Zbožíznalství

Salám vyrobený z velkých, nahrubo nakrájených kousků vepřového masa prokládaných kousky vepřového tuku. Masová směs se plní do vepřového žaludku a salám se suší. Podává se nakrájený na tenké plátky. Jésus de Lyon měří 26cm a široký je 15cm.

JETEL LUČNÍ – latinsky Trifolium pratense. Na světě je známých asi 300 druhů. Magický i léčivý… Jetel je jednou z nejvýznamnějších českých pícnin. Kromě léčivých účinků má i význam lidový a magický. Klasicky má tři lístky, ale často se hledají jeho mutace, dvojlístek či čtyřlístek. Dvojlístek značí nového milence a čtyřlístek je pro štěstí. Původ, historie, rozšíření Původ jetele můžeme hledat v Evropě a v přilehlých částech Asie a Afriky. U nás se pěstuje od roku 1771. Vyskytuje se u nás ve všech nadmořských výškách. Vzhled, chuť a vůně… Jetel dorůstá výšky od 10 cm do 1 m. Lístky mají na líci výraznou bělavou nebo červenohnědou půlměsícovitou skvrnu. Na rubu jsou lístky místy chlupaté a beze skvrny. Květenství je o průměru 2–4 cm. Květy mají červené, někdy narůžovělé nebo zcela bílé korunní lístky. Jetel má velmi příjemnou chuť. Odrůdy jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) jetel prostřední (Trifolium medium) Zdraví a vitamíny Jetel obsahuje důležité vitaminy, minerály a chlorofyl. Jetel obsahuje glykosidy, třísloviny, flavonoidy, barviva, fenolické látky, pryskyřice, silice, tanin a flavonové substance pratol a pratensol. Jetel je nektarodárná rostlina, za jeden den vyprodukuje 0,8–0,9 mg nektaru s cukernatostí 45–63 %. Použití jetele v gastronomii Připravujeme z něj nápoj – jetel s kopřivami rozmixujeme v čerstvé pramenité vodě a necháme ustát. Kvítky nebo lístky můžeme také přidat do polévek nebo salátů. Léčivé účinky - má silné dezinfekční účinky - používá se na léčbu nevolností - ulehčuje léčbu kašle, rýmy, bronchitidy či nachlazení - zmírňuje potíže spojené s menopauzou  

JETELOVÝ MED produkují včely z nektaru, který v létě nasbírají na jetelových polích. Jetel slouží jako krmivo pro zvířata a vytváří výrazný nektar. Nejčastěji se med vyrábí z bílého, žlutého a červeného jetelu. V Americe je jetel rostlina, ze které se med vyrábí nejvíc. Zároveň se včely živí pylovými zrny jetelu, jsou pro ně velmi výživná. Málokdy včely létají pouze na jeden druh rostliny, tak je většinou med směsí jetelu a dalších bylin. Vzhled, chuť, vůně… V závislosti na oblasti a květinách, z kterých včely sbírají nektar, se med liší mírně barvou od velmi světlé, skoro průhledné, až po jantarovou či mentolovou. Chuť je jemná, někdy trochu kyselejší, s květinovými tóny a vůní. Zdraví Jetelový med má mnohostranné využití v lidovém léčitelství. Díky desinfekčním účinkům pomáhá při trávicích obtížích, ulehčuje průběh nachlazení, bronchitidy či chřipky. Podporuje vykašlávání a tlumí bolesti v krku. Obsahuje také fytoestrogeny, rostlinné ženské hormony a pomáhá, tak při různých ženských obtížích. Má blahodárné účinky na kůži a pomáhá zmírňovat ekzém, lupénku a další kožní onemocnění. V minulosti se také používal jako mast na hojení očí. Použití jetelového medu v gastronomii Med poměrně rychle krystalizuje, je tedy vhodný k potírání pečiva, neboť se velmi dobře roztírá.

V evropě je rozšířený severně od Pyrenejí a Alp po Sibiř a Kaspické moře. Nevyskytuje se na Balkáně, v Irsku, Skotsku a Norsku. Ježdík žije ve velkých řekách, jezerech a mělkých zátokách. Dosahuje délky jen do 25cm, jen málokdy je v prodejnách k dostání. Ježdík obecný je vhodný k pečení vcelku nebo k přípravě polévek.

Ježovka dlouhoostná patří do kmene ostnokožců. Vyskytuje se v teplejších pásmech evropské části Atlantského oceánu a také ve Středozemním moři. Zdržuje se v hloubkách do 80m, živí se porosty mořských řas na skalách. Ježovka dlouhoostná je nejdůležitějším jedlým druhem ježovek v Evropě. Tělo ježovek tvoří kulatý nebo zploštělý vápenatý krunýř, sestávající z mnoha jednotlivých, pevně spojených vápenatých destiček. Krunýř a ostny ježovek pokrývá kůže. Zbarvení je tmavofialové po hnědozelenou, někdy bývá zlatohnědé nebo černé. Schránka těchto živočichů dosahuje průměru asi 7cm. Ke konzumaci jsou vhodné pouze oranžové gonády ježovek, které se zpravidla prodávají syrové. Lze je upravit i tepelně, vařením nebo gratinováním.   Z kulinářského hlediska je v Peru a Chile důležitá ježovka chilská, v Austrálii a na Novém Zélandu ježovka s názvem black sea urchin.

