Zbožíznalství

Má stejně lahodné maso jako okoun baramundi. Vyskytuje se v západním Atlantském oceánu, loví se zejména podél pobřeží Mexika a Venezuely.

Robi je směs rostlinných bílkovin, vzhledem i chutí připomíná maso. Výrobek Robi maso má tři formy - nudličky, plátky a sekaná. Rostlinné maso neobsahuje cholesterol ani barviva. Používá se stejně jako čerstvé maso.

ROCAMADOUR je měkký sýr původem z Francie. Původ a historie Rocamadour se vyrábí v regionech Périgord a Quercy a jeho název je odvozen od stejnojmenné vesnice. Od roku 1996 nosí Rocamador ochranné označení AOC. Vzhled, chuť, vůně… Průměr bochníčku je 6 cm a výška menší než 2 cm. Těsto je měkké, má barvu slonové kosti. Kůrka je přirozená, jemná, po delším zrání s jemným povlakem modré plísně. Čím je sýr starší, tím má výraznější příchuť po lískových oříšcích. Voní decentně po kozím mléce. Obsah tuku v sušině je 45 %. Výroba Rocamadour se vyrábí z čerstvého kozího mléka sráženého přirozeným syřidlem. Sýřenina se ukládá do malých forem, ve kterých se osolí a vytvaruje. Poté se bochníčky ukládají do sklepení s přesně určenou vlhkostí vzduchu a konstantní teplotou. Použití sýru Rocamadour v gastronomii Rocamadour se podává na závěr menu. Chutná skvěle k červenému vínu. Dostupnost a skladování Tento sýr je k dostání ve specializovaných prodejnách. Uchovává se dobře zabalený v chladničce, ale pouze krátkou dobu

Jedná se o červené neuzené párky, podobné hot-dogům. Párky jsou vyrobené z vepřového masa, střívko se barví karmínem. Rod polse jsou dlouhé 20cm a široké 2cm. Podávají se nejčastěji jako rychlé občerstvení, doplněné nakládanými okurkami, hořčicí a smaženou cibulí.

Patří do čeledi brukvovitých. Tato bylinka je známá také pod názvem rukola. Je vysoká až 50cm, květy v řídkých květenstvích jsou žlutobílé. Později se z nich vyvíjejí plody a semena. Ty mohou sloužit jako koření. Listy rokety obsahují vitamin C a hořčičné silice. Při sklízení se odtrhávají jednotlivě nebo je možné odříznout celou lodyhu. Po dozrání květenství se mohou sklízet semena, tzv. "hořčičná semena". Lisuje se z nich olej nebo se používají k nakládání zeleniny. Mladé listy chutnají jako hořčice, ořechy a řeřicha, jsou vhodné pro přípravu salátu bohatého na vitaminy. Mohou se přidávat také do bylinkových tvarohů, okoření také omáčky. Roketa podporuje trávení, má antibakteriální účinky.

ROMA, RIBE a BALDO jsou mezinárodní názvy pro druhy rýže (Oryza sativa). Výskyt a historie Roma a Ribe se tradičně pěstují v různých oblastech Itálie, Ribe též ve Spojených státech amerických. Baldo pochází z Turecka, odkud se vyváží do světa. V omezeném množství se pěstuje i v USA. Vzhled a vlastnosti Odrůda Roma se definuje jako „superfino“, což znamená, že její zrna jsou hodně dlouhá. Délka zrn Ribe se různí a Baldo je rýže krátkozrnná. Všechny tyto druhy obsahují méně škrobu než jiné italské druhy rýže a vyznačují se čistě bílou barvou. Použití v gastronomii Roma, Ribe a Baldo jsou poněkud zastíněny jinými italskými druhy rýže – Arborio, Carnaroli a Vialone Nano, ze kterých se připravuje klasické risotto. Odrůdy, kterým se věnuje tento článek, se na rizoto hodí také, nedosáhnou však takové krémovosti. Lepší je připravovat z nich polévky, ovocné rýžové nákypy nebo je vařit jako přílohy k masitým i bezmasým jídlům. Ribe je vhodná i k přípravě paelly a často se hodně dochucuje kořením a bylinkami. Roma je k dostání ve vakuových baleních. Ribe se prodává v podobě parboiled, tzn. předvařená v páře.

