Zbožíznalství

Vyskytuje se v tropických oblastech západního Atlantiku. Ryby mají oválné tělo, velkou hlavu a čelist vyklenutou mírně dopředu. Samci jsou modří, tělo samic je zbarvené různými odstíny červené. Ploskozubce je třeba stáhnout z kůže, která má výraznou, ostrou příchuť. Menší ryby jsou vhodné ke smažení nebo dušení, větší se hodí do hustých rybích polévek nebo do dušených pokrmů.   Blízkým příbuzným ploskozubce červenoocasého je ploskozubec červenofialový  ( Scarus rubroviolaceus ). Vyskytuje se v Indickém oceánu, prodává se pod názvem kakatoi. Samci jsou zelení, samice sytě červené. Ve Středozemním moři mají ploskozubci jediného zástupce, kterým je ploskozubec krétský ( Sparisona cretense ). K dostání je především na kyperských a tureckých tržištích.

Vyskytuje se od Rudého moře přes Indický oceán až po pobřeží Tichého oceánu. Žije převážně samotářským způsobem. Samice ploskozubce modropruhého se zdržují v hloubce asi 35m, samci dávají přednost mělčím vodám. Ryby dorůstají do délky 90cm, jsou žlutě zbarvené s přerušovanými modrými pruhy. Po stažení z kůže se menší ryby hodí ke smažení a dušení, větší jsou vhodné do rybích polévek a dušených pokrmů.

Rozšířená je od Pyrenejí až po Sibiř. Vyskytuje se v hejnech, žije ve stojatých a zvolna tekoucích vodách, zdržuje se u břehů s hustým porostem. Plotice obecná má výrazné šupiny, měkkou hřbetní ploutev a vidlicovitou ocasní ploutev. Zbarvení těla je stříbřité, ploutve jsou načervenalé a oční duhovka je červená. Plotice dosahují délky 30cm. Maso plotice obecné je chutné, hodí se ke smažení, grilování i fritování. Příbuzné druhy plotice obecné – plotice lesklá, plotice dunajská, plotice jihoevropská, plotice perleťová a plotice Meidingerova.

Využívá se do mletých masových směsí a do gulášů, je možné ho také dusit nebo vařit vcelku. V masném průmyslu se používá při výrobě různých uzenin. Jde o méně kvalitní část hovězí masa.

Patří do skupiny hřibovitých, doba výskytu je od července do října. Klobouk podloubníku siného je 40-100mm široký, ve stáří zvlněný, za vlhka lepkavý. V mládí je zbarvený bělavě až nažloutle, později okrově, rezavě hnědě až červenavě hnědě. Rourky zřetelně sbíhají na třeň, jsou stejně jako póry světle žluté, potom citronově žluté až zlatožluté, ve stáří hnědoolivové. Po poranění zelenomodrají. Třeň o rozměrech 30-100x5-20mm je válcovitý, zbarvený stejně jako klobouk. Dužnina je bělavá až žlutavá, ve třeni hnědavá, nápadně měkká, na řezu v klobouku zelenomodrá. Má lehce nakyslou chuť a nevýraznou vůni. Celá plodnice po otlačení zelenomodrá. Podloubník siný roste nepříliš hojně, jednotlivě, v malých skupinách nebo v trsech. Vyskytuje se na vlhkých místech pouze pod olšemi.