Jinan dvoulaločný je strom, jehož listy mají povzbudivé účinky na paměť, krevní oběh a mají i protizánětlivý účinek. Jinan je také účinným antioxidantem, pomáhá při léčbě astmatu a bronchitidy.

Jitrnice je oblíbeným produktem tradiční české zabíjačky. Jedná se o vařenou klobásu z masa vepřové hlavy, kůže, jater, srdce, jazyku a ječmenných krup. K ochucení slouží česnek a majoránka. Podobný masný výrobek je jelito, které se vyrábí z vepřové krve s kousky masa, koření se majoránkou, česnekem, novým kořením a někdy zázvorem. Střívka u jitrnic a jelit se upevňují špejlí. Jitrnice měří 18cm a široká je 4cm. Obvykle se podává smažená s kysaným zelím a bramborami.

JOGURT - latinsky Iogurtum, anglicky yoghurt je velmi populární mléčný výrobek. Výrobek sta chutí Téměř v každé lednici bychom mohli najít nějaký jogurt, každý máme jiné preference chutí i oblíbené značky. A máme také z čeho vybírat, v každém větším supermarketu najdeme desítky druhů těchto mléčných pochoutek.  Původ a historie Slovo jogurt pochází z turečtiny a znamená husté mléko. Neznáme jeho přesný původ, vyráběly ho brzy všechny kultury, které chovaly zvířata na mléko. Jogurt se začal ve větším množství vyrábět na začátku 20. století. Původně se nechával kysat přímo ve sklenicích, v kterých byl balený a prodávaný, později se ke kysnutí začaly používat nádrže v mlékárnách a do prodejního balení se stáčel už hotový jogurt. První ovocný jogurt se na trhu objevil v roce 1933 a pocházel z Radlické mlékárny v Praze na Smíchově. Původním záměrem bylo, aby několik lžiček marmelády na povrchu bránilo vytváření povrchových plísní. Jogurt tak ale získal i příjemnější chuť, protože marmeláda potlačila jeho přirozenou kyselost. Radlická mlékárna si tento postup nechala patentovat a licence se pak úspěšně prodávaly v tuzemsku i do zahraničí. Současnost Až do roku 1989 platily v České republice normy, podle kterých mohl být za jogurt označován pouze výrobek, který se skládal z mléčné kultury, sušiny a tuku, minimální obsah sušiny byl stanoven na 22 %. Po zrušení norem po roce 1989 se kvalita jogurtů výrazně zhoršila a k částečným zlepšením došlo až po roce 2003, kdy vyhláška č. 77/2003 Sb. O výrobcích z mléka stanovila, že jako jogurt smí být označován výrobek, který neprošel žádnou tepelnou úpravou a neobsahuje žádné konzervační látky. Obsah sušiny se ale v současné době pohybuje od 12 do 13 %, minimální množství sušiny je 8,2 %. Pro udržení hustější konzistence se tak do jogurtů přidávají různé náhražky a zahušťovací látky – například pektiny, ale i bramborová vláknina, bramborový nebo kukuřičný škrob, želatina a další. Ovocná složka se často u málo kvalitních jogurtů nahrazuje levnými ovocnými protlaky ale také třeba šťávou z jablek, mrkve nebo červené řepy a pak se jogurt ochutí příslušnou ovocnou příchutí. Kvalitní jogurty se skutečným ovocem jsou většinou výrazně dražší. Struktura, chuť, vůně… Charakteristika jogurtů se liší od typu jogurtu i výrobce. Výroba Jogurt vzniká z čerstvého mléka, ve kterém se nechají uzrát bakterie cca 4-8 hodin. Cukr se v něm přemění na kyselinu mléčnou a jogurt získá charakteristickou nakyslou chuť. Jogurty se v současné době vyrábí dvěma způsoby – buď se nechávají prokysávat přímo v balení pro spotřebitele, nebo se používají speciální mlékárenské tanky a do obalů se pak stáčí už zkysaný jogurt. Často jsou uměle doplněné o bakterie a další látky, jako vitaminy, minerály, nebo ovocné složky a příchutě. Druhy jogurtů Jogurty se vyrábí v mnoha variantách tučnosti a příchutí. Podle obsahu tuku se jogurty dělí především na nízkotučné – odtučněné plnotučné – tučné   Podle příchutí se pak mohou dělit na bílé – bez příchuti ovocné – s různými druhy ovoce čokoládové kakaové vanilkové U některých druhů se příchutě různě kombinují – například ovoce s vanilkou apod. Zdraví a vitamíny Složení jogurtů, stejně jako obsah vitamínu, minerálů i mléčných kultur se liší podle druhu a výrobce. Kvalitní jogurt je stravitelnější než mléko a díky probiotickým bakteriím má pozitivní účinky na střevní mikroflóru člověka. Tím, že podporuje dobré zažívání, má celkově dobrý vliv na imunitu. Pomáhá regulovat krevní tlak a cholesterol a díky vápníku bojuje proti osteoporóze. Použití jogurtu v gastronomii Jogurty jsou jedním z nejtypičtějších mléčných výrobků v našich kuchyních a jsou k dostání ve všech obchodech s potravinami. Konzumují se obvykle lžičkou z kelímku samostatně, případně je možné do nich přidat müsli, různé druhy ovoce čokoládu či marmeládu. Dají se použít jako náplň do dortů a zákusků, pomazánek, jsou dobré k palačinkám i lívancům, dají se přidávat ke koktejlům, sladkým i slaným salátům. Jogurt najde své místo i v teplé kuchyni. V indické gastronomii se často přidává do omáček, salátů i k masu. Bez jogurtu se neobejde i řecké tzatziki a bulharský tarator i některé francouzské a italské zálivky. Jogurt si můžeme vyrobit také sami doma. Domácí jogurt Potřebujeme 1l mléka a 2 lžíce bílého jogurtu.         Mléko vlijeme do hrnce, přivedeme téměř k varu a potom necháme chladnout. Do prochladlého, ale stále mírně teplého mléka přidáme jogurt a zamícháme. Směs vlijeme do čistých sklenic, uzavřeme a necháme nejméně 8 hodin odpočinout - nejlépe pod peřinou, aby teplota byla stálá. Správný jogurt má takovou hustotu, že se v něm udrží lžička. Jak a podle čeho vybírat Při koupi jogurtů je tedy potřeba sledovat nejen cenu, ale i údaje o složení – vyplatí se kupovat především jogurty od ověřených výrobců. Léčivé účinky Jogurty - díky vláknině pomáhají proti osteoporóze - podporují imunitu a správné zažívání - pomáhají regulovat cholesterol a krevní tlak    

