Zbožíznalství

Zde najdete snad úplně vše o nejrůznějších potravinách a surovinách - ovoci, zelenině, masu, rybách, luštěninách atd. Nechybí ani jednoduché vysvětlení různých kuchařských výrazů nebo gastronomických názvů postupů. V tomto rozsáhlém gastronomickém slovníku najdete požadované informace nejen podle abecedy, ale i pomocí fulltextového vyhledávání. Pro ještě jednodušší a rychlejší hledání lze využít i jednotlivé kategorie.

Gorgonzola

GORGONZOLA je měkký italský sýr s modrou plísní. Původ a historie Svůj název dostala Gorgonzola podle stejnojmenného města ležícího poblíž Milána v Lombardii, kde byl sýr údajně poprvé již v 9. století vyroben, dnes se na tomto místě však již Gorgonzola nevyrábí. Druhá teorie praví, že kolébkou Gorgonzoly je významné mlékárenské městečko Pasturo Nella Valssasine, kde Gorgonzola zrávala v místních jeskyních, které pro to poskytovaly ideální atmosféru. Vzhled, chuť, vůně… Tvar sýru je válcovitý o průměru 25-30 cm a výšce 16-20 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 6-13 kg. Těsto je světlé, prorostlé zelenými žilkami plísně, kůrka je načervenalá. Mladý sýr chutná pikantně, trochu sladce, zralý pak chutná výrazněji, spíše nakysle. Obsahuje 48 % tuku v sušině. Výroba Gorgonzola se vyrábí z kravského mléka, které se při teplotě 28-32 °C sráží fermenty z telecích žaludků a očkuje sporami modré plísně. Za sucha se sýr prosoluje a následně zraje při teplotě 5-8 °C po dobu 2-3 měsíců. Aby mohla modrá plíseň prorůstat, sýr se několikrát propichuje. Druhy Tento zrající sýr můžeme dělit podle jeho staří. Bianco – mladý sýr, u kterého se žilky ještě neprojevily. Dolce – o něco starší a sladší sýr. Naturale (piccante) – intenzivnější chuti a vůně. Použití sýru Gorgonzola v gastronomii Gorgonzola se používá jako předkrm, podává se na směsi listových salátů. Spolu se špenátem je oblíbenou náplní palačinek. Nesmí chybět na žádné míse s plísňovými sýry. Skvěle se hodí k červeným vínům, mladší Gorgonzola se dokonce může pít i k bílým a růžovým vínům. Dostupnost a skladování Gorgonzola je běžně k dostání v obchodech s potravinami. Uchovává se v dobře uzavřené nádobě v chladničce. Vydrží tak několik dní.  
Více

Granátové jablko

GRANÁTOVÉ JABLKO - latinsky Punica granatum, anglicky pomegranate, francouzsky grenade, německy Granatapfel nebo španělsky granada - je plod keřovité rostliny nebo stromu Granátovník obecný, která je také známá pod starším názvem Marhaník granátový. Krásné, chutné a zdravé… Granátové jablko má nezaměnitelný vzhled a aroma. Plod obsahuje několik stovek semeník a právě kvůli nim je granátové jablko považováno za symbol plodnosti. Jádra i listy totiž mají vysoký obsah rostlinných hormonů prospěšných ženám i mužům. Původ a historie Granátovník obecný – Marhaník granátový – má původ na malém ostrově Sokotra u pobřeží Somálska. Z něj se pak postupně rozšířil do Iránu, Persie a přední Asie, kde se objevila přibližně před 2000 lety. Později se začala granátová jablka pěstovat v celé oblasti Středomoří. Granátovníky údajně pěstoval ve své zahradě král Šalamoun, v antickém Řecku byla granátová jablíčka zasvěcena bohyním Héra a Afrodita, prorok Mohamed je doporučoval jíst, protože údajně zbavují lidi závistivosti… Současnost V současnosti se granátová jablka pěstují nejvíce v tropických a subtropických oblastech - ve Středomoří, ,dále v Indii, Argentině, USA a v celé