PODMÁSLÍ - anglicky Buttermilk, vzniká jako vedlejší potravinářský produkt při stloukání másla, alternativně se vyrábí i kysáním kravského mléka, pak se nazývá jako kysané či šlehané podmáslí.  Tradiční a zdravé… Podmáslí je tradiční mléčná pochoutka, která prospívá našim kostem, svalům, zubům i mozku. Struktura, chuť, vůně…               Kysané mléko má charakteristickou, mírně nakyslou chuť a vůni a tekutou konzistenci. Zdraví a vitamíny Podmáslí obsahuje pouze 0,5 % tuku a značné množství mléčných bílkovin, z kterých organismus dokáže zpracovat až 85 %. Obsažené aminokyseliny podporují stavbu svalů a buněčných stěn. Podmáslí obsahuje i mnoho vápníku, který má pozitivní vliv na růst kostí a pomáhá k zdravým zubům. Jeho konzumace také pomáhá předcházet osteoporóze. V podmáslí je 2 x více lecitinu než v plnotučném mléce, tato látka má vynikající účinky na činnost mozku a pozitivně ovlivňuje nervovou soustavu. Mléčný cukr v podmáslí dokáže tělu dodat dostatek energie s dlouhodobým efektem, podporuje správné trávení a vstřebávání minerálních látek – především vápníku a hořčíku. Použití podmáslí v gastronomii Podmáslí se používá především k přímé konzumaci, ale často ho využijeme i při sladkém pečení. Používá se do palačinek, lívanců, piškotů, buchet, salátů a dalších potravin. Výborné je například v okurkovém salátu. Krom toho má svůj význam i v kosmetice.

Jedná se o přední část hovězího hřbetu mezi krkem a vysokým roštěncem. Strukturou i vzhledem podplečí připomíná vysoký roštěnec, má však méně tuku. Podplečí je vhodné k dušení, pečení nebo pošírování. Lze je naložit do marinády a upéct vcelku. Nakrájené na kostky je vhodné pro přípravu gulášů.

PODZEMNICOVÝ OLEJ – anglicky Peanut oil, častěji známý jako arašídový olej je jedlý olej vyráběný z plodů podzemnice olejné (latinsky Arachis hypogaea) známých jako burské oříšky, arašídy či „buráky“. Chutný, zdravý, exotický… Podzemnicový olej je kvalitní, chutný a tučný jedlý olej. Lisovaný za studena si zachovává přirozené vlastnosti oříšků podzemnice olejné. Má výraznou exotickou oříškovou chuť, a skvěle doplňuje pokrmy asijského druhu. Obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a zdraví prospěšných kyselin a má relativně vysokou tepelnou stálost, takže najde využití ve studené i teplé kuchyni. Původ a historie Podzemnicový olej dostal zelenou v době občanské války, kdy kvůli nedostatku velrybího tuku v Konfederaci musela být nalezena jiná alternativa. Olej byl pak také ve velké míře používán během druhé světové války v USA, kdy byl nedostatek jiných olejných zdrojů. Současnost V současné době se podzemnicový olej používá zejména v čínské a asijské kuchyni jako exotické a aromatické dochucovadlo. Vzhled, chuť, vůně… Podzemnicový olej lisovaný za studena má tmavou barvu, nasládlou vůni a výraznou exotickou oříškovou chuť. Při nízkých teplotách je zakalený a má gelovou konzistenci. Podzemnicový olej zpracovaný rafinací má světlou barvu a neutrální chuť. Zdraví a vitamíny Energetická hodnota podzemnicového oleje ve 100 g se pohybuje okolo 3700 kJ/884 kcal. Obsahuje téměř 100 % tuku, z toho tvoří přibližně 14,63 % nasycené mastné kyseliny, 64,72 % mono-nenasycené mastné kyseliny a 16,16 % poly-nenasycené mastné kyseliny. Z poly-nenasycených mastných kyselin tvoří převážná většina omega 6 (15,97 %). Obsah omega 3 mastných kyselin je 0,19 %. Za studena lisovaný podzemnicový olej je zdrojem mnoha vitamínů a minerálů. Obsahuje vitamíny skupiny B, A, D a E, je také zdrojem vápníku, hořčíku, zinku a selenu. Obsahuje také polyfenoly a lecitin, který snižuje cholesterol v krvi a také napomáhá organismu k udržení fyzické a psychické rovnováhy, podporuje schopnost učení a koncentrace. Použití podzemnicového oleje v gastronomii Podzemnicový olej má v gastronomii široké využití v návaznosti na typ, resp. druh výroby. Panenský podzemnicový olej lisovaný za studena je vhodným do studené kuchyně, ale i k šetrnějším tepelným úpravám, je tepelně stálý i při teplotě 175°C. Přidává se do salátových zálivek, majonéz, marinád, k dochucování polévek. Lze ho využít i k přípravě těsta do moučníků k šetrnému pečení a dušení zeleniny a masitých pokrmů, zejména pokrmů z drůbežího masa. Dodává jídlu typickou exotickou chuť. Podzemnicový olej rafinovaný má vysoký budou kouřový bod (227 °C), a proto se výborně hodí k úpravě pokrmů za vysokých teplot, smažení a grilovaní. Můžeme se setkat i s olejem z pražených arašídů, který má velmi výraznou arašídovou chuť a báječně dochucuje pokrmy asijského typu. Použití v péči o tělo Podzemnicový olej má své využití i v kosmetice a péči o tělo. Používá se jako součást pleťových vod a krémů, mýdel, šamponů a dá se využít i jako masážní olej. Skladování Podzemnicový olej uchovávejte nejlépe v temnu a chladu, nevystavujte přímému slunečnímu záření a řiďte se uvedeným datem spotřeby. Léčivé účinky Podzemnicový olej má pozitivní vliv na naše zdraví: - snižuje hladinu cholesterolu - snižuje riziko cévních a srdečních chorob - pravidelným užíváním napomáhá normální funkci nervové tkáně a jater - podporuje vylučování žluče - zlepšuje paměť, pozornost a sluch - příznivě působí při únavě a nespavosti - při zevním použití pomáhá při léčbě hnisavých ran - snižuje srážlivost krve a zastavuje krvácení z cév pod kůží Přestože rafinováním za vysokých teplot ztrácí podzemnicový olej většinu alergenů a dokonce i alergici ho většinou dobře snáší, panenský podzemnicový olej je nevhodný pro lidi s alergií na burské oříšky, protože si spolu s vitamíny a minerály zachovává i alergeny, které obsahuje burský oříšek.