Jumbo sausage je klobása vyrobená obvykle z vepřového masa, někdy se používají i jiné druhy masa. Klobása váží asi 100g, měří 20cm a široká je 3,5cm. Nejčastěji se podává grilovaná, k dostání je na celém území Velké Británie a Irska ve stáncích s rychlým občerstvením.

Klobása jinak nazývaná také „cabanossi“. Kabana se vyrábí z vepřového masa, je fermentovaná, uzená a částečně sušená. K ochucení slouží česnek. Klobása Kabana je dlouhá 40cm a široká 2,5cm. Podává se obvykle grilovaná nebo zastudena jako předkrm, nakrájená na kolečka.

Kabanos je lovecký salám vyrobený z libového vepřového masa. Okořeněný je pepřem, jalovcem, česnekem, novým kořením a kmínem. Kabanos se udí a suší, měří 30cm a široký je jen 1cm. Podává se jako svačina a na stole nechybí ani při oslavách.

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od března do května. Kačenka česká je jednou z nejoblíbenějších jarních hub. Má 30-50mm široký a 20-50mm vysoký klobouk, zbarvený žlutohnědě až hnědě. Tvar klobouku je zvoncovitý. Klobouk je výrazně podélně žebernatý, je připojený pouze nahoře k válcovitému, v mládí lehce vločkatému bělavému třeni. Kačenka česká roste zpravidla v listnatých hájích, především pod osikami, dále pod jeřáby, olšemi nebo trnkami. Místy se vyskytuje hojně. Záměna je možná s kačenkou náprstkovitou, která má hladký nebo jemně zbrázděný klobouk. Podobné jsou i některé druhy smržů, mají však vnitřní stranu klobouku přirostlou k třeni celou plochou nebo do alespoň do poloviny.

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od března do května. Kačenka náprstkovitá je podobná kačence české, je však trochu menší, klobouk v průměru měří 15-40mm. Je olivově hnědý až hnědý, téměř hladký nebo jen málo vrásčitý, nikdy není výrazně žebernatý. Také třeň je kratší, měří jen 130mm. Na rozdíl od kačenky české má kačenka náprstkovitá menší výtrusy (v každém vřecku je jich osm). Kačenka náprstkovitá roste v listnatých hájích, je poměrně vzácná.

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od března do května. Od typické formy kačenky náprstkovité se tento druh liší hluboce žilnatým, mozkovitě utvářeným kloboukem. Kačenka náprstkovitá mozkovitá se podobá kačence české, která ale nemá mozkovitě zprohýbaný klobouk a v každém vřecku má jen 2-4 výtrusy. Kačenka náprstkovitá mozkovitá je u nás velmi vzácná.

