Zbožíznalství

Kabanos je lovecký salám vyrobený z libového vepřového masa. Okořeněný je pepřem, jalovcem, česnekem, novým kořením a kmínem. Kabanos se udí a suší, měří 30cm a široký je jen 1cm. Podává se jako svačina a na stole nechybí ani při oslavách.

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od března do května. Kačenka česká je jednou z nejoblíbenějších jarních hub. Má 30-50mm široký a 20-50mm vysoký klobouk, zbarvený žlutohnědě až hnědě. Tvar klobouku je zvoncovitý. Klobouk je výrazně podélně žebernatý, je připojený pouze nahoře k válcovitému, v mládí lehce vločkatému bělavému třeni. Kačenka česká roste zpravidla v listnatých hájích, především pod osikami, dále pod jeřáby, olšemi nebo trnkami. Místy se vyskytuje hojně. Záměna je možná s kačenkou náprstkovitou, která má hladký nebo jemně zbrázděný klobouk. Podobné jsou i některé druhy smržů, mají však vnitřní stranu klobouku přirostlou k třeni celou plochou nebo do alespoň do poloviny.

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od března do května. Kačenka náprstkovitá je podobná kačence české, je však trochu menší, klobouk v průměru měří 15-40mm. Je olivově hnědý až hnědý, téměř hladký nebo jen málo vrásčitý, nikdy není výrazně žebernatý. Také třeň je kratší, měří jen 130mm. Na rozdíl od kačenky české má kačenka náprstkovitá menší výtrusy (v každém vřecku je jich osm). Kačenka náprstkovitá roste v listnatých hájích, je poměrně vzácná.

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od března do května. Od typické formy kačenky náprstkovité se tento druh liší hluboce žilnatým, mozkovitě utvářeným kloboukem. Kačenka náprstkovitá mozkovitá se podobá kačence české, která ale nemá mozkovitě zprohýbaný klobouk a v každém vřecku má jen 2-4 výtrusy. Kačenka náprstkovitá mozkovitá je u nás velmi vzácná.

Kachna je vodní pták, menší než husa nebo labuť, podle způsobu obživy se kachny dělí na plovavé a potápivé. Kachna má pod kůží poměrně velké množství tuku a tak se v kuchyni připravuje nejvíce pečením nebo grilováním, ideálně na roštu, aby tuk mohl odkapávat. Kachní játra, srdce i žaludek se mohou použít do vývarů a polévek. Játra krmných kachen jsou ceněnou delikatesou. Jsou více žlutá a mají výraznější chuť než játra hus, barva závisí na obsahu tuku a druhu krmiva. V gastronomii nejvíce připravované druhy kachny Nantenská kachna je poměrně malá, ale značně masitá, dosahuje maximálně 2 kilogramů váhy. Bývá i méně tučná než ostatní druhy kachen domácích. Bavorská kachna je masitá, má jemné maso a hmotnost až 3 kilogramy. Je vhodná pro pečení vcelku Kachna pižmovka má v porovnání s ostatními druhy kachen velmi šťavnaté maso a jsou i málo tučné, chuťově ale výraznější. Druhy kachen v ČR Plovavé kachny - kachna divoká - kopřivka obecná - ostralka štíhlá - lžičák pestrý - hvízdá eurasijský - hvízdák americký - čírka obecná - čírka modrá - čírka úzkozobá - čírka modrokřídlá Potápivé kachny -zrzohlávka rudozobá - polák velký - polák malý - polák chocholačka - polák kaholka - kajka mořská - hoholka lední - hohol severní - turpan hnědý - turpan černý - morčák velký - morčák prostřední - morčák bílý