Pohanka je zdraví prospěšná obilovina. Loupaná pohanka je krémově zabarvená, k dostání jsou celé nažky nebo krupice či mouka. Z pohanky se vyrábí i sušené mléko. V kuchyni můžeme samotnou pohanku upravovat jako přílohu nebo z ní můžeme uvařit kaši.Tato obilovina obsahuje vápník, fosfor, hořčík, zinek, selen, mangan a vitaminy řady B.

Pohankové těstoviny, známé také jako soba jsou bezvaječné a bezlepkové těstoviny. Vzhledem k svému složení jsou vynikající potravinou při bezlepkové dietě a také při zdravém stravování. Název soba vychází z japonského výrazu soba, který v překladu znamená „pohanka“.   Pohanka Pohanka je obilnina, pocházející z Číny, která se ale postupně stala mnohem více pěstovanou a oblíbenou v Japonsku. Neobsahuje lepek a je tedy vhodná pro bezlepkovou stravu. Je významným zdrojem rutinu, který pozitivně působí na cévy a krevní oběh, křečové žíly i hemoroidy. Pohanka obsahuje i všech osm důležitých esenciálních aminokyselin a také lehce stravitelný polysacharid. Pohanka vzhledem k obsahu vitamínů, vlákniny, minerálních a dalších zdraví prospěšných látek kladně působí na nervový systém, posiluje imunitu a detoxikuje a také prohřívá organismus.   Vzhled a použití těstovin z pohanky Těstoviny soba mají v převážné většině vzhled tenkých a dlouhých nudlí. V přirozené podobě jsou hnědé, občas se dochucují a přibarvují zeleným čajem nebo kůrou japonského citronu ičang papeda. Do některých druhů se přidává v malém množství ještě zdravá přírodní mouka z quinoi. Soba se prodávají sušené nebo instantní pro snadnou domácí přípravu. Pohankové těstoviny se konzumují studené i teplé. Velmi oblíbené jsou uvařené studené zaru soba, servírované na proutěném podnosu nebo prostírání z bambusu. Přidává se k nim speciální omáčka cuju, která se dochucuje jarní cibulkou, křenovou pastou nebo wasabi. Teplé nudle soba se servírují především s horkým vývarem, který obsahuje poměrně značné množství sójové omáčky. Přidává se k nim mnoho dalších typických surovin, které se označují kake soba. Mezi ně patří například různá tempura, smažené tofu, sušené sardinky ale třeba i syrový vaječný žloutek.   Druhy pohankových těstovin Pohanka se sklízí na jaře, v létě a na podzim. Těstoviny se z ní vyrábí pro okamžitou spotřebu, pro uskladnění a pozdější distribuci v ostatním období se suší a také připravují jako instantní pro snadnou domácí přípravu.   Shin soba - vyrábí se z čerstvě pohanky a jsou vláčnější a měkčí než běžně prodávané soba. - Shimano soba nebo také Shinshu soba - nejznámější japonské pohankové těstoviny, které se vyrábí v oblasti Nagano. Skládají se ze dvou dílů pšeničné a osmi dílů pohankové mouky. - Juwari -nejkvalitnější a také nejdražší soba těstoviny, které se skládají pouze z pohankové mouky. Soba těstoviny podle místa pěstování pohanky a výroby - Etanbetsu soba - pojmenované podle centrální oblasti Hokkaido - Izumo soba - pojmenované podle oblasti Izumo v Shimane - Izushi soba - pojmenované podle oblasti Izushi v Hjógo - Shinshu soba nebo také Shinano Soba - pojmenované podle starého jména prefektury Nagano. Pohankové těstoviny podle přísad - Cha soba - s příchutí zeleného čaje - Hegi soba - s příchutí mořských řas - Inaka soba - "country soba" – silnější nudle vyrobené s celých zrn - Jinenjo soba - ochucené přírodní yam moukou - Mugi soba - nudle s příchutí pelyňku - Ni-hachi soba - obsahují 20 až 25 % pšeničné