Kachna je vodní pták, menší než husa nebo labuť, podle způsobu obživy se kachny dělí na plovavé a potápivé. Kachna má pod kůží poměrně velké množství tuku a tak se v kuchyni připravuje nejvíce pečením nebo grilováním, ideálně na roštu, aby tuk mohl odkapávat. Kachní játra, srdce i žaludek se mohou použít do vývarů a polévek. Játra krmných kachen jsou ceněnou delikatesou. Jsou více žlutá a mají výraznější chuť než játra hus, barva závisí na obsahu tuku a druhu krmiva. V gastronomii nejvíce připravované druhy kachny Nantenská kachna je poměrně malá, ale značně masitá, dosahuje maximálně 2 kilogramů váhy. Bývá i méně tučná než ostatní druhy kachen domácích. Bavorská kachna je masitá, má jemné maso a hmotnost až 3 kilogramy. Je vhodná pro pečení vcelku Kachna pižmovka má v porovnání s ostatními druhy kachen velmi šťavnaté maso a jsou i málo tučné, chuťově ale výraznější. Druhy kachen v ČR Plovavé kachny - kachna divoká - kopřivka obecná - ostralka štíhlá - lžičák pestrý - hvízdá eurasijský - hvízdák americký - čírka obecná - čírka modrá - čírka úzkozobá - čírka modrokřídlá Potápivé kachny -zrzohlávka rudozobá - polák velký - polák malý - polák chocholačka - polák kaholka - kajka mořská - hoholka lední - hohol severní - turpan hnědý - turpan černý - morčák velký - morčák prostřední - morčák bílý

Kachna divoká (březňačka) je v Evropě nejhojnějším druhem kachnovitých ptáků žijících ve volné přírodě. Upřednostňuje zarostlé břehy, hnízdí jednou za rok od března do dubna. Živí se zejména rostlinnou potravou, jinak je ale všežravý vodní pták. Kachny divoké se loví od října do konce listopadu, v Česku je lov omezen jen na dva dny v týdnu. Kachny dosahují délky až 60cm, hmotnosti 0,7-1,5kg. Jsou to vytrvalí letci.   Maso divokých kachen Maso je tmavočervené, aromatické a šťavnaté. Mladé kachny můžeme péct vcelku, starší kusy je lépe nejdříve uvařit, nechat vychladnout ve vývaru a těsně před podáváním péct v silně vyhřáté troubě. Kachna divoká je oproti kachně domácí méně masitá, maso je méně tučné a kůže má namodralý lesk.   Stehna kachny divoké Stehno s kůží dosahuje hmotnosti 120-130g. Kůži ze stehen je třeba odstranit, pokud se kachna déle zdržovala ve znečištěné vodě. Kachní stehna jsou vhodná k dušení.   Prsa kachny divoké Kachní prsa zpravidla připravujeme vykostěná a zbavená kůže. Ve srovnání se stehny jsou filety z prsou poměrně malé, váží 80-100g. Kachní prsa můžeme smažit, péct nebo udit.