Kachna divoká (březňačka) je v Evropě nejhojnějším druhem kachnovitých ptáků žijících ve volné přírodě. Upřednostňuje zarostlé břehy, hnízdí jednou za rok od března do dubna. Živí se zejména rostlinnou potravou, jinak je ale všežravý vodní pták. Kachny divoké se loví od října do konce listopadu, v Česku je lov omezen jen na dva dny v týdnu. Kachny dosahují délky až 60cm, hmotnosti 0,7-1,5kg. Jsou to vytrvalí letci.   Maso divokých kachen Maso je tmavočervené, aromatické a šťavnaté. Mladé kachny můžeme péct vcelku, starší kusy je lépe nejdříve uvařit, nechat vychladnout ve vývaru a těsně před podáváním péct v silně vyhřáté troubě. Kachna divoká je oproti kachně domácí méně masitá, maso je méně tučné a kůže má namodralý lesk.   Stehna kachny divoké Stehno s kůží dosahuje hmotnosti 120-130g. Kůži ze stehen je třeba odstranit, pokud se kachna déle zdržovala ve znečištěné vodě. Kachní stehna jsou vhodná k dušení.   Prsa kachny divoké Kachní prsa zpravidla připravujeme vykostěná a zbavená kůže. Ve srovnání se stehny jsou filety z prsou poměrně malé, váží 80-100g. Kachní prsa můžeme smažit, péct nebo udit.