a 75 až 80 % pohankové mouky - Sarashina soba - tenké lehké a barevné nudle s rafinovanou pohankou - Towari soba - Juwari soba - 100% pohankové nudle   Jídla připravovaná z pohankových těstovin – soby Podobně jako mnohé ostatní japonské těstoviny se soba v teplém období připravují studené a v chladných měsících teplé – nejvíce v sójovém dashi vývaru. Soba se servírují s různými teplými i studenými omáčkami, které se minimálně tepelně upravují. V Japonsku se soba nudle konzumují v provozovnách s rychlým občerstvením, na železničních stanicích ale i v dražších a luxusních restauracích. Pro jednoduchou domácí přípravu se prodávají soba sušené nebo instantní. Studená jídla soba  Studené pohankové těstoviny se servírují na proutěném podnosu nebo prostírání z bambusu v speciální míse. Nejčastěji se k nim přidávají sušené mořské řasy nori a omáčka tsuyu, která se v některých případech míchá ještě s wasabi. - Zaru soba - Mori soba - nudle sypané strouhanými mořskými řasami nori - Hadaka soba - Naked soba - studené nudle máčené v ochucené vodě, ve které se vařily - Hiyashi soba - nudle s různými ingrediencemi, které se na ně pokládají a přes které se nalívá vývar nebo omáčka - Oroshi - nudle se strouhanou ředkví daikon - Natto - soba s fermentovanými sojovými boby - Okura - nudle s čerstvou nakrájenou okrou - Soba maki - studené nudle zabalené do mořských řas nori a připravené jako makizushi - Soba salát - nudle obalené v sezamu se zeleninou a zálivkou, připravují se především mimo Japonsko   Teplá jídla ze soby Teplé rýžové těstoviny soba se připravují jako nudlová polévka s horkou omáčkou tsuyu, která je v tomto případě řidší než když se používá na těstoviny studené. Dochucuje se plátky dlouhé cibule a míchaným chilli práškem Šičimi togarashi. - Kake soba - teplé nudle ve vývaru s tenkými plátky pórku a případně i s rybím masem - Kitsune soba -Tanuki soba - nudle přelité přelité aburaage ze smaženého tofu - Soki soba - okinawská specialita - polévka z  dušeným vepřovým masem Soki a tenkými nudlemi - Tempura soba - nudle s kousky tempury, většinou se v těstíčku smaží velké krevety nebo zelenina - Tsukimi soba - nudle v horkém vývaru s přimíchanými syrovými vajíčky  - Tororo soba - Yamakake soba - nudle s Tororo - pyré z brambor a zeleniny - Wakame soba - teplé nudle přelité wakame z mořských řas - Soba-yu - nudle s teplou vodou, ve které se vařily. Voda se různě ochucuje - Nameko soba - teplé nudle s nameko houbami Sansai soba - nudle s divokou zeleninnou, jako je například  Warabi, zenmai a  bambusové výhonky Takenoko - Kamonanban - teplé nudle s kachním masem a negi - Currynanban - horké nudle ve vývaru ochuceným kari, přidává se kuřecí nebo vepřové maso a tenkéi plátky pórku - Nishin soba - nudle se sušenými rybami, mimo Japonsko s různými mořskými rybami   Těstoviny soba servírované při zvláštních příležitostech Soba je ve většině oblastí Japonska tradičním jídlem na Silvestra. Připravují se speciální Toshikoshi soba - ve volném překladu „z jednoho roku do druhého“. V Tokiu a okolí se stále ještě udržuje původní tradice rozdávání soba podle domácích receptur sousedům v domě - Hikkoshi soba.   Konzumace Rýžové těstoviny soba se správně jedí tradičními hůlkami, v Japonsku je považováno za přijatelné i hlučnější usrkávání nudlí z misky. To je běžné především při konzumaci horkých nudlí, které se pak ochlazují až v ústech.