Asii. Za nejkvalitnější se považují plody z Iránu, hlavními producenty v Evropě jsou Španělsko a Turecko. Vzhled, chuť, vůně… Granátové jablko je ovoce s nezaměnitelným vzhledem, chutí i vůní. Plody jsou kulaté s šestiúhelníkovým tvarem, mají průměr až 12 centimetrů a váhu až 750 gramů. Jejich barva je žlutá až temně rudá. Pod tvrdou slupkou najdeme 6 až 12 pouzder, ve kterých jsou semena obalená sladkou bílou, růžovou nebo tmavě červenou dužinou. V jednom plodu může takových semínek být až 600 kusů. Semena připomínají svým vzhledem malé korálky nebo granáty, a proto jablko dostalo název granátové. Chuť granátových jablíček je podle druhu a místa pěstování různá - plody můžou být jak velmi sladké, tak sladkokyselé ale i poměrně ostře kyselé. Sladkokyselá chuť je však nejčastější. Granátová jablka rostou podle odrůdy na stromech nebo keřích Granátovník obecný, které dosahují výšky 2 až 6 metrů a dožívají se až 200 let. Keře jsou husté, stromy mají kroucený kmen. Listy jsou celokrajné a řapíkaté, květy nádherně červené. V současné době se granátová jablka pěstují i jako okrasné dřeviny. Odrůdy Granátová jablka mají poměrně mnoho různých odrůd. Některé nové odrůdy se pěstují pro okrasu. Pro potřeby trhu se rozdělují především podle země původu. Irán - Granátová jablka z této země jsou poměrně velká, mají příjemně voňavou dužninu a obsahují malé množství pecek, některá dokonce nemají pecky téměř žádné. Na trhu jsou nejžádanější. Španělsko, Turecko - Plody z těchto zemí jsou středně velké až velké, obsah pecek je různý. Granátová jablka z této produkce jsou nejčastější na trhu v Evropě. Řecko, odrůda Toyosho - Nenáročný druh, který lze pěstovat i v domácnostech. Naroubované na kmínku v plném květu je velmi dekorativní. USA, Kalifornie, odrůda Wonderful - Nejznámější americká odrůda, která se v omezeném množství dováží i do Evropy Česká republika, odrůda Nana - Zakrslá vyšlechtěná spíše dekorativní odrůda, vhodná pro pěstování v našich klimatických podmínkách. Zdraví a vitamíny Granátová jablka obsahují 77 % vody, velké množství vitamínů B1, B2, B3, dále vitamín C a E, v menším množství i provitamín A. Najdeme v nich také značné množství sodíku a draslíku, dále fosfor, chlór, mangan, křemík, zinek, vápník, magnézium, železo a měď. Důležitou složkou jsou i kyseliny citronová a jablečná, a také potasium - látka nezbytná pro tvorbu a přenos nervových impulsů a aktivitu svalů. Jablka jsou bohatá i na vlákninu a flavonoidy - barviva s antioxidačními účinky, a také na protizánětlivé a antioxidační třísloviny. Slupka i vnitřní přepážky mají vysoký obsah hořkých a trpkých látek charakteru polyfenolů, jako je například kyselina taniová, které mají tzv. „stavěcí“ účinek. Jedlé části naopak působí projímavě. Polyfenoly jsou zdrojem hlavního protizánětlivého a antioxidačního účinku, který se posiluje ještě přítomností vitamínu C. V jádrech plodů a listech rostlin je vysoký obsah rostlinných hormonů prospěšných pro muže i pro ženy, které zároveň působí i jako antioxidanty. Obsahem antioxidantů je šťáva granátových jablek vynikající při prevenci a léčbě nemocí horních dýchacích cest a eliminuje zátěž organismu, způsobenou špatným životním prostředím. Vzhledem k vysokému množství hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva velmi vhodná pro těžce pracující a osoby, které pracují v horku, kde vylučováním potu a vyšším příjmem tekutin