KADEŘAVÁ KAPUSTA – kadeřávek - latinsky Brassica oleracea, anglicky green cabbage nebo kale, francouzskychou frisé i chou vert a německy Grünkohl, případně Krauskohl -  je vynikající zimní zelenina s velkým obsahem mnoha vitamínů a dalších látek, které jsou prospěšné pro zdraví člověka. Kadeřávek je známý i pod názvem jarmuz nebo kudrnatá kapusta. Zdravá zimní zelenina Kadeřávek je listová zelenina, která má v kuchyni podobné využití jako kapusta. Listy se sklízí od října po celé zimní období až do jara a jsou velkým zdrojem mnoha vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek. Původ a historie Kadeřávek - kadeřavá kapusta – patřil už v dávných dobách k velmi pěstovaným druhům zeleniny – například již staří Římané pěstovali několik druhů kapusty, které byly současnému kadeřávku velmi podobné. Společně s dalšími brukvovitými rostlinami – zelím, kapustou a kedlubnem – byl v minulosti jednou ze základních složek lidské stravy během teplých měsíců, ale vzhledem k dobré skladovatelnosti i v zimě. V Anglii používaný název kale má původ v latinském slově caulis, který pro kapustu měli Římané. První záznam o jeho výskytu v Americe je z roku 1669, ale pravděpodobně se tam pěstoval již dříve. Současnost Kadeřávek je velmi odolná rostlina, která se v současnosti pěstuje v různých, i severně položených, oblastech. Velmi oblíbený je například na severu Evropu, kde se konzumuje především v zimním období, protože je cenným zdrojem vitamínů a dalších prospěšných látek z čerstvé zeleniny – listy se totiž sklízí postupně od října celou zimu. Současné odrůdy jsou velmi podobné původnímu planému druhu a pěstují se i jako dekorativní rostliny. Jejich košťál může mít výšku až nad 2 metry a vysoký kadeřávek vzhledem pak připomíná palmu. Vzhled, chuť, vůně… Kadeřávek byl vyšlechtěný z brukve zelné, je dvouletá bylina, která se pěstuje jako jednoletá. Od zimy až do jara se sklízí a konzumují mladé listy a stonky. Odrůdy se od sebe odlišují výškou stonku, tvarem, zbarvením v různých odstínech zelené a šedozelené barvy i kadeřavostí – zvlněním – listů, které jsou velmi křehké. Chutí, která je poměrně výrazná, se jednotlivé druhy ani odrůdy od sebe příliš neliší. Druhy a odrůdy kadeřávku Kadeřávek se rozdělují do tří základních skupin - pravé kadeřávky - sibiřské kadeřávky - kadeřávky s tenčími listy Kadeřávky s tenčími listy se pěstují především na jihu USA a některých teplejších oblastech. Kadeřávky se rozdělují i na zakrslé a vysoké. Zakrslé odrůdy dorůstají do výšky 30 až 40 centimetrů, vysoké v průměru do 90 centimetrů, ale i do výšky nad 2 metry a mohou se rozrůstat až do šířky 60 centimetrů. Nejvíce pěstované odrůdy kadeřávku PRAVÉ KADEŘÁVKY Pravé kadeřávky se nazývají skotské kadeřávky nebo skotská kapusta. Mají velmi zvlněné listy s tmavě zelenou nebo zeleno šedou barvou. Dalibor je velmi odolná a poměrně rychle rostoucí odrůda s tmavě zelenými kadeřavými listy a příjemnou chutí Dwarf Blue Curled Scotch - Dwarf Blue Curled Vates– má šedozelené zvlněné listy a patří mezi pomalu rostoucí odolné kadeřávky Dwarf Green Curled se pěstuje poměrně snadno a vzhledem k velké odolnosti je velmi vhodný pro malé zahrádky a větrná místa Fribor dorůstá do výšky až 45 centimetrů. Odrůda je velmi odolná, sklízí se od konce podzimu až do konce zimy Pentland Brig je odolný kříženec kadeřávků s rovnými a zvlněnými listy. Sklízí se mladé listy i části stonků a také květní základy. Snowbor patří mezi takzvané miniaturní kadeřávky a je vhodný k pěstování například na malých zahradách. Jersey Kale je vyšlechtěná odrůda, která dorůstá až do výšky 2,25 m. Rovný silný a pevný stonek se velmi často suší a pak používá jako vycházková hůl. Odrůdě se proto také občas nazývá „vycházková hůl“. SIBIŘSKÉ KADEŘÁVKY Sibiřskému kadeřávku se říká také kudrnatá kapusta a pěstuje se pouze pro listy. Rostliny mají podle odrůdy mnoho barev i různou výšku. Listy jsou poměrně široké, na okrajích zvlněné a sklízí se v období, kdy končí sklizeň odrůd pravého kadeřávku postupně po celou zimu. Hungry Gap patří k pozdním odrůdám. Sklízí se od poloviny do konce jara. Laciniato je původem italská odrůda s plochými velmi členitými listy. Ragged Jack má růžově skvrnité, nebo také růžově žilkované listy. Red Russian je odrůda s listy červené barvy vynikající chuti. True Siberian jsou velmi rychle rostoucí kadeřávky s bílo zelenými listy s mírně zvlněným okrajem. KADEŘÁVKY S TENČÍMI LISTY Kadeřávky s tenčími listy se od pravých a sibiřských poměrně výrazně odlišují – jejich listy jsou jemnější a tenčí. Champion je odrůda s tmavě zelenými listy, které připomínají zelí. Georgia má šedozelené listy s bílým žilkováním. Odrůda je nenáročná. Hicrop patří mezi odrůdy s příjemně nasládlou chutí a křehkými listy Zdraví a vitamíny Kadeřávek obsahuje v poměrně velkém množství provitamín A - betakaroten, vitamín C i E, vitamíny skupiny B, kyselinu listovou a z minerálních látek především draslík, železo, fosfor, vápník a draslík, je v něm v značném množství i vláknina. . Stejně jako ostatní košťálová zelenina – především brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta a zelí – obsahuje isothiocyanáty – látky, které mají velkou působnost proti vzniku nádorových buněk a jsou tedy prevencí proti rakovinovým nádorům a chrání buněčnou DNA.Dusičnany a dusitany, které