KADEŘAVÁ KAPUSTA – kadeřávek - latinsky Brassica oleracea, anglicky green cabbage nebo kale, francouzskychou frisé i chou vert a německy Grünkohl, případně Krauskohl -  je vynikající zimní zelenina s velkým obsahem mnoha vitamínů a dalších látek, které jsou prospěšné pro zdraví člověka. Kadeřávek je známý i pod názvem jarmuz nebo kudrnatá kapusta. Zdravá zimní zelenina Kadeřávek je listová zelenina, která má v kuchyni podobné využití jako kapusta. Listy se sklízí od října po celé zimní období až do jara a jsou velkým zdrojem mnoha vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek. Původ a historie Kadeřávek - kadeřavá kapusta – patřil už v dávných dobách k velmi pěstovaným druhům zeleniny – například již staří Římané pěstovali několik druhů kapusty, které byly současnému kadeřávku velmi podobné. Společně s dalšími brukvovitými rostlinami – zelím, kapustou a kedlubnem – byl v minulosti jednou ze základních složek lidské stravy během teplých měsíců, ale vzhledem k dobré skladovatelnosti i v zimě. V Anglii používaný název kale má původ v latinském slově caulis, který pro kapustu měli Římané. První záznam o jeho výskytu v Americe je z roku 1669, ale pravděpodobně se tam pěstoval již dříve. Současnost Kadeřávek je velmi odolná rostlina, která se v současnosti pěstuje v různých, i severně položených, oblastech. Velmi oblíbený je například na severu Evropu, kde se konzumuje především v zimním období, protože je cenným zdrojem vitamínů a dalších prospěšných látek z čerstvé zeleniny – listy se totiž sklízí postupně od října celou zimu. Současné odrůdy jsou velmi podobné původnímu planému druhu a pěstují se i jako dekorativní rostliny. Jejich košťál může mít výšku až nad 2 metry a vysoký kadeřávek vzhledem pak připomíná palmu. Vzhled, chuť, vůně… Kadeřávek byl vyšlechtěný z brukve zelné, je dvouletá bylina, která se pěstuje jako jednoletá. Od zimy až do jara se sklízí a konzumují mladé listy a stonky. Odrůdy se od sebe odlišují výškou stonku, tvarem, zbarvením v různých odstínech zelené a šedozelené barvy i kadeřavostí – zvlněním – listů, které jsou velmi křehké. Chutí, která je poměrně výrazná, se jednotlivé druhy ani odrůdy od sebe příliš neliší. Druhy a odrůdy kadeřávku Kadeřávek se rozdělují do tří základních skupin - pravé kadeřávky - sibiřské kadeřávky - kadeřávky s tenčími listy Kadeřávky s tenčími listy se pěstují především na jihu USA a některých teplejších oblastech. Kadeřávky se rozdělují i na zakrslé a vysoké. Zakrslé odrůdy dorůstají do výšky 30 až 40 centimetrů, vysoké v průměru do 90 centimetrů, ale i do výšky nad 2 metry a mohou se rozrůstat až do šířky 60 centimetrů. Nejvíce pěstované odrůdy kadeřávku PRAVÉ KADEŘÁVKY Pravé kadeřávky se nazývají skotské kadeřávky nebo skotská kapusta. Mají velmi zvlněné listy s tmavě zelenou nebo zeleno šedou barvou. Dalibor je velmi odolná a poměrně rychle rostoucí odrůda s tmavě zelenými kadeřavými listy a příjemnou chutí Dwarf Blue Curled Scotch - Dwarf Blue Curled Vates– má šedozelené zvlněné listy a patří mezi pomalu rostoucí odolné kadeřávky Dwarf Green Curled se pěstuje poměrně snadno a vzhledem k velké odolnosti je velmi vhodný pro malé zahrádky a větrná místa Fribor dorůstá do výšky až 45 centimetrů. Odrůda je velmi odolná, sklízí se od konce podzimu až do konce zimy Pentland Brig je odolný kříženec kadeřávků s rovnými a zvlněnými listy. Sklízí se mladé listy i části stonků a také květní základy. Snowbor patří mezi takzvané miniaturní kadeřávky a je vhodný k pěstování například na malých zahradách. Jersey Kale je vyšlechtěná odrůda, která dorůstá až do výšky 2,25 m. Rovný silný a pevný stonek se velmi často suší a pak používá jako vycházková hůl. Odrůdě se proto také občas nazývá „vycházková hůl“. SIBIŘSKÉ KADEŘÁVKY Sibiřskému kadeřávku se říká také kudrnatá kapusta a pěstuje se pouze pro listy. Rostliny mají podle odrůdy mnoho barev i různou výšku. Listy jsou poměrně široké, na okrajích zvlněné a sklízí se v období, kdy končí sklizeň odrůd pravého kadeřávku postupně po celou zimu. Hungry Gap patří k pozdním odrůdám. Sklízí se od poloviny do konce jara. Laciniato je původem italská odrůda s plochými velmi členitými listy. Ragged Jack má růžově skvrnité, nebo také růžově žilkované listy. Red Russian je odrůda s listy červené barvy vynikající chuti. True Siberian jsou velmi rychle rostoucí kadeřávky s bílo zelenými listy s mírně zvlněným okrajem. KADEŘÁVKY S TENČÍMI LISTY Kadeřávky s tenčími listy se od pravých a sibiřských poměrně výrazně odlišují – jejich listy jsou jemnější a tenčí. Champion je odrůda s tmavě zelenými listy, které připomínají zelí. Georgia má šedozelené listy s bílým žilkováním. Odrůda je nenáročná. Hicrop patří mezi odrůdy s příjemně nasládlou chutí a křehkými listy Zdraví a vitamíny Kadeřávek obsahuje v poměrně velkém množství provitamín A - betakaroten, vitamín C i E, vitamíny skupiny B, kyselinu listovou a z minerálních látek především draslík, železo, fosfor, vápník a draslík, je v něm v značném množství i vláknina. . Stejně jako ostatní košťálová zelenina – především brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta a zelí – obsahuje isothiocyanáty – látky, které mají velkou působnost proti vzniku nádorových buněk a jsou tedy prevencí proti rakovinovým nádorům a chrání buněčnou DNA.Dusičnany a dusitany, které