Zbožíznalství

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Vysočina

  Vysočina je stále velmi oblíbený typický český trvanlivý salám. Jeho výroba byla zahájena v roce 1967 v uzenářském závodě v Hodicích a jednalo se o salám stejného složení jako salám uherský, ale tepelně opracovaný.   Podle normy z 1. ledna 1977 se na 10 kg Vysočiny používalo hovězí maso zadní zbavené karabáčku, tvrdých šlach a povrchového loje, předsolené - 4,2 kg vepřové maso libové zbavené chrupavek, předsolené - 2,70 kg vepřové maso bez kosti, předsolené - 5,60 kg hřbetní vepřové sádlo, předsolené - 1,70 kg mletý pepř Salám se stal poměrně rychle velmi oblíbený a začaly ho vyrábět další masokombináty. Zrušení norem po roce 1989 začali různí výrobci pod značkou Salám Vysočina na trh dodávat salámy s velmi rozdílným složením a kvalitou, která se stále zhoršovala. Podle vyhlášky č. 264 z roku 2003 se do salámu Vysočina v současné době nesmí používat vláknina, strojně oddělené maso, rostlinné a živočišné bílkoviny, ale ani tak již nemá kvalitu dřívější. Výrobci, kteří vyhlášku nedodržují, přicházejí o prestižní označení Klasa. Výrobci poměrně kvalitních salámů Vysočina dokonce založili Živnostenské společenstvo a v roce 2004 požádali o registraci zeměpisného označení. To bylo zamítnuto se zdůvodněním, že od roku 2001 je salám zařazen do skupiny výrobků tzv. obecně známých a tak ho může vyrábět v podstatě každý, kdo dodrží požadavky vyhlášky č.264/2003 Sb. Jediným výrobcem, který v současné době salám vyrábí podle původní receptury, je masokombinát v Hodicích a na trhu se salám prodává pod názvem Hodická Vysočina 1967.
Více

Wasabie japonská - wasabi

Jinak japonský zelený křen. Používáme stonek, sušený a mletý. Tato rostlina i prášek z ní mají chuť podobnou ostrému křenu. Wasabi je typické pro japonskou kuchyni, koření se jím sushi a sashimi, ale i vařené maso a ryby. V obchodech s asijskými potravinami je možné koupit prášek, čerstvé wasabi však k dostání není. Z prášku lze vyrobit také pastu wasabi, pokud se smíchá s vodou v poměru 1:1. Prášek uchováváme dobře uzavřený, v suchu a temnu. Vydrží i několik let, ztrácí své aroma velmi pomalu. Jinak také horské cesmínové víno, je rostlina rostoucí pouze v Japonsku na bahnitých březích studených horských bystřin. Rostlinu známe i pod názvem japonský křen, zřejmě pro její jedlý kořen, prudkou vůni a štiplavou chuť. S pravým křenem ale příbuzná není. Hnědozelený kořen wasabi se v Japonsku loupe a světle zelená dužnina se jemně strouhá. Podává se jako příloha k většině syrových rybích pokrmů. Z wasabi se připravuje také pasta, nastavovaná sójovou omáčkou. Wasabi pasta prokládaná rýží a rybou patří k tradičnímu pokrmu sushi. Čerstvé wasabi je mimo Japonsko k dostání jen velmi zřídka. V západní Evropě lze zakoupit prášek wasabi v plechovkách nebo wasabi pastu v tubě. Prášek wasabi – před použitím smícháme prášek se stejným dílem vlažné vody a necháme asi 10 minut stát. Vynikne tak jeho chuť. Pasta wasabi – má světle zelenou barvu, svou sílu ztrácí rychleji než práše wasabi.
Více

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.