kadeřávek obsahuje, pomáhají k rychlejšímu zotavení po srdečním infarktu. Minerální látky mají pozitivní účinky na cévní i nervovou soustavu. Rostliny mají velmi vysoký obsah vody, mají minimum kalorií a jsou velmi vhodné při dietách pro redukci váhy. Jejich kalorická hodnota se zvyšuje, až když se při kuchyňské přípravě omastí. Košťálová zelenina – a tedy i kadeřávek – obsahuje kombinaci sacharidů, které se v trávicím ústrojí zcela nerozloží a v tlustém střevě se štěpí a tvoří se oxid uhličitý, sirovodík a metan, které se projevují plynatostí. Využití kadeřávku v kuchyni Kadeřávek se konzumuje syrový i tepelně upravený, především vařený, zapečený nebo i smažený. Z křehkých listů se připravují polévky i pyré, servírují se vařené jako příloha k masu. Syrové listy se přidávají do zeleninových salátů, nebo i samotné. Příprava a vaření kadeřávku Listy kadeřávku se důkladně omyjí pod studenou vodou a před dalším kuchyňským zpracováním se z nich odříznou tuhé řapíky i silnější bílá žebra. Listy se vaří v co nejmenším množství mírně osolené vody 8 až 12 minut, pak se scedí a po okapání nasekají na drobno. Vařený kadeřávek Kadeřávek je možné uvařit ve vařící vodě nebo v páře, kde si zachová více vitamínů i ostatních látek. V páře se vaří přibližně 20 minut. Vařené listy kadeřávku mají poměrně výraznou chuť a hodí se jako příloha i k pečenému tučnému vepřovému masu nebo uzené slanině. Dušený kadeřávek Listy kadeřávku se krátce dusí s různými jinými potravinami - většinou se k nim přidávají na konci dušení. Smažené listy kadeřávku Čerstvé širší a pevnější listy se obalují v těstíčku a pak krátce smaží v rozpáleném oleji v pánvi Zapékaný kadeřávek Kadeřávek se může zapékat podobně jako květák s mletým masem, sýrem a vejci. Kadeřávek - recepty Salát ze syrových listů kadeřávku Ve studené vodě opláchnuté a okapané listy kadeřávku se pokapou opepřenou citronovou šťávou a přidávají k různým zeleninovým salátům. Vařené listy kadeřávku Studenou vodou důkladně omyté listy se vaří přibližně 8 minut v menším množství vody. Pak se scedí, nechají okapat, nasekají na jemno a podávají jen polité máslem, případně jogurtovou zálivkou. Vhodným kořením je pepř a mletý hřebíček. Dušený kadeřávek s masem Umyté a na menší kousky natrhané listy se smíchají se smetanou a pak dusí s jemně nasekanou cibulí, petrželí, uzeným masem nebo šunkou a kořením. Spotřeba a skladování Čerstvé listy zabalené v mikrotenové fólii nebo sáčku vydrží bez změny kvality v chladničce přibližně 3 dny. Kadeřávek je možné i zamrazit. Před zamražením se výhonky spařují maximálně 1 minutu horkou vodou a pak se suché a vychladlé zamrazí. Pěstování Většina odrůd kadeřávku je velmi odolná a také poměrně nenáročná a může se úspěšně pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Je vhodné pěstovat oba druhy – kadeřávek pravý i sibiřský, protože tak je zaručená sklizeň v podstatě po celé zimní období. Kadeřávku se nejlépe daří v propustných, středně těžkých až těžkých půdách, které byly vyhnojené. Dva týdny před výsadbou pravého nebo výsevem sibiřského kadeřávku by se půda měla hnojit 60 gramy universálního hnojiva nebo granulovaného hnoje na 1 metr čtvereční. Kadeřávek potřebuje stejně jako ostatní košťálová zelenina zásaditou zem a tak se po zrytí v zimě na záhon rozhodí vápenec. Když kadeřávek vykvete, vegetační období, ve kterém je možné sklízet listy, končí. Celé rostliny se ze záhonu vyryjí a zlikvidují. PRAVÝ KADEŘÁVEK Jarní výsev -Semena pravého kadeřávku se vysévají v polovině jara do hloubky 1 centimetr. Sazeničky se pak protrhají, aby mezi nimi byla vzdálenost alespoň 5 centimetrů. V létě se rostliny přesazují na stanoviště do sponu 60 x 60 centimetrů. Zem kolem stonku by měla být dobře udusaná, dokud rostlina pěvně nezakoření, potřebuje větší závlahu. Sklizeň – Listy se mohou odřezávat od poloviny zimy. Jako první se odkrojí listy ze středu rostliny, aby se podpořil růst nových. SYBIŘSKÝ KADEŘÁVEK Letní výsev - Sibiřský kadeřávek se vysévá až v druhé polovině léta, při dřívějším výsevu bujně vyrostou velké listy, které většinou přes zimu nevydrží. Vysévá se přímo na konečné stanoviště do hloubky 1 centimetr. Mezi řádky by měla být vzdálenost alespoň 45 centimetrů. Rostliny se musí často okopávat a záhony zbavovat plevele. Vyšší rostliny se přivazují ke kůlku. Sklizeň – Listy se začínají sklízet po ukončení sklizně pravého kadeřávku nebo na konci zimy. První se odřezávají listy ze středu. Zajímavosti Listy kadeřávku mají nejlepší chuť, když přejdou prvními podzimními nebo zimními mrazíky. Léčivé účinky Kadeřávek je takzvaná zimní zelenina. Má velmi vysoký obsah mnoha zdraví prospěšných látek a je tak jejich velmi cenným zdrojem v zimním období. Množství a kombinace vitamínů a dalších látek má mnoho pozitivních preventivních i léčebných účinků na organismus člověka. Kadeřávek zejména - posiluje imunitu organismu proti mnoha onemocněním - působí proti vzniku nádorových onemocnění - ochraňuje buněčnou DNA - pomáhá při zotavování po infarktu srdce - posiluje cévní systém - má pozitivní vliv na nervový systém Kadeřávek obsahuje minimum kalorií a jeho konzumace je velmi vhodná při hubnoucí dietě. Konzumace kadeřávku nemá na lidský organismus v podstatě žádné nežádoucí účinky, u některých osob s citlivějším zažíváním může kadeřávek vyvolat plynatost  