kadeřávek obsahuje, pomáhají k rychlejšímu zotavení po srdečním infarktu. Minerální látky mají pozitivní účinky na cévní i nervovou soustavu. Rostliny mají velmi vysoký obsah vody, mají minimum kalorií a jsou velmi vhodné při dietách pro redukci váhy. Jejich kalorická hodnota se zvyšuje, až když se při kuchyňské přípravě omastí. Košťálová zelenina – a tedy i kadeřávek – obsahuje kombinaci sacharidů, které se v trávicím ústrojí zcela nerozloží a v tlustém střevě se štěpí a tvoří se oxid uhličitý, sirovodík a metan, které se projevují plynatostí. Využití kadeřávku v kuchyni Kadeřávek se konzumuje syrový i tepelně upravený, především vařený, zapečený nebo i smažený. Z křehkých listů se připravují polévky i pyré, servírují se vařené jako příloha k masu. Syrové listy se přidávají do zeleninových salátů, nebo i samotné. Příprava a vaření kadeřávku Listy kadeřávku se důkladně omyjí pod studenou vodou a před dalším kuchyňským zpracováním se z nich odříznou tuhé řapíky i silnější bílá žebra. Listy se vaří v co nejmenším množství mírně osolené vody 8 až 12 minut, pak se scedí a po okapání nasekají na drobno. Vařený kadeřávek Kadeřávek je možné uvařit ve vařící vodě nebo v páře, kde si zachová více vitamínů i ostatních látek. V páře se vaří přibližně 20 minut. Vařené listy kadeřávku mají poměrně výraznou chuť a hodí se jako příloha i k pečenému tučnému vepřovému masu nebo uzené slanině. Dušený kadeřávek Listy kadeřávku se krátce dusí s různými jinými potravinami - většinou se k nim přidávají na konci dušení. Smažené listy kadeřávku Čerstvé širší a pevnější listy se obalují v těstíčku a pak krátce smaží v rozpáleném oleji v pánvi Zapékaný kadeřávek Kadeřávek se může zapékat podobně jako květák s mletým masem, sýrem a vejci. Kadeřávek - recepty Salát ze syrových listů kadeřávku Ve studené vodě opláchnuté a okapané listy kadeřávku se pokapou opepřenou citronovou šťávou a přidávají k různým zeleninovým salátům. Vařené listy kadeřávku Studenou vodou důkladně omyté listy se vaří přibližně 8 minut v menším množství vody. Pak se scedí, nechají okapat, nasekají na jemno a podávají jen polité máslem, případně jogurtovou zálivkou. Vhodným kořením je pepř a mletý hřebíček. Dušený kadeřávek s masem Umyté a na menší kousky natrhané listy se smíchají se smetanou a pak dusí s jemně nasekanou cibulí, petrželí, uzeným masem nebo šunkou a kořením. Spotřeba a skladování Čerstvé listy zabalené v mikrotenové fólii nebo sáčku vydrží bez změny kvality v chladničce přibližně 3 dny. Kadeřávek je možné i zamrazit. Před zamražením se výhonky spařují maximálně 1 minutu horkou vodou a pak se suché a vychladlé zamrazí. Pěstování Většina odrůd kadeřávku je velmi odolná a také poměrně nenáročná a může se úspěšně pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Je vhodné pěstovat oba druhy – kadeřávek pravý i sibiřský, protože tak je zaručená sklizeň v podstatě po celé zimní období. Kadeřávku se nejlépe daří v propustných, středně těžkých až těžkých půdách, které byly vyhnojené. Dva týdny před výsadbou pravého nebo výsevem sibiřského kadeřávku by se půda měla hnojit 60 gramy universálního hnojiva nebo granulovaného hnoje na 1 metr čtvereční. Kadeřávek potřebuje stejně jako ostatní košťálová zelenina zásaditou zem a tak se po zrytí v zimě na záhon rozhodí vápenec. Když kadeřávek vykvete, vegetační období, ve kterém je možné sklízet listy, končí. Celé rostliny se ze záhonu vyryjí a zlikvidují. PRAVÝ KADEŘÁVEK Jarní výsev -Semena pravého kadeřávku se vysévají v polovině jara do hloubky 1 centimetr. Sazeničky se pak protrhají, aby mezi nimi byla vzdálenost alespoň 5 centimetrů. V létě se rostliny přesazují na stanoviště do sponu 60 x 60 centimetrů. Zem kolem stonku by měla být dobře udusaná, dokud rostlina pěvně nezakoření, potřebuje větší závlahu. Sklizeň – Listy se mohou odřezávat od poloviny zimy. Jako první se odkrojí listy ze středu rostliny, aby se podpořil růst nových. SYBIŘSKÝ KADEŘÁVEK Letní výsev - Sibiřský kadeřávek se vysévá až v druhé polovině léta, při dřívějším výsevu bujně vyrostou velké listy, které většinou přes zimu nevydrží. Vysévá se přímo na konečné stanoviště do hloubky 1 centimetr. Mezi řádky by měla být vzdálenost alespoň 45 centimetrů. Rostliny se musí často okopávat a záhony zbavovat plevele. Vyšší rostliny se přivazují ke kůlku. Sklizeň – Listy se začínají sklízet po ukončení sklizně pravého kadeřávku nebo na konci zimy. První se odřezávají listy ze středu. Zajímavosti Listy kadeřávku mají nejlepší chuť, když přejdou prvními podzimními nebo zimními mrazíky. Léčivé účinky Kadeřávek je takzvaná zimní zelenina. Má velmi vysoký obsah mnoha zdraví prospěšných látek a je tak jejich velmi cenným zdrojem v zimním období. Množství a kombinace vitamínů a dalších látek má mnoho pozitivních preventivních i léčebných účinků na organismus člověka. Kadeřávek zejména - posiluje imunitu organismu proti mnoha onemocněním - působí proti vzniku nádorových onemocnění - ochraňuje buněčnou DNA - pomáhá při zotavování po infarktu srdce - posiluje cévní systém - má pozitivní vliv na nervový systém Kadeřávek obsahuje minimum kalorií a jeho konzumace je velmi vhodná při hubnoucí dietě. Konzumace kadeřávku nemá na lidský organismus v podstatě žádné nežádoucí účinky, u některých osob s citlivějším zažíváním může kadeřávek vyvolat plynatost  