RONCAL je tvrdý sýr původem ze Španělska. Původ Roncal pochází ze stejnojmenného údolí v Baskicku nedaleko francouzských hranic. Nese chráněné označení PDO, které zaručuje originální způsob výroby tohoto sýra. Vzhled, chuť, vůně… Sýr má tvar válce o hmotnosti 1-3 kg. Těsto je pevné s málo oky, má bíložlutou barvu. Kůrka je slámově žlutá nebo nahnědlá. Obsah tuku v sušině je 50 %. Chuť tohoto sýru je ořechová až pikantní. Čím je Roncal zralejší, tím je výraznější aroma ovčího sýru. Výroba Roncal se vyrábí z ovčího mléka sráženého přirozeným syřidlem nebo fermenty. Doba zrání je nejméně 5 měsíců. Použití sýru Roncal v gastronomii Výborně sýr chutná s chlebem, hodí se i k zapékání masových nebo zeleninových pokrmů. Dobře se hodí například k vínu Sauvignon Blanc. Dostupnost a skladování K dostání je Roncal ve specializovaných prodejnách sýrů. Uchovává se v chladničce, dobře zabalený.

Rooibos je nápoj z tzv. červeného keře. Čaj připravený z této rostliny má výrazně červenou barvu. Obsahuje vitamin C, železo, vápník a fluór. Rooibos je běžně k dostání v našich obchodech.

Je rozšířená ve východním Atlantiku, vyskytuje se také ve Středozemním moři. Žije v hloubkách od 20 do 200m. Ropušnice obecná se ve střední Evropě prodává jen příležitostně. Ryby dorůstají do délky max. 50cm, většinou měří jen 30cm. Maso se prodává jen čerstvé, je pevné, bílé. Vhodným způsobem přípravy je dušení, ropušnice obecná nesmí chybět v tradiční francouzské rybí polévce – bouillabaisse. Menší ryby mívají zpravidla chutnější maso.

Je rozšířená ve východním Atlantiku, vyskytuje se také ve Středozemním a Černém moři. Žije v mělkých vodách mezi skálami s porosty řas. Ropušnice skvrnitá se do střední Evropy téměř nedováží. Ryby dorůstají do délky max. 25cm, většinou měří jen 20cm. Na ocasní ploutvi mají tři hnědé příčné pruhy. Maso je lahodné chuti. Ropušnice se nejčastěji připravuje dušená, je také oblíbenou přísadou do rybích polévek.

ROUQEFORT je polotvrdý francouzský sýr s vnitřní plísní určený ke krájení. Původ a historie Rouquefort pochází údajně z francouzské oblasti Causes, první zmínky o něm můžeme nalézt už v roce 79 n. l. v díle Plinia Staršího „Historia naturalis“, byl to i oblíbený sýr Karla VI. Dle legendy byla výroba sýra objevena, když jistý mladík obědvající svůj ovčí sýr zahlédl nedaleko krásné děvče, rozběhl se za ním a zanechal svůj oběd v jeskyni. Po svém návratu po několika měsících nalezl mladík v jeskyni zralý sýr s plísní, kterému dnes říkáme Rouqefort. Současnost V současnosti je Rouquefort asi 2. nejoblíbenějším sýrem ve Francii, v roce 2005 dosáhla jeho produkce skoro 19 tisíc tun. Vzhled, chuť, vůně… Roquefort je naočkován plísní Penicillium. Má tvar válce o průměru 19-20 cm, výšce 8,5-10,5 cm a hmotnosti 2,5-2,9 kg. Těsto je krémově zbarvené s šedozelenými žilkami plísně. Má měkkou a drobivou konzistenci. Tento sýr nemá kůrku, je chráněn před vysycháním hliníkovou fólií. Obsah tuku v sušině je 52%. Chuť je velmi intenzivní, pikantní, slaná, s lehkým nádechem ovčího aroma. Roquefort slabě voní po plísni. Výroba Rouqefort se vyrábí se z ovčího mléka, které se zahřívá a přidáním syřidla sráží. Když syrovátka odkapává, obrací se sýr pětkrát denně. Osolené bochníky se převážejí do Roquefortu, kde zrají uvnitř hory Combalou po dobu nejméně 3 měsíců. Použití sýru Rougefort v gastronomii Sýrem Rouquefort se ochucují omáčky, přidává se do salátů, dresinků nebo do náplní taštiček. Patří na každou sýrovou mísu, je velmi oblíbený. Dostupnost a skladování K dostání je tento sýr ve specializovaných prodejnách nebo v supermarketech. Uchovává se v chladničce, dobře zabalený. Vydrží tak několik dní.  

Jedná se o nejznámější lyonský salám, vyrobený z tučné vepřové krkovice. Salám se nechává pomalu vyzrát. Měří 50cm, široký je 5,5cm a má růžovou barvu. Podává se nakrájený na tenké plátky.