KAKI – latinsky Kaki, anglicky, německy i francouzsky kaki, italsky cachi - se také říká asijský nebo japonský persimmon, korejské mango, medové jablko i čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značkou pro kaki, které se nechává dozrát s pomocí chemických látek. Lahodné ovoce se zajímavou chutí Kaki je velmi lahodné tropické ovoce, v kterém se spojují ty nejlepší chutě, které v různých druzích ovoce jsou. V Japonsku je dokonce nejvíce oblíbeným ovocem. Plody ovšem musí být dokonale zralé, nezralé jsou velmi trpké. Původ a historie Kakipochází z oblastí jihovýchodní Asie – Číny a Koreje, a odsud se postupně rozšířilo do všech asijských zemí. I když se kaki pěstuje už přes 2000 let, bylo poprvé vědecky podrobněji popsáno až v roce 1780. Současnost Kaki v současnosti roste v subtropických oblastech celého světa, nejvíce samozřejmě v místech svého původního výskytu v Asii – Číně, Koreji a také v Japonsku. Pěstuje se ale také v Americe a v středomořské oblasti v Itálii, Španělsku, Izraeli a Albánii. Lze se sním setkat i v subtropických oblastech Ruska, zejména na pobřeží Černého moře a pod Kavkazem. Vzhled, chuť, vůně… Plody kaki svým tvarem připomínají rajče nebo i pomeranč. Velikost i tvar plodů se liší podle odrůdy – například virginiana má plody s průměrem 5 centimetrů, ale vyšlechtěné odrůdy mohou mít průměr až 15 centimetrů, hybridní okolo 10 centimetrů. Váha plodů se pohybuje od 200 gramů do půl kilogramu. U stopky plodu je výrazný kalich čtyř okvětních lístků Lesklá slupka, která se nekonzumuje, má jasně oranžovou barvu. Dužina zralých plodů má o světlejší oranžovou barvu než slupka a sladkou lahodnou chuť, která je podle stupně zralosti podobná broskvi a melounu s jemnou příchutí vanilky nebo může částečně připomínat i mrkev a dýni. Její měkká a připomíná marmeládu. Nezralé plody – především jejich slupka – jsou vzhledem k vysokému obsahu taninů nepříjemně trpké.   Strom, na které kaki rostou – tomel japonský – je opadavý, má velmi tvrdé dřevo, které je podobné dřevu ebenovému. V domovských oblastech svého výskytu dorůstá do výšky až 15 metrů a 15 metrů bývá i průměr koruny. V našich klimatických podmínkách jsou stromy výrazně menší. Listy jsou široké, oválné, mají krátké řapíky a tmavě zelenou barvu. Druhy a odrůdy Kaki má podle odhadů v současné době přibližně 200 odrůd, z nich je ale značné množství hybridy druhé i třetí generace. Některé odrůdy je možné pěstovat i v našich klatických podmínkách. Kaki churma je název používaný pro druh, který se rozděluje na dvě podskupiny, s které se na trhu objevují nejčastěji. První z nich je Sharon, který se nejvíce pěstuje v Izraeli a běžně se tam pro něj používá název „sharon fruit“, protože v hebrejském překladu kaki znamená lejno. Druhou podskupinou je Persimmon Plody Sharon Tomel japonský –Diospyros kaki – je základní druh, který pochází z Číny. Plody jsou větší, váží 120 až 400 gramů a mají prvotnřdí chuť i kvalitu. U nás se může pěstovat jen v teplejších oblastech. Tomel viržinský – Diospyros virginiana – pochází z východní části USA. Má menšé plody s průměrem maximálně 5 centimetrů. Je velmi odolný, snáší i mrazy – 25° Celsia a v našich podmínkách ho je možné poměrně úspěšně pěstovat. Tomel obecný – Diospyros lotus – se používá především jako podnož pro pěstování tomelu japonského. Black sapote – Diospyros digyna – je známý také jako „čokoládové ovoce“, protože jeho dužina je téměř černá a má čokoládovou příchuť. Nesnáší teploty pod bodem mrazu. Zdraví a vitamíny Plody kaki obsahují přibližně 66 procent vody. V dužině je v poměrně velkém množství vitamín C, který posiluje imunitní systém a působí preventivně proti mnoha chorobám. Z minerálních látek kaki obsahuje vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan a především draslík, který má kombinaci s ostatními látkami pozitivní účinky proti únavě, nervozitě a svalovým potížím. Kaki má i velmi mnoho vlákniny a je prokázáno, že významně pomáhá trávit tuky. Protože kaki je sladké ovoce, obsahuje až 20 procent cukrů - sacharidů v jednoduché formě, které jsou rychlým zdrojem energie. Energetická hodnota je 293 kJ – 70 kcal – na 100 gramů dužiny. Konzumace