KAKI – latinsky Kaki, anglicky, německy i francouzsky kaki, italsky cachi - se také říká asijský nebo japonský persimmon, korejské mango, medové jablko i čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značkou pro kaki, které se nechává dozrát s pomocí chemických látek. Lahodné ovoce se zajímavou chutí Kaki je velmi lahodné tropické ovoce, v kterém se spojují ty nejlepší chutě, které v různých druzích ovoce jsou. V Japonsku je dokonce nejvíce oblíbeným ovocem. Plody ovšem musí být dokonale zralé, nezralé jsou velmi trpké. Původ a historie Kakipochází z oblastí jihovýchodní Asie – Číny a Koreje, a odsud se postupně rozšířilo do všech asijských zemí. I když se kaki pěstuje už přes 2000 let, bylo poprvé vědecky podrobněji popsáno až v roce 1780. Současnost Kaki v současnosti roste v subtropických oblastech celého světa, nejvíce samozřejmě v místech svého původního výskytu v Asii – Číně, Koreji a také v Japonsku. Pěstuje se ale také v Americe a v středomořské oblasti v Itálii, Španělsku, Izraeli a Albánii. Lze se sním setkat i v subtropických oblastech Ruska, zejména na pobřeží Černého moře a pod Kavkazem. Vzhled, chuť, vůně… Plody kaki svým tvarem připomínají rajče nebo i pomeranč. Velikost i tvar plodů se liší podle odrůdy – například virginiana má plody s průměrem 5 centimetrů, ale vyšlechtěné odrůdy mohou mít průměr až 15 centimetrů, hybridní okolo 10 centimetrů. Váha plodů se pohybuje od 200 gramů do půl kilogramu. U stopky plodu je výrazný kalich čtyř okvětních lístků Lesklá slupka, která se nekonzumuje, má jasně oranžovou barvu. Dužina zralých plodů má o světlejší oranžovou barvu než slupka a sladkou lahodnou chuť, která je podle stupně zralosti podobná broskvi a melounu s jemnou příchutí vanilky nebo může částečně připomínat i mrkev a dýni. Její měkká a připomíná marmeládu. Nezralé plody – především jejich slupka – jsou vzhledem k vysokému obsahu taninů nepříjemně trpké.   Strom, na které kaki rostou – tomel japonský – je opadavý, má velmi tvrdé dřevo, které je podobné dřevu ebenovému. V domovských oblastech svého výskytu dorůstá do výšky až 15 metrů a 15 metrů bývá i průměr koruny. V našich klimatických podmínkách jsou stromy výrazně menší. Listy jsou široké, oválné, mají krátké řapíky a tmavě zelenou barvu. Druhy a odrůdy Kaki má podle odhadů v současné době přibližně 200 odrůd, z nich je ale značné množství hybridy druhé i třetí generace. Některé odrůdy je možné pěstovat i v našich klatických podmínkách. Kaki churma je název používaný pro druh, který se rozděluje na dvě podskupiny, s které se na trhu objevují nejčastěji. První z nich je Sharon, který se nejvíce pěstuje v Izraeli a běžně se tam pro něj používá název „sharon fruit“, protože v hebrejském překladu kaki znamená lejno. Druhou podskupinou je Persimmon Plody Sharon Tomel japonský –Diospyros kaki – je základní druh, který pochází z Číny. Plody jsou větší, váží 120 až 400 gramů a mají prvotnřdí chuť i kvalitu. U nás se může pěstovat jen v teplejších oblastech. Tomel viržinský – Diospyros virginiana – pochází z východní části USA. Má menšé plody s průměrem maximálně 5 centimetrů. Je velmi odolný, snáší i mrazy – 25° Celsia a v našich podmínkách ho je možné poměrně úspěšně pěstovat. Tomel obecný – Diospyros lotus – se používá především jako podnož pro pěstování tomelu japonského. Black sapote – Diospyros digyna – je známý také jako „čokoládové ovoce“, protože jeho dužina je téměř černá a má čokoládovou příchuť. Nesnáší teploty pod bodem mrazu. Zdraví a vitamíny Plody kaki obsahují přibližně 66 procent vody. V dužině je v poměrně velkém množství vitamín C, který posiluje imunitní systém a působí preventivně proti mnoha chorobám. Z minerálních látek kaki obsahuje vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan a především draslík, který má kombinaci s ostatními látkami pozitivní účinky proti únavě, nervozitě a svalovým potížím. Kaki má i velmi mnoho vlákniny a je prokázáno, že významně pomáhá trávit tuky. Protože kaki je sladké ovoce, obsahuje až 20 procent cukrů - sacharidů v jednoduché formě, které jsou rychlým zdrojem energie. Energetická hodnota je 293 kJ – 70 kcal – na 100 gramů dužiny. Konzumace málo zralých plodů může mít za následek vznik specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku. Taniny, které nezralé kaki