ztrácí z těla minerály. Je také vynikající pro sportovce. Granátová jablka díky velkému množství železa a mědi v kombinaci s vitamínem C působí velmi významně proti chudokrevnosti. Cukry, které granátová jablka obsahují, nezvyšují hladinu krevního cukru a šťáva je tak vhodná i pro diabetiky. Podle mnoha různých odborných lékařských výzkumů fenolické látky, které granátová jablka obsahují, fungují jako výborná přírodní prevence rakoviny prsu, prostaty a dalších nádorů, na kterých bujení se podílejí estrogeny. Výzkumy prokázaly, že jablka skutečně obsahují účinné látky, které omezují buněčné bujení a s největší pravděpodobností i ničí u rakoviny prsu a prostaty rakovinotvorné buňky. Použití granátového jablka v kuchyni Z rosolovité hmoty čerstvých plodů granátových jablek, která obklopuje semena, se využívá především nakyslá šťáva, obsahující červené barvivo. Vyrábí se z ní různé koktejly a džusy, nejznámější je orientální alkoholický nápoj šerbet. Poměrně populární je také sirup grenadina, který se přimíchává do různých nápojů. Kvašené nápoje působí příznivě na organismus při žaludečních potížích. Šťáva se samozřejmě pije i samotná. Je to sytě červený nápoj, podávaný chlazený. V studené kuchyni se šťáva granátových jablek přidává do ovocných salátů a sorbetů. V teplé kuchyni se využívá do některých pikantních pokrmů, k drůbeži, grilovaným masům a rybám. Z granátových jablek se připravuje vynikající marmeláda, jsou ale i oblíbená ozdoba ovocných a zmrzlinových pohárů V Asii se granátová jablka využívají i jako koření. Pro tento účel se nejlépe hodí divoce rostoucí rostliny především z úpatí Himaláje. Granátová jablka poměrně hodně využívá kosmetický průmysl, protože díky svému složení mají příznivý vliv především na pleť a vlasy. Z Granátovníku se nevyužívají jen plody, ale i celé rostliny. Z listůa slupek nezralých plodů se vaří velmi osvěžující natrpklý čaj. Z kořenůa kůry se vyrábí barvivo, kterým se v Orientu barví koberce, a používají se také v lékařství, protože jsou bohaté na taniny. Tvrdé a žluté dřevo je velmi oblíbené u řezbářů, truhlářů a stavitelů. Příprava před použitím Nejlepší způsob konzumace je granátové jablko rozkrojit a lžičkou vybírat semínka. Druhým způsobem je plod několikrát stisknout, pak do něj udělat dírku a šťávu vypít brčkem. Další možností je jablko několikrát stisknout, klínovitě nožem vykrojit místo kolem kališních lístků a pak plod rozlomit - jadýrka z něj vypadnou. Šťávu z jablka lze také vymačkat v odšťavňovači podobně jako citrusové pl Jak a podle čeho vybírat Granátová jablka v našich obchodech jsou málokdy opravdu vyzrálá a kvalitní. Vybíráme zásadně jen plody, které nejsou omačkané, otlučené nebo jinak poškozené. Slupka musí být pevná, hladká a lesklá, jablko má při poklepání vydávat kovový zvuk. Při nákupu je dobré se zaměřit i na zemi původu a datum sklizně. Nejlepší granátová jablka pocházejí z Iránu, na evropském trhu jsou nejčastěji k dostání jablka ze Španělska a Turecka. Sklizeň probíhá v září až listopadu. Spotřeba, zrání, skladování Granátová jablka se dají skladovat poměrně dlouho. Mají silnou kožovitou slupku, jablko si ale zachová svoji šťávu, i když slupka ztvrdne. Čerstvé plody vydrží v chladničce i několik týdnů. Zajímavosti V Orientu je granátové jablko od dávných dob symbolem nesmrtelnosti a smyslnosti. Z jednoho kilogramu plodů granátových jablek lze získat minimálně