málo zralých plodů může mít za následek vznik specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku. Taniny, které nezralé kaki obsahuje ve velkém množství, totiž společně s žaludečními šťávami v žaludku vytváří lepkavou hmotu, která stmeluje nestrávené zbytky jídla. Použití kaki v gastronomii Kaki se konzumuje čerstvé, ale i sušené nebo proslazované – kandované. Konzumuje se především dužina, slupka se sice konzumovat může také, ale většinou se loupe. Dužinakaki se nejčastěji konzumuje čerstvá. Používá se i do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, sladkých omáček a rýžových jídel. Vyrábí se z ní i chuťově velmi zajímavý džem nebo marmeláda, želé i šťávy. V asijských zemích a především v Japonsku se patří mezi nejvíce oblíbené ovoce a suší se podobně jako fíky. Kaki samo o sobě má velmi lahodnou chuť, kterou je ale možné ještě vylepšit a zpestřit například pokapáním rumem, případně citronovou nebo limetkovou šťávou. Příprava kaki před použitím Před konzumací se plod oloupe jako jablko nebo rozřízne a dužina se vydlabe lžičkou podobně jako u kiwi. Trpkost nezralých plodů je možné odstranit zmražením – plod se může vložit do mrazničky nebo nechat na stromě až do prvních mrazů. Jak a podle čeho vybírat Plody kaki se sklízí kvůli dlouhému transportu ještě nezralé a nezralé se také většinou i prodávají. Ani nezralé plody ale nesmí být otlačené nebo jinak povrchově poškozené. Spotřeba a skladování Kupované kaki je většinou potřeba nechat ještě dozrát v pokojové teplotě položené v misce nebo košíku. Doba dozrání je přibližně dva týdny. Plody se konzumují, až když jsou skutečně měkké. Dužina, ale především slupka málo zralých plodů má velmi trpkou chuť, která je způsobena vysokým obsahem taninů, z některých odrůd ale taniny zmizí, když plod projde mrazem. Tento způsob se využívá především v Rusku, kde plod v zimě dají za okno - tím ho zbaví taninů a je sladký. Pěstování Některé odrůdy kaki je možné pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Semena v dovážených plodech většinou nejsou, ale dají se koupit, nejlepší ale je pořízení mladé naroubované rostliny. Naše letní podmínky v podstatě vyhovují i pro pěstování kaki ve venkovním prostředí. Většina odrůd snáší mrazy až do – 16° Celsia, pokud je k naroubování použitá podnož Diospyros lotus, snáší i mrazy – 22° Celsia, na podnoži Diospyros virginiana pak dokonce mrazy až do – 30° Celsia. Při delších obdobích větších mrazů se rostliny zakrývají. Pokud se pěstují odrůdy s nižší odolností proti mrazu, je vhodné jejich pěstování v květináčích a zazimování už při teplotách okolo – 1° Celsia. Do venkovního prostředí se pak přenáší brzy na jaře. V létě kaki vyžaduje pravidelnou menší zálivku a slunné místo. Půda by měla být dobře propustná a mít dostatek živin. Doba zrání plodů se u jednotlivých odrůd liší, rané začínají zrát už v září. Plody na stromě zůstávají i po opadání listů. Mohou se na něm nechat i přes první mrazíky a sklízet až o Vánocích, jejich kvalita se tím nijak negativně neovlivní. Mimo pěstování pro plody se kaki pěstuje i jako okrasná bonsai. Zajímavosti Do České republiky se před rokem 1989 plody kaki dovážely z Albánie a Itálie. Na podzim v roce 2008 se kaki dováželo ze Španělska z oblasti Valencie a na podporu jejich prodeje proběhla i rozsáhlá reklamní kampaň – například v pražském metru byly plakáty s motivem populární postavy Zorra s plodem kaki. Kaki se v poslední době začíná poměrně úspěšně pěstovat na Slovensku, kde se stalo velmi oblíbeným ovocem. Trpkost nezralých plodů je možné odstranit zmražením – plod se může vložit do mrazničky nebo nechat na stromě až do prvních mrazů. Léčivé účinky Dužina kaki -       má preventivní účinky proti mnoha nemocem -       posiluje imunitní systém -       pomáhá proti únavě a nervozitě -       pozitivně ovlivňuje pohybový aparát. -       pomáhá trávit tuky -       má kladný vliv na nervový systém -       je rychlým zdrojem energie Při běžné konzumaci zralých plodů kaki nebyly zaznamenány žádné výrazně nežádoucí účinky. Konzumace málo zralých plodů ale může mít za následek vznik specifických útvarů z nestrávených zbytků jídla v žaludku.