obsahuje ve velkém množství, totiž společně s žaludečními šťávami v žaludku vytváří lepkavou hmotu, která stmeluje nestrávené zbytky jídla. Použití kaki v gastronomii Kaki se konzumuje čerstvé, ale i sušené nebo proslazované – kandované. Konzumuje se především dužina, slupka se sice konzumovat může také, ale většinou se loupe. Dužinakaki se nejčastěji konzumuje čerstvá. Používá se i do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, sladkých omáček a rýžových jídel. Vyrábí se z ní i chuťově velmi zajímavý džem nebo marmeláda, želé i šťávy. V asijských zemích a především v Japonsku se patří mezi nejvíce oblíbené ovoce a suší se podobně jako fíky. Kaki samo o sobě má velmi lahodnou chuť, kterou je ale možné ještě vylepšit a zpestřit například pokapáním rumem, případně citronovou nebo limetkovou šťávou. Příprava kaki před použitím Před konzumací se plod oloupe jako jablko nebo rozřízne a dužina se vydlabe lžičkou podobně jako u kiwi. Trpkost nezralých plodů je možné odstranit zmražením – plod se může vložit do mrazničky nebo nechat na stromě až do prvních mrazů. Jak a podle čeho vybírat Plody kaki se sklízí kvůli dlouhému transportu ještě nezralé a nezralé se také většinou i prodávají. Ani nezralé plody ale nesmí být otlačené nebo jinak povrchově poškozené. Spotřeba a skladování Kupované kaki je většinou potřeba nechat ještě dozrát v pokojové teplotě položené v misce nebo košíku. Doba dozrání je přibližně dva týdny. Plody se konzumují, až když jsou skutečně měkké. Dužina, ale především slupka málo zralých plodů má velmi trpkou chuť, která je způsobena vysokým obsahem taninů, z některých odrůd ale taniny zmizí, když plod projde mrazem. Tento způsob se využívá především v Rusku, kde plod v zimě dají za okno - tím ho zbaví taninů a je sladký. Pěstování Některé odrůdy kaki je možné pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Semena v dovážených plodech většinou nejsou, ale dají se koupit, nejlepší ale je pořízení mladé naroubované rostliny. Naše letní podmínky v podstatě vyhovují i pro pěstování kaki ve venkovním prostředí. Většina odrůd snáší mrazy až do – 16° Celsia, pokud je k naroubování použitá podnož Diospyros lotus, snáší i mrazy – 22° Celsia, na podnoži Diospyros virginiana pak dokonce mrazy až do – 30° Celsia. Při delších obdobích větších mrazů se rostliny zakrývají. Pokud se pěstují odrůdy s nižší odolností proti mrazu, je vhodné jejich pěstování v květináčích a zazimování už při teplotách okolo – 1° Celsia. Do venkovního prostředí se pak přenáší brzy na jaře. V létě kaki vyžaduje pravidelnou menší zálivku a slunné místo. Půda by měla být dobře propustná a mít dostatek živin. Doba zrání plodů se u jednotlivých odrůd liší, rané začínají zrát už v září. Plody na stromě zůstávají i po opadání listů. Mohou se na něm nechat i přes první mrazíky a sklízet až o Vánocích, jejich kvalita se tím nijak negativně neovlivní. Mimo pěstování pro plody se kaki pěstuje i jako okrasná bonsai. Zajímavosti Do České republiky se před rokem 1989 plody kaki dovážely z Albánie a Itálie. Na podzim v roce 2008 se kaki dováželo ze Španělska z oblasti Valencie a na podporu jejich prodeje proběhla i rozsáhlá reklamní kampaň – například v pražském metru byly plakáty s motivem populární postavy Zorra s plodem kaki. Kaki se v poslední době začíná poměrně úspěšně pěstovat na Slovensku, kde se stalo velmi oblíbeným ovocem. Trpkost nezralých plodů je možné odstranit zmražením – plod se může vložit do mrazničky nebo nechat na stromě až do prvních mrazů. Léčivé účinky Dužina kaki -       má preventivní účinky proti mnoha nemocem -       posiluje imunitní systém -       pomáhá proti únavě a nervozitě -       pozitivně ovlivňuje pohybový aparát. -       pomáhá trávit tuky -       má kladný vliv na nervový systém -       je rychlým zdrojem energie Při běžné konzumaci zralých plodů kaki nebyly zaznamenány žádné výrazně nežádoucí účinky. Konzumace málo zralých plodů ale může mít za následek vznik specifických útvarů z nestrávených zbytků jídla v žaludku.

Jedná se o vysoce kvalitní měkký játrový salám. Kalbsleberwurst je vyrobený z telecích jater a vepřového masa, má vysoký obsah bílkovin. Salám měří 25cm a široký je 6cm. Podává se na čerstvém tmavém chlebu.

Označení pro průměr přírodního střeva. Údaje se uvádí v milimetrech.