půl litru šťávy, která je velmi chutná, čistě přírodní a zdravá. Při zpracování šťávy je nutné dávat pozor na potřísnění, protože skvrny se velmi špatně odstraňují. Z granátových jablek se vyrábí speciální „Elixír Dr. Jacoba“. Vitální látky v něm mají 50 až 70 x větší antioxidační účinek než červené víno nebo zelený čaj. Elixír má také velmi vysoký obsah hodnotných polyfenolů. Doporučená dávka je 1 až 2 lžíce denně. Na jednu láhev tohoto elixíru se použije 50 kusů čerstvých plodů. Tento 96 procentní koncentrát šťávy granátového jablka je doplněn o silný koncentrát aroniové šťávy, esence plodů a květů granátových jablek, dále o pektiny a kyselinu mléčnou. Pravidelné pití džusu z granátového jablka - může významně zpomalit rakovinu prostaty a prsu - snižuje riziko degenerativních a kardiovaskulárních chorob - zpomaluje stárnutí Léčivé účinky Šťáva z granátových jablek má poměrně velké antioxidační, čistící a protizánětlivé účinky, chrání srdce, mozek i klouby a pomáhá upravovat zažívání. - Přispívá k celkovému posílení organismu - Odstraňuje problémy s impotencí, protože obsahují antioxidanty, které působí na prokrvení - Snižuje riziko srdečních chorob. - Působí jako prevence rakoviny prostaty a prsu. - Příznivě ovlivňuje zažívací trakt - ulevuje organismu například při průjmech, střevních katarech, žaludečních vředech, nadýmání, poruchách trávení, zánětech žaludku a střev, při překyselení. - Napomáhá detoxikaci - podporuje činnost jater, regeneruje krev a zlepšuje krevní oběh. - Podporuje oběh tekutin v těle a tím i funkci ledvin. Je vhodná při zvýšené koncentraci kyseliny močové v krvi, obezitě, vysokém tlaku a ledvinových chorobách. - Působí protizánětlivě a antisepticky - zejména při zánětech hltanu, lebečních dutin a chronických hnisavých zánětech ucha. - Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje tvorbě tukových usazenin ve stěnách tepen a pomáhá tak předcházet jejich kornatění. - Chrání klouby a pohybové ústrojí - blokuje enzymy, které přispívají k degeneraci chrupavky při artritidě. - Posiluje obranyschopnost a imunitní systém, pomáhá předcházet výskytu mnohých nemocí - Diabetikům nezvyšuje hladinu krevního cukru - Chrání mozek novorozeňat před možnými ischemickými poškozeními v průběhu porodu, speciálně u předčasných porodů Granátová jablka můžou mít i nežádoucí účinky v podobě zácpy, pokud zkonzumujeme slupku nebo vnitřní přepážky plodu. Ostatní jedlé části můžou naopak při konzumaci většího množství způsobit průjmy.  
Více

Grapefruit

GRAPEFRUIT nebo také GREP - latinsky Citrus x paradisi, anglicky grapefruit, francouzsky pomélo, německy Grapefruit nebo španělsky limonero - je plod stejnojmenné subtropické dřeviny. Vznikl s největší pravděpodobností přirozenou cestou jako hybrid pomeranče a pomela. Hořký a zdravý… Grapefruit je ovoce s nezaměnitelnou chutí a mnoha velmi příznivými účinky na lidský organismus. Původ a historie Grapefruit má svůj původ na ostrově Barbaros v Karibském moři. Z mnoha citrusových plodů jediný grapefruit pochází z amerického kontinentu. Do Evropy se dostal v druhé polovině 17. století, kdy jen přivezl do Anglie z jedné ze svých objevitelských cest kapitán Shaddock. Grepy se původně pěstovaly jen jako okrasné rostliny, plody se začaly konzumovat až v 19. století. Současnost Grapefruity se v současné době pěstují především v Brazílii, Izraeli, Turecku a Španělsku, v