Jedná se o vysoce kvalitní měkký játrový salám. Kalbsleberwurst je vyrobený z telecích jater a vepřového masa, má vysoký obsah bílkovin. Salám měří 25cm a široký je 6cm. Podává se na čerstvém tmavém chlebu.

Označení pro průměr přírodního střeva. Údaje se uvádí v milimetrech.

Patří do skupiny vřeckovýtrusných, doba výskytu je od května do června až července. Kališník obecný vytváří pohárkovité, 30-80mm vysoké plodnice. Horní část je široká 20-80mm, zpočátku baňkovitého tvaru, později miskovitá, vzácně uchovitá. Na vnitřní straně je hladká, zbarvená hnědě, okrově hnědě až šedohnědě. Vnější strana je žebernatá a má bělavé zbarvení. Zužuje se do třeně dlouhého jen 10-60mm, výrazně ostře žebernatého. Třeň je zbarvený bělavě až světle okrově. Kališník obecný roste místy poměrně hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, na zemi ve světlých hájích a na okraji lesů. Záměna je možná za podobné druhy chřapáčů, zejména za chřapáče kosťovitého.

Je rozšířená od jižního Norska po Mauretánii a ve Středozemním moři. Žije v mělkých úsecích do hloubky 200m. Kambala štíhlá je levooká, tvarem těla je podobná jazyku obecnému. Ryby dorůstají do délky asi 20cm, tělo mají průsvitné. Maso je křehké, chutné, vhodné ke smažení na másle. Čerstvá kambala štíhlá se dostává na trh jen v jižním Středomoří a v západní Africe.

Vyskytuje se ve Středozemním moři a podél pobřeží západní Afriky až po Angolu. Kambala středozemní má oválné tělo, oči vzdálené daleko od sebe. Pod spodním okem a u samců také na tlamě je osten. Zbarvení těla je zpravidla šedé s dvěma tmavými skvrnami před ocasní ploutví. Ryby dorůstají do délky 50cm, většinou měří jen do 20cm. Nejvhodnějším způsobem tepelné úpravy masa je smažení na másle.