Pohankové vločky jsou velmi častou součástí zdravé výživy. Neobsahují lepek a jsou tedy vhodné i pro osoby s celiakií a bezlepkovou dietou.   Vločky z pohanky se od jiných obilných vloček liší především složením aminokyselin – protože obsahují lysin a leucin, je u nich složení aminokyselin vyváženější. Aminokyseliny mají velmi pozitivní vliv na mozkovou činnost člověka. V pohankových vločkách je i mnoho důležitých minerálních látek, především hořčík, železo, vápník a jód, obsahují i vitamíny E, B1 a B2. Jsou také významným zdrojem rutinu, který má velmi pozitivní účinky na cévy, křečové žíly a hemeroidy., posilují imunitu a netoxikují organismus. Z makrobiotického hlediska Pohanka stahuje a vysušuje, proto by se i pohankové vločky měly konzumovat především v chladnějších obdobích, kdy organismus prohřívají.

POHANKOVÝ MED není z nejčastějších druhů, je však jeden z nejzdravějších. Historie a výskyt Pohanka byla velmi populární plodinou v 16., 17. Století, postupně se však pěstovala čím dál méně, až se téměř vymizela. V posledních 20 letech je opět populární, zejména v ekologickém zemědělství, a s tím i výroba medu z ní. Pohanka se pěstuje zejména v podhorských oblastech severní Moravy. Obsahuje hodně nektaru, proto je vhodná na výrobu medu. Med z pohankových květů nepatří k nejchutnějším, ale je velmi zdravý. Vzhled, chuť, vůně… Tento med je tmavý, od sytě žluté barvy po hnědou. Má nezaměnitelné, silné aroma. Není příliš sladký a chutí připomíná melasu. Zdraví Pohankový med obsahuje B vitaminy, vitamin C, vápník, hořčík, draslík, železo a další zdraví prospěšné látky. Hodí se při léčbě křečových žil, rakovině nebo nespavosti. Příznivě působí na játra a ledviny. Použití pohankového medu v gastronomii Tím, že je tento med chuťově výrazný, se příliš nehodí do kávy a čaje, slouží ale jako sladidlo do mnoha dalších pokrmů.

