě, abychom ji zbavili nežádoucího škrobu. Do hrnce dáme rýži s dvojnásobným množstvím vody (tzn. 2 díly vody na 1 díl rýže) a přivedeme k varu. Jakmile se nám voda vaří, přesuneme hrnec na nejmenší plotýnku, kterou stáhneme na co nejmenší plamen, a necháme rýži lehce probublávat do té doby, než se voda zcela vyvaří, to je zhruba 15 minut. Sundáme z plotny, rýži jemně prokypříme a necháme asi 2 - 3 minuty odpočívat. Nyní už můžeme skvělou jasmínovou rýži podávat a plně si vychutnat její jedinečnou chuť a aroma.

Jedná se o označení pro hmotnost těla zvířete jatečně opracovaného, případně později zpracovávaných částí.

Jsou to vařené masné výrobky obsahující více než 10% jater. Lze je roztírat ve studeném stavu.

Brühwurst se středně hrubou strukturou a jemnou chutí. Jausenwurst je vyrobený z kořeněného hovězího masa, libového vepřového masa a hřbetního tuku. Masová směs se pojí bramborovým škrobem, spařuje se a nakonec udí nad březovým kouřem. Jausenwurst je dlouhý 15cm a široký 3cm. Konzumuje se zastudena.

JAVOROVÝ MED je vzácnější druh medu, nebývá každý rok. Vedle javorů kvete v tu dobu hodně jiných rostlin a včely se často krmí i na nich. Vzhled, chuť, vůně… Tento med je světlejší, s nazelenalým odstínem. Obsahuje převážně jednoduché cukry, je tedy velmi sladký, ale zároveň dobře stravitelný. Zdraví Med z javorových květů obsahuje hodně pylu, tudíž se hodí jako alternativní léčba pro alergiky pomocí pylového antigenu. Obsahuje také vitamin C, B6, kyselinu listovou a pantotenovou, éterické oleje a minerály.  

Vyskytuje se ve východním Atlantském oceánu a ve Středozemním moři. Jazyk drsný má oválné tělo, pokryté vlasovitými šupinami. Na spodní straně těla chybí prsní ploutev. Ryby dorůstají do délky 20cm. Maso je velmi chutné, hodí se ke smažení na másle při nízké teplotě.

Vyskytuje se ve východním Atlantském oceánu a v západním Středozemním moři. Žije v hloubkách do 100m. Jazyk klínový má na rozdíl od ostatních jazykovitých protáhlejší tělo, zbarvení je tmavě pískové. V některých lokalitách je oblíbenější rybou než jazyk obecný. Prodává se běžně na rybích trzích ve Španělsku, kde je velmi ceněný. Maso je vhodné ke smažení a pečení v troubě.

Je rozšířený od jižního Norska po Senegal a ve Středozemním moři. V Evropě se vyskytuje několik příbuzných druhů, z kulinářského hlediska rovnocenných. Jazyk obecný dorůstá do délky 70cm. Patří k nejchutnějším mořským rybám. Maso je křehké, vhodné k pošírování, dušení, vaření v páře, pečení v troubě a smažení. Filety se často připravují plněné. Teplota při úpravě nesmí být příliš vysoká, maso by ztvrdlo.

Vyskytuje se od západního pobřeží Afriky po Biskajský záliv, je rozšířený ve Středozemním moři. Jazyk okatý dorůstá do délky max. 20cm. Maso je velmi chutné, hodí se především ke smažení na másle při nízké teplotě.