Americe v Texasu, Kalifornii a na Floridě. V Evropě jsou nejvíce k dostání plody ze Španělska, ale ty nedosahují takových kvalit jako grepy z oblastí více na jih. Do České republiky se mimo španělské produkce dovážejí i grepy z Turecka, Argentiny, Jihoafrické republiky nebo Hondurasu. Vzhled, chuť, vůně… Grep je citrusové ovoce větší než pomeranč a menší než pomelo. Plody jsou pevné, kulaté nebo mírně zploštělé, mají většinou žlutou, někdy narůžovělou nebo i zelenou slupku. Dužina je rozdělena na díly a její barva může být podle odrůdy bílá, žlutá, růžová nebo červená. Díly jsou od sebe odděleny tenkou slupkou, která je hořká. Grapefruity jsou velmi šťavnaté. Původní chuť byla hořkokyselá, šlechtěním se ale podařilo vypěstovat i plody sladší. Nejsladší grepy mají dužinu červenou. Stromy dosahují výšky 5 až 6 metrů, známé jsou ale i rostliny s výškou 13 až 15 metrů. Mají tmavě zelené listy, dlouhé až 1,5 metru, které jsou úzké a neopadávají. Květy mají 5 okvětních lístků a jsou velké okolo 5 centimetrů. Strom ročně rodí až 700 kusů plodů. Odrůdy Grapefruit má mnoho odrůd, které se rozdělují podle barvy dužiny na bílé, žluté, oranžové a růžové. Grepy s bílou dužinou nejsou chuťově nějak výrazné, červené jsou chuťově podstatně lepší. Jemnou, sladce trpkou a velmi příjemnou chuť mají grepy s růžovou dužinou. Pro potřeby trhu je podstatná i země původu, protože například grepy ze Středomoří nejsou tak chutné, jako plody z oblastí s teplejším klimatem. Grepy totiž na rozdíl od jiných citrusových plodů potřebují více slunce a tepla. Star Ruby je jedna z nejznámějších původních odrůd, která se pěstuje na různých místech planety, ale právě vzhledem k rozdílným podmínkám se plody z různých zemí od sebe liší. Kůra je poměrně tenká a má výraznou červenou pigmentaci, dužnina je červená. Ve Španělsku plody dorůstají do značné velikosti a váží až 1 kilogram, z Turecka jsou plody té samé odrůdy menší. Chuťově jsou ale téměř stejné, mají typickou nahořklou příchuť. Středně velké, ale šťavnatější s rudou dužinou, vyšší sladkostí a potlačenou hořkou chutí jsou plody této odrůdy z Argentiny. Vynikající jsou i Star Ruby z JAR, Kalifornie a Texasu Nejlepší plody odrůdy Star Ruby pocházejí z Hondurasu. Jsou velké, slupka má nazelenalou barvu, ale uvnitř jsou velmi šťavnaté, rudě červené a především lahodně sladké bez stopy hořkosti. Posledním šlechtitelským úspěchem je odrůda Star Ruby, kterou lze konzumovat stejně jako pomeranče hned po oloupání vnější slupky. U této odrůdy není nutné odstraňovat tenké slupky mezi jednotlivými dílky, které jsou nahořklé, protože u těchto plodů je velmi tenká. Marsh je jedna z nejvíce významných odrůd na trhu s grapefruity. Vypěstována byla poprvé v roce 1850 na Floridě. Plody jsou středně velké až velké, velmi šťavnaté. Mají tuhou, hladkou kůru, která se dobře se loupe a má světle žlutou barvu s hnědorůžovými skvrnkami Dužnina je žlutá až žlutohnědá, měkká a poměrně jemná, má málo jader nebo je i zcela bez nich. Tyto grepy jsou velmi chutné a příjemně voňavé. Pěstují se nejvíce v Kalifornii, Texasu, Arizoně, Austrálii, Izraeli a Indii. Z této odrůdy byly později vyšlechtěny grepy Frost Marsh, Ruby, Thomson, Redblush a Miami, které mají pochopitelně podobné vzhledové i chuťové vlastnosti a odlišují se především velikostí a mírně i zbarvením. Duncan je velmi stará středně raná a velmi úrodná odrůda, která se pěstuje