Jde o cirkulaci vzduchu, která je nutná v přípravnách i chladírnách masa.

Pokrmové rostlinné tuky se vyrábí z rostlinných olejů. Kvalitní mají příznivé složení mastných kyselin, neobsahují cholesterol a jsou obohacovány o další látky, důležité pro lidský organismus.   Pokrmový rostlinný tuk Chuťově neutrální pokrmové tuky jsou 100 % rostlinné tuky, vhodné především na fritování, smažení a dušení. Mohou se použít i při velmi vysokých teplotách – přepalují se až při teplotě 220° Celsia. Rostlinný tuk s 10 % másla má jemné máslové aroma, je ho také možné používat při vysokých teplotách ale i ve studené kuchyni   Použití rostlinných tuků v gastronomii Pro použití za studena jsou kvalitní rostlinné tuky vhodnější něž tuky živočišné, jako je například máslo nebo pomazánkové máslo. Na rozdíl od másla se velmi dobře roztírají a mají podle druhu i různou tučnost. Nízkotučné jsou vhodné především pro osoby s nadváhou nebo vyšší hladinou cholesterolu v krvi. Stoprocentní rostlinné tuky jsou také vhodné pro smažení, pečení, fritování a další tepelné úpravy, ale i ty musí být samozřejmě kvalitní.   Složení pokrmových rostlinných tuků Pokrmové rostlinné tuky se skládají především z nenasycených mastných kyselin, neobsahují cholesterol a často jsou také obohaceny o další důležité látky – vitamíny A, E a D a rostlinné steroly. Kvalitní rostlinné pokrmové kuty mají nízký obsah trans mastných kyselin – TFA, na obale musí být uvedeno, že tuk obsahuje méně než 1 % TFA, případně jen stopové množství TFA. V současné době se vyrábí i rostlinné tuky s vyšším obsahem TFA. Při procesu částečné hydrogenace, který se při jejich výrobě používá, vznikají právě trans kyseliny, které nejsou zdraví prospěšné. Většina výrobců už ale přešla na novou technologii – tzv. interestericifaci, při které se množství těchto kyselin pohybuje do 1 % obsahu všech mastných kyselin. Pokud na obale není uvedeno žádné složení mastných kyselin, nebo je případně nesrozumitelné, pak takové tuky nekupujte a nepoužívejte.

Polenta je hotová kaše z kukuřičné mouky. Konzumujeme ji jako přílohu k masu nebo zelenině. Polentu můžeme také usmažit nebo zapéci.

  Poličan je trvanlivý salám, který v roce 1977 začal vyrábět Východočeský průmysl masný v Polici nad Metují. Složení i technologický postup se pak staly v roce 1978 základem pro stanovení původní Československé státní normy a salám se později vyráběl i na Slovensku pod názvem Nitran. Zrušením norem po roce 1989 všeobecně značně poklesla kvalita uzenin a samozřejmě také salámu Poličan. I když byla později vydána vyhláška, upravující složení některých uzenářských výrobků včetně Poličanu, přesto ji někteří výrobci nedodržují a používají různé náhražky. Podle původní receptury z roku 1978 Poličan vyrábí společnost Horech Select a na trh ho dodává pod značkou Poličan 1978.   Uherský salám, známý také jako Uherák, má původ v maďarském masokombinátu Pick v Szegedu, kde se vyrábí pod názvem Téliszalámi - zimní salám. Tradice jeho výroby je víc než sto let. Vyrábí se z libového vepřového masa maďarských balounů plemene mangalica, do kterého se přidává uzená slanina, základním kořením je paprika a bílý pepř. V současnosti se plní už jen do umělých střev a velmi pomalu se udí. Během suchého zrání za přístupu studeného vzduchu se na povrchu vytváří ušlechtilé bílé plísně, které jsou charakteristické pro jeho povrch.   Za první Československé republiky byl Uherský salám zdaněn tzv. přepychovou daní a v roce 1935 se Nejvyšší sou zabýval otázkou, jestli se tato speciální daň vztahuje jen na originální výrobek nebo i různé tuzemské napodobeniny a nakonec došel k závěru, že se daň vztahuje na všechny typy uherského salámu. Přepychová daň ale byla později zrušena. Po roce 1989 začaly Uherský salám pod různým označením vyrábět některé uzenářské podniky, ale kvalita je různá a žádný se samozřejmě původnímu originálu z Maďarska nevyrovná.