Patří do skupiny stopkovýtrusných, nově rosolovkoidních hub. Doba výskytu je od července do října. Rosolovec červený je nápadná houba s nálevkovitou až jazykovou plodnicí. Plodnice je vysoká 40-150mm, v mládí je zbarvená lososově červeně až oranžově, ve stáří korálově červeně až červenohnědě. Třeň je bělavý, bočně rozčísnutý. Rosolovec červený roste velmi vzácně ve skupinách na tlejícím dřevě, zpravidla ponořeném pod povrchem půdy. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, především v půdách bohatých na vápenec. Jedná se o chutnou houbu, kterou můžeme konzumovat i za syrova, např. v salátech. Záměna za jinou houbu je díky nápadné plodnici téměř vyloučena.

Patří do skupiny stopkovýtrusných, nově rosolovkoidních hub. Doba výskytu je od května do října. Rosolovka mozkovitá je velice nápadná houba, s plodnicemi širokými 10-40mm. Plodnice jsou zbarvené zlatožlutě, ve stáří až žlutooranžově, vzácně také bělavě. Jsou rosolovité, mozkovitě zprohýbané až laločnaté. Za suchého počasí vysychají do tenké blanky a po zvlhčení znovu oživují. Rosolovka mozkovitá roste hojně na odumřelých větvičkách listnatých stromů, zřejmě parazituje na kornatcovitých houbách. Jedná se o jedlou houbu, která však nemá v kuchyni žádný význam.

Patří do skupiny stopkovýtrusných, nově rosolovkoidních hub. Doba výskytu je od července do listopadu. Rosolozub huspenitý vytváří plodnice široké 20-60mm a silné až 10mm. Jsou jazykovité nebo ploše lžičkovité, ztuha rosolovité, bočně přirostlé nebo krátkotřenné. Zbarvení je mléčné nebo vodnatě bílé, vzácněji šedomodré až hnědavé. Na spodní straně jsou měkké ostny. Rosolozub huspenitý roste hojně ve vlhkých obdobích na rozkládajících se pařezech jehličnatých stromů, zejména smrků a borovic. Jedná se o jedlou houbu, kterou můžeme konzumovat i za syrova. Záměna za jinou houbu je téměř nemožná díky rosolovité dužnině a ostnům na spodní straně klobouku.

Jde o těstoviny ve tvaru koleček.

Jinak ruta, rutka, routa domácí. Používáme listy, čerstvé nebo sušené. Routa má kořenitou, trochu hořkou a nakyslou chuť. Lze jí ochutit luštěniny, houby, špenát, kapustu,sýrové pokrmy i saláty. V sušené podobě je k dostání pouze v lékárnách. Uchovává se v suchu a temnu. Čerstvá routa na trhu nebývá, je možné vypěstovat ji na zahrádce. Zabalená do kuchyňského papíru a vložená do mikrotenového sáčku vydrží v chladničce několik dní.

Je hojně rozšířená  podél evropského pobřeží Atlantiku, v Jaderském moři a v Černém moři. V Americe se intenzivně loví a patří zde k ceněným mlžům. Lastury rozchlipky písečné jsou zbarvené béžově až šedě. Mají asymetrický tvar, na jejich povrchu jsou soustředné prstence. Na špičatější straně od sebe lastury trochu odstávají. Menší mušle tohoto druhu se konzumují syrové, větší se dusí v páře nebo zpracovávají do nádivek. Vhodným způsobem tepelné úpravy je smažení nebo fritování.

Patří do čeledi tlusticovitých. Bylinka je asi 10cm vysoká, listy jsou zašpičatělé, modravě zelené nebo načervenalé. Květy jsou malé a mají žlutou barvu. Listy ani vrcholky lodyžek se nehodí k sušení, mohou se ale zmrazovat. V kuchyni se používají i čerstvé listy, nahrubo nasekané. Chutnají svěže nakysle, mají mírně nahořklé aroma. Hodí se k okořenění omáček a zeleniny, přidávají se do salátů a bylinkových dresinků. Tato bylina obsahuje hořčiny, pomáhá snížit vysoký krevní tlak.

Jinak také rozmarýn nebo merdov. Používáme listy, čerstvé a sušené. Chuť rozmarýny je kořenitá, pryskyřičnatá. Čerstvá má hodně aromatickou vůni. Sušená je trpká a trochu hořká. Rozmarýna je oblíbená ve středozemní a středoevropské kuchyni. Hodí se k luštěninám, bramborám, k rajčatům, cuketám či k lilkům, ochucuje se jí také vepřové maso a drůbež, zvěřina i jehněčí. Čerstvou i sušenou rozmarýnu je možné zakoupit v každém supermarketu. Čerstvé snítky uchováváme zabalené do vlhkého kuchyňského papíru a vložené do mikrotenového sáčku. Vydrží v chladničce déle než týden. Sušenou rozmarýnu uchováváme bez přístupu vzduchu v temnu a chladu.