od roku 1830 zejména na Floridě, ale v současnosti i v mnoha jiných zemích. Plody jsou středně velké až větší, dužnina je bledě žlutá až žlutohnědá a velmi šťavnatá. Má typickou grapefruitovou chuť, patří mezi nejšťavnatější a nejsladší druhy. Používá se především na výrobu šťáv. Deep Sweet je odrůda s výrazným aroma a chutí, ale je výjimečná i v množství plodů vypěstovaných na jednom stromě. Tyto grepy se můžou pěstovat uvnitř i venku a setkáme se s nimi snad ve všech oblastech, kde se produkci grapefruitů věnují. Jsou hodně šťavnaté a velmi sladké, a i když mají typickou chuť, je u nich hořkost díky šlechtění potlačena na minimum. Rio Red má středně velké plody s hladkou a velmi dobře loupatelnou kůrou, která je mnohem tenčí než u ostatních odrůd. Dužnina je sytě červená a má vysoký obsah rozpustných solí a cukrů a méně kyselin než jiné grepy. Pěstuje se především v Texasu a na Floridě. Redblush se pěstuje nejvíce na Floridě a v Texasu, ale i v mnoha dalších zemích. Kůra má zelenou barvu, při komerčním pěstování se pro zlepšení zabarvení používá etylén. Roubují se na podnoží pomeranče a takto vypěstované plody jsou sladší. Proti jiným odrůdám má o 3 až 4 roky kratší životnost a od jejího pěstování se začíná v Americe opouštět a nahrazují ji grepy Rio Red. V Austrálii je naopak stále víc oblíbenější a také žádanější odrůda Cant, která vznikla vyšlechtěním z Redblush. Od původní odrůdy se odlišuje jen velmi málo, ale i tak jsou její vzhledové i chuťové vlastnosti vzhledem ke klimatickým podmínkám lepší než u plodů vypěstovaných v Americe. Ruby Red je odrůda s růžovou dužinou, která se pěstuje především v jižní Africe. Dužnina těchto grepů má lákavou růžovou barvu, plody jsou velmi šťavnaté, chuťově svěží, jemné a příjemně sladce trpké. Zdraví a vitamíny Grapefruity ve své dužnině obsahují velmi mnoho různých zdraví prospěšných látek. Najdeme v nich vitamín C, B1 a K, dále typicky hořký glykosid naringin a také kyselinu galakturonickou, která rozpouští vápenaté usazeniny v cévách a snižuje obsah cholesterolu v krvi. Růžový grep má ještě navíc vyšší množství bsah pektinu, který snižuje hladinu tuků v krvi a je prevencí proti rakovině žaludku, slinivky a střev. Pektin je ve vláknině, která tvoří dužninu grepu a také v bílé vrstbetakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamín A. V grepech jsou také přírodní flavonoidy. Ty zlepšují proudění krve a mají antioxidační a antikarcinogenní účinky. V plodech grepů najdeme ivelké množství draslíku, vápník, fosfor, hořčík a železo, malé množství sacharidů, proteiny a limonoidy. Limonoidy jsou základem citrusových plodů, které jsou blahé především na limonoid limoten, který tomuto ovoci dává hořkou chuť a má významné protikarcinogenní účinky. Grapefruity díky vitamínu C, pektinu a flavonoidům významně zvyšují obranyschopnost organismu, zlepšují krevní oběh a snižují hladinu cholesterolu v krvi. Při jejich časté konzumaci se snižuje i riziko rakoviny plic a orgánů trávicího ústrojí, nejvhodnější jsou v tomto případě grepy s růžovou a oranžovou dužninou. Vysoký obsah vitamínu C a flavonoidů posiluje imunitní systém člověka. Pro velmi dobré čistící a detoxikační vlastnosti jsou grepy také vhodným doplňkem při redukčních dietách. Grepy pomáhají i při zvýšeném výskytu kyseliny močové v lidském těle, který se projevuje v podobě dny, dnové artritidy, ledvinových kamenů