Patří do skupiny lupenatých, doba výskytu je od května do července. Klobouk polničky rané měří 25-60mm, je polokulovitý, vyklenutý až plochý, většinou s nízkým hrbolkem, v mládí se zbytky vela na okraji. Za sucha je někdy políčkovitě rozpukaný, hygrofánní. Zbarvený je tmavohnědě, potom slonovinově, žlutookrově až šedookrově, vysychá do krémova. Lupeny jsou vykrojeně připojené, bělavé, potom okrově až tmavě hnědé, v mládí na ostří bělavé. Třeň o rozměrech 40-120x5-15mm je válcovitý, na bázi ztlustlý, s bělavými kořínky, vláknitý. Zbarvený je bělavě až hnědavě. Prsten je tenkoblanný, bělavý, brzy pomíjivý. Dužnina je bělavá, má moučnou vůni a někdy nahořklou chuť. Polnička raná roste hojně, zpravidla ve skupinách. Vyskytuje se v lesích, parcích, zahradách a sadech, na ruderálních místech. Roste vždy na bohatších půdách, často na drti z kůry a na pilinách. Ve stejné době roste také polnička tuhá, která je robustnější, má bělavý, často uprostřed dolíčkovitě rozpukaný klobouk se zbytky vela na okraji, větší výtrusy a výrazný prsten.

Je jediným druhem z čeledi polokrabovitých, kterému se dostalo v Evropě kulinářského využití. Loví se v malém rozdahu u atlantského pobřeží Francie a Španělska, většinou jako vedlejší úlovek. K dostání je čerstvý přímo v přístavech, mimo oblast výlovu se nevyváží. Klepeta polokraba dlouhoramenného jsou dlouhá, tělo je zploštělé. Za klepety jsou tři páry velkých nohou, čtvrtý pár je zakrslý. Maso má lahodnou chuť, výtěžek masa je však velmi nízký. Vhodným způsobem tepelné úpravy je vaření.

Je rozšířený od jihu Severního moře až po Mauretánii, ve Středozemním moři a v Černém moři. V jižních oblastech areálu rozšíření polorejnoka křídlatého se vyskytují dlaší blízce příbuzné druhy – polorejnok obecný a polorejnok okatý. V prodeji se tyto druhy nerozlišují. Polorejnok křídlatý má ploché, zploštělé tělo, připomínající rejnoky. Žaberní štěrbiny nejsou na spodní straně těla, ale na bocích, ústa se nacházejí v přední části hlavy. Prsní a břišní ploutve na bocích jsou přetvořené na křídlovité útvary. Ryby dorůstají do délky asi 2,50m a dosahují hmotnosti 80kg. Polorejnok křídlatý se na evropský trh dostává málokdy, výlov je nízký. V jižní Itálii a Turecku se prodávají často kotlety z polorejnoků zbavené kůže. Jsou vhodné k dušení nebo pošírování. Maso připomíná chutí i konzistencí mořské korýše, přidává se proto do salátů z humřího nebo krabího masa.

Označení pro výrobky, které se expedují syrové. Před jejich spotřebou je nutné tepelné opracování. Opékáním, smažením nebo grilováním se připraví ke krájení a konzumaci. Mezi tyto výrobky patří například syrové bílé klobásy či vinné klobásy.