Tento Rohwurst se vyrábí z hovězího a vepřového masa kořeněného tymiánem, šalvějí, yzopem a jalovcem. Někdy se k výrobě používá kozí maso nebo zvěřina. Kaminwurz se dvakrát udí v krbu. Měří 11cm a široký je 1cm.

Kamut je obilovina podobná pšenici. Je však mnohem lépe stravitelná, lidé s poruchami vstřebávání lepku ji snášejí lépe, než jiné obiloviny. Při kuchyňské úpravě kamut večer namočíme a druhý den vaříme doměkka. Uvařený kamut používáme např. při přípravě pomazánek, má ořechovou příchuť. Obsahuje selen, zinek, hořčík a nenasycené mastné kyseliny.

Samci kamzíka horského žijí samotářsky nebo se sdružují do malých skupin. Jen v období říje se přidají k tlupě složené z kamzic a kamzíčat. Kamzíci se živí výhonky, pupeny, trávou, bylinami, bobulemi, lišejníky a mechy. Říje trvá od listopadu do prosince, doba lovu od srpna do prosince. V Česku se kamzíci loví jen v říjnu a listopadu. Stavbou těla se kamzíci podobají kozám, dosahují výšky v kohoutku až 85cm. Samci váží 30-50kg, kamzice 25-40kg, kamzíčata 12-18kg.  Samci i samice mají růžky.   Kamzičí maso Maso kamzíků je tmavé, aromatické a bývá tučnější (lojovitější). Pokud maso pochází ze starších kusů, může být tuhé, před další úpravou se nakládá do mořidla. Chutnější je maso kamzíčat a zvířat do 1 roku.   Části kamzičího masa Kamzičí krk (krkovice) Maso z krku je silně šlachovité s vysokým podílem kostí. Patří k tužším částem zvěřiny. Z krkovice připravujeme vývary a polévky, po vykostění se někdy používá k přípravě guláše nebo ragú.   Kamzičí plec Plec vcelku s kostí je vhodná k pečení nebo dušení. Z vykostěné plece připravujeme ragú, hodí se i na mleté maso nebo na nádivky.   Kamzičí hřbet Hřbet má jemně vláknité maso pokryté tenkou vrstvou tuku. Masitý hřbet s kostí je vhodný k pečení vcelku, vrstva tuku se většinou neodstraňuje, protože chrání maso před vysušením. Z vykostěných filetů připravujeme jemnou pečeni. Filety můžeme nakrájet napříč vlákny na medailonky a připravit na minutky nebo na grilování.   Kamzičí kýta Kýta s přiléhajícím zadním kolenem je příliš velká, nejčastěji se peče vykostěná a rozdělená na jednotlivé části. Kolena jsou šlachovitá, zpravidla se připravují samostatně. Po nakrájení na plátky kýtu smažíme jako přírodní řízky.

Klobása vyrobená z klokaního masa, nazývaná Australany „kanga bangers“. Klokaní maso připomíná svou chutí a vzhledem zvěřinu, klobása má výraznou chuť. Kangaroo sausage měří 13cm a široká je 4cm.  K nejkvalitnějším klobásám patří ty, které se plní do přírodních střívek.

Je rozšířený především v tropických oblastech Atlantiku. V USA má kanic bělopruhý velký hospodářský význam. Ryby mohou měnit zbarvení těla podle podkladu, na kterém se zdržují. Dosahují délky 1,20m a hmotnosti asi 25kg. Maso má vynikající chuť a konzistenci, je vhodné na všechny způsoby úpravy.

Je rozšířený jen v Indickém oceánu. Kanic běloskvrnný se prodává také pod označením white blotched rock cod. Na tmavém těle ryb jsou nepravidelné bíle skvrny. Maso je stejně jako u kanice plástvového velmi kvalitní, vhodné na všechny způsoby úpravy.

Vyskytuje se v mírném pásmu severního Atlantiku podél východního pobřeží USA. Živí se korýši a rybami. Kanic černý má mohutné tělo, ploutve jsou vyztuženy tvrdými paprsky. Maso je velmi chutné, rychle se ale kazí. Je vhodné především na smažení.