apod. vypití sklenice grapefruitové šťávy každý den ráno nalačno stimuluje detoxikační schopnosti organismu, především jater. Velmi silné antibiotické účinky mají i semínka grepů. Obsahují široký komplex antibiotických a fungicidních látek, a jejich extrakt pomáhá proti různým druhům bakterií, virů a plísní. Extrakt zklidňuje žaludek i trávící ústrojí, zmírňuje problémy s nadýmáním, průjmem a zácpou. Potlačuje některé infekce dutin, nosohltanu, průdušek, uší i močových cest. Podle posledních zjištění je účinný až proti více než 800 různým druhů bakterií a virů, které proti němu nezískávají odolnost jako u průmyslových antibiotik. Použití grepů v gastronomii Grapefruity mají podobné složení, jako ostatní citrusové plody a také podobné využití. Dužnina se celosvětově nejvíce používá v studené kuchyni pro přípravu ovocných, sladkých i pikantních salátů a také k zdobení dezertů, konzumuje se ale samozřejmě i samostatně. Šťáva je vynikající přísada do míchaných nápojů, pije se i samostatně jako lahodný vychlazený osvěžující nápoj. Velká část sklizených plodů se zpracovává na džusy a koncentrát. Hořkou chuť grepů je možné zmírnit použitím cukru, ale je nutné cukr použít jen v malém množství. Kombinace grepu s cukrem totiž v žaludku vyvolává kvasné procesy. Zdravější a i chutnější je použití medu. Grepy se využívají také ve farmaceutickém průmyslu především při výrobě různých doplňků stravy. Z jader plodů se vyrábí extrakt, který má velké antibiotické účinky. Příprava grapefruitu před použitím Nejjednodušší je důkladně studenou vodou omytý grep rozkrojit a pak malým úzkým špičatým nožem vyříznout jednotlivé dílky. Existují i speciální lžičky na grepy, kterými z rozkrojeného plodu vybíráme dužninu. Šťávu z grepu snadněji vymačkáme, když ho pod dlaní poválíme na rovné ploše. Víc šťávy získáme, pokud grep dáme na několik - maximálně ale 10 - vteřin do mikrovlnné trouby. Pokud se nám šťáva zdá příliš hořká, můžeme ji přisladit medem. Cukr není vhodný, protože šťáva v kombinaci s ním v žaludku kvasí. Jak a podle čeho vybírat Při koupi grepů je dobré se zajímat o místo původu a datum sklizně. Nejsladší plody pocházejí z teplých jižních oblastí a mají červenou dužinu. V žádném případě nekupujeme plody příliš měkké, omačkané nebo nahnilé. Pokud chceme koupit grapefruit, který nemá typickou nahořklou chuť, pak je zde vyšlechtěná nová odrůda sweet, u které je právě hořkost potlačena na minimum. Spotřeba, zrání, skladování Zralé grepy se poměrně rychle kazí, ale pokud se uskladní při teplotě cca 5°C a šetrně se s nimi zachází, vydrží až 12 týdnů. Rozkrojený grep je nejlépe ihned nebo co nejrychleji spotřebovat, můžeme ho krátce skladovat zabalený do potravinářské fólie. Zajímavosti Hořká složka grepů podporuje trávení a chuť k jídlu, zároveň potlačuje chuť na sladké a jeho konzumace se doporučuje při dietách. Protože v plodech obsažené látky snižují hladinu cukru v krvi, je grep vhodný pro diabetiky. Grapefruity je dobré jíst celé - tedy i s bílou vrstvou, která je těsně pod kůrou a mezi jednotlivými dílky, protože tam je nejvíce vlákniny, bohaté na důležitý pektin. Šťáva z grepů je lahodný nápoj, a navíc se svými léčebnými a výživovými vlastnostmi vyrovná šťávě citronové nebo pomerančové. Velmi chutná je slazená medem. Teplý grepový nápoj při nachlazení - v poměru 1 : 1 se smíchá zelený čaj s vymačkanou šťáva z 1 grepu a podle chuti se přidá med. Nápoj se pije horký. Grapefruitová kúra je velmi účinná ozdravující metoda pro celkové posílení organismu. Konzumuje se buď dužnina nebo se pije šťáva. Kúra trvá dva týdny. První den před snídaní se vypije šťáva nebo sní dužnina z jednoho grepu. Každý další se použije o jeden grep víc až do celkového počtu pěti plodů. Pak se zase opačně jejich množství snižuje a posledních pět dní se pije opět jen šťáva nebo konzumuje dužnina z jednoho grepu. Semínka grepů mají podle posledních výzkumů velké antibiotické vlastnosti. Působí proti přibližně 800 kmenům různých bakterií, virů a parazitů. Extrakt ze semínek zároveň nijak neoslabuje imunitu, není toxický a bakterie proti němu nezískávají odolnost jako u běžných antibiotik. Léčivé účinky Grapefruit - posiluje obranyschopnost organismu - posiluje kardiovaskulární systém, zlepšuje krevní oběh, ředí krev - snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi - působí jako prevence rakoviny, zvláště rakoviny plic a žaludku - má velké detoxikační a protizánětlivé účinky - pomáhá při trávících a střevních potížích - chrání dýchací cesty, uši a ústní dutinu před infekcí - zmírňuje příznaky gynekologických problémů - ulehčuje od obtíží spojených s křečovými žílami a revmatismem - napomáhá při léčbě alergií, astmatu a ekzémů - urychluje látkovou výměnu a proto se užívá při odtučňovacích dietách Grepy můžou mít i nežádoucí účinky, pokud se jejich hořkou chuť pokusíme potlačit větším množstvím cukru - v takovém případě totiž v žaludku kvasí. Grepová šťáva také mívá nežádoucí interakci ve spojení s některými léky, proto je dobré si při současné konzumaci grepů a používání léků přečíst příbalový leták u léčiv nebo se poradit s lékařem.  
Více

Greyerzer

GREYERZER je švýcarský tvrdý sýr určený ke krájení. Původ a historie Ve Švýcarsku byla jeho produkce zahájena v roce 1113, nicméně první zmínky o tomto sýru se našly již na počátku 2. století n. l. v oblasti Gruyére, kde se dnes sýr vyrábí. Současnost V současnosti se sýr vyrábí několika Švýcarských kantonech. Jedná se o sýr s velkou produkcí, v roce 2009 bylo ve Švýcarsku vyrobeno přes 26 tisíc tun Greyerzeru. Vzhled, chuť, vůně… Greyerzer má tvar kulatého bochníku o hmotnosti 35-40 kg, průměru 55-65 cm a výšce 9,5-12 cm. Těsto má pevnou konzistenci, kůrka je mazlavá a zrnitá, nahnědlé barvy. Sýr má ovocnou příchuť se slaným základním tónem. Výroba Tento sýr se vyrábí z čerstvého kravského mléka, které se zahřívá v otevřených měděných kotlích. Po přidání syřidla se vzniklá sýřenina rozdrtí a znovu ohřívá za stálého míchání. Poté se hmota překládá do forem, ve kterých se lisuje nejméně 16 hodin. Tlak nesmí být příliš slabý, jen tak lze dosáhnout rovnoměrného odtékání syrovátky. Sýr se za sucha solí a vkládá se do solné lázně. Doba zrání je 5-12 měsíců. Použití Greyerzeru v gastronomii Sýr se výborně taví, proto je vhodný na zapékání gratinovaných jídel a nákypů, na sýrové fondue i do omáček. Obsah tuku v sušině je 49%. Dostupnost a skladování Sýr Greyerzer je běžně k dostání. Skladuje se zabalený do pergamenu a děrované hliníkové fólie.
Více

Cukrářská škola

V kapitolách a lekcích najdete vše, co potřebujete znát a vědět o kuchyni, surovinách i samotném vaření.
Zbožíznalství
Hledejte v našem obsáhlém slovníku

Kuchařův rádce

Rady, tipy, triky... Pokud se vám v kuchyni něco nepovedlo, nebo chcete jen poradit, rádce je tu pro vás.